Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Minulý týden v sobotu proběhla akce Positive Vibes 4 v olomoucké Envelopě. Jednalo se o Drum And Bass party, které jsem se nejen zúčastnil, ale zahrál si na house stage. Fotky jsou na sídle YT Promotion.
Hlavní hvěždou večera byl londýnský Aphrodite. Byl jsem docela překvapen, takový třicátník v rozevláté košili, hrál velmi pestrý set plný nástupů a různých pecek. V hale bylo totálně narváno a až na problémy s teplotou to byla velmi vyvedená akce. Až jsem z toho na týden onemocněl.
Ten týden jsem se "hrabal" v nejrůznějších věcech na svém Gentoo Linuxu a taky došlo na Portage. Velmi mě štve, jak je tento balíčkovací systém pomalý. Strace ukázal, že kámen úrazu je v adresáři /usr/portage, který se prochází skoro při každé operaci celý.
Ačkoli mi bylo jasné, že díky rsyncu se tohoto uložení vývojáři jen tak nevzdají, jal jsem se zkoumat zdrojový kód systému Portage. Věděl jsem, že je napsaný v Pythonu, takže jsem čekal výborný objektový návrh...
A byl jsem zděšen. Takhle prasácky napsaný program jsem dlouho neviděl. Že je zdroják neuklízený, plný hacků a TODO poznámek by mi ani nevadilo, ale že všechny třídy naplácali vývojáři do jednoho souboru to bylo na mě příliš. Dále pak se mi nezamlouvaly některé "hack"-funkce a ke všemu byl téměř celý kód nedokumentovaný. Korunu tomu nasadila "organizace" výstupů na konzoli:
write( green( "Checking portage...") )
Tomu říkám oddělení uživatelského rozhraní...
Zjistil jsem, že problém rychlosti se již jednou řešil - u stromu závislostí. Je tam možnost použít kromě adresářů s mnoha soubory také formát cpickle nebo anydbm. Ale hlavní bolístka je ve stromu balíčků. Řešení jsem nenalezl.
Open source projekty často potřebují pevnou ruku, někoho, kdo by se ujal těžkého úkolu návrhu programu a dohledu nad dodržováním standardů psaní kódu. Bohužel je až příliš mnoho programů "uháčkovaných".
Tiskni
Sdílej:
portagefs, který by zachovával možnost klasického procházení souborů na disku, ale pro uložení stromu portage by používal databázi.
/usr/portage, jako by to byly soubory a adresáře (ani by nevadilo, kdyby to bylo o něco pomalejší, než klasický fs). Uvnitř by to samozřejmě byla databáze a emerge by k tomu taky tak přistupoval. Co se týká synchronizace dat, ta se dá udělat přes rsync i u binárních souborů, v tom by neměl být problém.
. Je nějaký takový projekt, nebo se o tom zatím pouze uvažuje?
/usr/portage ?! 4 minuty stará má 84 MB. Nezapletly se do tvého měření adresáře jako "packages" (binární balíčky) a "distfiles" (stažené zdroje) ??