Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
No docela pěknej článek, ale s některými body nesouhlasím. Například stím že je mínus "udělej si sám", myslím si, že to je dobrá věc, alspoň člověk ví, co že mu tam beží a co tam má atak podobně. Ale musím uznat, že jsou věci u kterých litu, že nejsou automaticky nastaveny, ale těch je opravdu minimum a jsou to většinou nepotřebné vychytávky.
To kolik má balíčků se nedá hodnotit, každý potřebuje něco jiného. Pro někoho má balíčků až moc.
A co se týče zavislostí, tak to není mínus ale jeho základní vlastnost a komu se nelíbí tak si může jako já nainstalovat archlinux, a bude nadmíru spokojenej.Udělej si sám, je většinou to, co odrazuje začínající uživatele, proto jsem to zařadil mezi mínusy. Já tento postup také oceňuji, ale občas bych si jej raději odpustil. Například mě podle všeho bude čekat rozchození modrozuba... S tou technologií nemám žádné zkušenosti, tak to bude velmi poučná zábava.
Nevím odkud se berou názory, že je to distro pro začátečníky. Je spíš pro pokročilejší nebo pro ty, kteří se chtějí učit a poznávat GNU/Linux zevnitř od základních stavebních kamenů a to není škola pro každého.
Jinak je hodně rozšířený omyl, že Patrick Volkerding se stará o celou distribuci sám. Přesný počet lidí ze Slackware (Security) Teamu sice není zveřejněn, ale znám jména dalších min. 4 lidí, kteří mu pomáhají. Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.
Někdo chce instantní řešení, jiný odmítá vnucování představ a úprav správce distribuce/balíčku a chce si nemodifikovaný software přesně a v jím určeném rozsahu nakonfigurovat sám.ale ještě lepší je instantní řešení s vyřešenými závislostmi a pokud si chci určitou věc ošetřit a pohlídat sám, tak mít možnost, ne?
Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.ale otázka je, jestli je to žádoucí, nebo ne. Vím, že před časem měli slackwaristi nějaký problém pramenící z nemoci pana Volkerdinga. Nevím o tom prakticky nic, jen jsem to tenkrát z nějakého nadpisu zaregistroval ujistil se tak v tom, že by důležité věci neměli stát na osobě, ale na skupině.
Patrick Volkerding byl vážně nemocný ke konci roku 2004 a po tu dobu vydávali aktualizace jeho kolegové z GUS Brazil, kteří se na vývoji podílí dodnes. Nemyslím, že by bylo pokračování distribuce ohroženo, i kdyby se jeho hlavní správce už nebyl schopen na ní podílet. Jeho lidé ze Slackware Teamu a obrovská komunita, která se za tu dobu kolem ní vytvořila ji myslím nenechají padnout.
Jen jsem reagoval, jak tu samou věc vidí z jiného úhlu někdo jiný.
Já hodně dělám i s Debianem a částečně i se SUSE a RHEL, ale pro moje osobní potřeby mi Slack prostě sedí nejvíc. K žádné přísaze věrnosti ale nemám ani nutkání a ani mě k ní nikdo nedonutí
Tiskni
Sdílej: