Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Byl jsem uzivatelem Suse mnoho let (od verze 6.3) ale postupem casu jsem presel na jine distribuce. Mam rad "cistou" distribuci, bez zbytecnych veci, ktere clovek nikdy nevyuzije a pokud je potrebuji, tak si ja radeji doinstaluji rucne. Proto mne zaujalo prohlaseni vyvojaru, ze verze 10.3 bude vycistena od zbytecnosti a zmesi se zavislosti balicku.
Dnes vysla Beta 3, tak jsem ji vyzkousel. Instaloval jsem standartni instalaci GNOME - nic jsem nemenil. Instalace probehla bez problemu, prostredi na prvni pohled vypada velmi pekne. Do te doby nez robrazite seznam aplikaci tlacitkem "Vice aplikaci..."
Jednoduse receno - zobrazi se vam neskutecny bordel - plno ikon aplikaci naprosto neprehlene naskladanych v okne. Jedna ikona pekna, druha hnusna, jedna mala, druha velka, atd... Nejvice mne zarazi vyber defaultne nainstalovanych aplikaci.
Takze v systemu mame 3x !!! vektorovy graficky editor (Inkscape, Oo.org Draw, Skencil), herni pecky typu FreeCiv, Chromium ????, programy Dia, GnuCash, Planner vyuzije urcite kazdy z nas, video si muzete prehrat v RealPlayeru a Totemu (proc tak malo), skupina System obsahuje tolik ikonek, ze jsem nemohl najit ikonu Yastu (je trochu jina uz neni zelena)
Moc jsem toho nezkousel, ale system byl prijemne rychly (Intel Core2 6300, 2GB RAM), Yast vypada mnohem lepe a uz neni takova "zdechlina" (mozna je to tim PC), nekolikrat mne to otravovalo s aktualizaci, i kdyz jsem dal Aktualizovat, za 5 minut se to chtelo aktualizovat znovu. Prochazeni site Windows nefungovalo. Jestli budu mit naladu, zkusim si s tim jeste pohrat (netvrdim, ze Suse nejde vyladit k obrazu svemu, ale proc se s tim namahat), ale mam strach, ze se k Suse nevratim. Skoda, byla to takova pekna distribuce.
PS: Ano pouzivam Ubuntu, ale napr. mne take toci, jak do nove verze cpou defaltne zapnuty jakysi nesmyslny prepinac uzivatelu a nastroj pro vyhledavani Tracker - (jeste nejsem senilni a vim kde co mam) - vzdyt Ubuntu je to co se mi libi - tzn. Jedna cinnost = jedna aplikace (samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny - napr. Mint pouziva v Gnome Amarok)
Tiskni
Sdílej:
lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci. Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.
Především ze zvyku, také se mi trochu víc líbí jeho filosofie. Ale hlavní důvod je nejspíš ten, že lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci.
Sila zvyku, chapem
Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...
S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
Ale sietova instalacia s AutoYaST-om nie je v konflikte - tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete, takze k tomu mozem pridat aj url pre AutoYaST profil.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
O tom sa nehadam, ale GRUB je proste preferovany (v tejto distribucii)Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete
Na to nepotřebuji GRUB, stačí pxelinux.
To je práce na pět minut. :-)Rovnaky argument mozem pouzit pre konfiguraciu menu.lst. Okrem toho neviem ako ma LILO tab-completion a alternativne konfiguracie?
samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny
Na tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…
Odkdy je Firefox "GNOME-aplikace"?samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaninyNa tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…To je přirozený jazykový jev na rozhraní určitých druhů hlásek (někde bych i snad našel, jak se tomu učeně říká), není tedy třeba být překvapen. Snad jen, že to vypovídá o autorově malé kultivovanosti co se týče normované podoby jazyka... A mimochodem, ty vaše tagy odstavců tady v systému abíčka jsou a) otravné pro ty, kdo vás chtějí citovat, protože je musejí odmazávat, aby nemuseli sami umisťovat do svých příspěvků tytéž tagy, které b) jsou úplně zbytečné, protože stačí prostě odřádkovat
ABCLinuxu umožňuje dva způsoby formátování:
S kombinováním obou variant mám velmi špatné zkušenosti; např. pokud jsem důsledně nepoužíval pro odstavce element p, systém mi nahrazoval prázdné řádky i uvnitř elementu pre, takže všechny prázdné řádky v ukázkách zdrojáků byly zdvojené. Proto kromě nejjednodušších případů (jednoodstavcové odpovědi) používám důsledně HTML elementy i pro odstavce.
Výchozí nastavení desktopových efektů.
Výchozí to sice je (stejně je to i v Ubuntu), ale dá se to vypnout v ccsm, plugin animace, karta focus.