Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Programming stuff. And stuff.
Vevnitř byl opět ARM procesor implementující JTAG adaptér.
Jako JTAG může posloužit i třeba Raspberry Pi, ale osobně jsem z té bitbang implementace přes GPIO moc dobrý pocit neměl. Někdy to fungovalo, někdy tak úplně ne.
JTAG ve skutečnosti definuje jenom "transportní vrstvu", po které se posílají různé instrukce. Jenom mít JTAG adaptér nestačí, člověk k tomu musí mít konfigurák pro daný hardware, nebo ten konfigurák napsat podle datasheetu. Pokud máte konfigurák, máte téměř vyhráno. Pokud ne, lze to podle definice podobného hardware a datasheetu nějak ohackovat a napsat, ale může to být dost náročné.
jtag> cable jlink
J-Link initial read failed, don't worry (result=0)
Vref = 3.352 TCK=1 TDI=0 TDO=1 TMS=0 TRES=1 TRST=1
J-Link JTAG Interface ready
jtag> bsdl path /path/to/bsdl/
jtag> detect
IR length: 4
Chain length: 1
Device Id: 01001001011101000100000000111111 (0x4974403F)
Filename: /path/to/bsdl/ATxmega192A3_v3.bsd
jtag> svf data_compiled.svf progress stop
Osobně doporučuji použít UrJTAG jenom když OpenOCD nestačí. UrJTAG je mnohem víc nízkoúrovňový.
attribute IDCODE_REGISTER of ATxmega192A3 : entity is
"0100" &
"1001011101000100" &
"00000011111" &
"1";
Bohužel co se týče SVF Atmelí vlastní nástroje (avrsvf) segfaultí a jsou navíc jen pro Windows. Vygenerované SVF není kompletní. Nicméně někdo napsal nástroj, co z hex obrazu generuje SVF pro ATxmega. A generuje SVF novější revize, bez zdrojáků.
Zde jsem chtěl mít rozluštění, ale zatím není (kromě toho počkat si na AVR Dragon). UrJTAG ještě podporuje různé jiné typy programování flash na procesoru, ale to se mu nejdříve musí vysvětlit mapování paměti atd. Ale mít univerzální JTAG zařízení místo speficických programátorů je prostě lepší
Tiskni
Sdílej:
.
USB má priveľkú latenciu na to, aby dokázalo ovládať rozumnou rýchlosťou paralelný port. Raz som nemal poruke žiaden AVR programátor, chcel som si nahrať aspoň jednoduchý asp programátor do AVR ktorých mám v šuflíku hŕbu a bolo to cez USB hub utrpenie.
. Akorát FPGA (32Mbit) bych tímhle programovat půl roku
.
Je to šialené, ale nie je to najpomalší programátor, ktorý som zostrojil. V ten istý deň som vyrobil programátor s RS232 prevodníku (z toho čo som našiel doma, nečakal som, že nájdem tú správnu zenerovú diódu ale nakoniec som všetko potrebné našiel doma). USB má hnusne vysokú latenciu, neznášam ich protokol a neznášam výrobcov, ktorí z notebookov odstránili express card rozhranie.
Tak to jsem ještě nežral O_O Ale vzpomněl jsem si na tohle - http://tuxgraphics.org/electronics/200705/article07052.shtml, kapitola "Solving the chicken and egg problem"
.
Jinak bootstrapping je dobrej taky pro flashování firmware čipu pro FPGA. Ten je napojenej na dedikované piny, co umí jenom načíst data při power on (pak jsou GPIO). Programování funguje tak, že tam ofiko programátor nahraje hardware, co implementuje SPI řadič a až pomocí něj přes ty GPIO piny tu flash naprogramuje
.
Skoro bych se vsadil, že uvnit bude USBasp
A jak se to používá? Přes USB-parport redukci nebo normální parport na desktopu? Vím, že původní JTAG adaptery byly právě takhle jednoduché, ale dnes už paralelní port na počítačích defaultně není.Muj laptop s i7 ho ma, staci na to myslet pri nakupu.