Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Před pár dny jsem odkýval, že se budu podílet na jednom projektu. Pak jsem ale zjistil, že se bude dělat v Php a používat se bude patrně Zend framework. Nic proti Php ani Zendu (zatím) nemám, snad jen to, že jsem v Php (a tudíž pochopitelně i Zendu) nikdy pořádně nedělal a Php téměř neznám (tím nechci říct, že existuje programovací jazyk, o kterém bych se odvážil tvrdit, že v něm umím, neodvážil bych se ani tvrdit, že umím programovat
). Inu, co neumím, to se naučím (a nebo to aspoň zkusím). Takže jsem teď po večerech, když jsem měl zrovna volnou chvilku, začal okukovat Zend. Toto tedy budou poznámky o Zednu (jestli bude síla a čas, tak těch zápisků bude víc), nebo spíš takový kompilát příkladů posbíraných různě po webu a manuálu. Třeba se to někomu bude hodit.
Zend je open source MVC framework, naprogramovaný v Pph5 (takže je naprogramován pěkně objektově), který se krom MVC snaží uplatňovat i další návrhové vzory (např. front controller). Důraz je kladen na modularitu, takže se nemusí používat cely framework, ale třeba jen některé jeho části, které se právě hodí.
Typická adresářová struktůra vypadá následovně:
zendTest/
controllers/
IndexController.php
FooController.php
models/
views/
scripts/
index/
foo/
helpers/
filters/
Vše umístíme nejlépe někam mimo web adresář, mimo dosah Apache. Do web adresáře pak dáme jen zendTest/index.php (a případně styly, javascripty etc.) a soubor .htaccess (což ovšem předpokládá, že máme v konfiguraci Apache povoleno použití htaccess souborů, načtené potřebné moduly...). Obsah souborů index.php i .htacces je vcelku prostý:
<?php require '../../zendTest/bootstrap.php';a
RewriteEngine on RewriteRule !\.(js|ico|gif|jpg|png|css)$ index.phpObsah souboru .htaccess se postará o přesměrovaní requestů, jejich url nekončí příponami uvedenými v závorce na index.php, který se jen postará o načtení souboru bootstrap.php (který leží v kořenovém adresáři naší aplikace zendTest někde mimo webový adresář). V souboru bootstrap.php se provedou potřebná nastavení (hlavně nastavení cesty k zend frameworku samotnému), načtení potřebných tříd a na závěr získání instance front controlleru a obsluha požadavku. bootstrap.php by mohl vypadat např. následovně:
<?php
//error reporting
error_reporting(E_ALL|E_STRICT);
ini_set('display_errors', 1);
//path to zend and class path
set_include_path('../../zend/library'. PATH_SEPARATOR . '../../zendTest/models/' . PATH_SEPARATOR . get_include_path());
include "Zend/Loader.php";
Zend_Loader::registerAutoload();
//setup front controller
$frontController = Zend_Controller_Front::getInstance();
$frontController->throwExceptions(true);
//path to controllers
$frontController->setControllerDirectory('../../zendTest/controllers');
//dispatch request
$frontController->dispatch();
Zavolání funkce Zend_Loader::registerAutoload(); způsobí, že nebude potřeba načítat potřebné třídy Zendu explicitně voláním Zend_Loader::loadClass('clazz'), ale při vytváření instance dané třídy se o to framework postará sám. O obsluhu všech požadavků se stará front controller, který v nejjednodušším případě dělá to, že z url určí příslušný modul a dále pak určí a následně zavolá kontroler a příslušnou akci, která se má provést. Toto určení modulu, kontroleru a akce se provádí podle klíče http://localhost/application/controller/action (případně application/module/controller/action). V případě, že není určený kontroler nebo akce, volá se automaticky IndexController, resp. indexAction.
Jestliže tedy budeme chtít vytvořit oblíbený začátečnický program "Hello world!", který se zobrazí po zadání adresy http://localhost/zendTest, musíme v adresáři zendTest/controllers vytvořit třídu IndexController, která dědí od Zend_Controller_Action, kde implementujeme akci indexAction:
<?php
class IndexController extends Zend_Controller_Action
{
function indexAction()
{
$this->view->title = "Hello world!";
$this->view->content = "etc.";
}
}
Máme tedy kontoler, model v našem jednoduchém příkládku nevyužijeme, poslední co tedy zbývá udělat, je vytvořit nějaké view.
V adresáři zendTest/views/scripts vytvoříme adresář index (bude obsahovat view ke kontroleru IndexController) a v něm soubor index.phtml (view k akci indexAction) např. následujícího obsahu:
<?php echo $this->render('header.phtml'); ?>
<h1><?php echo $this->escape($this->title); ?></h1>
<?php echo $this->escape($this->content); ?>
<?php echo $this->render('footer.phtml'); ?>
Hlavičku a patičku umístíme do oddělených souborů, abychom je později jednoduše mohly použít pro další šablony. Zend tyto soubory očekává v adresáři zendTest/views/scripts.
Náš "Hello world" zobrazíme tak, ze do prohlížeče zadáme adresu http://localhost/zendTest (stejně tak bude fungovat http://localhost/zendTest/index nebo http://localhost/zendTest/index/index).
PS. Jestli se někdo diví, proč skripty nejsou uzavřeny tagem ?>, tak ať se podívá sem.
Tiskni
Sdílej:
).
Mnohem lepsi je pouzit Zend_Layout, tohle do view imho moc nepatri a hlavne to budes muset mit ve vsech strankach, coz je trochu opruz a taky nemuzes stejnou template pouzit pro rozdilne views.
Dale je doporucovavano mit vsech rozdeleno do "samostatnych" modulu a defautlni nazvany default. Tzn. ze v adresari application bude podadresar default a v nem potom az to co tam mas ted.
Jinak preju hodne zabavy, se ZF se da opravdu hodne rychle vyvijet.
Zend_Layout je vážně super věc. Do bootstrapu se dá něco jako:
$layout = Zend_Layout::startMvc(); $layout->setConfig($config);
V $config je uložena instance konfigurace, vytvořená např. pomocí třídy Zend_Config_Ini nebo Zend_Config_Xml (já preferuju Zend_Config_Xml) a ve svém konfiguračním XML je něco jako:
<configdata>
<production>
<layout>hlavnilayout</layout>
<layoutPath>application/layout/</layoutPath>
</production>
</configdata>
No a ve vlastním layoutu hlavnilayout.phtml pak můžeš uvést vlastní tělo HTML stránky:
<?php
$this->headMeta()->appendHttpEquiv("Content-Type","text/html; charset=UTF-8");
?>
<?= "<?xml version=\"1.0\" encoding=\"UTF-8\"?>\n" ?>
<?= $this->doctype("XHTML1_STRICT")."\n" ?>
<html>
<head>
<?= $this->headTitle()."\n" ?>
<?= $this->headMeta()."\n" ?>
<?= $this->headLink()."\n" ?>
<?= $this->headScript()."\n" ?>
</head>
<body>
<div id="Header">
<h1><?= $this->headTitle()->getValue() ?></h1>
</div>
<div id="Content">
<!-- Tady se bude generovat vlastní tělo stránky -->
<?= $this->layout()->content ?>
</div>
<div id="Footer" class="NoPrint">Patička stránky</div>
</body>
</html>
Hlavní obsah stránky generována v controlleru se doplní v $this->layout()->code. V controlleru lze rovněž pomocí $this->_helper->layout->disableLayout() vykreslování layoutu buď úplně vypnout, nebo pomocí $this->_helper->layout->setLayout('jinylayout') nastavit layout jiný.
Musím uznat, že předtím byla práce se Zend Framework trošku složitější.
1) Třída IndexController bude v souboru zendTest/controllers/index.php? Píšeš jen složku, do které se ta třída má dát, ale ne název souboru. Nebo je to jedno?
2) Kde se ve skriptu index.phtml vzala proměnná $this? A taky mi uchází logika toho, proč index.phtml dávat do samostatné složky index/. Zatím do té logiky adresářové struktury Zendu moc nevidím
Díky