Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci. Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.
Především ze zvyku, také se mi trochu víc líbí jeho filosofie. Ale hlavní důvod je nejspíš ten, že lilo.conf bez problémů napíšu od nuly zpaměti, zatímco u GRUBu jsem závislý na dokumentaci.
Sila zvyku, chapem
Není to samozřejmě nic, co by se nedalo změnit, pokud bych o to stál, ale zatím mi GRUB nenabídl nic navíc, co by mne motivovalo k přechodu.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).
To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...
S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
Ale sietova instalacia s AutoYaST-om nie je v konflikte - tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete, takze k tomu mozem pridat aj url pre AutoYaST profil.Toto bola u mna killer feature (neskor sa pridali dalsie).To bych asi řešil jinak (AutoYaST).
O tom sa nehadam, ale GRUB je proste preferovany (v tejto distribucii)Plus to, ze GRUB je default - viac testovany a tak ...S tím bych tak úplně nesouhlasil, přeci jen se LILO používá v Linuxu o poznání déle než GRUB.
tu ide o to, ze nebootujem z CD, ale z GRUBU, kt. si root (inst-sys) stiahne zo siete
Na to nepotřebuji GRUB, stačí pxelinux.
To je práce na pět minut. :-)Rovnaky argument mozem pouzit pre konfiguraciu menu.lst. Okrem toho neviem ako ma LILO tab-completion a alternativne konfiguracie?
samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaniny
Na tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…
Odkdy je Firefox "GNOME-aplikace"?samozdrejme v Gnome, Gnome aplikace, v KDE, KDE aplikace a ne nejake splacaninyNa tom mi nic samozřejmého nepřijde. Netuším, proč bych v KDE nemohl používat třeba Firefox, když mi vyhovuje víc než Konqueror.
Mimochodem, když jsem někde zahlédl poučení "slovo samozřejmě neobsahuje písmeno d", připadalo mi to přitažené za vlasy, protože mi nedocházelo, kam by mohlo někoho napadnout tam to d vecpat. Ale asi jsem byl příliš naivní…To je přirozený jazykový jev na rozhraní určitých druhů hlásek (někde bych i snad našel, jak se tomu učeně říká), není tedy třeba být překvapen. Snad jen, že to vypovídá o autorově malé kultivovanosti co se týče normované podoby jazyka... A mimochodem, ty vaše tagy odstavců tady v systému abíčka jsou a) otravné pro ty, kdo vás chtějí citovat, protože je musejí odmazávat, aby nemuseli sami umisťovat do svých příspěvků tytéž tagy, které b) jsou úplně zbytečné, protože stačí prostě odřádkovat
ABCLinuxu umožňuje dva způsoby formátování:
S kombinováním obou variant mám velmi špatné zkušenosti; např. pokud jsem důsledně nepoužíval pro odstavce element p, systém mi nahrazoval prázdné řádky i uvnitř elementu pre, takže všechny prázdné řádky v ukázkách zdrojáků byly zdvojené. Proto kromě nejjednodušších případů (jednoodstavcové odpovědi) používám důsledně HTML elementy i pro odstavce.
Výchozí nastavení desktopových efektů.
Výchozí to sice je (stejně je to i v Ubuntu), ale dá se to vypnout v ccsm, plugin animace, karta focus.
Tiskni
Sdílej: