Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Radeon, Nouveau a Intel - jak to vypadá s jejich podporou v linuxu? Bonus Neo 1973 - Freerunner
Intel
Co jsem měl možnost otestovat při posledním setkání s notebookem obsahující Intel kartu (GMA945 mám pocit). S ovladači defaultně použitými v Kubuntu, jsem narazil na pár problémů při překreslování. Xorg edgers repozitář s poslední verzí pomohl, UXA fungovala perfektně, Kernel Mode Setting též. Rychlost 3D byla na typ karty průměrná.
Radeon
DRI2, KMS, FBO atd. by mělo být dostupné pro karty od R100-R500 (tyto karty už fglrx nepodporuje), na R600-R700 (3D i KMS) se zatím pracuje v oddělém stromu, který je bohužel nekompatibilní s poslední verzí jádra (2.6.31-rc), do které byl právě začleněn KMS kód a vyžaduje downgrade na 2.6.28 (stejně to nefunguje, takže si zatím musíte počkat). Funkčnost by mělá být poměrně dobrá, víc informací dodám, až budu mít k dispozici ntb s RS690. Vývoj nových ovladačů pro r300-r500, které používají Gallium zatím průběžně pokračuje, pokud se nepletu, tento kód by v aktuálním stavu měl být schopný spustit glxgears.
Nouveau
Kernel Mode Setting je dostupný od karet NV04 (např. TNT2) až po GTX260 atd., funkčnost je zatím různá. Moduly jádra byly přesunuty do vlastního stromu. V moment, kdy uznají vývojáři, že je kód dostatečně stabilní, bude zřejmě zařazen do jádra (nejdříve do 2.6.32, ale spíše 2.6.33). 3D pro NV50 doznalo pár oprav, ale vývoj se aktuálně zaměřuje hlavně na stabilizaci KMS. Dále je k dispozici na některých kartách (převážně NV2x-4x) funkčni TV-Out.
Neo 1973 Freerunner
Další ovladač, který získal podporu KMS je grafický čip, který používá Neo 1973. Vývoj je zatím ve velmi raném stádiu. Dále se pracuje na podpoře 3D...
Tiskni
Sdílej:
Myslím, přidávání nových GPU doopravdy nebude problém, teď vlastně všechny ovladače přecházejí na nové technologie, takže to jde pomalu, ale až budou všechny převedeny, nebude problém rychle přidávat podporu nových karet. Zatím bych řekl se v případě AMD a nVidie pracuje na stabilitě, ale až se dosáhne dobré úrovně, tak se vývojáři zaměří na maximální rychlost (jsem optimista )
Ocenil by som anketu v zneni - "Pri najblizsej kupe grafickej karty dam prednost na zaklade skusenosti s podporou open source ovladacov pod Linuxom... "
1. ATI
2. nVidia
3. Intel
4. Ine
pokud shrnu své aktuální znalosti z pole grafických karet, kdy jsem měl možnost se setkat s různými kusy HW, tak bych pro práci a nenáročné video volil Intel, pro hry pod linuxem AMD (v tento moment ještě nejsou ovladače pro R600-R700 použitelné, ale tak ten měsíc, dva bych si počkal) a pro hry pod Windows nVidiu (_dle mých zkušeností_ v Windows vysoce kvalitní drivery, v linuxu dost slabé 2D) a v linuxu bych pro ně používal ovladače Nouveau, které mají kvalitní 2D, ale 3D bude asi ještě dlouho silně nestabilní.
Mimochodem, před časem někdo na IRC dri-devel zmínil, že by nebylo špatné, kdyby se někdo pokusil implementovat softwarové vykreslování s podporou více CPU/jader (aktuální implementace podporuje pro X86 pouze jedno jádro). Docela zajímavý nápad pro ty, kteří mají slabší grafické karty nebo nemají podporu 3D. Bohužel zatím se nikdo tohoto pěkného nápadu neujmul, ale třeba někdo obětuje trochu času a napíše ovladač pro gallium nebo alespoň rozšíří aktuální ovladač SWRAST.
Tak dlouho, dokud nenavštívíš IRC nebo bugzillu a o problému jim řekneš a samozřejmě přidáš dostatek relevantních informací, jako je Xorg.0.log, dmesg (optimálně s parametrem debug=1 při načtení modulu). Oni na to mrknou, a za několik minut - několik dní to máš opraveno.
Jó to s tebou souhlasím. Zkus driver z xorg-edgers[1] (přidej si repo, budou se sami aktualizovat), jako jsem to udělal já a všechno fungovalo perfektně. Ale samozřejmě vzhledem k tomu, že jsou to buildy z gitu, můžeš taky narazit na problémy. Do Ubuntu 9.04 opravdu dali dost nevhodné verze grafických ovladačů
[1] https://launchpad.net/~xorg-edgers/+archive/ppa