Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Minulý týden v sobotu proběhla akce Positive Vibes 4 v olomoucké Envelopě. Jednalo se o Drum And Bass party, které jsem se nejen zúčastnil, ale zahrál si na house stage. Fotky jsou na sídle YT Promotion.
Hlavní hvěždou večera byl londýnský Aphrodite. Byl jsem docela překvapen, takový třicátník v rozevláté košili, hrál velmi pestrý set plný nástupů a různých pecek. V hale bylo totálně narváno a až na problémy s teplotou to byla velmi vyvedená akce. Až jsem z toho na týden onemocněl.
Ten týden jsem se "hrabal" v nejrůznějších věcech na svém Gentoo Linuxu a taky došlo na Portage. Velmi mě štve, jak je tento balíčkovací systém pomalý. Strace ukázal, že kámen úrazu je v adresáři /usr/portage, který se prochází skoro při každé operaci celý.
Ačkoli mi bylo jasné, že díky rsyncu se tohoto uložení vývojáři jen tak nevzdají, jal jsem se zkoumat zdrojový kód systému Portage. Věděl jsem, že je napsaný v Pythonu, takže jsem čekal výborný objektový návrh...
A byl jsem zděšen. Takhle prasácky napsaný program jsem dlouho neviděl. Že je zdroják neuklízený, plný hacků a TODO poznámek by mi ani nevadilo, ale že všechny třídy naplácali vývojáři do jednoho souboru to bylo na mě příliš. Dále pak se mi nezamlouvaly některé "hack"-funkce a ke všemu byl téměř celý kód nedokumentovaný. Korunu tomu nasadila "organizace" výstupů na konzoli:
write( green( "Checking portage...") )
Tomu říkám oddělení uživatelského rozhraní...
Zjistil jsem, že problém rychlosti se již jednou řešil - u stromu závislostí. Je tam možnost použít kromě adresářů s mnoha soubory také formát cpickle nebo anydbm. Ale hlavní bolístka je ve stromu balíčků. Řešení jsem nenalezl.
Open source projekty často potřebují pevnou ruku, někoho, kdo by se ujal těžkého úkolu návrhu programu a dohledu nad dodržováním standardů psaní kódu. Bohužel je až příliš mnoho programů "uháčkovaných".
Tiskni
Sdílej:
portagefs, který by zachovával možnost klasického procházení souborů na disku, ale pro uložení stromu portage by používal databázi.
/usr/portage, jako by to byly soubory a adresáře (ani by nevadilo, kdyby to bylo o něco pomalejší, než klasický fs). Uvnitř by to samozřejmě byla databáze a emerge by k tomu taky tak přistupoval. Co se týká synchronizace dat, ta se dá udělat přes rsync i u binárních souborů, v tom by neměl být problém.
. Je nějaký takový projekt, nebo se o tom zatím pouze uvažuje?
/usr/portage ?! 4 minuty stará má 84 MB. Nezapletly se do tvého měření adresáře jako "packages" (binární balíčky) a "distfiles" (stažené zdroje) ??