Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Dominik Joe Pantůček mě upozornil na závažnou díru v Abíčku. Sice jsem se o ni doslechl už dříve, ale teprve teď jsem si dokázal konkrétně představit, jak by se dala zneužít. S Joem jsme pak našli algoritmus, který by měl být dostatečně odolný.
Konkrétně šlo o to, že do parametru SRC bylo možno vložit speciální URL na provedení nějaké akce. Například byste do blogu přidali obrázek, jehož adresa by byla rovna odeslání komentáře s textem Leoš tam má díru. Každý, kdo by si blog otevřel, by okamžitě k němu přidal tento komentář. Nebo by šlo dělat skrytější akce, například hlasování v anketě, hodnocení blogu či smazání nového článku (pokud by si blog otevřel admin).
Teď jsem měl několik možností, jak situaci vyřešit. Například úplně zakázat obrázky, nebo povolit jen obrázky umístěné na abclinuxu v bezpečných adresářích. Vzhledem k možnosti redirektu totiž nemělo smysl považovat jakákoliv URL mimo abíčko za bezpečná. Ale nechtěl jsem omezovat uživatele a proto jsem se vydal jinou cestou - kontrolovat všechny akce, zda jsou volány tak, jak by měly být volány.
S Joem jsme došli k názoru, že útok na abíčko by musel jít jen přes GETové linky, tudíž první fronta obrany je ověření, zda akce přišla jako POST. Nicméně existuje poměrně dost akcí, které nejsou ve formuláři, ale jako odkazy. Například zmražení diskuse nebo hodnocení článku. Pro ně jsem musel vytvořit koncept ticketu, který je přiřazen ke každému uživateli. Pokud tedy akce může přijít jako GET, kontroluji, zda je vyplněn správný ticket. Ten je tajný a útočník se k němu nemůže dostat, leda chybou uživatele. A i pak by šel udělat útok na konkrétního uživatele, ale už ne obecný na všechny uživatele. Další obranou je kontrola referera. Ověřuji, zda předchozí stránka byla formulář či nikoliv.
Abíčko je velmi, ale opravdu velmi rozsáhlé a proto obsahuje spousty různých akcí a situací. Co platí pro jednu akci, pro druhou neprojde. Takže metoda ActionProtector.ensureContract()
má čtyři přepínače, které určují, co se má kontrolovat. Využitých kombinací je většina.
Závěrem chci poděkovat Joeovi za pomoc. Pokud narazíte na další problém, prosím dejte mi vědět, pokusím se jej opravit.
PS. dostanete-li chybu Chybné volání akce, přečtěte si FAQ. Možná je chyba na vaší straně.
Tiskni
Sdílej:
popr nejaký perfekcionista, ktorému vadí, že tam vôbec nejaká chyba bola ...
Třeba nemá rád 100% čistotu, hodnotu atd.? Pak snad ale může ještě nehlasovat.