Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
Pojmem komunitní, jsem nazval ty skutečně nezávislé, což Opensuse a Fedora nejsou.
Pak už vůbec nechápu, proč vás vůbec napadlo řadit tam Ubuntu.
Podle toho, jak jste definoval rozdělení, je Ubuntu jednoznačně "komerční", zvlášť když výslovně uvádíte, že tam řadíte Fedoru a OpenSuSE. Takže když se podíváte na výsledky těch anket, je odpověď celkem jasná.
Každý žebříček oblíbenosti jednotlivých distribucí dopadne podobně. Na prvních místech se pravidelně objevuje Debian a jeho klony a obsadí okolo poloviny míst v první desítce.
I kdybyste z nějakého důvodu trval na tom, že Ubuntu ponecháte stranou, pořád je tu problém, že respondenti takové ankety nejsou příliš reprezentativním vzorkem.
kdo udává směr … u Opensuse je to Novell
Jak v čem. V některých ohledech určitě ano, ale zdaleka ne ve všem. V OpenSuSE třeba není Zenworks, přestože ho Novell dál používá ve SLESu a jistě by si ho rád nechal testovat. SLED jednoznačně preferuje Gnome, zatímco OpenSuSE donedávna zachovávalo přísnou neutralitu a v 11.2 se mírně přiklonilo ke KDE. V OpenSuSE není mono v defaultním výběru software. A tak by se dalo pokračovat.
Jenže Ubuntu je dodnes spíše přebalený Debian. Nevzniká podle potřeb Cannonicallu. Canonical bere to, co zrovna Debian nabízí a příliš se od něj neodklání.
Kdyby tomu tak opravdu bylo, čím si vysvětlujete tak obrovský poměr uživatelů ve prospěch Ubuntu? Ubuntu sice nepřidává nic ve smyslu vývoje driverů, patchů do jádra, glibc nebo gcc, ale o to víc toho přidává na uživatelském rozhraní a přívětivosti k nezkušeným uživatelům. Můžeme se na to dívat s despektem, můžeme to považovat za do určité míry nepoctivé, ale je evidentní, že je dost uživatelů, kteří to ocení. Proto jsem přesvědčen, že tvrdit, že "Ubuntu je jen přebalený Debian" je silně zavádějící.
Komunitni distro je neco jako vista home premium
Komercni je treba vista ultimate
S tim rozdilem ze ke komercni Linux distribuci dostanete neco navic (podpora, sluzby)
Na rozdil od korporatnich edici OS od MS ktere maji navic nekolik aplikaci jez se daji bezproblemu doplnit produkty tretich stran i do home premium edice.
Podle mne je tolik dister ze je zbytecne je jeste delit na komunitni a korporatni, kdyz staci jen ke komunitni distribuci dodavat podporu zakaznikum a prodavat vlastne sluzby.
Nevim co by korporatni distro melo navic za aplikace a nedalo se doinstalovat i do komunitni distribuce. Viz priklad s produkty od MS.
Vidm to tak ze "prodava" to slovo enterprise, professional.... apod.
Nevim co by korporatni distro melo navic za aplikace a nedalo se doinstalovat i do komunitni distribuce. Viz priklad s produkty od MS.
Ono to bývá spíš obráceně, v enterprise distribuci je toho softwareu méně než v "lidové" a navíc nezřídka o něco starší verze. Rozdíl pro zákazníka je hlavně v tom, že má 5-7 let podpory místo dvou. A také pokud si kupujete nějaký větší komerční software, výrobce má seznam konkrétních verzí konkrétních (typicky enterprise) distribucí, pro které garantuje funkčnost. Když vám nebude fungovat na některé z nich, můžete mu ho omlátit o hlavu. Když vám nebude fungovat na vaší oblíbené "komunitní" distribuci, je čistě otázkou jeho dobré vůle, jestli se s vámi bude vůbec bavit.
No jasne delka podpory je dulezita, tu jsem zapomnel.
Ve spouste instituci i firem jedou dneska win xp a nekdy i 2000 a kdejaky moula ma doma na hrani 4 jadro, 4 GB RAM a win 7 64 bit.
Inu pro provoz pc v urade ci bankach kdy stroje bezi skoro jako tenky klient fakt neni potreba nic novejsiho jak 10 let stary OS (jakykoli)
Vsechna data jsou na serveru jez je snadne spravovat, zalohovat a udrzovat nez desitky - stovky - tisice pc v kanclech.
Je to v podstate obdoba online webovych aplikaci, ale v ramci lokalni site firmy. Zde je opravdu dulezita dlohodoba podpora.
Z toho vseho vypliva ze tahounem pokroku a motivaci pro vyrobce sw i tvurce distribuci je zas posledni clovicek v domacnosti
Novell o to zájem nemá, a sama komunita (bez Novellu) okolo Opensuse je na to slabá.
Nebo o to (v dostatečné míře) nestojí. Člověk by neměl podléhat pocitu, že to, co považuje za důležité on, je automaticky důležité pro "komunitu". Mne třeba štve postoj vývojářů OpenSuSE k JFS, ale chápu, že většině uživatelů OpenSuSE je JFS ukradený.
jfs_fsck
při pokusu o opravu jednoho poškozeného filesystému (verze 1.1.14 už má tu chybu opravenou).
když si ho zvolím v instalátoru, vyskočí na mne varovný dialog, že není dostatečně vyzkoušený a že jestli mi počítač exploduje, můžu si za to sám
Podotýkám, že jde o instalátor, který momentálně jako default nabízí ext4… :-)
Statistika z roku 2005 uváděla, že Debian měl 2000 vývojářů (správců balíků). Kolik lidí má balíkářský team v Suse nebo Redhatu a mohou s Debianem soutěžit? Zřejmě mají výrazně méně balíkářů, čemuž odpovídá výrazně nižší počet balíků v suse a fedoře, a ještě méně v rhel a sle.
V tomto není souvislost. Enterprise distribuce má minimum balíků nikoliv proto, že na to nemají lidi, ale proto, aby nabídli co možná nejkompaktnější prostředí. I z hlediska podpory: Pokud mám v distru jeden webový server, tak není co řešit. Pokud je jich tam 20, těžko mi zrovna s mojí instalací někdo poradí.
Z rozhovoru vyplývá, že oproti informací z médií a k mému velkému překvapení, renderovací cluster ve Weta Digital neběží na RHEL ani na CentOS, ale na Ubuntu.
Opět, oni si vybrali Ubuntu a upravili sis jej ke svým potřebám. Stejně tak Google s Fedorou nebo CERN s CentOS. Toto jsou specifické případy, obyčejný zákazník si nebude upravovat distro, není to pro něj výhodné, pro něj jsou tu nachystána právě enterprise řešení.
Řada těchto kritických produktů je vysloveně závislých na komerčních distribucích, bez nich se s (minilálně) desktopovým linuxem rozlučte.To myslím že málokdo, kdo čte Jaderné noviny, popře (tam ty tabulky mluví jasně), nicméně kdesi nahoře jsem uvedl, jak se zase odvděčuje komunita (masivní, levné a odborné testování)...
Tiskni Sdílej: