Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Nazov blogu znie honosne, ale zaujimalo ma, aky dopad na vykon maju rozne scenare pouzitia loggeru.
Na testy som pouzil oracle java 1.7 64bit, slf4j + logback, meranie prebehlo vzdy 3x na nezatazenom kompe. Je to sice primitivne, ale hrat sa s profilerom nemam cas. Vysledky si sem ukladam pre buducu argumentaciu, ale mozu sa takisto hodit niekomu dalsiemu a usetrim mu tak 10 minut prace.
Kod na ktorom som testoval:
private static final Logger logger = LoggerFactory.getLogger(App.class); private static final boolean loggerInfoEnabled = logger.isInfoEnabled(); public static void main(String[] args) { long t1 = System.currentTimeMillis(); long x=0; for(long l = 0; l < 1000000000;l++ ) { // 1 logger.info("A {}", l); // 2 if ( logger.isInfoEnabled()) { logger.info("A {}",l); } // 3 if ( loggerInfoEnabled ) { logger.info("A {}",l); } x++; } long t2 = System.currentTimeMillis(); System.out.println(t2-t1); }
Komentarmi 1,2 a 3 su oznacene bloky kodu, ktore som mal za/odkomentovane. Vzdy sa vykonaval len jeden zo scenarov. Scenar 0 je s uplne zakomentovanym kodom loggeru a vykonava sa len x++;
Vysledky:
0 - 2034, 2307, 2306
1 - 20192, 20395, 20625
2 - 8905, 8930, 8941
3 - 2306, 2301, 2309
Vysledok je teda jasny, pokial pracujem v casovo narocnom prostredi, ale chcem mat moznost logovat, pouzijem variantu 3. Nevyhoda je jasna - nebude mi fungovat reloading konfiguracie loggerov za behu aplikacie.
Tiskni
Sdílej:
Vysledok je teda jasny, pokial pracujem v casovo narocnom prostredi, ale chcem mat moznost logovat, pouzijem variantu 3.To mi až tak jasné nepřijde. Protože za 2,0192 ms stihneš zalogovat 100 000 zpráv, to není málo
logger.isInfoEnabled()
), pokud do logovacích hlášek dáváme parametry, jejichž získání/vypočtení trvá dlouho.