Byla vydána nová verze 9.17 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Před pár dny jsem odkýval, že se budu podílet na jednom projektu. Pak jsem ale zjistil, že se bude dělat v Php a používat se bude patrně Zend framework. Nic proti Php ani Zendu (zatím) nemám, snad jen to, že jsem v Php (a tudíž pochopitelně i Zendu) nikdy pořádně nedělal a Php téměř neznám (tím nechci říct, že existuje programovací jazyk, o kterém bych se odvážil tvrdit, že v něm umím, neodvážil bych se ani tvrdit, že umím programovat ). Inu, co neumím, to se naučím (a nebo to aspoň zkusím). Takže jsem teď po večerech, když jsem měl zrovna volnou chvilku, začal okukovat Zend. Toto tedy budou poznámky o Zednu (jestli bude síla a čas, tak těch zápisků bude víc), nebo spíš takový kompilát příkladů posbíraných různě po webu a manuálu. Třeba se to někomu bude hodit.
Zend je open source MVC framework, naprogramovaný v Pph5 (takže je naprogramován pěkně objektově), který se krom MVC snaží uplatňovat i další návrhové vzory (např. front controller). Důraz je kladen na modularitu, takže se nemusí používat cely framework, ale třeba jen některé jeho části, které se právě hodí.
Typická adresářová struktůra vypadá následovně: zendTest/ controllers/ IndexController.php FooController.php models/ views/ scripts/ index/ foo/ helpers/ filters/Vše umístíme nejlépe někam mimo web adresář, mimo dosah Apache. Do web adresáře pak dáme jen zendTest/index.php (a případně styly, javascripty etc.) a soubor .htaccess (což ovšem předpokládá, že máme v konfiguraci Apache povoleno použití htaccess souborů, načtené potřebné moduly...). Obsah souborů index.php i .htacces je vcelku prostý:
<?php require '../../zendTest/bootstrap.php';a
RewriteEngine on RewriteRule !\.(js|ico|gif|jpg|png|css)$ index.phpObsah souboru .htaccess se postará o přesměrovaní requestů, jejich url nekončí příponami uvedenými v závorce na index.php, který se jen postará o načtení souboru bootstrap.php (který leží v kořenovém adresáři naší aplikace zendTest někde mimo webový adresář). V souboru bootstrap.php se provedou potřebná nastavení (hlavně nastavení cesty k zend frameworku samotnému), načtení potřebných tříd a na závěr získání instance front controlleru a obsluha požadavku. bootstrap.php by mohl vypadat např. následovně:
<?php //error reporting error_reporting(E_ALL|E_STRICT); ini_set('display_errors', 1); //path to zend and class path set_include_path('../../zend/library'. PATH_SEPARATOR . '../../zendTest/models/' . PATH_SEPARATOR . get_include_path()); include "Zend/Loader.php"; Zend_Loader::registerAutoload(); //setup front controller $frontController = Zend_Controller_Front::getInstance(); $frontController->throwExceptions(true); //path to controllers $frontController->setControllerDirectory('../../zendTest/controllers'); //dispatch request $frontController->dispatch();Zavolání funkce
Zend_Loader::registerAutoload();
způsobí, že nebude potřeba načítat potřebné třídy Zendu explicitně voláním Zend_Loader::loadClass('clazz')
, ale při vytváření instance dané třídy se o to framework postará sám. O obsluhu všech požadavků se stará front controller, který v nejjednodušším případě dělá to, že z url určí příslušný modul a dále pak určí a následně zavolá kontroler a příslušnou akci, která se má provést. Toto určení modulu, kontroleru a akce se provádí podle klíče http://localhost/application/controller/action (případně application/module/controller/action). V případě, že není určený kontroler nebo akce, volá se automaticky IndexController, resp. indexAction.
Jestliže tedy budeme chtít vytvořit oblíbený začátečnický program "Hello world!", který se zobrazí po zadání adresy http://localhost/zendTest, musíme v adresáři zendTest/controllers vytvořit třídu IndexController, která dědí od Zend_Controller_Action, kde implementujeme akci indexAction:
<?php class IndexController extends Zend_Controller_Action { function indexAction() { $this->view->title = "Hello world!"; $this->view->content = "etc."; } }Máme tedy kontoler, model v našem jednoduchém příkládku nevyužijeme, poslední co tedy zbývá udělat, je vytvořit nějaké view. V adresáři zendTest/views/scripts vytvoříme adresář index (bude obsahovat view ke kontroleru IndexController) a v něm soubor index.phtml (view k akci indexAction) např. následujícího obsahu:
<?php echo $this->render('header.phtml'); ?> <h1><?php echo $this->escape($this->title); ?></h1> <?php echo $this->escape($this->content); ?> <?php echo $this->render('footer.phtml'); ?>Hlavičku a patičku umístíme do oddělených souborů, abychom je později jednoduše mohly použít pro další šablony. Zend tyto soubory očekává v adresáři zendTest/views/scripts.
Náš "Hello world" zobrazíme tak, ze do prohlížeče zadáme adresu http://localhost/zendTest (stejně tak bude fungovat http://localhost/zendTest/index nebo http://localhost/zendTest/index/index).
PS. Jestli se někdo diví, proč skripty nejsou uzavřeny tagem ?>
, tak ať se podívá sem.
Tiskni
Sdílej:
Mnohem lepsi je pouzit Zend_Layout, tohle do view imho moc nepatri a hlavne to budes muset mit ve vsech strankach, coz je trochu opruz a taky nemuzes stejnou template pouzit pro rozdilne views.
Dale je doporucovavano mit vsech rozdeleno do "samostatnych" modulu a defautlni nazvany default. Tzn. ze v adresari application bude podadresar default a v nem potom az to co tam mas ted.
Jinak preju hodne zabavy, se ZF se da opravdu hodne rychle vyvijet.Zend_Layout je vážně super věc. Do bootstrapu se dá něco jako:
$layout = Zend_Layout::startMvc(); $layout->setConfig($config);
V $config
je uložena instance konfigurace, vytvořená např. pomocí třídy Zend_Config_Ini
nebo Zend_Config_Xml
(já preferuju Zend_Config_Xml
) a ve svém konfiguračním XML je něco jako:
<configdata> <production> <layout>hlavnilayout</layout> <layoutPath>application/layout/</layoutPath> </production> </configdata>
No a ve vlastním layoutu hlavnilayout.phtml
pak můžeš uvést vlastní tělo HTML stránky:
<?php $this->headMeta()->appendHttpEquiv("Content-Type","text/html; charset=UTF-8"); ?> <?= "<?xml version=\"1.0\" encoding=\"UTF-8\"?>\n" ?> <?= $this->doctype("XHTML1_STRICT")."\n" ?> <html> <head> <?= $this->headTitle()."\n" ?> <?= $this->headMeta()."\n" ?> <?= $this->headLink()."\n" ?> <?= $this->headScript()."\n" ?> </head> <body> <div id="Header"> <h1><?= $this->headTitle()->getValue() ?></h1> </div> <div id="Content"> <!-- Tady se bude generovat vlastní tělo stránky --> <?= $this->layout()->content ?> </div> <div id="Footer" class="NoPrint">Patička stránky</div> </body> </html>
Hlavní obsah stránky generována v controlleru se doplní v $this->layout()->code
. V controlleru lze rovněž pomocí $this->_helper->layout->disableLayout()
vykreslování layoutu buď úplně vypnout, nebo pomocí $this->_helper->layout->setLayout('jinylayout')
nastavit layout jiný.
Musím uznat, že předtím byla práce se Zend Framework trošku složitější.