Nizozemská vláda ve snaze šetřit a zvyšovat efektivitu s využitím umělé inteligence (AI) hodlá zrušit asi 25.000 pracovních míst ve státní správě. Cílem je postupně dosáhnout ročních úspor až 3,5 miliardy eur (85,2 miliardy Kč). Na konci loňského roku ve státní správě pracovalo rekordních 160.000 lidí. „Nemůžeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud,“ uvedl státní tajemník pro efektivní fungování vlády Eric van den Burg. „Proto
… více »Příspěvek na blogu PRUSA 3D představuje fotoaparát CAIM1 (Counter Artificial Intelligence Machine 1). Uměle vytvořený obsah je každým dnem těžší rozeznat od skutečných záběrů či fotografií, což podrývá důvěryhodnost žurnalistiky, archivních materiálů i každodenní tvorby obsahu. Fotoaparát CAIM1 byl vyvinut právě k tomu, aby ověřoval původ fotografií a videí přímo během jejich pořizování. Uvnitř fotoaparátu se nachází hardwarová Web3 peněženka se zabezpečovacím čipem Tropic Square TROPIC01.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 4.1 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Při běžné migraci virtuálního stroje mezi hypervizory se jeho MAC adresa přesune na jiný leaf switch. EVPN tuto změnu distribuuje pomocí BGP Type-2 route a MAC mobility sequence number. Problém nastává, pokud útočník podvrhne zdrojovou MAC adresu jiného zařízení. Leaf může změnu interpretovat jako legitimní přesun MAC a rozšířit ji přes BGP do celé fabric. Výsledkem může být přesměrování provozu určeného původnímu zařízení. Autor článku rozebírá možnosti detekce pomocí sledování MAC moves, BGP route reflektorů a kontroly na přístupové vrstvě.
Vývojáři desktopového prostředí Enlightenment (Wikipedie) a souvisejících knihoven Enlightenment Foundation Libraries (EFL) vydali nové verze. Enlightenment byl vydán ve verzi 0.28.0 a Enlightenment Foundation Libraries ve verzi 1.29.
Cloudflare zjistil, že některé odpovědi modelu GLM-5.3 obsahovaly části dat z předchozích požadavků jiných zákazníků. Příčinou byla kombinace chybné konfigurace a chyby v inference enginu SGLang. Model podporoval kontextové okno 1 048 576 tokenů, ale GPU KV cache pool měl kapacitu pouze 681 280 tokenů. Při překročení kapacity docházelo k nesprávnému zpracování odmítnutého požadavku. Decode část systému následně pracovala se starými
… více »Vývojáři Knot Resolver vysvětlují, jak změnili rozhodování o tom, které DNS záznamy ponechat v cache a které odstranit. Článek obsahuje skutečná měření: devět hodin DNS provozu při 2 000 QPS, srovnání cache o velikosti 25 MB a 40 GB a také porovnání s BIND 9, kromě algoritmů obsahuje konkrétní doporučení pro konfiguraci a diagnostiku.
Největší kryptoměnová burza světa Binance se stala terčem útoku, při kterém podvodníci odcizili během několika minut kryptoměny v hodnotě přibližně 6,3 miliardy dolarů. Jedná se o největší kryptoměnovou krádež v historii, přibližně čtyřikrát větší než loňský útok na burzu Bybit. Binance se podařilo ve spolupráci s partnery zmrazit aspoň aktiva v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.
Zranitelnost CVE-2026-98432 s CVSS 9.8 odhalila AI od společnosti Anthropic. Jedná se o kritickou chybu v implementaci MPTCP (multipath TCP). Debian vydal patche 16.10. a 22.10., ale např. Ubuntu je zatím bez opravy. Více informací na The Hacker News.
Na Slovensku vznikla úplne nová rally hra, ktorá je zadarmo a funguje vo Windowse, Linuxe či na Macu. Greenie Rally má viac ako 50 tratí a vozidiel, šampionáty či turnaje. Má retro feeling a imituje automobilové hry z prelomu tisícročí. Vyskúšate prejsť všetky mapy na Škode 130RS?
No, zazněl tady názor, že IDE pro C apod. je blbost. Já si myslím, naprostý opak. Dělal jsem už velké projekty, a bez IDE si to nedokážu představit. Pro korektní srovnání budu předpokládat, že netvořím žádnou grafickou, ani databázovou aplikaci (kolik jich ale takových je, že? moc ne), kde by byla potřeba IDE naprosto neoddiskutovatelná.
Znovu připomínám, že se schválně zaměřuji jen a pouze na práci s IDE v případě čistého C pro konzolové aplikace bez grafiky, databází a dalších vymožeností. Pokud byste jen trochu připustili něco jiného, výhody IDE by rázem vyrostly na několikanásobek, protože IDE většinou mívají pro tyto případy speciální podporu, se kterou se prostě trojice gcc, make, gdb nemůže opravdu rovnat.
Spousta výhod se odvíjí už od toho, že IDE většinou rozumí konkrétnímu programovacímu jazyku, se kterým pracujete. Podle mě obecné IDE, které zvládnou práci s desítkami jazyků nejsou moc dobré, ani moc efektivní na používání.
Začne to už založením projektu. Je naprosto snadné prostě vybrat soubory, které budou součástí projektu a vložit je do projektu. Stejně tak je snadné nastavit volby kompilátoru pro debug a release verzi. Pokud chci makefile, nechám si ho vygenerovat. Pro mě je to příjemnější cesta, než rovnou psát makefile, ale řekněme, že v rychlosti způsobu práce je IDE a přímé psaní makefile srovnatelné, abych moc neprovokoval.
Pak to začne samotným psaním zdrojáků. Slušné IDE proskanuje všechny zdrojové kódy a hlavičkové soubory a je schopno vám velice efektivně napovídat různé funkce, metody, parametry, třídy, apod.. Pokud pracujete v týmu a pracujete s kódem druhých lidí, a tvoříte větší projekt, pak vám to velice ušetří práci a čas. V dokumentaci si přečtu, co který objekt dělá, jaký má interface. Ale díky IDE nelistuji pořád neustále v dokumentaci jenom proto, abych se podíval na pořadí parametrů každé metody, nebo funkce. Stejně tak mi napoví název metody, když jej jenom zhruba tuším. Velmi výrazně to urychluje práci, a nemusíte se zabývat drobnostma. A to už vůbec nemluvím o možnosti browseru objektů, apod.., což je někdy k nezaplacení.
Další kapitolou je samo o sobě ladění. Zkuste si porovnat efektivitu ladění pomocí gdb, a pomocí dobrého IDE. Troufám si říct, že IDE vede v ladění s přehledem o několik délek. Nikdy jsem nepřišel gdb na chuť. Už jenom to, že můžete mít stabilně vypsáno v IDE přehled lokálních proměnných, seznam hodnot výrazů, které vás zajímá, vše samozřejmě neustále automaticky aktualizováno. Pokud najedete myší na proměnnou, nebo výraz, který vás zajímá, automaticky se zobrazí výsledná hodnota. Možnosti debufferu pod slušným IDE jsou samozřejmě velmi rozsáhlé a troufám si říci, že v efektivitě použítí tomu gdb nasahá ani po kolena. A vzhledem k tomu, že ladění zabírá slušnou část práce programátora, je to důvod pro IDE. K efektivitě práce s IDE také přispívá to, že IDE většinou perfektně rozumí celému kontextu daného programovacího jazyka a struktuře jeho proměnných, zatímco gdb je poněkud obecnější a méně konkrétní.
K zahození ani dobrá integrace IDE s nápovědou. Tady bohužel vede Microsoft, protože si stačí nainstalovat MSDN, a máte všechno na dosah. Velmi to šetří práci, prostě najedete na slovo, zmáčknete F1 a dostanete nápovědu, ať už je to funkce C, nebo třída v C++, nebo nějaká funkce API operačního systému, či nějaká funkce z mnoha rozsáhlých nadstavbových knihoven. Velmi to urchluje práci.
Samotné IDE toho dokáže daleko více. Tedy dobré IDE. Ale podle mého dobré IDE ušetří velmi mnoho práce a jde to rychleji.
Dovolte taky jeden názor, proč si myslím, že spousta lidí je proti IDE. Je to proto, že ve skutečnosti je jenom velmi málo skutečně dobrých IDE. Měl jsem tu čest dělat ve Visual C++ 6.0, a ačkoli je to už pěkně starý brontosaurus, nenašel jsem žádné open source IDE prostředí, který by se mu alespoň na 10% vyrovnalo v jeho efektivitě při práci byť v čistém C/C++. Když porovnám práci třeba s DevCpp, nebo Mingw developer studio (které je podle mě lepší, než DevCpp), či CodeBlocks, které jsem vyzkoušel pod Windows (a to vyjmenovávám jenom ty lepší IDE, zažil jsem mnohem víc daleko horších), tak souhlasím s tím, že takové IDE pomáhá jen trochu a zase tolik nepřináší oproti práci s čistými příkazovými utilitkami. I když to ladění je přeci jenom příjemnější i v těchto IDE oproti gdb. Bohužel, obávám se, že pro Linux neexistuje žádné dobré IDE, tak se vůbec nedivím argumentům proti IDE na Linuxu.
Jedinou věc, která mi v IDE trochu chybí je lepší editor. Trochu to vylepšuji tím, že do Visual C++ integruji vim, který dává mnohem lepší editační možnosti. Případně si vybírám IDE, které mají pro editaci integrovánu komponentu Scintilla, kterou vysoce uznávám, a kterou má v sobě integrovanou třeba MIngw developer studio.
A teď mě sežerte.
Tiskni
Sdílej:
IDE není blbost. Důvodů k jeho použití je celá řada - např.:
Otázka samozřejmě je, jak to které IDE plní požadovaná kritéria.
No, pěkná alegorie
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
O debugování nepíšu zvláštní přípsěvek.
))
Nicméně s většinou celkem souhlasím. Můj názor je hodně formován tím, že jsem nikdy žádné slušné C ide neviděl. Jednou jsem byl nucen dělat pod Windows v C++ (pro ty co znají: KIV/ZPG, OpenGL), konkrétně pak v C++ Builderu. Fuj. Zápočtovky jsem pak pěkně psal u sebe na Linuxu a přenositelně. Musím pochválit VC, že s tím neměl nejmenší problémy (doslova, jen jsem překompiloval) a naštěstí na jednom počítači ve Skala-labu byl (C++ Builder samozřejmě neměl šanci).
Celkově přínos IDE výrazně závisí na jazyku a případně dalších okolnostech. V plain C je ten přínos nejmenší, oproti vim které toho umí daleko více než by nezasvěcený očekával (například doplňování názvů funkcí/proměnných, vyvolání dokumentace a další). V C++ a objektových jazycích už dochází dech (tam už je potřeba kontextové doplňování, když už nic jiného). Nicméně možná je tam něco co si nedovedu představit
Pri praci s Javou jsem byl velmi spokojeny s Borland JBuilderem, i kdyz je to trochu liny dinosaurek. Ale dost si cloveka hycka
To je právě to, co píšu ve svém zápisku. Neexistuje univerzální IDE, které umí dobře spoustu programovacích jazyků. Pro mě je Eclipse na Javu a tam taky patří. Když budu dělat v Javě, tak určitě sáhnu po Eclipse (tedy pokud budu mít po ruce dostatečně výkonný stroj, on to taky není žádný drobeček).Ještě doporučuji shlédnout Intellij Idea. Je sice (IMHO) pořád trochu před Eclipse co do featur, ale na druhou stranu není zadarmo. Paradoxní je, že když jsem je naposledy porovnával tak Eclipse bylo výrazně pomalejší, ačkoliv bych kvůli použitému SWT očekával opak. Alespoň tedy pod Linuxem a jdk 1.5, možná pod Windows je situace jiná.
Pokud nějaké IDE začne mít tendenci být příliš univerzální a podporovat mnoho jazyků, tak nastane jedna ze dvou možností: 1) takové IDE začne být pro většinu jazyků méně efektivní, než kdyby se vzal nástroj zaměřený na konrétní jazyk, nebo 2) takové IDE je geniálně a univerzálně navrženo, což je ale varianta, se kterou jsem se ještě nesetkal, takže možná někdy v budoucnuEclipse je univerzální, protože samo o sobě je vlastně jen plugin framework