Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Instalace Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL
Úvodem: (je to můj první blogový zápisek)
Linuxem se zabývám od roku 2000. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho distribucí, ale jen některé mne zaujaly a používal jsem je delší dobu. Začínal jsem na Corel Linuxu, byla to distribuce založená na Debianu, a líbil se mi na ní její pěkný vzhled a bezproblémová funkčnost. Poté jsem dlouhou dobu používal SuSE Linux, pak přišlo „hardcore“ období, kdy jsem trávil volný čas kompilováním balíků na Slackware. Mezi tím se objevila distribuce Mandrake a opět jsem se vrátil k SuSE 9.3. Postupem času jsem zjistil, že už mne nebaví se v systému „vrtat“, ale potřebuji distribuci, kde vše jednoduše nastavím a budu ji používat. Proto cca před rokem jsem začal používat distribuci Ubuntu (zároveň jsem přešel z KDE na Gnome). Je to distribuce, která mi „sedla“ svojí filozofií, zpracováním, čistotou, a vzhledem. Ve firmě používám Linux již dlouho jako souborový server (dnes 2x Debian). Navíc i jako terminály do výroby pro zápis dat (Slackvare + Ubuntu). V poslední době zjišťuji, že docela dost kolegů, má o Linux zájem a protože znají můj kladný vztah k Linuxu řeší problémy, které mají se mnou. Já Linux nastavit umím tak aby odpovídal mým představám, ale jejich nadšení opadává problémy, které při práci s Linuxem mají. Většinou je to podpora hardware (TV karty, širokoúhlé monitory, nestandardní hardware, atd.), a podpora multimedií (přehrávání MP3, videa, DVD). Jsou to běžní uživatelé, kteří nechtějí Linux studovat, ale „lamy“ kteří počítač používají pro svou práci a zábavu. Někdy mě požádají abych jim Linux nainstaloval, ale většinou chtějí aby sami instalaci Linuxu zvládli. A to je – přiznejme si to – pro tyto uživatele a tyto požadavky problém.
… teda byl
Popíši vám včerejší instalaci distribuce Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL Latitude D600.
Na uvedeném notebooku Ubuntu používám – viz mé zkušenosti z instalací. Největší problém bylo zprovoznění WiFi karty Broadcom BCM4309. Proto byla v notebooku vyměněna za WiFi Intel s chipsetem ipw2200. Nedávno i tady byla zveřejněna zkušenost uživatele s instalací Linuxu na tento notebook.
Postup instalace:
Systém je plně funkční, všechen hardware rozpoznán a správně nastaven. WiFi – OK, řízení energie – OK, nastavení Xorg – OK, touchpad – OK. Při spuštění multimédií systém oznámí, že mu chybí kodeky (vysvětlí proč tomu tak je) a po potvrzení uživatele je doinstaluje. Systém je příjemně rychlý, vzhled je velmi vyvážený (např. všechny ikony mají opravdu stejný styl). Prostě vše funguje podle mých představ. Čas od startu instalace + 1 hodina (notebook má pomalou CD-ROM).
Takhle si představuji instalaci operačního systému. Žádné shánění a přidávaní cizích repositářů balíčků. Řešení problému v konferencích. Problémy s podporou hardware. Prostě vložíte CD a za hodinu je systém plně funkční (když napíši plně, myslím tím plnně). A to jsem instaloval „Alfa“ verzi !!! Je jasné, že byl zvolený vhodný hardware, ale i tak je to podle mého názoru velký úspěch. Jde vidět, že Linux „dozrává“.
Ano, já vím, kecám tady o nějakém „blbém“ Ubuntu, když vaše distribuce (doplňte prosím tu svou) je určitě lepší. Ale musíte uznat, že kdyby byl Linux takhle uživatelsky přívětivý, používalo by ho mnohem více uživatelů.
PS: Že se tyto problémy řeší jde vidět i u „konkurence“ – viz Fedora 7 Features – jestli slibované vlastnosti Fedora 7 bude mít, tak „klobouk dolů“ – bude to bomba.
PS2: kecám - ješte jsem nastavil spořič obrazovky, ikony na ploše a v panelech, doinstaloval „mc“, nastavil ať se notebook po zavření víka uspí.
ondra@pc46:~$ lspci
00:00.0 Host bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corporation 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 [Mobility FireGL 9000] (rev 01)
02:00.0 Ethernet controller: Broadcom Corporation NetXtreme BCM5702X Gigabit Ethernet (rev 02)
02:01.0 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:01.1 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:03.0 Network controller: Intel Corporation PRO/Wireless 2200BG Network Connection (rev 05)
Pár screenshootů:
http://sweb.cz/samba/blog/desktop.png
Tiskni
Sdílej:
)
. K
eby mi nepadali "X"ka s berylom a nesekal film v Mplayeri pri full-screene (pri beryle), tak je moj linux vyladeny k mojmu obrazu
.
ps. PC mam amd64 + 2GB RAM + nvidia FX 7300GS, distro Gentoo...
Hm, a proč je důležité mít obývákovou stěnu? Nestačil by kovový regál a pár skříněk?
Třeba proto, že člověk má rád pěkné věci, a také je fajn, když na první pohled najde program, který hledá.
Ale stejně si myslím, že tazatel nemluvil o ikonách na ploše, ale o "hezkých" ikonách. Ono je pak také otázka, co pro koho znamenají hezké ikony. Dokud jsem používal Gnome, používal jsem Experience Crystal, v KDE zůstávám u výchozích Crystal. Možná jsou okoukané, ale mně připadnou velmi dobře zpracované a přehledné.