Využití DNSSEC - jaké use cases vám pokryje?

29.6.2017 23:43 | Přečteno: 1335× | programování |

Krátký dotazovací blog ke zjištění, k čemu využíváte DNSSEC. DNSSEC mi přijde jako dost kontroverzní technologie - i když třeba možná historicky dávala význam, její role mi osobně přijde stále víc překonaná. V podstatě ji tlačí už jen 4 ccTLD - .cz, .se, .nl a .br. Mezinárodně mimo registrátorů pro tyto země ještě pár VPS/CDN providerů. Proto by mě zajímalo, když ji někdo používáte, tak k čemu.

Aktuální stav DNSSEC

DNSSEC je zvláštní technologie - stará, komplikovaná, s nepříliš jasným threat modelem. A stále se víc komplikuje novými RR typy (posledně CDNSKEY). I když mi kdysi dávala smysl (byl jsem taky spoluautorem RFC 6698 pro TLSA záznamy), teď mi DNSSEC přijde jako případ akademického profesora, který 20 let věnoval výskumu něčeho, co se ukázalo jako slepá větev, ale je mu zatěžko to opustit (sunken cost fallacy).

Snad celý svět kromě výše zmíněných organizací DNSSEC ignoruje - z Alexa top 1000 to nepoužívá snad nikdo, podobně ve velkých gTLD sotva najdete DNSSEC-podepsané domény (měřil jsem to kdysi kompletním oscanováním všech domén v .com, .net, .biz, .org, atd. a bylo to pod 1.5%). Maximálně Google DNS validuje DNSSEC. V klientském softwaru je podpora velice zřídka (ssh, postfix námatkově).

Příklad s DANE/TLSA

V době, kdy DANE/TLSA RFC vznikalo, dávalo smysl. Byly relativně běžné útoky na certifikační autority, kde si útočníci nechávali vydávat certifikáty třeba pro Google nebo Mozillu. Pak ale přišlo odhalení od Snowdena a to ukázalo, že threat model je absolutně jiný. Dnes vás stát bude odposlouchávat tak, že vám nasadí trojana koupeného od firmy jako Gamma Group nebo Finfisher, případně použije jiný "implantát". Pro normální weby máme dnes Let's Encrypt a nepotřebujeme TLSA typ 3.

Jaké jsou užitečné DNSSEC use-cases?

Osobně si nepamatuju jediný větší incident, kde by DNSSEC něco zachránil. Naopak mám mnoho praktických zkušeností, kdy DNSSEC hlásil false positives - především captive portaly a různé routříky, které neskously EDNS. Unbound sice pořád používam všude, ale je přepnut do permissive módu. Na svých doménách mám DNSSEC zapnut, ale jen proto, že to automagicky zařídil registrátor.

DNSSEC threat model je taky dost podivný: je velmi málo případů, kdy si vystačím s požadavkem na integritu dat, ale obětuji důvěrnost (confidentiality). V podstatě mě napadají asi jen tyto scénáře:

1. SSHFP fingerprinty - klienti nemusí řešit "do you trust this fingerprint" při rotaci klíčů nebo prvním spuštění
2. TLSA pro SMTP - oportunistické šifrování pro SMTP
3. ochrana nějakých ne až tak běžných záznamů jiných než A, AAAA - třeba TXT

Ochrana A nebo AAAA záznamů mi naopak nedává absolutní smysl - v jakém případě bude MitM útočník zastaven, když nemůže měnit A/AAAA, ale může měnit zbytek provozu? Ve všech případech je lepší řešení TLS, případně DTLS - jednak slouží jako ověření DNS záznamu a navíc poskytuje důvěrnost dat. S 1-RTT (a kontroverzním 0-RTT) v TLS 1.3 to bude taky nepoměrně rychlejší než DNSSEC.

A co využití u vás?

Tak a teď k anketě - pokud používáte DNSSEC, tak k čemu? (odpověď nepoužívám/nezajímá mě záměrně chybí). Případně popište v komentáři svůj use-case, který jsem nepokryl.        

Anketa

Komentáře

[R]

Nevybral jste žádnou volbu.

[Filip Jirsák]

Podle mne je nepřirozený ten stav, kdy se předpokládá, že na globální síti jsou jen samí hodní hoši. Takže postupně bude vše směřovat k bezpečné komunikaci – HTTPS, SSH, cokoli-over-TLS. A k tomu patří i DNSSEC. Já neřeším, před jakým konkrétním útokem by mne mělo DNSSEC chránit. Já prostě jen nevidím jediný důvod, proč by měl mít někdo možnost podvrhnout mi A/AAAA záznam. Je to stejné, jako u HTTPS – někdo argumentuje, že to někde není potřeba. Každopádně to ale ničemu nevadí, a přemýšlet, kde HTTPS nebo DNSSEC má být a kde ne je zbytečné, když to klidně můžu mít všude.

Že to rozbíjí captive portály je jedině dobře. Captive portál není nic jiného, než MitM, a mně se nechce rozlišovat MitM na hodné a zlé. Captive portály jsou hacky na obou stranách, čím častěji to bude rozbité, tím lépe, protože to alespoň povede k nalezení nějakého rozumnějšího řešení – např. že se bude adresa captive portálu posílat v rámci DHCP, nebo ještě lépe se odvodí z nějakého všeobecně známého prefixu a přiděleného doménového jména (takže např. když by DHCP sdělí, že jsem v doméně example.com, budu vědět, že se mám dotázat na PTR záznam _captive-portal.example.com, kde najdu odkaz na captive portál).

[xkucf03]

Každopádně to ale ničemu nevadí, a přemýšlet, kde HTTPS nebo DNSSEC má být a kde ne je zbytečné, když to klidně můžu mít všude.

+1

Že to rozbíjí captive portály je jedině dobře. Captive portál není nic jiného, než MitM, a mně se nechce rozlišovat MitM na hodné a zlé.

+1

např. že se bude adresa captive portálu posílat v rámci DHCP, nebo ještě lépe se odvodí z nějakého všeobecně známého prefixu a přiděleného doménového jména (takže např. když by DHCP sdělí, že jsem v doméně example.com, budu vědět, že se mám dotázat na PTR záznam _captive-portal.example.com, kde najdu odkaz na captive portál).

Něco takového už existuje (a používá se) u WiFi. (RFC 7710?)

[Filip Jirsák]

Něco takového už existuje (a používá se) u WiFi. (RFC 7710?)

Díky. Zkusím, zda to bude fungovat i v domácí síti připojené přes WiFi k ISP.

[pavlix]

DNSSEC by mohl hodně pomoct i proti zvůli ISP.

[Petr Tomášek]

Jakože ti přestane fungovat DNS úplně, když ISP žene veškerý DNS traffic přes svoji transparentní DNS proxy? A k čemu ti to pomůže (krom toho, že se nedostaneš na net)?

[Filip Jirsák]

Pokud to žene přes transparentní DNS proxy, ničemu to nevadí. Vadilo by, kdyby odpovědi upravoval (to DNSSEC odhalí) nebo zahazoval (s tím neudělá nikdo nic).

[trekker.dk]

Vadilo by, kdyby odpovědi upravoval (to DNSSEC odhalí)

Odhalí to pouze v případě, že si koncový zákazník všechno zkontroluje. Pokud od ISP používá DNS ve stylu "sem vám DHCP zadalo tyto dvě IP adresy", tak bych řekl, že toho DNSSEC moc neodhalí.

[Filip Jirsák]

Ano, DNSSEC překvapivě pomáhá jenom těm, kteří ho používají.

[trekker.dk]

Tak pro některé z nás to tak velké překvapení není, nicméně cílem sdělení bylo upozornit na to, že k všeobecné bezpečnosti internetu DNSSEC zas tak moc nepřispívá. Zejména v porovnání třeba s HTTPS (či TLS obecně) a nebo také v porovnání se složitostí správy.

[Filip Jirsák]

Myslím, že pokud někdo komunikuje přes HTTP, také mu HTTPS nijak k bezpečnosti nepřispívá.

[trekker.dk]

To je jistě pravda, ale narozdíl od DNS si jako provozovatel webové služby mohu snadno nastavit, že s mým webem lze pracovat pouze přes HTTPS.

[Petr Tomášek]

Měl jsem zkušenosti s poskytovatelem internetu (wia.cz), který měl transparentní DNS proxy a když jsem za ní dal unbound jakožto rekurzivní proxy s validací DNSSEC (měl jsem vyladěné u jiného providera), tak to unbound nerozdejchal, dokud jsem nevypnul validování. Později mi provider dal veřejnou IPv4 a v té souvislosti vypnul transparentní DNS proxy a od té doby unbound zase vesele validoval.

Takže předpokládám, že v běžném případě ta transparentní DNS proxy DNS packety nějak upravuje, alespoň v takové minimální míře, že nesedí DNSSEC validace...

[Heron]

který měl transparentní DNS proxy

Tve ....

Je nějaký logický důvod, aby měl ISP transparentní DNS proxy? K čemu to?

[Petr Tomášek]

Je nějaký logický důvod, aby měl ISP transparentní DNS proxy? K čemu to?

Captive portál

Zrovna tenhle ISP umožňuje připojení i kolemjdoumcím, pokud si u nich zaplatitli přístup na internet na nějakou dobu...

[Heron]

Ok, takže logický důvod není.

[Petr Tomášek]

Ale vysvětluj jim to jako zákazník, když oni na tom mají "postavené svoje řešení"...

[Heron]

Jako zákazník bych jim to vysvětlil jednoduše, výpovědí smlouvy. Pokud by tedy před tím nebyla možná domluva, že tohle tedy opravdu ne.

Jinak tohle je asi nejlepší ukázka toho, proč je dobré DNSSEC mít na svých doménách a proč mít nalidující resolver na svých strojích.

[Michal Kubeček]

Captive portál

To už pak ale ta proxy tak úplně transparentní není.

[Petr Tomášek]

Dokud platíš, tak jo

[Filip Jirsák]

Pakety může upravovat jak chce, důležité je, jestli sedí podpisy záznamů.

[xkucf03]

Já to beru tak, že je to lepší než nic. A je to v souladu s obecným zvyšováním zabezpečení – kdysi se používal POP3, IMAP4, telnet, VNC, HTTP, FTP, SMTP… všechno bez šifrování, ani hesla se nehashovala. Postupně se to zlepšuje a mění – a do toho mi zapadá i taková „vymoženost“ že cestou nikdo nemůže změnit odpověď z DNS serveru, která ke mně putuje.

Ale stále je to polovičaté řešení – dost mi vadí, že kdokoli cestou se může podívat, jaké domény si nechávám přeložit… lepší by bylo tedy řešit nejen integritu, ale i důvěrnost, když už.

[trekker.dk]

To by znamenalo použít dnscurve. Ale fujky, fujky, to vymyslel DJB, takže ještě štěstí, že se objevil DNSSEC.

[Petr Tomášek]

Jasně, DJB nemá rád IPv6, tak to musí být zlý člověk...