Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
IDE není blbost. Důvodů k jeho použití je celá řada - např.:
Otázka samozřejmě je, jak to které IDE plní požadovaná kritéria.
No, pěkná alegorie
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
O debugování nepíšu zvláštní přípsěvek.
))
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
Pri praci s Javou jsem byl velmi spokojeny s Borland JBuilderem, i kdyz je to trochu liny dinosaurek. Ale dost si cloveka hycka
To je právě to, co píšu ve svém zápisku. Neexistuje univerzální IDE, které umí dobře spoustu programovacích jazyků. Pro mě je Eclipse na Javu a tam taky patří. Když budu dělat v Javě, tak určitě sáhnu po Eclipse (tedy pokud budu mít po ruce dostatečně výkonný stroj, on to taky není žádný drobeček).Ještě doporučuji shlédnout Intellij Idea. Je sice (IMHO) pořád trochu před Eclipse co do featur, ale na druhou stranu není zadarmo. Paradoxní je, že když jsem je naposledy porovnával tak Eclipse bylo výrazně pomalejší, ačkoliv bych kvůli použitému SWT očekával opak. Alespoň tedy pod Linuxem a jdk 1.5, možná pod Windows je situace jiná.
Pokud nějaké IDE začne mít tendenci být příliš univerzální a podporovat mnoho jazyků, tak nastane jedna ze dvou možností: 1) takové IDE začne být pro většinu jazyků méně efektivní, než kdyby se vzal nástroj zaměřený na konrétní jazyk, nebo 2) takové IDE je geniálně a univerzálně navrženo, což je ale varianta, se kterou jsem se ještě nesetkal, takže možná někdy v budoucnuEclipse je univerzální, protože samo o sobě je vlastně jen plugin framework
Tiskni
Sdílej: