Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Částky každý z oboru celkem dobře odhadne. A nemyslím si, že zrovna moje co a za kolik by mělo hodnotu srovnatelnou se škodami při případném úniku. K údajům má už tak přístup banka, berňák (dávné označení mnohem lépe vystihuje podstatu úřadu
). Není-li subjekt dost velký, aby utáhl vlastní min 2 účetní, tak to stejně dává třetí straně. Bez jisté míry důvěry můžeme řešit, zda modrá je modrá. Ale jak máme kdo hranice to už je o gustu a proti gustu.. :D
+1
Lidi si sice myslí, že o nic nejde, že jsou to stejně veřejné údaje, které se dají najít jinde. Ano, dají… jenže ta hodnota je v tom propojení. Kdo od koho co koupil a za kolik, to dost vypovídá o projektech, na kterých zrovna pracují (a které pravděpodobně brzy vyústí v nějaký produkt nebo službu uvedené na trh) a také o aktuální situaci obou stran.
Tak mě napadá, zda by i služby neměly mít své místo v kategorii Sowftware. Na druhou stranu vývoj snad půjde směrem platformě nezávislých aplikací. I když zrovna minulý týden, jsem si musel nainstalovat i Google Chrome, neboť na tento web verze flashe 11.2 (já vím, vůůůj) prostě nestačí
Chápu to správně, že při používání podobných služeb máte vaše účetní údaje u někoho cizího kdo za ně vpodstatě nijak neručí? Jak řešíte zbytek účetnictví (evidence příjmů/výdajů, DPH, majetek, odpisy, sklad apod.)?
Toho vola si nechte pro někoho jiného a ty otázky jsem myslel naprosto vážně. Sám vystavím ročně nějakých 15 až 20 faktur, ale přesto se mě týkají všechny evidence včetně DPH, skladu, majetku atd. Účetnictví si vedu sám ve FlexiBee a tak mě zajímalo jak to dělá někdo, kdo využívá online fakturační služby.
Na DPH potřebuješ vědět jen základ/DPH na vstupu a na výstupu. Pro 5 faktur to sečteš na kalkulačce.
Sklad vést nemusíš, stačí Inventura na konci účetního období.
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?Sranda začíná s odpisama...
Faktury vytvářím ve vlastním XML formátu, který pak pomocí XSLT převádím na ISDOC a následně (rovněž pomocí XSLT) do (La)TeXu a z něj do PDF. Vytvoření tohoto nástroje zabralo jen chvilku času a navíc to byla zábava. A nemusím nikomu cizímu dělat reklamu nebo mu odevzdávat svoje data.
Importovat se dá do lecjakého účetního programu… jestli ho používají, to ale nevím. Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.
[1] v té firmě, co SAP vyrábí
Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.To je workflow ve většině velkých společností, faktura se dostane do systému, podle PO ke kterému se spáruje se najde správný approver, který schválí, že služba, nebo zboží bylo skutečně obdrženo, pak se to přesouvá na toho kdo má spending authority na správný cost pool na který se to účtuje a pak se to zaúčtuje do správných skupin a proplatí.
Schvalovací proces a přiřazování k objednávkám a nákladovým střediskům je jedna věc (a jistě správná), ale co moc nechápu je, proč i technologicky celkem vyspělé firmy používají naskenované papírové faktury. Vždyť těch modernějších prostředků je tu dost – ISDOC, jeho vzor UBL, EDI…
Velcí odběratelé si diktují daleko horší podmínky, než je formát faktury – např. velmi dlouhou dobu splatnosti.
Nicméně to, o čem jsem psal, se týká i celkem velkých a vyspělých firem (na obou stranách), pro které by neměl být problém si pořídit vhodný software a dohodnout si fakturaci nějakým modernějším způsobem (třeba posílat elektronicky podepsané XML místo posílání papírových faktur obyčejnou poštou).
Ono někde to takhle mají a objednávání, fakturaci a platby mají plně automatizované, ale spíš mi šlo o to, že si tohle nedokáže zařídit firma, která vyvíjí mj. účetní systém.
limit 100 položek vidím, ale ten rok už neTaky to tam teď nevidím, ale mám za to, že to tak je – pro každé účetní období zvlášť. Přinejhorším bys každý rok zazálohoval DB a přeinstaloval
Sice to není svobodný software, ale pořád mi to přijde o řád lepší než posílat svoje data na cizí servery. Tady k tomu máš pěkné API, máš přístup k SQL databázi, je do toho celkem dost vidět.
Limit 100 dokladů neplatí pro účetní období, ale celkově.
(případně mít na každý rok jednu instalaci).
Tiskni
Sdílej: