V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Instalace Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL
Úvodem: (je to můj první blogový zápisek)
Linuxem se zabývám od roku 2000. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho distribucí, ale jen některé mne zaujaly a používal jsem je delší dobu. Začínal jsem na Corel Linuxu, byla to distribuce založená na Debianu, a líbil se mi na ní její pěkný vzhled a bezproblémová funkčnost. Poté jsem dlouhou dobu používal SuSE Linux, pak přišlo „hardcore“ období, kdy jsem trávil volný čas kompilováním balíků na Slackware. Mezi tím se objevila distribuce Mandrake a opět jsem se vrátil k SuSE 9.3. Postupem času jsem zjistil, že už mne nebaví se v systému „vrtat“, ale potřebuji distribuci, kde vše jednoduše nastavím a budu ji používat. Proto cca před rokem jsem začal používat distribuci Ubuntu (zároveň jsem přešel z KDE na Gnome). Je to distribuce, která mi „sedla“ svojí filozofií, zpracováním, čistotou, a vzhledem. Ve firmě používám Linux již dlouho jako souborový server (dnes 2x Debian). Navíc i jako terminály do výroby pro zápis dat (Slackvare + Ubuntu). V poslední době zjišťuji, že docela dost kolegů, má o Linux zájem a protože znají můj kladný vztah k Linuxu řeší problémy, které mají se mnou. Já Linux nastavit umím tak aby odpovídal mým představám, ale jejich nadšení opadává problémy, které při práci s Linuxem mají. Většinou je to podpora hardware (TV karty, širokoúhlé monitory, nestandardní hardware, atd.), a podpora multimedií (přehrávání MP3, videa, DVD). Jsou to běžní uživatelé, kteří nechtějí Linux studovat, ale „lamy“ kteří počítač používají pro svou práci a zábavu. Někdy mě požádají abych jim Linux nainstaloval, ale většinou chtějí aby sami instalaci Linuxu zvládli. A to je – přiznejme si to – pro tyto uživatele a tyto požadavky problém.
… teda byl
Popíši vám včerejší instalaci distribuce Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL Latitude D600.
Na uvedeném notebooku Ubuntu používám – viz mé zkušenosti z instalací. Největší problém bylo zprovoznění WiFi karty Broadcom BCM4309. Proto byla v notebooku vyměněna za WiFi Intel s chipsetem ipw2200. Nedávno i tady byla zveřejněna zkušenost uživatele s instalací Linuxu na tento notebook.
Postup instalace:
Systém je plně funkční, všechen hardware rozpoznán a správně nastaven. WiFi – OK, řízení energie – OK, nastavení Xorg – OK, touchpad – OK. Při spuštění multimédií systém oznámí, že mu chybí kodeky (vysvětlí proč tomu tak je) a po potvrzení uživatele je doinstaluje. Systém je příjemně rychlý, vzhled je velmi vyvážený (např. všechny ikony mají opravdu stejný styl). Prostě vše funguje podle mých představ. Čas od startu instalace + 1 hodina (notebook má pomalou CD-ROM).
Takhle si představuji instalaci operačního systému. Žádné shánění a přidávaní cizích repositářů balíčků. Řešení problému v konferencích. Problémy s podporou hardware. Prostě vložíte CD a za hodinu je systém plně funkční (když napíši plně, myslím tím plnně). A to jsem instaloval „Alfa“ verzi !!! Je jasné, že byl zvolený vhodný hardware, ale i tak je to podle mého názoru velký úspěch. Jde vidět, že Linux „dozrává“.
Ano, já vím, kecám tady o nějakém „blbém“ Ubuntu, když vaše distribuce (doplňte prosím tu svou) je určitě lepší. Ale musíte uznat, že kdyby byl Linux takhle uživatelsky přívětivý, používalo by ho mnohem více uživatelů.
PS: Že se tyto problémy řeší jde vidět i u „konkurence“ – viz Fedora 7 Features – jestli slibované vlastnosti Fedora 7 bude mít, tak „klobouk dolů“ – bude to bomba.
PS2: kecám - ješte jsem nastavil spořič obrazovky, ikony na ploše a v panelech, doinstaloval „mc“, nastavil ať se notebook po zavření víka uspí.
ondra@pc46:~$ lspci
00:00.0 Host bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corporation 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 [Mobility FireGL 9000] (rev 01)
02:00.0 Ethernet controller: Broadcom Corporation NetXtreme BCM5702X Gigabit Ethernet (rev 02)
02:01.0 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:01.1 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:03.0 Network controller: Intel Corporation PRO/Wireless 2200BG Network Connection (rev 05)
Pár screenshootů:
http://sweb.cz/samba/blog/desktop.png
Tiskni
Sdílej:
)
. K
eby mi nepadali "X"ka s berylom a nesekal film v Mplayeri pri full-screene (pri beryle), tak je moj linux vyladeny k mojmu obrazu
.
ps. PC mam amd64 + 2GB RAM + nvidia FX 7300GS, distro Gentoo...
Hm, a proč je důležité mít obývákovou stěnu? Nestačil by kovový regál a pár skříněk?
Třeba proto, že člověk má rád pěkné věci, a také je fajn, když na první pohled najde program, který hledá.
Ale stejně si myslím, že tazatel nemluvil o ikonách na ploše, ale o "hezkých" ikonách. Ono je pak také otázka, co pro koho znamenají hezké ikony. Dokud jsem používal Gnome, používal jsem Experience Crystal, v KDE zůstávám u výchozích Crystal. Možná jsou okoukané, ale mně připadnou velmi dobře zpracované a přehledné.