Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Byl jsem uzivatelem Suse mnoho let (od verze 6.3) ale postupem casu jsem presel na jine distribuce. Mam rad "cistou" distribuci, bez zbytecnych veci, ktere clovek nikdy nevyuzije a pokud je potrebuji, tak si ja radeji doinstaluji rucne. Proto mne zaujalo prohlaseni vyvojaru, ze verze 10.3 bude vycistena od zbytecnosti a zmesi se zavislosti balicku.
Dnes vysla Beta 3, tak jsem ji vyzkousel. Instaloval jsem standartni instalaci GNOME - nic jsem nemenil. Instalace probehla bez problemu, prostredi na prvni pohled vypada velmi pekne. Do te doby nez robrazite seznam aplikaci tlacitkem "Vice aplikaci..."
Jednoduse receno - zobrazi se vam neskutecny bordel - plno ikon aplikaci naprosto neprehlene naskladanych v okne. Jedna ikona pekna, druha hnusna, jedna mala, druha velka, atd... Nejvice mne zarazi vyber defaultne nainstalovanych aplikaci.
Takze v systemu mame 3x !!! vektorovy graficky editor (Inkscape, Oo.org Draw, Skencil), herni pecky typu FreeCiv, Chromium ????, programy Dia, GnuCash, Planner vyuzije urcite kazdy z nas, video si muzete prehrat v RealPlayeru a Totemu (proc tak malo), skupina System obsahuje tolik ikonek, ze jsem nemohl najit ikonu Yastu (je trochu jina uz neni zelena)
Moc jsem toho nezkousel, ale system byl prijemne rychly (Intel Core2 6300, 2GB RAM), Yast vypada mnohem lepe a uz neni takova "zdechlina" (mozna je to tim PC), nekolikrat mne to otravovalo s aktualizaci, i kdyz jsem dal Aktualizovat, za 5 minut se to chtelo aktualizovat znovu. Prochazeni site Windows nefungovalo. Jestli budu mit naladu, zkusim si s tim jeste pohrat (netvrdim, ze Suse nejde vyladit k obrazu svemu, ale proc se s tim namahat), ale mam strach, ze se k Suse nevratim. Skoda, byla to takova pekna distribuce.
PS: Ano pouzivam Ubuntu, ale napr. mne take toci, jak do nove verze cpou defaltne zapnuty jakysi nesmyslny prepinac uzivatelu a nastroj pro vyhledavani Tracker - (jeste nejsem senilni a vim kde co mam) - vzdyt Ubuntu je to co se mi libi - tzn. Jedna cinnost = jedna aplikace (samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny - napr. Mint pouziva v Gnome Amarok)
Tiskni
Sdílej:
lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci. Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.
Především ze zvyku, také se mi trochu víc líbí jeho filosofie. Ale hlavní důvod je nejspíš ten, že lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci.
Sila zvyku, chapem
Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...
S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
Ale sietova instalacia s AutoYaST-om nie je v konflikte - tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete, takze k tomu mozem pridat aj url pre AutoYaST profil.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
O tom sa nehadam, ale GRUB je proste preferovany (v tejto distribucii)Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete
Na to nepotřebuji GRUB, stačí pxelinux.
To je práce na pět minut. :-)Rovnaky argument mozem pouzit pre konfiguraciu menu.lst. Okrem toho neviem ako ma LILO tab-completion a alternativne konfiguracie?
samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny
Na tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…
Odkdy je Firefox "GNOME-aplikace"?samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaninyNa tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…To je přirozený jazykový jev na rozhraní určitých druhů hlásek (někde bych i snad našel, jak se tomu učeně říká), není tedy třeba být překvapen. Snad jen, že to vypovídá o autorově malé kultivovanosti co se týče normované podoby jazyka... A mimochodem, ty vaše tagy odstavců tady v systému abíčka jsou a) otravné pro ty, kdo vás chtějí citovat, protože je musejí odmazávat, aby nemuseli sami umisťovat do svých příspěvků tytéž tagy, které b) jsou úplně zbytečné, protože stačí prostě odřádkovat
ABCLinuxu umožňuje dva způsoby formátování:
S kombinováním obou variant mám velmi špatné zkušenosti; např. pokud jsem důsledně nepoužíval pro odstavce element p, systém mi nahrazoval prázdné řádky i uvnitř elementu pre, takže všechny prázdné řádky v ukázkách zdrojáků byly zdvojené. Proto kromě nejjednodušších případů (jednoodstavcové odpovědi) používám důsledně HTML elementy i pro odstavce.
Výchozí nastavení desktopových efektů.
Výchozí to sice je (stejně je to i v Ubuntu), ale dá se to vypnout v ccsm, plugin animace, karta focus.