Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
Poslední výhrada padne 3. června, na který je avizována nová verze, o které se v oznámení píše ".. dá se spustit na všech mobilních zařízeních". Moc nevěřím, že to stihnou, neb od 7.5. dostupná beta mi nepřijde ještě moc vyladěná (např. faktura nejde odeslat
), ale rád se nechám příjemně překvapit. Rozhodně však nebudu muset pouštět Widle či zneuctít počítač Monem.
), samotná faktura je bez reklam. To mi však přijde úměrné nabízené službě. Dle mého velmi chytrá strategie. Ten, kdo si vystačí s iDokladem bude sotva ochoten investovat do účetního SW, tudíž o zákazníka nepřicházejí, a každou zaslanou fakturu lze chápat jako osobní doporučení.
30.05.2013 - doplněna slíbená ukázka rozesílaného e-mailu.
Tiskni
Sdílej:
Částky každý z oboru celkem dobře odhadne. A nemyslím si, že zrovna moje co a za kolik by mělo hodnotu srovnatelnou se škodami při případném úniku. K údajům má už tak přístup banka, berňák (dávné označení mnohem lépe vystihuje podstatu úřadu
). Není-li subjekt dost velký, aby utáhl vlastní min 2 účetní, tak to stejně dává třetí straně. Bez jisté míry důvěry můžeme řešit, zda modrá je modrá. Ale jak máme kdo hranice to už je o gustu a proti gustu.. :D
+1
Lidi si sice myslí, že o nic nejde, že jsou to stejně veřejné údaje, které se dají najít jinde. Ano, dají… jenže ta hodnota je v tom propojení. Kdo od koho co koupil a za kolik, to dost vypovídá o projektech, na kterých zrovna pracují (a které pravděpodobně brzy vyústí v nějaký produkt nebo službu uvedené na trh) a také o aktuální situaci obou stran.
Tak mě napadá, zda by i služby neměly mít své místo v kategorii Sowftware. Na druhou stranu vývoj snad půjde směrem platformě nezávislých aplikací. I když zrovna minulý týden, jsem si musel nainstalovat i Google Chrome, neboť na tento web verze flashe 11.2 (já vím, vůůůj) prostě nestačí
Chápu to správně, že při používání podobných služeb máte vaše účetní údaje u někoho cizího kdo za ně vpodstatě nijak neručí? Jak řešíte zbytek účetnictví (evidence příjmů/výdajů, DPH, majetek, odpisy, sklad apod.)?
Toho vola si nechte pro někoho jiného a ty otázky jsem myslel naprosto vážně. Sám vystavím ročně nějakých 15 až 20 faktur, ale přesto se mě týkají všechny evidence včetně DPH, skladu, majetku atd. Účetnictví si vedu sám ve FlexiBee a tak mě zajímalo jak to dělá někdo, kdo využívá online fakturační služby.
Na DPH potřebuješ vědět jen základ/DPH na vstupu a na výstupu. Pro 5 faktur to sečteš na kalkulačce.
Sklad vést nemusíš, stačí Inventura na konci účetního období.
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?Sranda začíná s odpisama...
Faktury vytvářím ve vlastním XML formátu, který pak pomocí XSLT převádím na ISDOC a následně (rovněž pomocí XSLT) do (La)TeXu a z něj do PDF. Vytvoření tohoto nástroje zabralo jen chvilku času a navíc to byla zábava. A nemusím nikomu cizímu dělat reklamu nebo mu odevzdávat svoje data.
Importovat se dá do lecjakého účetního programu… jestli ho používají, to ale nevím. Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.
[1] v té firmě, co SAP vyrábí
Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.To je workflow ve většině velkých společností, faktura se dostane do systému, podle PO ke kterému se spáruje se najde správný approver, který schválí, že služba, nebo zboží bylo skutečně obdrženo, pak se to přesouvá na toho kdo má spending authority na správný cost pool na který se to účtuje a pak se to zaúčtuje do správných skupin a proplatí.
Schvalovací proces a přiřazování k objednávkám a nákladovým střediskům je jedna věc (a jistě správná), ale co moc nechápu je, proč i technologicky celkem vyspělé firmy používají naskenované papírové faktury. Vždyť těch modernějších prostředků je tu dost – ISDOC, jeho vzor UBL, EDI…
Velcí odběratelé si diktují daleko horší podmínky, než je formát faktury – např. velmi dlouhou dobu splatnosti.
Nicméně to, o čem jsem psal, se týká i celkem velkých a vyspělých firem (na obou stranách), pro které by neměl být problém si pořídit vhodný software a dohodnout si fakturaci nějakým modernějším způsobem (třeba posílat elektronicky podepsané XML místo posílání papírových faktur obyčejnou poštou).
Ono někde to takhle mají a objednávání, fakturaci a platby mají plně automatizované, ale spíš mi šlo o to, že si tohle nedokáže zařídit firma, která vyvíjí mj. účetní systém.
limit 100 položek vidím, ale ten rok už neTaky to tam teď nevidím, ale mám za to, že to tak je – pro každé účetní období zvlášť. Přinejhorším bys každý rok zazálohoval DB a přeinstaloval
Sice to není svobodný software, ale pořád mi to přijde o řád lepší než posílat svoje data na cizí servery. Tady k tomu máš pěkné API, máš přístup k SQL databázi, je do toho celkem dost vidět.
Limit 100 dokladů neplatí pro účetní období, ale celkově.
(případně mít na každý rok jednu instalaci).