Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Nedávno jsem si koupil notebooka, s tím vznikly další požadavky na domácí server. Potřebuji zajistit abych mohl v bezdrátových sítích (běžně velmi špatně zabezpečených) bez problémů pracovat, bez obav o zneužití svých dat, zároveň potřebuji používat jiné služby na sítích kde je dovolen například jen web.
Bylo mi jasné že mé požadavky může splnit VPN, pustil jsem se tedy do instalování, ale jako každý jsem se potýkal s nějakými problémy, ve stručnosti bych sem tedy rád napsal jak vytvořit VPN server (bridgovaný) pomocí programu OpenVPN.
Důležité je mít modul tun, nebo podporu přímo v jádře.
Další postup je relativně snadný, popíšu postup na Debianu a Ubuntu 7.04, v první části není třeba editovat žádné soubory.
apt-get install openvpn liblzo1 mkdir -p /etc/openvpn/easy-rsa cp -ax /usr/share/doc/openvpn/examples/easy-rsa/2.0/. /etc/openvpn/easy-rsa/ cd /etc/openvpn/easy-rsa/ source ./vars ./clean-all ./build-dh ./pkitool --initca ./pkitool --server server ./pkitool klient
Vytvoříme soubor bridge.sh a vpn.conf
touch /etc/openvpn/bridge.sh touch /etc/openvpn/vpn.conf chmod 755 /etc/openvpn/bridge.shVytvořený soubor bridge.sh upravíme tak aby vypadal takto:
#!/bin/bash start_bridge () { openvpn --mktun --dev tap0 ifconfig tap0 0.0.0.0 up brctl addif br0 tap0 } stop_bridge () { brctl delif br0 tap0 openvpn --rmtun --dev tap0 } case "$1" in start) echo -n "Starting Bridge" start_bridge ;; stop) echo -n "Stopping Bridge" stop_bridge ;; restart) stop_bridge sleep 2 start_bridge ;; *) echo "Usage: $0 {start|stop|restart}" >&2 exit 1 ;; esacTento soubor slouží pro přidání a odebrání zařízení tap0 z bridge, v PC už jeden bridge mám, takže nenahazuji bridge rozhraní a ani mu nepřiděluji žádnou adresu. Část mého souboru /etc/network/interfaces která obsahuje nastavení bridge vypadá takto (atheros musí být v režimu master!!!):
auto br0 iface br0 inet static address 10.13.89.250 netmask 255.255.255.192 broadcast 10.13.89.255 gateway 10.13.89.193 bridge_ports eth0 ath0 pre-up /etc/network/ath0Upravíme soubor vpn.conf, tak aby v mém případě vypadal takto:
# Which local IP address should OpenVPN listen on? (optional) local 10.13.89.250 port 81 proto tcp dev tap0 push "dhcp-option DNS 10.13.88.2" dh dh1024.pem ca ca.crt cert server.crt key server.key ifconfig-pool-persist ipp.txt # ensure the range of ip addresses you use in the last two arguments # of this statement are not in use by either the DHCP server or any other # device on your internal network. server-bridge 10.13.89.250 255.255.255.192 10.13.89.251 10.13.89.253 #needed to allow communication to internal network client-to-client keepalive 10 120 push "route 0.0.0.0 0.0.0.0" #push "redirect-gateway" comp-lzo max-clients 5 persist-key persist-tun verb 3 # Uncomment this directive if multiple clients # might connect with the same certificate/key # files or common names. This is recommended # only for testing purposes. For production use, # each client should have its own certificate/key # pair. # # IF YOU HAVE NOT GENERATED INDIVIDUAL # CERTIFICATE/KEY PAIRS FOR EACH CLIENT, # EACH HAVING ITS OWN UNIQUE "COMMON NAME", # UNCOMMENT THIS LINE OUT. ;duplicate-cnTeď už jen nakopírujeme vygenerované klíče do adresáře /etc/openvpn (ca.crt, ca.key, dh1024.pem, server.crt, server.csr, server.key) a na klientskou stanici (ca.crt, klient.crt, klient.key, klient.csr), kde nezapomeneme správně nastavit práva (hlavně uživatele).
Poslední důležité nastavení na serveru je správně spouštět soubor bridge.sh, zeditujeme tedy soubor /etc/init.d/openvpn, tak aby na začátků procedury start_vpn () byl spouštěn příkaz "/etc/openvpn/bridge.sh start" a na konci procedury stop_vpn () byl spouštěn příkaz "/etc/openvpn/bridge.sh stop"
Pokud jste tedy vše udělali správně tak můžete spustit openvpn server.
U klienta je nastavení ještě jednodušší
sudo su apt-get install openvpn network-manager-openvpnV network manageru by se měla objevit nová položka "VPN Connections", zde naklikáme naše VPN spojení. V mém případě jsem změnil tato nastavení:
Gateway Address 10.13.89.250 Gateway Port 81 Typ připojení X.509 certifikáty Zadal jsem správné cesty k certifikátům Kompresi LZO jsem zaškrtnul Použít TAB zařízení jsem zaškrtnul Použít TCP spojení jsem zaškrtnulToť vše, teď by mělo VPN spojení po jeho zapnutí na klientovi fungovat.
Tiskni
Sdílej: