Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
No docela pěknej článek, ale s některými body nesouhlasím. Například stím že je mínus "udělej si sám", myslím si, že to je dobrá věc, alspoň člověk ví, co že mu tam beží a co tam má atak podobně. Ale musím uznat, že jsou věci u kterých litu, že nejsou automaticky nastaveny, ale těch je opravdu minimum a jsou to většinou nepotřebné vychytávky.
To kolik má balíčků se nedá hodnotit, každý potřebuje něco jiného. Pro někoho má balíčků až moc.
A co se týče zavislostí, tak to není mínus ale jeho základní vlastnost a komu se nelíbí tak si může jako já nainstalovat archlinux, a bude nadmíru spokojenej.Udělej si sám, je většinou to, co odrazuje začínající uživatele, proto jsem to zařadil mezi mínusy. Já tento postup také oceňuji, ale občas bych si jej raději odpustil. Například mě podle všeho bude čekat rozchození modrozuba... S tou technologií nemám žádné zkušenosti, tak to bude velmi poučná zábava.
Nevím odkud se berou názory, že je to distro pro začátečníky. Je spíš pro pokročilejší nebo pro ty, kteří se chtějí učit a poznávat GNU/Linux zevnitř od základních stavebních kamenů a to není škola pro každého.
Jinak je hodně rozšířený omyl, že Patrick Volkerding se stará o celou distribuci sám. Přesný počet lidí ze Slackware (Security) Teamu sice není zveřejněn, ale znám jména dalších min. 4 lidí, kteří mu pomáhají. Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.
Někdo chce instantní řešení, jiný odmítá vnucování představ a úprav správce distribuce/balíčku a chce si nemodifikovaný software přesně a v jím určeném rozsahu nakonfigurovat sám.ale ještě lepší je instantní řešení s vyřešenými závislostmi a pokud si chci určitou věc ošetřit a pohlídat sám, tak mít možnost, ne?
Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.ale otázka je, jestli je to žádoucí, nebo ne. Vím, že před časem měli slackwaristi nějaký problém pramenící z nemoci pana Volkerdinga. Nevím o tom prakticky nic, jen jsem to tenkrát z nějakého nadpisu zaregistroval ujistil se tak v tom, že by důležité věci neměli stát na osobě, ale na skupině.
Patrick Volkerding byl vážně nemocný ke konci roku 2004 a po tu dobu vydávali aktualizace jeho kolegové z GUS Brazil, kteří se na vývoji podílí dodnes. Nemyslím, že by bylo pokračování distribuce ohroženo, i kdyby se jeho hlavní správce už nebyl schopen na ní podílet. Jeho lidé ze Slackware Teamu a obrovská komunita, která se za tu dobu kolem ní vytvořila ji myslím nenechají padnout.
Jen jsem reagoval, jak tu samou věc vidí z jiného úhlu někdo jiný.
Já hodně dělám i s Debianem a částečně i se SUSE a RHEL, ale pro moje osobní potřeby mi Slack prostě sedí nejvíc. K žádné přísaze věrnosti ale nemám ani nutkání a ani mě k ní nikdo nedonutí
Tiskni
Sdílej: