Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Nedávno jsem si koupil notebooka, s tím vznikly další požadavky na domácí server. Potřebuji zajistit abych mohl v bezdrátových sítích (běžně velmi špatně zabezpečených) bez problémů pracovat, bez obav o zneužití svých dat, zároveň potřebuji používat jiné služby na sítích kde je dovolen například jen web.
Bylo mi jasné že mé požadavky může splnit VPN, pustil jsem se tedy do instalování, ale jako každý jsem se potýkal s nějakými problémy, ve stručnosti bych sem tedy rád napsal jak vytvořit VPN server (bridgovaný) pomocí programu OpenVPN.
Důležité je mít modul tun, nebo podporu přímo v jádře.
Další postup je relativně snadný, popíšu postup na Debianu a Ubuntu 7.04, v první části není třeba editovat žádné soubory.
apt-get install openvpn liblzo1 mkdir -p /etc/openvpn/easy-rsa cp -ax /usr/share/doc/openvpn/examples/easy-rsa/2.0/. /etc/openvpn/easy-rsa/ cd /etc/openvpn/easy-rsa/ source ./vars ./clean-all ./build-dh ./pkitool --initca ./pkitool --server server ./pkitool klient
Vytvoříme soubor bridge.sh a vpn.conf
touch /etc/openvpn/bridge.sh touch /etc/openvpn/vpn.conf chmod 755 /etc/openvpn/bridge.shVytvořený soubor bridge.sh upravíme tak aby vypadal takto:
#!/bin/bash
start_bridge () {
openvpn --mktun --dev tap0
ifconfig tap0 0.0.0.0 up
brctl addif br0 tap0
}
stop_bridge () {
brctl delif br0 tap0
openvpn --rmtun --dev tap0
}
case "$1" in
start)
echo -n "Starting Bridge"
start_bridge
;;
stop)
echo -n "Stopping Bridge"
stop_bridge
;;
restart)
stop_bridge
sleep 2
start_bridge
;;
*)
echo "Usage: $0 {start|stop|restart}" >&2
exit 1
;;
esac
Tento soubor slouží pro přidání a odebrání zařízení tap0 z bridge, v PC už jeden bridge mám, takže nenahazuji bridge rozhraní a ani mu nepřiděluji žádnou adresu. Část mého souboru /etc/network/interfaces která obsahuje nastavení bridge vypadá takto (atheros musí být v režimu master!!!):
auto br0
iface br0 inet static
address 10.13.89.250
netmask 255.255.255.192
broadcast 10.13.89.255
gateway 10.13.89.193
bridge_ports eth0 ath0
pre-up /etc/network/ath0
Upravíme soubor vpn.conf, tak aby v mém případě vypadal takto:
# Which local IP address should OpenVPN listen on? (optional) local 10.13.89.250 port 81 proto tcp dev tap0 push "dhcp-option DNS 10.13.88.2" dh dh1024.pem ca ca.crt cert server.crt key server.key ifconfig-pool-persist ipp.txt # ensure the range of ip addresses you use in the last two arguments # of this statement are not in use by either the DHCP server or any other # device on your internal network. server-bridge 10.13.89.250 255.255.255.192 10.13.89.251 10.13.89.253 #needed to allow communication to internal network client-to-client keepalive 10 120 push "route 0.0.0.0 0.0.0.0" #push "redirect-gateway" comp-lzo max-clients 5 persist-key persist-tun verb 3 # Uncomment this directive if multiple clients # might connect with the same certificate/key # files or common names. This is recommended # only for testing purposes. For production use, # each client should have its own certificate/key # pair. # # IF YOU HAVE NOT GENERATED INDIVIDUAL # CERTIFICATE/KEY PAIRS FOR EACH CLIENT, # EACH HAVING ITS OWN UNIQUE "COMMON NAME", # UNCOMMENT THIS LINE OUT. ;duplicate-cnTeď už jen nakopírujeme vygenerované klíče do adresáře /etc/openvpn (ca.crt, ca.key, dh1024.pem, server.crt, server.csr, server.key) a na klientskou stanici (ca.crt, klient.crt, klient.key, klient.csr), kde nezapomeneme správně nastavit práva (hlavně uživatele).
Poslední důležité nastavení na serveru je správně spouštět soubor bridge.sh, zeditujeme tedy soubor /etc/init.d/openvpn, tak aby na začátků procedury start_vpn () byl spouštěn příkaz "/etc/openvpn/bridge.sh start" a na konci procedury stop_vpn () byl spouštěn příkaz "/etc/openvpn/bridge.sh stop"
Pokud jste tedy vše udělali správně tak můžete spustit openvpn server.
U klienta je nastavení ještě jednodušší
sudo su apt-get install openvpn network-manager-openvpnV network manageru by se měla objevit nová položka "VPN Connections", zde naklikáme naše VPN spojení. V mém případě jsem změnil tato nastavení:
Gateway Address 10.13.89.250 Gateway Port 81 Typ připojení X.509 certifikáty Zadal jsem správné cesty k certifikátům Kompresi LZO jsem zaškrtnul Použít TAB zařízení jsem zaškrtnul Použít TCP spojení jsem zaškrtnulToť vše, teď by mělo VPN spojení po jeho zapnutí na klientovi fungovat.
Tiskni
Sdílej: