Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Zrovna včera jsem dělal asi po dvou měsících kompletní aktualizaci své instalace Slackware.
Je to jednoduché. Vezmu kompletní depozitář, nakopíruji ho někam na disk (používám velmi dobře zapamatovatelnou cestu: /mnt/store/linux/slackware/ :) ), zavolám init 1 a už to sviští podle návodu popsaného v UPGRATE.TXT.
Tentokrát jsem ani nezálohoval instalaci - zatím s tím problém nebyl, a opravit to by nebylo ani moc složité, díky naprosto triviálnímu balíčkovacímu systému - tím se dostáváme k prvnímu plus. Balíček stačí rozbalit a rozkopírovat jak je třeba. Stejně tak není žádný problém udělat vlastní balíček.
Po asi dvaceti minutách chroupání byla aktualizace u konce. Poté přišla na řadu kontrola obsahu /etc/ a /etc/rc.d/. Letmým pohledem jsem zjistil že se žádné změny neudály, a s klidným svědomím mohu zavolat init 4. To je další velké plus, člověk si systém uplácá k obrazu svému, díky velmi přehledné konfiguraci.
Po najetí do grafiky jsem zjistil, že Kopete není nejčerstvější. 0.12-ka je opravdu vychytaná, tak jsem se pustil do kompilace. Ostatní software jako kaffeine, nvclock, festival a spol si na povýšené verze knihoven nestěžovali, takže pohodička. Tím dostáváme další plus. Ve Slackware není problém hned po instalaci problém něco zkompilovat, když si vzpomenu na lapálie se SuSE, kdy na instalačním DVD chyběly devel balíčky od xorg, nebo na Mandake se stejným problémem... Vyvíjet aplikace, nebo sestavit nějaký kus "běžného" softwaru ze zdrojového kódu sebou nenese příliš komplikací.
A teď kyselé jablíčko a tři mínusy. Mínus první - balíčkovací systém neřeší závislosti. Ne, že by to bylo na obtíž, většinou stačí spustit havarujcí program z shellu a podívat se co že mu to chybí, ale je to trošku "dementní" postup.
Mínus druhý - systém dodělej si sám. Docela dlouho trvá, než si doladíte všechny drobnosti, na které během používání narážíte.
A konečně mínus třetí - v základní instalaci je celkem málo software, takže kompilovat kompilovat kompilovat. Postupem času se ocitáme v mezistádiu Slackware-LFS. Ale musíme mít na paměti, že celou distribuci spravuje jen jeden člověk.
Také vám připadá, že tenhle zápisek je rozporuplný? Třeba je to tím, že Slackware je rozporuplná distribuce.
Tiskni
Sdílej:
No docela pěknej článek, ale s některými body nesouhlasím. Například stím že je mínus "udělej si sám", myslím si, že to je dobrá věc, alspoň člověk ví, co že mu tam beží a co tam má atak podobně. Ale musím uznat, že jsou věci u kterých litu, že nejsou automaticky nastaveny, ale těch je opravdu minimum a jsou to většinou nepotřebné vychytávky.
To kolik má balíčků se nedá hodnotit, každý potřebuje něco jiného. Pro někoho má balíčků až moc.
A co se týče zavislostí, tak to není mínus ale jeho základní vlastnost a komu se nelíbí tak si může jako já nainstalovat archlinux, a bude nadmíru spokojenej.Udělej si sám, je většinou to, co odrazuje začínající uživatele, proto jsem to zařadil mezi mínusy. Já tento postup také oceňuji, ale občas bych si jej raději odpustil. Například mě podle všeho bude čekat rozchození modrozuba... S tou technologií nemám žádné zkušenosti, tak to bude velmi poučná zábava.
Nevím odkud se berou názory, že je to distro pro začátečníky. Je spíš pro pokročilejší nebo pro ty, kteří se chtějí učit a poznávat GNU/Linux zevnitř od základních stavebních kamenů a to není škola pro každého.
Jinak je hodně rozšířený omyl, že Patrick Volkerding se stará o celou distribuci sám. Přesný počet lidí ze Slackware (Security) Teamu sice není zveřejněn, ale znám jména dalších min. 4 lidí, kteří mu pomáhají. Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.
Někdo chce instantní řešení, jiný odmítá vnucování představ a úprav správce distribuce/balíčku a chce si nemodifikovaný software přesně a v jím určeném rozsahu nakonfigurovat sám.ale ještě lepší je instantní řešení s vyřešenými závislostmi a pokud si chci určitou věc ošetřit a pohlídat sám, tak mít možnost, ne?
Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.ale otázka je, jestli je to žádoucí, nebo ne. Vím, že před časem měli slackwaristi nějaký problém pramenící z nemoci pana Volkerdinga. Nevím o tom prakticky nic, jen jsem to tenkrát z nějakého nadpisu zaregistroval ujistil se tak v tom, že by důležité věci neměli stát na osobě, ale na skupině.
Patrick Volkerding byl vážně nemocný ke konci roku 2004 a po tu dobu vydávali aktualizace jeho kolegové z GUS Brazil, kteří se na vývoji podílí dodnes. Nemyslím, že by bylo pokračování distribuce ohroženo, i kdyby se jeho hlavní správce už nebyl schopen na ní podílet. Jeho lidé ze Slackware Teamu a obrovská komunita, která se za tu dobu kolem ní vytvořila ji myslím nenechají padnout.
Jen jsem reagoval, jak tu samou věc vidí z jiného úhlu někdo jiný.
Já hodně dělám i s Debianem a částečně i se SUSE a RHEL, ale pro moje osobní potřeby mi Slack prostě sedí nejvíc. K žádné přísaze věrnosti ale nemám ani nutkání a ani mě k ní nikdo nedonutí