Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Nazov blogu znie honosne, ale zaujimalo ma, aky dopad na vykon maju rozne scenare pouzitia loggeru.
Na testy som pouzil oracle java 1.7 64bit, slf4j + logback, meranie prebehlo vzdy 3x na nezatazenom kompe. Je to sice primitivne, ale hrat sa s profilerom nemam cas. Vysledky si sem ukladam pre buducu argumentaciu, ale mozu sa takisto hodit niekomu dalsiemu a usetrim mu tak 10 minut prace.
Kod na ktorom som testoval:
private static final Logger logger = LoggerFactory.getLogger(App.class);
private static final boolean loggerInfoEnabled = logger.isInfoEnabled();
public static void main(String[] args) {
long t1 = System.currentTimeMillis();
long x=0;
for(long l = 0; l < 1000000000;l++ ) {
// 1
logger.info("A {}", l);
// 2
if ( logger.isInfoEnabled()) {
logger.info("A {}",l);
}
// 3
if ( loggerInfoEnabled ) {
logger.info("A {}",l);
}
x++;
}
long t2 = System.currentTimeMillis();
System.out.println(t2-t1);
}
Komentarmi 1,2 a 3 su oznacene bloky kodu, ktore som mal za/odkomentovane. Vzdy sa vykonaval len jeden zo scenarov. Scenar 0 je s uplne zakomentovanym kodom loggeru a vykonava sa len x++;
Vysledky:
0 - 2034, 2307, 2306
1 - 20192, 20395, 20625
2 - 8905, 8930, 8941
3 - 2306, 2301, 2309
Vysledok je teda jasny, pokial pracujem v casovo narocnom prostredi, ale chcem mat moznost logovat, pouzijem variantu 3. Nevyhoda je jasna - nebude mi fungovat reloading konfiguracie loggerov za behu aplikacie.
Tiskni
Sdílej:
Vysledok je teda jasny, pokial pracujem v casovo narocnom prostredi, ale chcem mat moznost logovat, pouzijem variantu 3.To mi až tak jasné nepřijde. Protože za 2,0192 ms stihneš zalogovat 100 000 zpráv, to není málo
I při variantě #1 jich zaloguješ 10 000, což je stále dost velká rychlost.
Klíčové je hlavně to, dát tam ten IF (klidně s logger.isInfoEnabled()), pokud do logovacích hlášek dáváme parametry, jejichž získání/vypočtení trvá dlouho.