Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Nejde tak ani o to, co kdo má nebo nemá doma. Jasně, že mám doma rádio (a platím za něj), takže jestli můj počítač (schopný příjmu rozhlasového vysílání) někdo zahrne mezi rádia nebo ne, to je mi fuk, protože domácnost platí jen za jeden přijímač, bez ohledu na jejich počet.
Problém je samozřejmě ve firemní sféře, kde se poplatky platí za každý jeden kus! Má-li vaše firma 100 počítačů, budete muset platit za 100 "rádií"...
Vždy keď sa hovorilo o zvyšovaní koncesionárskych poplatkov, tak som počúval vysvetlenia podľa, ktorých sa platí za to, že využívame 'éter'. Prostredie, v ktorom sa šíria rádiové vlny, ktoré rovnako a vzdušný priestor nad republikou patrí štátu. Keďže do zvukovky mi ten signál môže prísť leda tak po kábli (abstrahujeme od MW pripojení), tak tento argument padá.
Nemá niekto skúsenosť, či funguje počúvanie rozhlasu na 56k modeme? A na 33.6k modeme?
Pokud vám dobře rozumím, definujete "reprodukci" jako "opakování", a tedy pojem "zařízení technicky způsobilé k ... reprodukci" vykládáte jako retranslační stanici, nikoliv přijímač. Zatímco zákonodárci pojmem "reprodukce" mysleli "přehrávání" a pak je "zařízením technicky způsobilým k ... reprodukci" samozřejmě televizní či rozhlasový přijímač a spousta jiných věcí. (Podle mého to "individuálně volitelný" nemá valného významu, tím se měl jenom vyloučit rozhlas po drátě a podobné.)
Nooo, myšlenka je to zajímavá Obávám se ale, že na takovém slovíčkaření byste soud nevyhrál, protože by vás utloukli čepicí pomocí nějaké zcela vágní formulace jako "věcný záměr" a podobně.
Nic to ale nemění na faktu, že přesná formulace je to, co zákonným normám dost výrazně (a jsem si jist, že zcela záměrně) chybí.
Nebylo by daleko lepší zrušit ten systém, který je rádoby spravedlivý, ale ve své podstatě nesmyslný a hlavně zoufale neefektivní, a financovat veřejnou službu z rozpočtu?
Nebylo by daleko lepší (...) financovat veřejnou službu z rozpočtu?Ale to by bojovníci za nezávislost veřejnoprávních médií pořádně řvali. Takto jsou totiž tato média zcela nezávislá na politicích (že, Honzo Spacáku
Tiskni
Sdílej: