Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Psaní kompilátoru je to poslední, co by mělo trápit návrháře jazyka, ne? Primární je uživatelnost jazyka, ne složitost kompilátoru...Larry Wall označuje způsob návrhu Perlu 6 jako whirlpool model (model víru). Při psaní testů a implementaci zjistíte co je ve specifikaci špatně, takže upravíte specifikaci, upravíte testy, upravíte implementaci, vyhodnotíte co je špatně a zase znovu upravit specifikaci, uprati testy, ... pak začnete psát první aplikace a knihovny a zase znovu. Tím se dostanete právě k té uživatelnosti jazyka. Navrhnout jazyk bez psaní v jeho kódu nebo psaní kódu bez možnosti spustit jej je nesmysl. Specifikací/návrhů, které byly psány bez implementace existuje bezpočet. Dobře víme kolik chyb, rozporů a nejednoznačností v nich je. Myslím si, že napsat implementaci dynamického programovacího jazyka jen podle specifikace nejde. Perl 6 za správnou implementaci jazyka (určité verze) považuje tu, která splňuje existující testy Perlu 6 (pro tuto verzi). Testy jsou v podstatě součástí specifikace. Testových případů jsou tisíce a další tisíce se musí ještě dopsat. Programátor by neměl používat nespecifikovanou/netestovanou funkci jeho Perl 6 kompilátoru. Měl by test napsat a protlačit jej do jazyka. Když to neudělá, tak se může stát, že funkce nebude v příští verzi podporována (bez zmínky v changelogu). To je velký rozdíl oproti Perlu 5. V Perlu 6 jsou si všechny implementace rovny. Kvalita se dá měřit počtem splněných testů. Perl 5 ani specifikaci nemá. V případě, že je dokumentace v rozporu s kompilátorem perl, tak jde o chybu dokumentace. Svou roli zde hraje důraz na zpětnou kompatibilitu (jazyk má přes 20 let). Perl 5 je jeden a tak to asi i zůstane. Python, Ruby, PHP a další moc nesleduji. Existují zde "alternativní" kompilátory. Nevíte jak je to u nich? Je to jako u Perlu 6, že správnou implementací můžete napsat podle oficiální specifikace (oficiálních testů jazyka)? Nebo jako u Perlu 5, že specifikace je jen tak zhruba a při psaní kompilátoru musíte porovnávat s hlavní implementací, která určuje co je ten správný Python/Ruby?
Tiskni
Sdílej:
Whirlpool model je fajn. Je to podobné ako prototypovanie pri návrhu aplikácií. A obecnejšie je to veda: vytvoríš teoretický model a potom ho overuješ a upravuješ podľa experimentov 
Na druhej strane, ak niekto plánuje písať stabilný program, ktorý musí vydržať niekoľko rokov, tak asi neni moc zábavné, keď sa mu každý týždeň mení špecifikácia jazyka pod rukami. Starý problém rolling updates
Takže rozumnejšie asi je mať release cycles (napr. po 5 rokoch). Vždy vydať špecifikáciu jazyka, nechať ľudí ho pár rokov používať a tvoriť v ňom programy, a tie skúsenosti reflektovať do novej verzie (plus mínus ako to robí Scheme s RnRS).
Čo sa týka Pythonu, tak tam je štandardná implementácia v C, ale hlavná je špecifikácia a vďaka nej existuje aj kopa alternatívnych implementácií. Python napísaný v pythone, kompilátory do bytekódu rôznych virtuálnych mašín a pod. Zaujímavejšie je to napr. s Common Lispom alebo Scheme, kde žiadna štandardná implementácia neexistuje, máš len desiatky rôznych implementácií (viac či menej podporujúcich špecifikáciu).
Tak s týmto absolútne nesúhlasím. Návrhár jazyka musí byť zároveň schopný aj napísať jeho kompilátor, aby mal aspoň nejakú predstavu, či je niektorá vlastnosť vôbec realizovateľná v praxi. Nie všetky informatické problémy sú rozumne riešiteľné. A nie každá vlastnosť je vôbec rozumne programaticky podchytiteľná. Toho všetkého si musí byť návrhár vedomý, inak nikdy nevznikne nič viac než návrh.
O to väčší dôvod, aby bol ten kompilátor kvalitný 
Ako som už napísal pod druhým blogom, vysokoúrovňovosť a prívetivosť jazyka nebráni peknému návrhu. Naopak 
Psaní kompilátoru je to poslední, co by mělo trápit návrháře jazyka, ne? Primární je uživatelnost jazyka, ne složitost kompilátoru...Treba u C++ nemame poradne ani po 15ti letech kompilator ktery by jej bezezbytku implementoval. Zrovna nedavno jsem narazil ne nejakou nejednoznacnost vykladu specifikace mezi gcc a VC2008(i kdyz vic verim gcc). Co je tezke na implementaci pro kompilator musi by tezke na nauceni pro programatora. To mi nikdo nevymluvi.
Presne tak. C++ snáď nie je ani LALR, takže sa neni moc čo čudovať...
Aha, dík za upresnenie. Každopádne to musí byť humus 
+1
Btw, keď už sa bavíme o tých jazykoch... netuší niekto či existuje prehľad, ktoré parsery (LL, LR, ...) sú najviac preferované pre kompilátory bežných jazykov?
A súvisiaca otázka: ktoré sú najlepšie/najčastejšie používané generátory parserov (yacc, ANTLR, ...). Možno by o tom rovno Ladíček mohol napísať blog 
Neviem, ale dúfam v najpozitívnejšiu možnosť: dosiahol nirvánu, odišiel z nášho sveta a stráži rovnováhu vesmíru, ktorá závisí na správnom spárovaní zátvoriek 
kam vůbec zmizel Jakub Hegenbart (Kyosuke)?Nejaky Kyosuke (a mozna z Ceska, podle textu komentare) se vyskytl nedavno na Slashdotu: http://slashdot.org/comments.pl?sid=1669586&cid=32398916
Škoda, že Kyosuke (správne s dlhým ó) je úplne bežné japonské meno. Tiež si mohol vybrať lepší nick 
Rok jsem se teď pohyboval úplně mimo informatiku a celkem rád bych do toho jedoucího vlaku naskočil zase zpátky, ještě než mi úplně ujede.
Navíc mám v září státnice, a to už by vůbec nebylo od věci si něco málo dostudovat.
Mne sa na disku povaľujú Red a Purple Dragon Book. Už je to dávno, čo som ich čítal (a aj to nie celé), ale mám pocit, že boli dosť dobré.
Normálnímu člověku, který se chce v implementaci programovacích jazyků trochu zorientovat a možná i něco málo použít, bych okamžitě doporučil Language Implementation Patterns, ale obávám se, že to by tě asi neuspokojilo.
Jako intro do návrhu programovacích jazyků můžu doporučit Programming Language Pragmatics, a pokud jde přímo o překladače, tak asi odkazovaná Dragon Book (i když jsem ji nikdy nečetl; docela se mi ale zamlouvala výrazně kratší Modern Compiler Implementation in Java).
Treba u C++ nemame poradne ani po 15ti letech kompilator ktery by jej bezezbytku implementovalTo není tak úplně pravda; poslední verze standardu C++ je 7 let stará a kompilátor, který ji implementuje, pokud vím, existuje.
Zrovna nedavno jsem narazil ne nejakou nejednoznacnost vykladu specifikace mezi gcc a VC2008(i kdyz vic verim gcc)To je dost nesmyslné tvrzení: Buďto je ta specifikace nejednoznačná (klidně může být), a pak je každý konformní výklad stejně dobrý (můžeme se bavit o tom, jestli je vhodnější/použitelnější, ale těžko můžeme jednomu "víc věřit"). Nebo je některá z těch implementací v rozporu se standardem, a pak se dá těžko hovořit o nejednoznačnosti výkladu.
Co je tezke na implementaci pro kompilator musi by tezke na nauceni pro programatoraPokud by toto byla pravda, je pro programátora nejjednodušší (na naučení) stroják nebo assembler.
A ktorý to je?
Čo je na tom nezmyselné? Podstata je, že špecifikácia je nejednoznačná. To je celkom veľký problém. Lebo ak pripustíme nejednoznačnosť, tak už nám môže byť jedno, akého jazyka to vôbec špecifikácia je 
Že sa 500 stránkový štandard bude učiť ťažšie než 50 stránkový Vám pripadá nezrejmé? Nič viac tá jeho veta nehovorila. A rozhodne nehovorila nič o assemblere (btw, ktorom konkrétne? A ste si istý, že každý assemble má triviálnu gramatiku?)
A ktorý to je?Dost kompletní jsou Comeau C++ a kompilátor v Sun Studiu. Mimochodem standard C++ ISO/IEC 14882:2003 má skoro 800 stran.