Proč si myslím, že DRM a nesvobodný sw není neetický? (diskuse)

[Spike]

Problém je, že současné DRM omezuje moji volbu, zda si jednou zakoupenou zmnoženinu nějakého díla přehraji v CD-Audio přehravači, v CD-ROM mechanice, v diskovém/paměťovém přehravači a tak dále. Přišlo mi opravdu smutné, když jsem byl nucen ripnout jisté audio CD nějakým Audiograbberem, abych si výsledné zvukové soubory mohl vůbec přehrát na svém počítači. Nemluvě o tom, že přítomnost nějakého DRM nebo ochrany proti kopírování vůbec nebyla na obalu vyznačena.

[JiK]

nutil te to nekdo kupovat? Nejspis ne, a na co si potom ztezujes? A pokud to opravdu nebylo uvedeno na obalu, je takovy problem to v obchode vratit? (Jo, v Cechach mozna jo...)

[Spike]

No jo, já blbec nemám ani právo si stěžovat a poukázat na absurditu takové situace.

[JiK]

s timto bych souhlasil. Jeste dodam, ze podle meho (subjektivnicho a mozna i zmyleneho) nazoru vsichni ti pubertalni a zastydle pubertalni Open Source a "strasne-mega-giga-Free fanatici" spise Linuxu skodi a delaji z nej takovy ten ten system pro uchyly a fanatiky, co je firmy z nutnosti schovavaj ve sklepe. Pritom by to mohla byt normalni, plnohodnotna alternativa pro kazdeho, system, pro ktery se vyplati programovat aplikace, hry a ovladace i bez vresteni nevdecnych fanatiku, ze zdarma a draze udelany ovladac sice funguje, ale neni jim dost FREEEEEE!

[Spike]

RMS už má snad pubertu nějaký ten pátek za sebou. :)

[finn]

Volání po otevřených ovladačích není vůbec bezúčelné. Příklad: svou starou grafickou kartu s čipem Kyro II si můžu naložit do lihu, protože výrobce připravil ovladače jen pro jádra řady 2.4 a v jádrech řady 2.6 mi poběží leda ve VESA režimu...kapišto?

[Václav HFechs Švirga]

Souhlasím a dodám další příklad: Či mi binární nvidia ovladač sakra znestabilňuje jinak naprosto neporazitelný systém (to byla nadsázka :)) a existuje v něm občas nějaká neopravená, ale oznámená bezpečnostní díra...

A až by byl Linux plný těchto ovladačů (Linus Torvalds by řekl v pohodě, napíšeme API pro binární ovladače, budeme to podporovat), budeme na tom ještě hůř, než jsme teď, protože svobodné ovladače se moc dělat nebudou, systém bude nestabilní, děravý a to je stejně windows taky, tak kde jsou ty výhody...

Prostě pokud někdo chce free windows, měl by asi začít hledat někde jinde, já používám Linux pro jeho kvality a uzavřené proprietární nutná řešení mi do toho nesedí.

PS: Komentář typu že mě nikdo nenutí NVIDIA ovladač využívat si prosím odpusťte, jestli by se tam binární API dostalo, myslím že za pár let by moc jiných voleb než binární ovladače nezbývalo...

[happy barney]

ty nie si zaujímavý spotrebiteľ, kam by kapitalizmus dospel, keby ľudia používali veci 10 rokov? Spotreba, spotreba

a ako vynútiť spotrebu? prestať podporovať ...

[Xerces]

A komu zalezi na kapitalismu?

[#Tom]

Tady si zase někdo plete hmotné a nehmotné věci. Ta socha se dá přirovnat tak možná ještě k elpíčku, které není možné snadno a pohodlně přesně okopírovat, stejně jako tu sochu. Zvuková CD jdou okopírovat skoro přesně, u DVD a datových CD to jde ještě líp.

Když někdo chce originál, tak si jej koupí, když ne, tak si jej nekoupí. DRM s tím nehne, zato mnoho lidí pořádně naštve.

[Käyttäjä 11133]

Ale mi nejde o cenu díla, ale o vůli autora. On něco vytvořil tak má právo aby se s tím zacházelo dle jeho vůle.

[#Tom]

Tady někde padlo něco o ceně? Aha, ano, že se jí zde nezabýváte.

Na vůli autora mi obvykle moc nezáleží. Pokud autor nechce, aby si někdo jeho dílo nahrál na CD, nikdo mu v tom nemůže zabránit. Nechtít může cokoli, na to má právo. Nicméně bych nedával autorům jakékoli (byť nefunkční) prostředky, kterými by se mohli pokoušet takové vrtochy uplatňovat. Přijde mi to podobné, jako kdyby architekt navrhl budovu, v níž by se smělo po schodech chodit pouze pozpátku.

[xkesh]

Ale mi nejde o cenu díla, ale o vůli autora. On něco vytvořil tak má právo aby se s tím zacházelo dle jeho vůle.

Tohle je moderní perverze autorství, která ho zaměńuje se stvořitelstvím a následnou absolutní nadvládou nad stvořeným. Nikoliv ale z morálních (či jakých), ale čistě z mocensko-komerčních důvodů. Ne náhodou byl autor každému šumafuk, dokud nebylo možné (relativně) bezpracné kopírování, a na takovou zhovadilost, že má právo určovat, jak mají ostatní jeho dílo byť jen vnímat neřkuli s ním zacházet, by nikdo nepřišel.

Příčiny tak od oka spatřuju

1) ve snaze vyřadit schopnější konkurenci, která by mohla nedejbože využít autorovo nedokonalé provedení ke zdokonalení jak díla samotného tak podnikání s ním

2) v neuróze moralistů toužících ovládat všechno a všude (freudisté by jistě navázali s analogií mužské erekce či análními zážitky)

Dnešní doba je opravdu výjimečná tím, jak myšlenkovým i psychickým perverzitám pohotově dodává nástroje k jejich důslednému uskutečňování. To, co žilo do moderní civilizace pouze virtuálně v patologických mozcích a literatuře, se projektuje do skutečného světa hmoty a vztahů, a co víc, stává se z toho pod mediální masáží norma myšlení i morálky.

Autor má jedinou možnost, jak ovlivnit vnímání a zacházení se svým dílem: okamžitě ho po vytvoření zničit

[Xerces]

Pravdu díš.

[David Jaša]

Průšvih je v tom, že DRM z principu nemůže být svobodné - pokud má fungovat. Jinak se dřív nebo později objeví ve svobodných programech checkboxy stylu "Brát ohled na DRM" (viz kpdf nebo evince ) a celá snaha přijde vniveč.

Že by se díky něčemu takovému rozšířily svobodné přehrávače médií by bylo sice pěkné, ale ten důvod už méně...

[eh]

blabol

[Robert Krátký]

Totéž platí pro DRM, musí být veřejně přístupná jeho dokumentace, která dovolí jej implementovat na libivolnou platformu s odpovídajícím vybavením.

Tohle je protimluv. Pokud by byla veřejně přístupná dokumentace umožňující komukoliv implementovat řešení pro získání obsahu chráněného pomocí DRM, ztrácelo by to smysl.

[Luk]

Mohla by ale pro Linux existovat closed-source knihovna se zdokumentovaným API (které by ho přehrávače využívaly). Jenže to by ji zaprvé někdo musel vytvořit (Microsoft to rozhodně nebude ), a za druhé by někdo musel pak vytvořit onen přehrávač (a pochybuji, že autoři většiny přehrávačů by k něčemu takovému měli chuť).

[Josef Kufner]

To nepomůže. Aby to k něčemu bylo, musí být výstup v nějakém použitelném tvaru. A pak přijde ke slovu ono "co jde přehrát, jde i zkopírovat".

[Luk]

Jenže to půjde vždycky. Přinejmenším přes analogový signál, což nemusí znamenat takový pokles kvality, jak si mnozí myslí. Nyní to jde i digitálně (bez ohledu na DRM) a bez řešení přímo v hardwaru to půjde i nadále.

[Käyttäjä 11133]

A co teprve když má moje zvuková karta digitální výstup.

[Luk]

Mimo jiné i toto jsem měl na mysli. Ale samozřejmě jsou v plánu karty, které budou mít tento výstup šifrovaný a půjde na něj tedy připojit jen zařízení, které bude podporovat DRM. Podobné věci se plánují i pro video.

Jinak ale otevřené řešení pro DRM není úplně utopií, viz např. sunovský projekt Open Media Commons.

[Daniel Kvasnička ml.]

Mohla by ale pro Linux existovat closed-source knihovna se zdokumentovaným API

Presne tohle bych rad aby existovalo u GUI. Podivejte se na Mac OS X, JEDNO perfektne navrzene a dokonale zdokumentovane graficke rozhrani (No, jeste stary Carbon, ale ten vypada temer stejne a nema problem pouzivat sluzby systemu), v dusledku toho dobra konzistence a sladenost.

[Michal Vyskočil]

Potíž je v tom, že se nahrávací společnosti tváří, že si u nich kupuješ konkrétní věc a to CD/DVD. Jenže ty si kupuješ tu hudbu, která je na ní a práva na její poslouchání. Proč by mi měl kdokoliv bránit v tom si přehrát koupenou muziku do mobilu a tam jí poslouchat*? Proč není možné ta práva legálně převést na někoho jiného (viz prohlášení RIAA o tom, že ipod smíš prodat pouze s vymazaným diskem)? To, co DRM znamená pro mě, je vendor lock ve své nejbrutálnější podobě.

*pikantní na tom je, že nelegálně získané skladby mi podobné omezení nekladou a z mého hlediska tudíž mají větší cenu, než DRM originály. Navíc jsou levnější . Stejně jako zkopírované videokazety, u nichž nemusím přeskakovat reklamy, DVD u kterých se nemusím ztrácet v pitomých menu a upozornění na kopírování ... prostě jako legální uživatel jsem bit.

Takže, DRM, jako systém, který umožní, aby mi někdo cizí rozhodoval, co můžu a nemůžu s muzikou, kterou si koupím (protože nelegálně získaných věcí se DRM netýká ) je něco, co odmítám jakkoliv podporovat. Popravdě nechápu, jak někdo (snad vyjma autorů a vydavatelství) může.

[xkesh]

Potíž je v tom, že se nahrávací společnosti tváří, že si u nich kupuješ konkrétní věc a to CD/DVD. Jenže ty si kupuješ tu hudbu, která je na ní a práva na její poslouchání. Proč by mi měl kdokoliv bránit v tom si přehrát koupenou muziku do mobilu a tam jí poslouchat*? Proč není možné ta práva legálně převést na někoho jiného

Protože ty si nekupuješ tu hudbu, ale pouze práva k poslouchání za určitých podmínek, k nimž patří i způsob jejího zprostředkování = originální nosič a originální nahrávka. Do takových podmínek lze bez problémů zahrnout i podmínku nepřenositelnosti těchto práv.

[Michal Vyskočil]

Ovšem s takovými podmínkami mohou jít někam. Současný systém je nesmyslný právě proto, že omezuje především ty, kteří si něco koupí, což je přesný příklad DRM, který se týká pouze legálně nabytých skladeb. To si může dovolit málokteré odvětví. Prostě mechanická aplikace postupů ochrany materiálního vlastnictví v případě duševního moc nefunguje.

[xkesh]

Ovšem s takovými podmínkami mohou jít někam. Současný systém je nesmyslný právě proto, že omezuje především ty, kteří si něco koupí

Jestli to není takový ten sebezáchovný výkyv civilizace bezbřehého konzumu a růstu... Kdo něco takového nakupuje za těžce vydělané peníze, neví co roupama a může bejt rád za takový zpestření života Ostatní se můžou soustředit na skutečné hodnoty života, scházet se s přáteli, vychovávat děti, hrát si muziku sami... Civilizační konzum nechť se požere sám sebe

[michich]

A je tedy na nich jak se rozhodnou se svým dílem naložit. Pokud si myslí, že by si lidé jejich písničku neměli vypalovat na CD je to jejich věc.

Nesouhlasím. Tohle mediální kartely chtějí, abychom si mysleli. Že autoři (nebo dnes spíše společnosti, se kterými autoři mají smlouvy) mají naprosto neomezené právo rozhodovat, co se s dílem bude dít. Je to ale v rozporu s tím, jak se vyvíjela dosavadní civilizace a kultura. Po zveřejnění uměleckého díla autor nikdy nad ním nemohl takovou absolutní kontrolu, jakou mu DRM umožňuje.

[Daniel Kvasnička ml.]

Po zveřejnění uměleckého díla autor nikdy nad ním nemohl takovou absolutní kontrolu, jakou mu DRM umožňuje.

A jakou uroven kontroly byste si predstavoval? Aby hudebnik stravil noci nad skladbou, dal do ni sve pocity a myslenky a pak prisel nekdo a rekl mu, ze na zaklade dosavadniho vyvoje civilizace musi svolit k neomezenemu nakladani se svym dilem, jinak ze je to neeticke?

[Václav HFechs Švirga]

Nelíbí se mi takto komerční pocity a myšlenky ;]. Většina autorů které čtu a poslouchám jde o to dodat ty myšlenky a pocity světu, a ano, tím se živí. Jenže pokud si někdo, kdo by si stejně tu knížku, CD normálně nekoupil, ono dílo od kamaráda zapůjčí, poslechne, autor je rád že zaujal, oslovil a lidé o něj stojí.

Autor, který vydá svou mp3 která se za den zničí, nebo knihu která se po přečtení spálí, a ty, kteří mu za ní nezaplatili, ale poslechli si ji (přečetli) a pokynuli uznale hlavou nad jeho umem, nazývá špínou není hoden mého zajmu.

Poslouchám metal, čtu fantasy, atd... - takže mám dost možností se ryze komerčním autorům vyhnout.

PS: Souhlasím, že ilegálně si stahovat hudbu, kopírovat knížky, atd... se spokojeným pocitem že to autorovi nevadí a že je ještě rád je taky neetické. Ale mnohem lepší model je zakoupením CD, knihy, atd... přispět autorovi na živobytí, odvděčit se mu (jde o ten přístup), než být k zaplacení nucen za každou cenu, i za cenu omezení možnosti danou skladbu využít (jen tenhle přehrávač, jen po tři dny).

Co tedy chci říct? Že mám raději autory kterým jde více o své umění, než o zisk. A že ti druzí to umění podle mne docela pokřivují. To je celé, asi jsem zvrácený a měl bych se hned nechat zavřít .

[Zruda]

K poslednímu odstavci: Proto mám rád Nohavicu Už má na internetu svá dvě alba A DVD vydal ve své společnosti.

[xkesh]

A jakou uroven kontroly byste si predstavoval? Aby hudebnik stravil noci nad skladbou, dal do ni sve pocity a myslenky a pak prisel nekdo a rekl mu, ze na zaklade dosavadniho vyvoje civilizace musi svolit k neomezenemu nakladani se svym dilem, jinak ze je to neeticke?

Wau, ta romantika... Hudebník tráví bezesné noci a pak je mu Jeho Výtvor Bezostyšně Ukraden Publikem... Probuďte se a třeba si pročtěte nějaké ty životopisy hudebníků nebo si aspoň promluvte s nějakým živým, abyste získal představu, jak taková díla a s jakým záměrem vznikají.

Autorství duchovních statků se právě vyznačuje tím, že nad jednou stvořeným z principu není možné uplatňovat poměry, na které jsme zvyklí u statků hmotných. Na tom nic nemění neurotické a de facto zlodějské pokusy duchovní statky materializovat (a tedy vázat jak na média tak na jakési virtuální skutečnosti "podmínek použití") - to jsou jen pokusy, jak vytřískat z ničeho něco. To je sice legitimní (když si to společnost dá líbit), ale to neznamená, že jiný přístup je automaticky nemorální nebo snad neetický.

Proto bych prosil všechny debatéry k tomuto tématu, aby se pro příště zdrželi emotivních obrázků udřených chudáků autorů okrádaných zlodějskou lůzou konzumentů jejich děl - tak to nefugnuje ani v realitě ani v poctivé teorii - tak to funguje pouze v mediální masáži těch, kteří se na tomto tématu rozhodli vydělávat. Zrovna těm se nejvíc hodí do krámu vzbuzovat emoce - to by ve věku masivního nasazení reklamního průmyslu nemělo překvapovat.

A pokud přesto cítíte, že na tomto obrázku okrádaného autora něco je, pak prosím, abyste zapátrali ve své paměti po nějakém konkrétním příkladu takto "publikem okradeného strádajícího autora". Jen si to prosím nepleťte s tím, když takového autora "okrade" spíše podnikatel s jeho dílem (který ale práva vlastní většinou naprosto legitimně), k čemuž právě najdete v životopisech hudebníků příkladů bezpočet a jsitě byste našli i nějaké ty spisovatele...

[Daniel Kvasnička ml.]

Autorství duchovních statků se právě vyznačuje tím, že nad jednou stvořeným z principu není možné uplatňovat poměry, na které jsme zvyklí u statků hmotných.

U umeleckych del by se s vami dalo souhlasit, ale mluvite o "duchovnich statcich", aplikujete stejny princip i na SW? Mezi umenim a SW je totiz dost zasadni rozdil a to fakt, ze SW je nastroj k praci, ktery pomaha lidem vydelavat penize a ulehcuje praci. Penezni cena jedne kopie hudebniho dila je diskutabilni (esteticky zazitek se tezko ohodnocuje penezi), jedna kopie SW vsak svoji cenu bezpochyby ma je naprosto normalni/moralni za ni chtit penize a neposkytnout zdrojovy kod. Generalizovat vse na uroven "duchovnich statku" a takto to ohodnotit, to podle me nejde.

[xkesh]

U umeleckych del by se s vami dalo souhlasit, ale mluvite o "duchovnich statcich",

O vkládaných "pocitech" hudebníka jsem nezačal já

aplikujete stejny princip i na SW? Mezi umenim a SW je totiz dost zasadni rozdil a to fakt, ze SW je nastroj k praci, ktery pomaha lidem vydelavat penize a ulehcuje praci

SW je něco mezi autorským dílem a algoritmem, nebo chcete-li obojí najednou. Jedno se pokoušíme chránit autorským právem a to druhé patenty. Bohužel obojí jaksi nepasuje.

Penezni cena jedne kopie hudebniho dila je diskutabilni (esteticky zazitek se tezko ohodnocuje penezi), jedna kopie SW vsak svoji cenu bezpochyby ma

Kopie obojího nemá cenu žádnou (resp. pouze materiální výroby), platíte za licenci k užívání. Perverze tedy je vázat tuto licenci na konkrétní materiální médium - je to vlastně pokus o zhmotňování nehmotného, jakousi výrobu kamene mudrců... a se stejnou motivací: nechat si to dobře zaplatit.

Vás už se "jim" přesvědčit povedlo, vy si myslíte, že jedna kopie SW má nějakou konkrétní cenu a proto jste patrně také ochoten si myslet, že platíte za výrobu této jedné konkrétní kopie a že je to totéž jako platit za rohlík. Tohle je pro producenta ideál, protože on ty kopie může produkovat de facto (vzhledem k výsledné ceně) bez nákladů.

Bavíme se o principu, v reálu vždycky nějaké náklady budou - jenomže ty se kalkují z hlediska celého podnikání a nikoliv na základě konkrétního produktu.

je naprosto normalni/moralni za ni chtit penize a neposkytnout zdrojovy kod.

Chtít můžete co chcete

Generalizovat vse na uroven "duchovnich statku" a takto to ohodnotit, to podle me nejde.

Viz výše, že to jde. Pokud si myslíte něco jiného, zkuste přednést nějaké argumenty (a zdržet se přitom těch emotivních žánrových obrázků). Doporučuji také, abyste vzal v úvahu např. oblast OpenSource nebo vůbec svobodného software - někteří lidé také tvrdí, že něco takového není možné.

[Daniel Kvasnička ml.]

Kopie obojího nemá cenu žádnou (resp. pouze materiální výroby), platíte za licenci k užívání. Perverze tedy je vázat tuto licenci na konkrétní materiální médium - je to vlastně pokus o zhmotňování nehmotného, jakousi výrobu kamene mudrců... a se stejnou motivací: nechat si to dobře zaplatit.

Ano, je to pokus ohodnotit jednu jedinou kopii SW, protoze jedna jedina kopie SW hraje roli. Porad se na to divate ze strany vyrobce a argumentujete, ze protoze on muze kopirovat, jedna kopie nema cenu. Nejen ze i tento argument je lichy, ale hlavne mate problem se divat na vec ze strany klienta, pro ktereho jedna kopie SW penezni cenu ma, protoze bez ni a s ni jsou dva ruzne scenare. Proste a jednoduse, cloveku je program uzitecny a pomaha mu a vyrobce programu prirozene inkasuje za to, ze tomu cloveku pomohl usnadnit praci. Kdyz pomohl 5 lidem, inkasuje od 5 lidi, kdyz pomohl 5000, inkasuje od 5000. Ze nekomu nepomohl, protoze ten program je smejd, to ma za nasledek, ze si klient priste program nekoupi. Ale to je stejne s hmotnymi statky. Navic, na rozdil od SW takovy rohlik si pred koupi vyzkouset nemuzete. Ze firmy jako MS maji obchodni praktiky, ktere uzivatele u SW drzi, to ale uz neni vec uzavrenosti nebo otevrenosti SW, to jde spise o formaty a standardy a navic to uz se dostavame ne mnohem obecnejsi uroven, protoze praktiky na podobnych principech se pouzivaji i v jinych odvetvich.

vy si myslíte, že jedna kopie SW má nějakou konkrétní cenu a proto jste patrně také ochoten si myslet, že platíte za výrobu této jedné konkrétní kopie a že je to totéž jako platit za rohlík. Tohle je pro producenta ideál, protože on ty kopie může produkovat de facto (vzhledem k výsledné ceně) bez nákladů.

Ohrany argument. Kdyz platim za jednu kopii SW, platim za jeho vyrobu a samozrejme neco navic, protoze kazda firma si bere neco navic -- nechat si platit jen naklady, to je jaksi nesmysl v kazdem odvetvi, to je snad jasne. Pro vas je zrejme problem pochopit, ze SW firma ma naklady na fungovani i kdyz jeji programatori zrovna nesedi u pocitacu a nebusi. Kdyz firma dokonci SW, co si myslite, ze budou delat sekretarky a dalsi netechnicti pracovnici? Prestanou chtit mzdu? Elektrerny prestanou firme uctovat elektrinu? Jejich auta nebudou potrebovat benzin? Jak si predstavujete fungovani firmy, jejiz naplni prace je programovani a distribuce urciteho programu? Vsichni prece vime, ze "prodej technicke podpory" neni ani nahodou univerzalni reseni. Budou programatori te firmy placeni nejakym velkym subjektem a budou to delat jako open-source? Ano, tak to v mnoha pripadech dobre funguje, ale z ceho si myslite, ze ty velke subjekty maji ty penize, kterymi je plati? Z proprietarniho SW, nekdy z HW (Novell, IBM, Siemens, Intel, AMD).

Kopirovani a prodavani do nekonecna take funguje jen a pouze ve vasich teoriich. Kazdy program ztraci svou cenu, tlak konkurence a pozadavky klientu na nove vlastnosti zajistuji, ze jednou naprogramovany SW se do nekonecna prodavat nebude. Vzdy po vypusteni a prodavani verze programu se zacina pracovat na nove a ta prace se musi z neceho platit. FUD o zlych podnikatelich, kteri naprogramuji SW a pak uz jen sedi v kresle a nic nedelaji je rozsirovany akorat F/OSS fanatiky. SW firma kdyz zaspi, muze dopadnout hur nez pekarna a klidne zkrachovat a fakt, ze muzou svuj SW kopirovat do aleluja jim nijak nepomuze.

Proti cemu se stavim je ideologie o univerzalnosti open-source a free software. Univerzalni to neni. Jsou to dve uzitecne metodologie, ktere hraji svoji roli a s proprietarnim vyvojem se navzajem doplnuji.

[xkesh]

Ano, je to pokus ohodnotit jednu jedinou kopii SW, protoze jedna jedina kopie SW hraje roli.

Takže když si teď sednu a začnu kopírovat nějaký program na jednu placku za druhou, tak tím vytvářím hodnoty (= jednotlivé kopie) větší než hodnota použitých médií a mého času? Zvláštní...

Porad se na to divate ze strany vyrobce a argumentujete, ze protoze on muze kopirovat, jedna kopie nema cenu. Nejen ze i tento argument je lichy, ale hlavne mate problem se divat na vec ze strany klienta, pro ktereho jedna kopie SW penezni cenu ma, protoze bez ni a s ni jsou dva ruzne scenare.

Já se na to právě dívám ze strany klienta, který si kupuje licenci k užívání a připadá mu podivné, že když si koupí placku s programem a zaplatí za ni víc než je hodnota té placky, tak že by měl při ošoupání té placky přijít i o tu licenci.

Proste a jednoduse, cloveku je program uzitecny a pomaha mu a vyrobce programu prirozene inkasuje za to, ze tomu cloveku pomohl usnadnit praci.

Koukám, že jen tak opominete i tak významný segment trhu jako jsou SW hry... Užitečnost nějakého programu je věc relativní a zájmem výrobce je naopak prodat zákazníkovi daleko víc než ten skutečně potřebuje - leckdy tak výrobce inkasuje za to, že člověku práci ještě přidělal

Kdyz pomohl 5 lidem, inkasuje od 5 lidi, kdyz pomohl 5000, inkasuje od 5000.

Nikoliv, pouze když si od něj 5 lidí licenci koupí, tak inkasuje od 5 lidí atd. Argumentovat "pomocí" je právě ten emotivní argument, které bych prosil vyloučit. S něčím takovým totiž nemůžete kalkulovat.

Ze nekomu nepomohl, protoze ten program je smejd, to ma za nasledek, ze si klient priste program nekoupi. Ale to je stejne s hmotnymi statky.

Neměl by mít spíš klient právo na vrácení "šmejdu" a zrušení smlouvy stejně jako můžete vrátit tvrdý rohlík.

Ohrany argument. Kdyz platim za jednu kopii SW, platim za jeho vyrobu a samozrejme neco navic, protoze kazda firma si bere neco navic -- nechat si platit jen naklady, to je jaksi nesmysl v kazdem odvetvi

Samozřejmě, platíte celou firemní mašinérii. Z toho (a odhadu prodejnosti) je pak odvozena cena kopie, nikoliv z její hodnoty, která je sama o sobě prakticky nulová. Když tu kopii nemůžete prodat jako součást prodeje licence k užívání, můžete si s ní podkládat pivko.

Pro vas je zrejme problem pochopit, ze SW firma ma naklady na fungovani i kdyz jeji programatori zrovna nesedi u pocitacu a nebusi.

Ale vůbec ne. Mně jde právě o to, aby i každý moralista pochopil, že v ceně software platí především toto a nikoliv "hodnotu" té své kopie nebo dokonce hodnotu práce programátorů.

Kopirovani a prodavani do nekonecna take funguje jen a pouze ve vasich teoriich. Kazdy program ztraci svou cenu, tlak konkurence a pozadavky klientu na nove vlastnosti zajistuji, ze jednou naprogramovany SW se do nekonecna prodavat nebude. Vzdy po vypusteni a prodavani verze programu se zacina pracovat na nove a ta prace se musi z neceho platit.

Zkuste lépe číst, nikdo nehovořil o kopírování či prodávání "do nekonečna". Pouze o tom, že kopírování těchto záležitostí je prakticky bezpracné a beznákladové a že tudíž výsledná cena není odvozena od hodnoty konkrétní kopie.

FUD o zlych podnikatelich, kteri naprogramuji SW a pak uz jen sedi v kresle a nic nedelaji je rozsirovany akorat F/OSS fanatiky. SW firma kdyz zaspi, muze dopadnout hur nez pekarna a klidne zkrachovat a fakt, ze muzou svuj SW kopirovat do aleluja jim nijak nepomuze.

Pokud SW firma zkrachuje, tak to není proto, že by si zákazníci kopírovali nelegálně její software (často je to spíš naopak), ale protože ji vedou neschopní manažeři, kteří například špatně kalkulují. Že je ale zisk těchto podnikatelů přímo založen na možnosti kopírování a možnosti beznákladového rozšiřování předmětu prodávané licence (software), to není žádný FUD, to je skutečnost.

Paradoxní to začne vypadat pouze tehdy, když podnikatelům začne vadit přesně ta vlastnost, díky které vůbec mohou se software podnikat: možnost beznákladového kopírování. Té se tedy snaží nějak zamezit - ovšem s tím výsledkem, že se de facto připravují také o předmět svého podnikání. Důsledkem je klasická stížnost, že pak legální kupec takové licence je na tom hůř než tzv. piráti, protože takto chráněný software postrádá právě ty vlastnosti, pro které je vůbec kupován = univerzálnost a pohodlí (chcete-li ušetření práce).

[Daniel Kvasnička ml.]

Takže když si teď sednu a začnu kopírovat nějaký program na jednu placku za druhou, tak tím vytvářím hodnoty (= jednotlivé kopie) větší než hodnota použitých médií a mého času? Zvláštní...

Samozrejme jsem mel na mysli cloveka, ktery svou praci produkt vyvinul. Kdyz cizi praci vezme nekdo jiny, zacne ji kopirovat a inksovat za ni, tak to rozhodne neni fer.

Já se na to právě dívám ze strany klienta, který si kupuje licenci k užívání a připadá mu podivné, že když si koupí placku s programem a zaplatí za ni víc než je hodnota té placky, tak že by měl při ošoupání té placky přijít i o tu licenci.

Ale to ja prece vubec neobhajuji. Obajuji to, ze kdyz si koupim SW, nemam pravo jej nekomu dat vypalit, tedy ze pro cerpani vyhod ktere SW prinasi je nutne zaplatit cenu, ktera byla spocitana tak, aby pomohla firme prezit, odmenit ty kteri do toho dali svuj cas a potencial a aby odrazela potencial, ktery prinasi uzivateli. A navic nerikam, ze je to jedina spravna a fungujici cesta.

Koukám, že jen tak opominete i tak významný segment trhu jako jsou SW hry... Užitečnost nějakého programu je věc relativní a zájmem výrobce je naopak prodat zákazníkovi daleko víc než ten skutečně potřebuje - leckdy tak výrobce inkasuje za to, že člověku práci ještě přidělal

Ale jiste, hry prinaseji cloveku pozitek a jiny clovek chce byt prirozene ocenen za to, ze druhemu k pozitku pomohl. Kdyz jdete do muzea, platite vstupne, nic nedostanete, ale na plno hezkych veci se podivate. A kdyz tam jdete priste, zaplatite znovu -- protoze to muzeum proste musi z neceho zit.

Nikoliv, pouze když si od něj 5 lidí licenci koupí, tak inkasuje od 5 lidí atd. Argumentovat "pomocí" je právě ten emotivní argument, které bych prosil vyloučit. S něčím takovým totiž nemůžete kalkulovat.

Ja to uvadim jako teorii toho, jak by mel fungovat a v mnoha pripadech funguje trh s uzavrenym SW. Nerikam, ze jiny zpusob nefunguje nebo ze otevreny SW lidem nepomaha. Autori otevreneho SW jsou jen za svou praci oceneni jinymi cestami -- ne univerzalnimi.

Neměl by mít spíš klient právo na vrácení "šmejdu" a zrušení smlouvy stejně jako můžete vrátit tvrdý rohlík.

Mel by mit narok na bezplatny upgrade takovy, aby program fungoval. Navic objektivne posoudit, zda je smejd program nebo zda je to jen blbost uzivatele nebo neprozretelnost, to dost dobre nejde. Pokud zavedete moznost vratit SW po odzkouseni, jestli funguje, budete mit v obchodech fronty lidi vracejicich krabice a majicich doma SW vypaleny na DVD :-/

Samozřejmě, platíte celou firemní mašinérii. Z toho (a odhadu prodejnosti) je pak odvozena cena kopie, nikoliv z její hodnoty, která je sama o sobě prakticky nulová.

Opet, zkuste si delat napr. DTP a prepress s GIMPem a s Photoshopem, pak s jedim zamestnancem s Photoshopem a deseti zamestnanci s Photoshopme. Pak se budeme bavit o "nulove cene kopie"... Nechapu, ze nevidite ten markantni rozdil, to, jak pocet pouzivanych kopii SW drasticky ovlivnuje praci ve firme a ze odmitate obchodni model, ktery toto zohlednuje.

Když tu kopii nemůžete prodat jako součást prodeje licence k užívání, můžete si s ní podkládat pivko.

Nemuzu? Nemuzu vzit koupeny SW a prodat ho nekomu dalsimu? To bych nehajil. Prodat zakoupeny pouzivany SW za cenu zohlednujici stav na trhu (novejsi verze) povazuju za prirozene -- tedy za predpokladu, ze to neni: koupim, vypalim, prodam.

Zkuste lépe číst, nikdo nehovořil o kopírování či prodávání "do nekonečna". Pouze o tom, že kopírování těchto záležitostí je prakticky bezpracné a beznákladové a že tudíž výsledná cena není odvozena od hodnoty konkrétní kopie.

Ale to je stale to same. HODNOTA KOPIE neni o tom, kolik to firmu stalo vyrobit, ale kolik prace se s tim udela. Myslite si, ze ceny dvou typu bagru jsou primo umerne vyrobni cene nebo tomu jaky je rozdil v odvedene praci s nimi?...

Zajimal by me model, ktery byste pouzil pro malou zacinajici firmu, ktera nema jine aktivity ani zastitu zadneho gigantu, ze kterych by svuj open-source (a tedy de facto efektivne neprodejny) SW financovala. Ze se F/OSS software da prodavat, no, budiz, ale vsichni dobre vime, ze za takovych okolnosti se vzdycky objevi nekdo, kdo bude delat volne stazitelne buildy. Typickym prikladem jsou napr. mensi SW projekty, rekneme mle programy pro Mac OS X. Takovy textovy editor TextMate, je to maly programek, ale uzitecny, autor pravdepodobne nema zadnou velkou firmu, zadne zpusoby financovani, chce za svuj program €39. Kolem SW je Wiki, komunita s mailing-listem, IRCckem, spokojenymi uzivateli, kteri zaplati nijak zavratny obnos a pak si uzivaji toho, co jim program dava. Placene jadro a open-source pluginy k nemu.

[thingie]

Proč bych za něco dával třicet tisíc, když to můžu mít za pět korun na jedno CD-R? To je naprostý nesmysl.

[Michal Vyskočil]

Já bych jenom podotknul, že softwarové pirátství funguje úplně jinak, než se proklamuje. Ono totiž pomáhá velkým a známým firmám, jako Microsoft, Adobe, nebo Autocad. Ve skutečnosti jsou jím biti hlavně menší producenti software (týká se to i oss software).

Jenom příklad, kolik lidí, kterým jste instalovali třeba OpenOffice se vás nezeptá, proč jim tam nedáte MS Office jako mají ostatní? Kolik lidí by doma používalo něco tak drahého, pokud by neexistovala možnost si to snadno vypálit a nainstalovat?

hackles

[Michael]

Jo, na tohle dojel Software 602 a jeho PC-Suite. Uzivatel si rekne: Proc si kupovat slabsi kancelarsky balik za 2000, kdyz si muzu vypalit MS-Office, ktery je o dost lepsi. Vypalovacka svrbi. Piratstvi nici levnejsi SW produkty.

[happy barney]

prečo na to pozeráte štýlom jednotka/nula?
DRM a všetok humbuk okolo je len o tom, že istá skupina nenažraných prichádza o príjmy. V normálnej spoločnosti (utópia?) by vznik nového trhu bol podporovaný, kdežto teraz je potlačovaný.

Diskusií na toto téma už bolo neúrekom, imho riešenie je v globálnom mikropayment systéme. Tomu sa budu brániť monopoly jednak vydavateľské, jednak bankové. Zabudnime na slobodu, my sme iba platiaci spotrebitelia bez vlastného názoru.

[Daniel Kvasnička ml.]

Diskusií na toto téma už bolo neúrekom, imho riešenie je v globálnom mikropayment systéme.

Tak s timto stopro souhlasim. Myslim, ze micropayment je cesta. Jinak ta cernobilost v tom postu byla spis na vyprovokovani diskuse

[Kníže Ignor]

http://blog.macich.net/1166519347-bill-gates-vystoupil-proti-drm.html

[Käyttäjä 11133]

Přesně opačný názor, jak překvapivé.