Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Nějakým hloupým nedopatřením jsem místo platby na účet dostal z USA šek.Ihmo to nemusí být "hloupé nedopatření", může to být naschvál. Jeden přibuznej takhle dostal párkrát z Německý a Irský firmy šeky. Je to pro ně z nějakýho důvodu výhodnější - asi proto, že si můžou ty peníze ještě chvíli nechat, nebo něco... Musel jim pořádně domluvit, než mu to zas začali poukazovat na účet.
nebo fi finem fmvti
Ihmo to nemusí být "hloupé nedopatření", může to být naschvál.nemusi to byt naschval... pro americke firmy je platba sekem neco naprosto samozrejmeho a maji na to nastavene procesy. i treba v obchode muzete misto placeni jen vypsat sek. typicky pokud nemaji cislo uctu, tak posilaji/prijimaji automaticky seky. ona je to spis tradice. napr. pokud chcete platit v US najem, casto nemate jinou moznost, nez kazdy mesic vypsat sek a poslat ho domacimu. ale je fakt, ze americke seky jsou vyrazne jednodussi nez ceske slozenky... a tak to neni zase takovy opruz.
Seky tady proste nemaji vybudovanou tradici.LOL!
Vetsinou na to v bance hledi jako na neco co sem si vytiskl doma na tiskarne a ted po nich chci penize.to je jeste v pohode... vetsi sranda jsou rucne vypsane seky. to vypada jeste min duveryhodne... nicmene, pani v CSOB vyrizeni seku trvalo cca pul hodiny, ale v pohode. ve srovnani s panima za morem, kde se proplaceni seku vleze do minuty.
Akorát chci varovat ostatní – aby nenechávali věci na poslední chvíliŘIDIČÁKY!!!!!
Jsou i horší případy. Zejména Česká topořitelna je známá poplatky všeho druhu. Nejblbější případ jsou platby převodem.
Zatímco (například) v mBank jsou platby z účtu na účet u stejné instituce prakticky okamžité, u ČS trvají minimálně dva pracovní dny. Zatímco u spousty bank jsou převody zdarma, u ČS se za ně platí. Zatímco u spousty bank jsou převody do zahraničí buď zdarma nebo za symbolický poplatek, u ČS stojí taková transakce kolem 220 Kč. A takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho.
Naštěstí už poslední dobou téměř všichni podporují PayPal. Tedy převody „do zahraničí“ už nestojí víc než platba kartou. Jenže zaprvé to tak nebylo vždy a zadruhé téměř všichni neznamená úplně všichni. Pokud si člověk koupí na eBay něco za cca 1000 Kč a za převod má zaplatit 220 Kč, je to pořádná sprosťárna. Zejména tehdy, když je banka na druhé straně Erste Bank! A neoficiálně se tvrdí, že Erste Bank má pro celou Evropu jen jeden mainframe, který se stará o všechny transakce.
Od banky, která své klienty nezískala, ale zdědila, v podstatě nelze čekat nic jiného.
V řádu hodin to bohužel není. Jednou jsem takový rychlý převod potřeboval. Volal jsem na jejich infolinku. Prosil jsem, hrozil jsem, sliboval jsem. Říkal jsem, že bych za ten převod klidně zaplatil stovku, kdyby ho zvládli do 24 hodin (v rámci České spořitelny!). Nic nepomohlo.
Nakonec mi lidi od zákaznické podpory navrhli řešení. Řekli doslova: Vyberte hotovost z bankomatu, zajděte na pobočku a u přepážky tu hotovost vložte příjemci na konto. Pak tam bude za pár hodin. Nic naplat, přesně tohle jsem musel udělat. Byla to jediná možnost.
Tohle se stalo cca před rokem a půl. Nevím, jak je to dnes.
Že by se za rok tolik zlepšili?
Problém je, že ve skutečnosti převod trvá jednotky milisekund. Proběhne uvnitř nějakého mainframe, který má Erste v Rakousku. I těch několik hodin je dost sprosťárna.
Jestliže se celkově převede například deset miliard Kč každou hodinu, stačí transakce o hodinu pozdržet a najednou je k dispozici deset miliard. O třech dnech raději ani nemluvím... Jo, bankovnictví je zajímavé podnikání.
Tiskni
Sdílej: