GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
IDE není blbost. Důvodů k jeho použití je celá řada - např.:
Otázka samozřejmě je, jak to které IDE plní požadovaná kritéria.
No, pěkná alegorie
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
O debugování nepíšu zvláštní přípsěvek.
))
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
Pri praci s Javou jsem byl velmi spokojeny s Borland JBuilderem, i kdyz je to trochu liny dinosaurek. Ale dost si cloveka hycka
To je právě to, co píšu ve svém zápisku. Neexistuje univerzální IDE, které umí dobře spoustu programovacích jazyků. Pro mě je Eclipse na Javu a tam taky patří. Když budu dělat v Javě, tak určitě sáhnu po Eclipse (tedy pokud budu mít po ruce dostatečně výkonný stroj, on to taky není žádný drobeček).Ještě doporučuji shlédnout Intellij Idea. Je sice (IMHO) pořád trochu před Eclipse co do featur, ale na druhou stranu není zadarmo. Paradoxní je, že když jsem je naposledy porovnával tak Eclipse bylo výrazně pomalejší, ačkoliv bych kvůli použitému SWT očekával opak. Alespoň tedy pod Linuxem a jdk 1.5, možná pod Windows je situace jiná.
Pokud nějaké IDE začne mít tendenci být příliš univerzální a podporovat mnoho jazyků, tak nastane jedna ze dvou možností: 1) takové IDE začne být pro většinu jazyků méně efektivní, než kdyby se vzal nástroj zaměřený na konrétní jazyk, nebo 2) takové IDE je geniálně a univerzálně navrženo, což je ale varianta, se kterou jsem se ještě nesetkal, takže možná někdy v budoucnuEclipse je univerzální, protože samo o sobě je vlastně jen plugin framework
Tiskni
Sdílej: