Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Instalace Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL
Úvodem: (je to můj první blogový zápisek)
Linuxem se zabývám od roku 2000. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho distribucí, ale jen některé mne zaujaly a používal jsem je delší dobu. Začínal jsem na Corel Linuxu, byla to distribuce založená na Debianu, a líbil se mi na ní její pěkný vzhled a bezproblémová funkčnost. Poté jsem dlouhou dobu používal SuSE Linux, pak přišlo „hardcore“ období, kdy jsem trávil volný čas kompilováním balíků na Slackware. Mezi tím se objevila distribuce Mandrake a opět jsem se vrátil k SuSE 9.3. Postupem času jsem zjistil, že už mne nebaví se v systému „vrtat“, ale potřebuji distribuci, kde vše jednoduše nastavím a budu ji používat. Proto cca před rokem jsem začal používat distribuci Ubuntu (zároveň jsem přešel z KDE na Gnome). Je to distribuce, která mi „sedla“ svojí filozofií, zpracováním, čistotou, a vzhledem. Ve firmě používám Linux již dlouho jako souborový server (dnes 2x Debian). Navíc i jako terminály do výroby pro zápis dat (Slackvare + Ubuntu). V poslední době zjišťuji, že docela dost kolegů, má o Linux zájem a protože znají můj kladný vztah k Linuxu řeší problémy, které mají se mnou. Já Linux nastavit umím tak aby odpovídal mým představám, ale jejich nadšení opadává problémy, které při práci s Linuxem mají. Většinou je to podpora hardware (TV karty, širokoúhlé monitory, nestandardní hardware, atd.), a podpora multimedií (přehrávání MP3, videa, DVD). Jsou to běžní uživatelé, kteří nechtějí Linux studovat, ale „lamy“ kteří počítač používají pro svou práci a zábavu. Někdy mě požádají abych jim Linux nainstaloval, ale většinou chtějí aby sami instalaci Linuxu zvládli. A to je – přiznejme si to – pro tyto uživatele a tyto požadavky problém.
… teda byl
Popíši vám včerejší instalaci distribuce Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL Latitude D600.
Na uvedeném notebooku Ubuntu používám – viz mé zkušenosti z instalací. Největší problém bylo zprovoznění WiFi karty Broadcom BCM4309. Proto byla v notebooku vyměněna za WiFi Intel s chipsetem ipw2200. Nedávno i tady byla zveřejněna zkušenost uživatele s instalací Linuxu na tento notebook.
Postup instalace:
Systém je plně funkční, všechen hardware rozpoznán a správně nastaven. WiFi – OK, řízení energie – OK, nastavení Xorg – OK, touchpad – OK. Při spuštění multimédií systém oznámí, že mu chybí kodeky (vysvětlí proč tomu tak je) a po potvrzení uživatele je doinstaluje. Systém je příjemně rychlý, vzhled je velmi vyvážený (např. všechny ikony mají opravdu stejný styl). Prostě vše funguje podle mých představ. Čas od startu instalace + 1 hodina (notebook má pomalou CD-ROM).
Takhle si představuji instalaci operačního systému. Žádné shánění a přidávaní cizích repositářů balíčků. Řešení problému v konferencích. Problémy s podporou hardware. Prostě vložíte CD a za hodinu je systém plně funkční (když napíši plně, myslím tím plnně). A to jsem instaloval „Alfa“ verzi !!! Je jasné, že byl zvolený vhodný hardware, ale i tak je to podle mého názoru velký úspěch. Jde vidět, že Linux „dozrává“.
Ano, já vím, kecám tady o nějakém „blbém“ Ubuntu, když vaše distribuce (doplňte prosím tu svou) je určitě lepší. Ale musíte uznat, že kdyby byl Linux takhle uživatelsky přívětivý, používalo by ho mnohem více uživatelů.
PS: Že se tyto problémy řeší jde vidět i u „konkurence“ – viz Fedora 7 Features – jestli slibované vlastnosti Fedora 7 bude mít, tak „klobouk dolů“ – bude to bomba.
PS2: kecám - ješte jsem nastavil spořič obrazovky, ikony na ploše a v panelech, doinstaloval „mc“, nastavil ať se notebook po zavření víka uspí.
ondra@pc46:~$ lspci
00:00.0 Host bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corporation 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 [Mobility FireGL 9000] (rev 01)
02:00.0 Ethernet controller: Broadcom Corporation NetXtreme BCM5702X Gigabit Ethernet (rev 02)
02:01.0 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:01.1 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:03.0 Network controller: Intel Corporation PRO/Wireless 2200BG Network Connection (rev 05)
Pár screenshootů:
http://sweb.cz/samba/blog/desktop.png
Tiskni
Sdílej:
)
. K
eby mi nepadali "X"ka s berylom a nesekal film v Mplayeri pri full-screene (pri beryle), tak je moj linux vyladeny k mojmu obrazu
.
ps. PC mam amd64 + 2GB RAM + nvidia FX 7300GS, distro Gentoo...
Hm, a proč je důležité mít obývákovou stěnu? Nestačil by kovový regál a pár skříněk?
Třeba proto, že člověk má rád pěkné věci, a také je fajn, když na první pohled najde program, který hledá.
Ale stejně si myslím, že tazatel nemluvil o ikonách na ploše, ale o "hezkých" ikonách. Ono je pak také otázka, co pro koho znamenají hezké ikony. Dokud jsem používal Gnome, používal jsem Experience Crystal, v KDE zůstávám u výchozích Crystal. Možná jsou okoukané, ale mně připadnou velmi dobře zpracované a přehledné.