Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Byl jsem uzivatelem Suse mnoho let (od verze 6.3) ale postupem casu jsem presel na jine distribuce. Mam rad "cistou" distribuci, bez zbytecnych veci, ktere clovek nikdy nevyuzije a pokud je potrebuji, tak si ja radeji doinstaluji rucne. Proto mne zaujalo prohlaseni vyvojaru, ze verze 10.3 bude vycistena od zbytecnosti a zmesi se zavislosti balicku.
Dnes vysla Beta 3, tak jsem ji vyzkousel. Instaloval jsem standartni instalaci GNOME - nic jsem nemenil. Instalace probehla bez problemu, prostredi na prvni pohled vypada velmi pekne. Do te doby nez robrazite seznam aplikaci tlacitkem "Vice aplikaci..."
Jednoduse receno - zobrazi se vam neskutecny bordel - plno ikon aplikaci naprosto neprehlene naskladanych v okne. Jedna ikona pekna, druha hnusna, jedna mala, druha velka, atd... Nejvice mne zarazi vyber defaultne nainstalovanych aplikaci.
Takze v systemu mame 3x !!! vektorovy graficky editor (Inkscape, Oo.org Draw, Skencil), herni pecky typu FreeCiv, Chromium ????, programy Dia, GnuCash, Planner vyuzije urcite kazdy z nas, video si muzete prehrat v RealPlayeru a Totemu (proc tak malo), skupina System obsahuje tolik ikonek, ze jsem nemohl najit ikonu Yastu (je trochu jina uz neni zelena)
Moc jsem toho nezkousel, ale system byl prijemne rychly (Intel Core2 6300, 2GB RAM), Yast vypada mnohem lepe a uz neni takova "zdechlina" (mozna je to tim PC), nekolikrat mne to otravovalo s aktualizaci, i kdyz jsem dal Aktualizovat, za 5 minut se to chtelo aktualizovat znovu. Prochazeni site Windows nefungovalo. Jestli budu mit naladu, zkusim si s tim jeste pohrat (netvrdim, ze Suse nejde vyladit k obrazu svemu, ale proc se s tim namahat), ale mam strach, ze se k Suse nevratim. Skoda, byla to takova pekna distribuce.
PS: Ano pouzivam Ubuntu, ale napr. mne take toci, jak do nove verze cpou defaltne zapnuty jakysi nesmyslny prepinac uzivatelu a nastroj pro vyhledavani Tracker - (jeste nejsem senilni a vim kde co mam) - vzdyt Ubuntu je to co se mi libi - tzn. Jedna cinnost = jedna aplikace (samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny - napr. Mint pouziva v Gnome Amarok)
Tiskni
Sdílej:
lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci. Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.
Především ze zvyku, také se mi trochu víc líbí jeho filosofie. Ale hlavní důvod je nejspíš ten, že lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci.
Sila zvyku, chapem
Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...
S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
Ale sietova instalacia s AutoYaST-om nie je v konflikte - tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete, takze k tomu mozem pridat aj url pre AutoYaST profil.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
O tom sa nehadam, ale GRUB je proste preferovany (v tejto distribucii)Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete
Na to nepotřebuji GRUB, stačí pxelinux.
To je práce na pět minut. :-)Rovnaky argument mozem pouzit pre konfiguraciu menu.lst. Okrem toho neviem ako ma LILO tab-completion a alternativne konfiguracie?
samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny
Na tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…
Odkdy je Firefox "GNOME-aplikace"?samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaninyNa tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…To je přirozený jazykový jev na rozhraní určitých druhů hlásek (někde bych i snad našel, jak se tomu učeně říká), není tedy třeba být překvapen. Snad jen, že to vypovídá o autorově malé kultivovanosti co se týče normované podoby jazyka... A mimochodem, ty vaše tagy odstavců tady v systému abíčka jsou a) otravné pro ty, kdo vás chtějí citovat, protože je musejí odmazávat, aby nemuseli sami umisťovat do svých příspěvků tytéž tagy, které b) jsou úplně zbytečné, protože stačí prostě odřádkovat
ABCLinuxu umožňuje dva způsoby formátování:
S kombinováním obou variant mám velmi špatné zkušenosti; např. pokud jsem důsledně nepoužíval pro odstavce element p, systém mi nahrazoval prázdné řádky i uvnitř elementu pre, takže všechny prázdné řádky v ukázkách zdrojáků byly zdvojené. Proto kromě nejjednodušších případů (jednoodstavcové odpovědi) používám důsledně HTML elementy i pro odstavce.
Výchozí nastavení desktopových efektů.
Výchozí to sice je (stejně je to i v Ubuntu), ale dá se to vypnout v ccsm, plugin animace, karta focus.