Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
to je pravda?
Embosovana karta ma predevsim tu vyhodu, ze s ni muzes zaplatit vzdy a vsude.
Vždy a všude můžeš zaplatit možná tak dolarovou bankovkou nebo zlatem :-P
Ano, proto mi je moje embosovaná MasterCard z ČR asi v 50 % obchodů, restaurací, hospod, automatů a jánevímčeho v Norsku naprosto k ničemu (podotýkám, že kartou se tu dá platit kromě věřejných záchodů snad všude).
Mám s magnetickým proužkem i čipem, je mezinárodní, ale dost obchodů z nějakého důvodu, který jsem zatím nezjistil, vyžaduje norské platební karty.
(Kterou jsem už mohl 2 měsíce mít, nebýt toho, že jim nejdřív nefungovala počítačová síť, tak jsem si sice podal žádost o ni, ale na centrálu jim nepřišel můj podpis a pak si zase nějaký iniciativní úředník zjistil z finančáku moji českou adresu, takže místo na norskou - na které jsem registrovaný - začali posílat věci do ČR. To je jen takové malé offtopic povzdechnutí pro ty, co si myslí, že jen v ČR a na Slovensku je Kocourkov.)
Žehličky se dneska už téměř nepoužívají. Důležité je, jestli má karta povolené internetové platby a CVC/CVV2 kód, ne jestli má vystouplá písmenka.
Ten kód taky není úplně nutný - teď jsem kupoval nějaký software v US a úplně mu stačilo napsat číslo z přední strany karty (ta vystouplá písmenka). Divil jsem se, ale prošlo to a peníze mi normálně strhli.
V ČR? Že bych se na to šel podívat jako na zviřátko do zoo
Ale ne vždy se to oplatí - obchodníci si totiž přičítají ten 3% poplatek, který musí zaplatit Vise, což je někdy více, než poplatek za bankovní převod.Cože? To se nesmí. Takového obchodníka udat Vise, ať si to s ním vyřídí.
Cože? To se nesmí. Takového obchodníka udat Vise, ať si to s ním vyřídí.JJ, přesně tak.
Zwischensumme: 608,50 EUR Deutsche Post (Versand nach CZ: ): 18,00 EUR iPayment Gebühren (3.0 %): 18,79 EUR inkl. MwSt 19%: 103,60 EUR Summe: 645,29 EURI když - kdo jim dokáže, že je to náhrada toho VISA poplatku? Mohou tvrdit, že je to nějaký "manipulační poplatek"
To bude asi tím, že to je asi napsáno v zákonech ČR. České obchody to ale stejně obcházejí slevou při platbě v hotovosti a ne přitákou při platbě kartou .
nemáš k tomu nějaký odkaz?
(nemyslím k Libinstu, ale konkrétně k téhle informaci)
Prohledejte si forum mbanky, tam se to řešilo hodněkrát, že ten 3% zahraniční poplatek jde bance, a ne bankovní asociaci. Myslím, že je za to mbanka kritizována a jiné instituce ten poplatek nemusejí mít (tak vysoký nebo dokonce žádný). Ale neměl čas jsem po tom pátrat, zatím jsem to nepotřeboval.
ten poplatej jde Vise a je to pouze v pripade platby mimo EURozonu..
... a jeste pouze v pripade vyberu z bankomatu (zahranici, kde neni EURo)... Nakupuji na eBay za dolary vzdy se pouzije jen kurz mBank.. zadna 3 procenta...
Tady se ale mluví o poplatku, který je zákazníkům skrytý – platí ho obchodník (a navyšuje o něj ceny zboží).
Přesně tak, také to používám. Poměrně užitečná věc, docela jsem si na ten "luxus" takovýchto plateb zvykl.
Mám s tím i jednu poměrně zajímavou zkušenost, asi před půl rokem jsem kupoval jedno album přes internet (z USA) - v ceně cca 5 USD. Za několik dní poté jsem měl hovor z banky, jestli mají opravdu transakci autorizovat (pozn. - ne, nebyl jsem takový... ehm doplňte dle libosti ).
Karta je bezpečná, pokud vám nikdo jiný než vy jejím prostřednictvím nemůže čerpat peníze.
Bez ohledu na lži, které se vám budou snažit namluvit zaměstnanci bank u nás... pokud vám někdo provedl neoprávněnou transakci, vy to nahlásíte bance a ta vám vaše peníze musí vrátit; pokud vám tedy banka neprokáže úmysl (spoluvinu). Stejné je to v případě ztráty karty (nějaké časy na zablokování jsou jenom další výmysl). Transakce jste prostě neprovedl vy a banka nemá právo vás nechávat okrást.
Banka pak půjde za obchodníkem, protože ten celkem logicky byl jediný, kdo mohl transakci zkontrolovat a pokud obchodník neprokáže že transakci dostatečně ověřil (např. kombinace čip+pin), tak má smůlu a banka mu peníze neproplatí. U obchodování u internetu tak na to obchodník doplatí skoro vždy. Těch pár případů které jsou "divné" banka většinou zaplatí sama, protože to nestojí za to řešit (Mohla by vám asi pak platební kartu zrušit, tím si nejsem jistý). Bezpečnost karty je tudíž zaručena zodpovědností (rizikem) obchodníka.
Platební karty jsou jenom elektronická obdoba šekové knížky, nic víc. Vzhledem k tomu, jak snadné je zkopírovat záznam na magnetickém pruhu se těch podvodů i při "real" placení dělo víc než dost.
Mám osobní zkušenost s tím, že pokud se nenecháte odbýt, tak vám banka nakonec peníze vrátí (i když to trvalo několik měsíců). Kdyby to tak nebylo, tak je platební karta svoji bezpečností ekvivalentem toho si skladovat peníze pod rohožkou a doufat, že na to nikdo nikdy nepřijde.
Přesně tak jsem to myslel :)
Muzes nejak upresnit co delat, kdybych se do takove situace dostal? Jinak kdyz jsem si v USA zakladal ucet, tak mi presne tyto informace rekli. Ale ze to stejne funguje i v CR jsem netusil.
Já měl tehdy pomoc od kamaráda, který se tou dobou živil s něčím co s v vydáváním platebních karet souviselo, takže mi poradil přesně co a jak a tak přesně to já už nevím, ale...
Ten vztah je tam nějak, že je banka co kartu vydala (issuer), banka co přijímá platbu (nebo všechny platby? teď nevím) a pak asociace, která kartu vydala a má na ní logo (VISA, Mastercard, ...). Fígl je v tom, že pravidla o tom, jak se karta smí použít, co na ní musí být, atd. určuje právě asociace ke které karta náleží. Ta karta je prostě VISA a májí pro ní platit pravidla jako pro každou jinou kartu VISA a je jedno kde a kdo ji vydal anebo kdo nad ní spravuje účet.
Moje rada by byla se nenechat odbýt a argumentovat tímhle stylem. Já měl pocit, že ty banky u nás jednoduše hřeší na to, že ty na celou věc rezignuješ při prvním náznaku potíží.
Pokud často cestuješ, tak doporučuju si i zřídit účet u některé banky v EU. Zcela laicky bych jim věřil serióznější jednání. Mě k tomu teda motivovaly poplatky za zahraniční transakce (u bank v ČR zlodějna) a to že často platíme a přijímáme platby v Eurech.
A malá poznámka k paypalu. Paypal právě přejímá zodpovědnost za prováděné transakce a pokud s ním budete zkoušet "fígle" tak vám ten účet zruší lusknutím prstů. Na placení po netu je to super a pro malého obchodníka se to vyplatí, i když ty poplatky za přijetí platby jsou snad ještě horší než od banky... Akorát až překročíte nějakou hranici přijatých plateb (poměrně nízkou), tak budou chtít potvrzení adresy, takže pokud chcete příjímat platby tak ta vaše adresa, kterou jim uvádíte nesmí být pitomost (musí vám na ní na vaše příjmení chodit např. účty za elektřinu apod.). Pokud chcete přes paypal jenom platit, tak vám tohle může být jedno.
Fond musí na základě zákona zahájit výplatu náhrad do 3 měsíců od data oznámení o neschopnosti pojištěné instituce dostát svým závazkům.Což je docela problém, když mám většinu peněz na bankovních účtech... V hotovosti nikdy nemám víc peněz, než potřebuju zhruba na týden až dva.
Krachne pojišťovna? To přece garantuje stát, ne?Tak to je super, takze kdyz krachne banka, stat Ti dovoli si ty penize o ktere jsi prisel zaplatit jeste jednou na danich? To je bomba, ne?
Další magor jako já, co má N účtů, kvůli minimalizaci rizika...(Nyní mám 3)
A některé banky mají zamykání platební karty – prostě si ji mobilem odemkneš a po platbě se zase zamkne.
Já mám dojem (nebijte mě, pokud to tak není), že banka za platby přes internet nějakým způsobem ručí, ne?
Ano platba kartou na Internetu je nebezpecna, jak popisujete. Proto banky vydavaji jen internetove platebni karty, ktere fyzicky neexistuji (to uz nekdo v diskusi zminoval), proto mame PayPal (kteremu verime a on nase udaje neposila primo obchodnikovi). A dalsi moznosti je take vyuzivat TopUp u PayPalu - vas PayPal ucet si nabijete tak, ze jim poslete penize normalnim prevodem na jejich (cesky) ucet.
Od toho existuje pojisteni karty. Bohuzel tady v CR mame spotrebitele tupe ovce, takze to vetsinou neni v cene karty.
Pojištění karty = nebudeme řešit problém (nebezpečný způsob placení), ale až někoho okradou, tak se na něj složíme.
Skvělý přístup
Aktualni zkusenost - postovni sporitelna - karty jsou automaticky pojisteny. Pojisteni nebo blokace se vztahuje i na platby 24h pred blokaci.
jj, tohle je způsob placení, který je mi odporný, zcela chybná koncepce. Iniciativa k platbě nejde od tebe (neposíláš někam peníze), ale svévolně od obchodníka (nebo kohokoli), který si stahuje peníze z tvé karty, jak uzná za vhodné. Ty se pak musíš strachovat o svoje peníze, pečlivě kontrolovat výpisy a řešit případné reklamace.
PayPal tohle vlastně řeší (tedy pokud budeme věřit PayPalu?), ale taky to nedělá zadarmo – někdy je to dost nevýhodné.
Vzhledem k tomu, že chci s ní platit jen na netu, nemusí ta karta vůbec fyzicky existovat.
Dobrý postřeh. Dokonce to napadlo i některé banky (třeba tu moji) a vydávají internetové platební karty – jen potřebná čísla, žádný kus umělé hmoty.
Prozíraví lidé si ten cvv kod zapamatují/patřičně uchovají, seškrábají, nastaví příslušný limit nebo převedou na transakční konto obnos a až teprve poté provedou platbu a nepíšou takové zbytečné povdzechující blogy.
Cílem mého zápisku bylo hlavně informovat druhé lidi. K čemu je platný Petr Tomeš, který si sice vždy ví rady, ale nic dál nepředá?
Ale rád předá. Viz další příspěvky v diskusi, kde spousta lidí ani neví, co je Fio nebo žádali o nevhodné karty ČSOB, když už začínala mbanka atd. Ale samotný proces, který je popsán v článku, mi skutečně přijde jako objevování Ameriky a divím se, Miloslave Ponkráci, že jste takovou základní věc nevěděl.
Postřeh odjinud. Žiju v zahraničí a tady jsou moje posřehy co se týče bankovnictví. Mam s přítelkyní jeden účet a jasně že internet. bankovnictví. K tomuto účtu jsem si na radu bankovní pracovnice nachal zřídit podúčet, který je úročený 6% p.a, kam si můžu kdykoliv přes internet přeposlat peníze a zpět - bez poplatku, úroky jsou připisovány měsíčně, což samo o sobě asi neni žádnej zázrak, ale nemusim čekat na převod mezi účty a okamžitě po kliknutí na převod se mi tyto peníze zobrazí v tom či onom účtu a já je taky můžu použít. Další co mě potěšilo bylo zařízení karty s možností platby přes internet. Pani na pobočce vytvořila další podúčet, za dva dny mi přišla karta, já jí aktivoval přes telefon a teď to nejhlavnější, jelikož je to další účet tak si na tu kartu můžu zase kdykoliv převést tolik peněz kolik chci, takže mi nikdo nemůže vyluxovat celej účet, ale jen ty peníze který mam momentálně na kartě. Účet je zadara, karta stojí cca 50czk měsíčně. ANZ bank.
Takhle to jde už dlouho praktikovat jak u Fia tak Mbanky, kde je vedení běžného i spořícího účtu i karet zdarma. Ty povzdechy v blogu mi přijdou stejně hloupé jako se nevěřícně divit, že když mi někdo vezme peněženku s penězi, že si za ně pak něco koupí. A paní v supermarketu na kase tu kartu strká do takového zařízení, že je vyčnívá asi jen poslední centimetr, a pak se vyťukává PIN (ten, kdo rád bezpečnost, jako já) nebo podepisuje strvzenka pro potvrzení transakce. A kdo někdy brigádně zkusil na té kase sedět, tak musí vědět, že tam je kopa úplně jiných starostí než si během pár vteřin zapamatovat řadu čísel, platnost karty a cvv. Jestli si někdo myslí, že je čas na to koukat déle než čtvrt minuty, tak si to teda myslí dost blbě. Už tak by to bylo podezřelé.
je možný že to některý banky v kotlině taky poskytujou, ale před rokem, když jsem žádal o kartu v ČSOB tak se mi žádnej podúčet nevytvořil a limit šel nastavit nejmíň na 10 000 nebo 15 000CZK denně.
Tak to si taky nesmíš žádat o kartu/účet v neschopné instituci, když jsou na trhu lepší možnosti. Možná jsi o nich nevěděl, ale dalo se to.
Týdně. Uznávám, není to úplně ono, ale ztratit 15kKč není až zas taková rána.je možný že to některý banky v kotlině taky poskytujou, ale před rokem, když jsem žádal o kartu v ČSOB tak se mi žádnej podúčet nevytvořil a limit šel nastavit nejmíň na 10 000 nebo 15 000CZK denně.
Argumentovat tím, že lidi na kase mají jiné starosti než si pamatovat čísla, to je stejná blbost, jako argumentovat tím, že ISP mě přece nemůže odposlouchávat nešifrovanou komunikaci, protože má přece důležitější věci na starosti.
Tak si za tu kasu někdy sedni a pochopíš, o jaké idiostkosti, kterou je zapamatování posloupostí 8+4+ obracení karty a zapamatování dalších 3 čísel na druhé straně během několika vteřin, píšeš. Při tom sleduješ ovládací zařízení, informuješ zákazníka o tom, že má zadat pin nebo podpis a myslíš na řadu dalších věcí, Za to dobu to totiž nejde ani udělat a přečíst, natož si to pamatovat tak, aby sis to za pár minut někam poznamenal.
Já bych to třeba nedokázal, ale znám lidi s fotografickou pamětí, kteří by s tím neměli problém.
Ještě snazší je to v restauraci – někteří zákazníci jsou tak líní/pohodlní, že nechají číšníka si kartu odnést pryč. Správně bys ji neměl dát z očí.
No, zjevně jsi jen nepochopil, o čem píšu, když takhle reaguješ. Že _ty_ si to nezapamatuješ je naprosto irelevantní informace. Lidi mají paměť různou, někdo by na tu sérii čísel potřeboval minutu, někomu stačí se na to mrknout na dvě, tři vteřiny. Argumentovat tím, jak chudáci pokladní mají jiné věci na práci je blbost. Dostat práci na pokladně je asi stejně těžké, jako podat na poště složenku. A pokud tam půjdu s tím, že si prostě zapamatuju nějaká čísla karet, tak mi může být šumák, že budu odbavovat zákazníky pomalejc. (O co jde? Přinejhorším mně večer řeknou, že už tam ráno nemusím chodit. Pokud budu chtít nějaká další čísla, supermarketů je spousta.)
Tiskni
Sdílej: