Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
|
V článku na serveru ČT se uvádí: „Většina lidí (78 procent) používá jako zdroj informací o politických stranách zpravodajství a diskusní pořady v televizi.. (Možná nadhodnocené číslo, když zadavatelem je sama televize). Dle téhož zdroje polovinu voličů ovlivní rozhlas. Že na tom něco bude lze vysledovat na vzrůstu zájmu o Piráty bezprostředně po jejich dvojím vystoupení 14. října v ČT (Interview Daniely Drtinové a diskuze lídrů). Zde na obrázku je pak vidět cca zdvojnásobení vnějších příchod na pirátské facebookové stránky. Dle článku serveru ČeskéNoviny.cz byli v té době Piráti druzí nejdiskutovanější na českém internetu a stejně na tom byl jejich index popularity.
Vím, že teď zjednodušuji, ale co k tomu stačilo? 25 minut u Drtinové a jedna devítina dvouhodinovky debaty lídrů tj. asi 13 minut. Ano, zcela ignoruji volební spoty, protože 30 sekund na jakékoliv sdělení je opravdu výsměch. Co byste si asi pomysleli o takto postaveném výběrovém řízení? |
![]() |
Nedalo mi to a zkusil jsem si dle zveřejněných pravidel (ČT, Rozhlas) volebního vysílání spočítat (dle stopáže a počtu zúčastněných), nakolik jsou veřejnoprávní média nepřátelská vůči malým stranám. U Rozhlasu jsem vzal v potaz jen Radiožurnál, neboť o stanicích Regina či Plus ví málokdo.
Šokující rozdíl? Připočítejme k němu ještě běžné zpravodajství, kam není zvykem dávat bezvýznamné strany (viz. cca 2:05 audia).
Selekčním kritériem je samozřejmě volební průzkum. O kom se neví, ten se ve volebním průzkumu neumístí a kdo se neumístí, o tom se nevysílá. Dokonalý kruh. K tomu ještě diskutabilní spolehlivost sociologických šetření a okamžitá náladovost respondentů. Jak různý je výsledný obraz můžeme pěkně vidět na iDnes (vpravo lze přepínat mezi průzkumy). Mimochodem, docela mě pobavilo, když jejich věrohodnost začala zpochybňovat i dříve tak sebejistá ODS).
Výhrad k systému by se našlo víc (a zhruba od třicáté minuty připomenutí, jak se ten náš paskvil vlastně zrodil), ale chci se přidržet předvolebního času a role médií. Shrnu-li, pak mě irituje:
Domnívám se, že směřujeme k jedinému – do Parlamentu se dostanou jen strany, které jsou pozvány v předvečer voleb na "superdebatu", která je na hlavním kanále a v hlavní vysílací čas. Nebylo by férovější rovnou přiznat, že volby dělají agentury a televize? Ušetřilo by to náklady na fiktivní volby, vysílací čas a sociologické průzkumy by se nakonec též daly zrušit. Stačilo by jen vytisknou nápisy – Vládneme, nerušit.
A co s tím těsně před volbami? Mě z toho vychází téměř povinnost všech trochu váhajících se přiklonit ke stranám kolem pěti i méně procent a místo strategické volby volit spíše srdcem, neb jsou jedni z mála, co o té možnosti vůbec ví. Silné to zvlášť nepoškodí (některé z nich by si zasluhovaly konečně trochu vytrestat) a diskriminovaným to pomůže. Pojistkou by bylo informovat o alternativách alespoň čtyři lidi mimo dosah Internetu a zároveň mimo okruh svých blízkých. A že takový hlas možná „propadne“ či dokonce napomůže „zlu“? Toť tíže svobodné volby. Já upřednostním ideu a boj za něco před bojem proti něčemu. Je to na nás.
pár tipů pro rychlou orientaci:
Tiskni
Sdílej:
samotneho by mne zajimalo jak by Ceska scena vypadala, kdyby to minimum nutne pro zvoleni bylo treba 2% hlasu
Jako v Izraeli?
I kdyz ja si myslim, ze priznivcem zruseni te hranice je temer kazdy.
Já třeba ne. Býval jsem jím, ale když si vezmu příklad již zmiňovaného Izraele, kde ani vítěz voleb obvykle není schopen prosadit prakticky nic, protože k dosažení většiny potřebuje hromadu menších stran a straniček, tak už věřím ve smysl vstupní bariéry. U nás by situace byla ještě horší vzhledem k existenci poměrně velkého počtu blokovaných hlasů v podobě stran "se kterými se nemluví".
s programem některých stran za sebe se dokáži stotožnit.Pak vy nejste ani menšina, ani většina, ale hlušina. Berte na vědomí, že mnoha lidem ztrpčujete život...
)) Pak se totiž nejedná o volný trh. Takže spíš by jsi měl řešit jak zajistit konkurenční prostředí protože volný trh neřeší problémy s maximem/minimem.
)) Minimum státu taky zaručí jediné, urychlení maxima. Prostě je to jedná velká blbost ve kterou muže věřit maximálně tak nízko inteligentní bytost...
Vubec bych se nedivil kdybyste vy nebo nekdo z vasich blizkych mel neco spolecneho se socdem nebo odbory. Celkem konzistentne je tu obhajujete, tudiz objektivita vasich nazoru bude znacne omezena.
Vubec bych se nedivil kdybyste vy nebo nekdo z vasich blizkych mel neco spolecneho se socdem nebo odbory.
Leda to, že jsem tuto stranu ve většině voleb, kterých jsem se zatím zůčastnil, volil.
tudiz objektivita vasich nazoru bude znacne omezena.
A čí není? Nebo snad ty, kteří konzistentně obhajují pravicové postoje, považujete automaticky za objektivní, zatímco ty, kdo obhajují postoje levicové, za neobjektivní?