Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Jednoduchy příklad interface mezi C++ a f77
Minulý víkend jsem za po dlouhé době potřeboval udělat interface mezi kódem ve fortranu a kódem v C++. Jelikož jsem to již dlouho nedělal, chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněl, jak to udělat (neměl jsem přístup na net; při této příležitosti jsem si zas uvědomil, že bez netu jsem jako bez ruky
- tedy co se programování týče). Poté, co se mi to zadařilo, jsem se rozhodnul udělat si jednoduchý prográmek pro přístě, až zas budu bez netu a budu vzpomínat, jak se to dělá. Vše níže uvedené platí pro kompilátor gcc.
Volání fortranovské rutiny z C++ je vcelku jednoduché, stačí funkci deklarovat jako externí, název je stejný jako ve fortranu, ale přídáme podtržítko. Případný parameter předáme pomocí jeho adresy:
extern "C" {void vypisparam_(int* cislo);}
...
vypisparam_(&mojeCislo);
Obvykle ale potřebujeme víc. Velmi často je potřeba nějak přistupovat k proměnným ve fortranovských common blocích.
Mějme následně definovaný common blok a jednoduchý fotranovský prográmek:
test.inc:
DOUBLE PRECISION dp1,dp2
INTEGER int1
COMMON/MYTEST/dp1,dp2,int1
test.f:
PROGRAM TEST
INCLUDE 'test.inc'
CALL NASTAV
CALL VYPIS
CALL VYPISPARAM(20)
CALL VYPIS
END
SUBROUTINE NASTAV
INCLUDE 'test.inc'
PRINT*,'Rutina Nastav - nastavuji parametry'
dp1 = 1.D0
dp2 = 3.5D0
int1 = 10
END
SUBROUTINE VYPIS
INCLUDE 'test.inc'
PRINT*,"Rutina Vypis:"
PRINT*,'dp1 = ',dp1
PRINT*,'dp2 = ',dp2
PRINT*,'int1 = ',int1
END
SUBROUTINE VYPISPARAM(a)
INCLUDE 'test.inc'
INTEGER a
dp1 = a
dp2 = a
int1 = a
PRINT*,'Rutina VypisParam:'
PRINT*,'a=',a
END
Common blok bude v C++ reprezentovat struktura. Proměnné v common bloku jsou uloženy v paměti za sebou. Inicializace tedy probíhá tak, že se ukazateli na strukturu v C++ předá adresa první proměnné common bloku z fortranu. Je proto nutné, aby proměnné ve struktuře byly stejného typu a ve stejném pořadí jako ve fortranu (pro vícerozměrná pole pak ješte je nutno dát pozor indexy). O vrácení adresy common bloku se nám postará jednoduchá fortranovská funkce:
FUNCTION common_block_address(common_block_name)
INCLUDE 'test.inc'
CHARACTER*(*) common_block_name
INTEGER common_block_address
INTEGER aaadress
IF(common_block_name.EQ.'MYTEST')THEN
common_block_address = adress(dp1)
ELSE
PRINT*,'Neexistujici common block'
ENDIF
RETURN
END
Jednoduchý prográmek v C++, který volá rutiny fortranovského kódu a pracuje s proměnnými v common bloku, by mohl vypadat takto (v C++ by tedy bylo vhodnejší, abychom byli objektoví
, vytvořit objekt, který by reprezentoval fortanovský kód):
#include <iostream>
double loc_dp1,loc_dp2;
int loc_int1;
struct MyTest_t{
double dp1,dp2;
int int1;
};
extern "C" {
void nastav_();
void vypis_();
void vypisparam_(int* cislo);
}
extern "C" void* adress_(void* var){
return var;
}
extern "C" void* common_block_address_(char*,int len);
MyTest_t* fMyTest;
void InitCommonBlock(){
fMyTest = (MyTest_t*)common_block_address_("MYTEST",6);
}
void LocalParToFor(){
fMyTest->dp1 = loc_dp1;
fMyTest->dp2 = loc_dp2;
fMyTest->int1 = loc_int1;
}
void ForToLocalPar(){
loc_dp1 = fMyTest->dp1;
loc_dp2 = fMyTest->dp2;
loc_int1 = fMyTest->int1;
}
int main(){
int aaa = 100;
InitCommonBlock();
nastav_();
vypis_();
ForToLocalPar();
std::cout << "loc_dp1 je " << loc_dp1 << std::endl;
std::cout << "loc_dp2 je " << loc_dp2 << std::endl;
std::cout << "loc_int1 je " << loc_int1 << std::endl;
vypisparam_(&aaa);
loc_dp1 = 4.5;
loc_dp2 = 8.3;
loc_int1 = 15;
LocalParToFor();
vypis_();
return 0;
}
Vše kompilujeme pomocí g++ a poté slikujeme dohromady společně s knihovnou gfortan, u mě např. takto:
g++ common_block_address.o interface.o test.o -L/usr/lib/gcc/i386-redhat-linux/4.3.0/ -lgfortran
Tiskni
Sdílej: