Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Poslední výhrada padne 3. června, na který je avizována nová verze, o které se v oznámení píše ".. dá se spustit na všech mobilních zařízeních". Moc nevěřím, že to stihnou, neb od 7.5. dostupná beta mi nepřijde ještě moc vyladěná (např. faktura nejde odeslat
), ale rád se nechám příjemně překvapit. Rozhodně však nebudu muset pouštět Widle či zneuctít počítač Monem.
), samotná faktura je bez reklam. To mi však přijde úměrné nabízené službě. Dle mého velmi chytrá strategie. Ten, kdo si vystačí s iDokladem bude sotva ochoten investovat do účetního SW, tudíž o zákazníka nepřicházejí, a každou zaslanou fakturu lze chápat jako osobní doporučení.
30.05.2013 - doplněna slíbená ukázka rozesílaného e-mailu.
Tiskni
Sdílej:
Částky každý z oboru celkem dobře odhadne. A nemyslím si, že zrovna moje co a za kolik by mělo hodnotu srovnatelnou se škodami při případném úniku. K údajům má už tak přístup banka, berňák (dávné označení mnohem lépe vystihuje podstatu úřadu
). Není-li subjekt dost velký, aby utáhl vlastní min 2 účetní, tak to stejně dává třetí straně. Bez jisté míry důvěry můžeme řešit, zda modrá je modrá. Ale jak máme kdo hranice to už je o gustu a proti gustu.. :D
+1
Lidi si sice myslí, že o nic nejde, že jsou to stejně veřejné údaje, které se dají najít jinde. Ano, dají… jenže ta hodnota je v tom propojení. Kdo od koho co koupil a za kolik, to dost vypovídá o projektech, na kterých zrovna pracují (a které pravděpodobně brzy vyústí v nějaký produkt nebo službu uvedené na trh) a také o aktuální situaci obou stran.
Tak mě napadá, zda by i služby neměly mít své místo v kategorii Sowftware. Na druhou stranu vývoj snad půjde směrem platformě nezávislých aplikací. I když zrovna minulý týden, jsem si musel nainstalovat i Google Chrome, neboť na tento web verze flashe 11.2 (já vím, vůůůj) prostě nestačí
Chápu to správně, že při používání podobných služeb máte vaše účetní údaje u někoho cizího kdo za ně vpodstatě nijak neručí? Jak řešíte zbytek účetnictví (evidence příjmů/výdajů, DPH, majetek, odpisy, sklad apod.)?
Toho vola si nechte pro někoho jiného a ty otázky jsem myslel naprosto vážně. Sám vystavím ročně nějakých 15 až 20 faktur, ale přesto se mě týkají všechny evidence včetně DPH, skladu, majetku atd. Účetnictví si vedu sám ve FlexiBee a tak mě zajímalo jak to dělá někdo, kdo využívá online fakturační služby.
Na DPH potřebuješ vědět jen základ/DPH na vstupu a na výstupu. Pro 5 faktur to sečteš na kalkulačce.
Sklad vést nemusíš, stačí Inventura na konci účetního období.
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?Sranda začíná s odpisama...
Faktury vytvářím ve vlastním XML formátu, který pak pomocí XSLT převádím na ISDOC a následně (rovněž pomocí XSLT) do (La)TeXu a z něj do PDF. Vytvoření tohoto nástroje zabralo jen chvilku času a navíc to byla zábava. A nemusím nikomu cizímu dělat reklamu nebo mu odevzdávat svoje data.
Importovat se dá do lecjakého účetního programu… jestli ho používají, to ale nevím. Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.
[1] v té firmě, co SAP vyrábí
Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.To je workflow ve většině velkých společností, faktura se dostane do systému, podle PO ke kterému se spáruje se najde správný approver, který schválí, že služba, nebo zboží bylo skutečně obdrženo, pak se to přesouvá na toho kdo má spending authority na správný cost pool na který se to účtuje a pak se to zaúčtuje do správných skupin a proplatí.
Schvalovací proces a přiřazování k objednávkám a nákladovým střediskům je jedna věc (a jistě správná), ale co moc nechápu je, proč i technologicky celkem vyspělé firmy používají naskenované papírové faktury. Vždyť těch modernějších prostředků je tu dost – ISDOC, jeho vzor UBL, EDI…
Velcí odběratelé si diktují daleko horší podmínky, než je formát faktury – např. velmi dlouhou dobu splatnosti.
Nicméně to, o čem jsem psal, se týká i celkem velkých a vyspělých firem (na obou stranách), pro které by neměl být problém si pořídit vhodný software a dohodnout si fakturaci nějakým modernějším způsobem (třeba posílat elektronicky podepsané XML místo posílání papírových faktur obyčejnou poštou).
Ono někde to takhle mají a objednávání, fakturaci a platby mají plně automatizované, ale spíš mi šlo o to, že si tohle nedokáže zařídit firma, která vyvíjí mj. účetní systém.
limit 100 položek vidím, ale ten rok už neTaky to tam teď nevidím, ale mám za to, že to tak je – pro každé účetní období zvlášť. Přinejhorším bys každý rok zazálohoval DB a přeinstaloval
Sice to není svobodný software, ale pořád mi to přijde o řád lepší než posílat svoje data na cizí servery. Tady k tomu máš pěkné API, máš přístup k SQL databázi, je do toho celkem dost vidět.
Limit 100 dokladů neplatí pro účetní období, ale celkově.
(případně mít na každý rok jednu instalaci).