Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 18.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Prezident USA Donald Trump během svého projevu na valném shromáždění OSN 22. září 2026 prohlásil, že umělá inteligence 'bude dále oficiálně nazývána superinteligencí', zkráceně SI. Svůj návrh zdůvodnil takto: 'Použití slova artificial činí inteligenci falešnou. Ona falešná není, ve skutečnosti je úžasná'. Zároveň ve svém proslovu prohlásil, že Spojené státy kategoricky odmítají jakékoliv pokusy o vytvoření 'globalistického
… více »Čínská technologická firma Xiaomi představila novou verzi 2.6 svého modelu MiMo, váhy modelů MiMo‑V2.6‑Pro‑RL a MiMo‑V2.6‑Flash‑RL jsou dostupné na HuggingFace pod licencí MIT. Výkonnější varianta Pro má přes bilion parametrů, z toho 42 miliard aktivních, úspornější Flash 309 miliard parametrů, z nichž se při generování aktivuje přibližně 15 miliard. Oba modely mají délku kontextového okna milion tokenů. Tyto MoE modely zvládají
… více »Proběhl Snapdragon Summit 2026. Společnost Qualcomm se mimo jiné pochlubila během Linuxu na čipech Snapdragon X2. Zatím pouze v ranní verzi vhodné pro vývojáře linuxových distribucí a přispěvatele do jádra Linux.
Byla vydána nová verze 2.0 klienta F-Droid určeného pro instalaci bezplatných a otevřených mobilních aplikací do Androidu ze softwarového repozitáře F-Droid (Wikipedie). Jedná se o alternativu k Google Play.
Před pár dny jsem odkýval, že se budu podílet na jednom projektu. Pak jsem ale zjistil, že se bude dělat v Php a používat se bude patrně Zend framework. Nic proti Php ani Zendu (zatím) nemám, snad jen to, že jsem v Php (a tudíž pochopitelně i Zendu) nikdy pořádně nedělal a Php téměř neznám (tím nechci říct, že existuje programovací jazyk, o kterém bych se odvážil tvrdit, že v něm umím, neodvážil bych se ani tvrdit, že umím programovat
). Inu, co neumím, to se naučím (a nebo to aspoň zkusím). Takže jsem teď po večerech, když jsem měl zrovna volnou chvilku, začal okukovat Zend. Toto tedy budou poznámky o Zednu (jestli bude síla a čas, tak těch zápisků bude víc), nebo spíš takový kompilát příkladů posbíraných různě po webu a manuálu. Třeba se to někomu bude hodit.
Zend je open source MVC framework, naprogramovaný v Pph5 (takže je naprogramován pěkně objektově), který se krom MVC snaží uplatňovat i další návrhové vzory (např. front controller). Důraz je kladen na modularitu, takže se nemusí používat cely framework, ale třeba jen některé jeho části, které se právě hodí.
Typická adresářová struktůra vypadá následovně:
zendTest/
controllers/
IndexController.php
FooController.php
models/
views/
scripts/
index/
foo/
helpers/
filters/
Vše umístíme nejlépe někam mimo web adresář, mimo dosah Apache. Do web adresáře pak dáme jen zendTest/index.php (a případně styly, javascripty etc.) a soubor .htaccess (což ovšem předpokládá, že máme v konfiguraci Apache povoleno použití htaccess souborů, načtené potřebné moduly...). Obsah souborů index.php i .htacces je vcelku prostý:
<?php require '../../zendTest/bootstrap.php';a
RewriteEngine on RewriteRule !\.(js|ico|gif|jpg|png|css)$ index.phpObsah souboru .htaccess se postará o přesměrovaní requestů, jejich url nekončí příponami uvedenými v závorce na index.php, který se jen postará o načtení souboru bootstrap.php (který leží v kořenovém adresáři naší aplikace zendTest někde mimo webový adresář). V souboru bootstrap.php se provedou potřebná nastavení (hlavně nastavení cesty k zend frameworku samotnému), načtení potřebných tříd a na závěr získání instance front controlleru a obsluha požadavku. bootstrap.php by mohl vypadat např. následovně:
<?php
//error reporting
error_reporting(E_ALL|E_STRICT);
ini_set('display_errors', 1);
//path to zend and class path
set_include_path('../../zend/library'. PATH_SEPARATOR . '../../zendTest/models/' . PATH_SEPARATOR . get_include_path());
include "Zend/Loader.php";
Zend_Loader::registerAutoload();
//setup front controller
$frontController = Zend_Controller_Front::getInstance();
$frontController->throwExceptions(true);
//path to controllers
$frontController->setControllerDirectory('../../zendTest/controllers');
//dispatch request
$frontController->dispatch();
Zavolání funkce Zend_Loader::registerAutoload(); způsobí, že nebude potřeba načítat potřebné třídy Zendu explicitně voláním Zend_Loader::loadClass('clazz'), ale při vytváření instance dané třídy se o to framework postará sám. O obsluhu všech požadavků se stará front controller, který v nejjednodušším případě dělá to, že z url určí příslušný modul a dále pak určí a následně zavolá kontroler a příslušnou akci, která se má provést. Toto určení modulu, kontroleru a akce se provádí podle klíče http://localhost/application/controller/action (případně application/module/controller/action). V případě, že není určený kontroler nebo akce, volá se automaticky IndexController, resp. indexAction.
Jestliže tedy budeme chtít vytvořit oblíbený začátečnický program "Hello world!", který se zobrazí po zadání adresy http://localhost/zendTest, musíme v adresáři zendTest/controllers vytvořit třídu IndexController, která dědí od Zend_Controller_Action, kde implementujeme akci indexAction:
<?php
class IndexController extends Zend_Controller_Action
{
function indexAction()
{
$this->view->title = "Hello world!";
$this->view->content = "etc.";
}
}
Máme tedy kontoler, model v našem jednoduchém příkládku nevyužijeme, poslední co tedy zbývá udělat, je vytvořit nějaké view.
V adresáři zendTest/views/scripts vytvoříme adresář index (bude obsahovat view ke kontroleru IndexController) a v něm soubor index.phtml (view k akci indexAction) např. následujícího obsahu:
<?php echo $this->render('header.phtml'); ?>
<h1><?php echo $this->escape($this->title); ?></h1>
<?php echo $this->escape($this->content); ?>
<?php echo $this->render('footer.phtml'); ?>
Hlavičku a patičku umístíme do oddělených souborů, abychom je později jednoduše mohly použít pro další šablony. Zend tyto soubory očekává v adresáři zendTest/views/scripts.
Náš "Hello world" zobrazíme tak, ze do prohlížeče zadáme adresu http://localhost/zendTest (stejně tak bude fungovat http://localhost/zendTest/index nebo http://localhost/zendTest/index/index).
PS. Jestli se někdo diví, proč skripty nejsou uzavřeny tagem ?>, tak ať se podívá sem.
Tiskni
Sdílej:
).
Mnohem lepsi je pouzit Zend_Layout, tohle do view imho moc nepatri a hlavne to budes muset mit ve vsech strankach, coz je trochu opruz a taky nemuzes stejnou template pouzit pro rozdilne views.
Dale je doporucovavano mit vsech rozdeleno do "samostatnych" modulu a defautlni nazvany default. Tzn. ze v adresari application bude podadresar default a v nem potom az to co tam mas ted.
Jinak preju hodne zabavy, se ZF se da opravdu hodne rychle vyvijet.
Zend_Layout je vážně super věc. Do bootstrapu se dá něco jako:
$layout = Zend_Layout::startMvc(); $layout->setConfig($config);
V $config je uložena instance konfigurace, vytvořená např. pomocí třídy Zend_Config_Ini nebo Zend_Config_Xml (já preferuju Zend_Config_Xml) a ve svém konfiguračním XML je něco jako:
<configdata>
<production>
<layout>hlavnilayout</layout>
<layoutPath>application/layout/</layoutPath>
</production>
</configdata>
No a ve vlastním layoutu hlavnilayout.phtml pak můžeš uvést vlastní tělo HTML stránky:
<?php
$this->headMeta()->appendHttpEquiv("Content-Type","text/html; charset=UTF-8");
?>
<?= "<?xml version=\"1.0\" encoding=\"UTF-8\"?>\n" ?>
<?= $this->doctype("XHTML1_STRICT")."\n" ?>
<html>
<head>
<?= $this->headTitle()."\n" ?>
<?= $this->headMeta()."\n" ?>
<?= $this->headLink()."\n" ?>
<?= $this->headScript()."\n" ?>
</head>
<body>
<div id="Header">
<h1><?= $this->headTitle()->getValue() ?></h1>
</div>
<div id="Content">
<!-- Tady se bude generovat vlastní tělo stránky -->
<?= $this->layout()->content ?>
</div>
<div id="Footer" class="NoPrint">Patička stránky</div>
</body>
</html>
Hlavní obsah stránky generována v controlleru se doplní v $this->layout()->code. V controlleru lze rovněž pomocí $this->_helper->layout->disableLayout() vykreslování layoutu buď úplně vypnout, nebo pomocí $this->_helper->layout->setLayout('jinylayout') nastavit layout jiný.
Musím uznat, že předtím byla práce se Zend Framework trošku složitější.
1) Třída IndexController bude v souboru zendTest/controllers/index.php? Píšeš jen složku, do které se ta třída má dát, ale ne název souboru. Nebo je to jedno?
2) Kde se ve skriptu index.phtml vzala proměnná $this? A taky mi uchází logika toho, proč index.phtml dávat do samostatné složky index/. Zatím do té logiky adresářové struktury Zendu moc nevidím
Díky