Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Zrovna včera jsem dělal asi po dvou měsících kompletní aktualizaci své instalace Slackware.
Je to jednoduché. Vezmu kompletní depozitář, nakopíruji ho někam na disk (používám velmi dobře zapamatovatelnou cestu: /mnt/store/linux/slackware/ :) ), zavolám init 1 a už to sviští podle návodu popsaného v UPGRATE.TXT.
Tentokrát jsem ani nezálohoval instalaci - zatím s tím problém nebyl, a opravit to by nebylo ani moc složité, díky naprosto triviálnímu balíčkovacímu systému - tím se dostáváme k prvnímu plus. Balíček stačí rozbalit a rozkopírovat jak je třeba. Stejně tak není žádný problém udělat vlastní balíček.
Po asi dvaceti minutách chroupání byla aktualizace u konce. Poté přišla na řadu kontrola obsahu /etc/ a /etc/rc.d/. Letmým pohledem jsem zjistil že se žádné změny neudály, a s klidným svědomím mohu zavolat init 4. To je další velké plus, člověk si systém uplácá k obrazu svému, díky velmi přehledné konfiguraci.
Po najetí do grafiky jsem zjistil, že Kopete není nejčerstvější. 0.12-ka je opravdu vychytaná, tak jsem se pustil do kompilace. Ostatní software jako kaffeine, nvclock, festival a spol si na povýšené verze knihoven nestěžovali, takže pohodička. Tím dostáváme další plus. Ve Slackware není problém hned po instalaci problém něco zkompilovat, když si vzpomenu na lapálie se SuSE, kdy na instalačním DVD chyběly devel balíčky od xorg, nebo na Mandake se stejným problémem... Vyvíjet aplikace, nebo sestavit nějaký kus "běžného" softwaru ze zdrojového kódu sebou nenese příliš komplikací.
A teď kyselé jablíčko a tři mínusy. Mínus první - balíčkovací systém neřeší závislosti. Ne, že by to bylo na obtíž, většinou stačí spustit havarujcí program z shellu a podívat se co že mu to chybí, ale je to trošku "dementní" postup.
Mínus druhý - systém dodělej si sám. Docela dlouho trvá, než si doladíte všechny drobnosti, na které během používání narážíte.
A konečně mínus třetí - v základní instalaci je celkem málo software, takže kompilovat kompilovat kompilovat. Postupem času se ocitáme v mezistádiu Slackware-LFS. Ale musíme mít na paměti, že celou distribuci spravuje jen jeden člověk.
Také vám připadá, že tenhle zápisek je rozporuplný? Třeba je to tím, že Slackware je rozporuplná distribuce.
Tiskni
Sdílej:
No docela pěknej článek, ale s některými body nesouhlasím. Například stím že je mínus "udělej si sám", myslím si, že to je dobrá věc, alspoň člověk ví, co že mu tam beží a co tam má atak podobně. Ale musím uznat, že jsou věci u kterých litu, že nejsou automaticky nastaveny, ale těch je opravdu minimum a jsou to většinou nepotřebné vychytávky.
To kolik má balíčků se nedá hodnotit, každý potřebuje něco jiného. Pro někoho má balíčků až moc.
A co se týče zavislostí, tak to není mínus ale jeho základní vlastnost a komu se nelíbí tak si může jako já nainstalovat archlinux, a bude nadmíru spokojenej.Udělej si sám, je většinou to, co odrazuje začínající uživatele, proto jsem to zařadil mezi mínusy. Já tento postup také oceňuji, ale občas bych si jej raději odpustil. Například mě podle všeho bude čekat rozchození modrozuba... S tou technologií nemám žádné zkušenosti, tak to bude velmi poučná zábava.
Nevím odkud se berou názory, že je to distro pro začátečníky. Je spíš pro pokročilejší nebo pro ty, kteří se chtějí učit a poznávat GNU/Linux zevnitř od základních stavebních kamenů a to není škola pro každého.
Jinak je hodně rozšířený omyl, že Patrick Volkerding se stará o celou distribuci sám. Přesný počet lidí ze Slackware (Security) Teamu sice není zveřejněn, ale znám jména dalších min. 4 lidí, kteří mu pomáhají. Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.
Někdo chce instantní řešení, jiný odmítá vnucování představ a úprav správce distribuce/balíčku a chce si nemodifikovaný software přesně a v jím určeném rozsahu nakonfigurovat sám.ale ještě lepší je instantní řešení s vyřešenými závislostmi a pokud si chci určitou věc ošetřit a pohlídat sám, tak mít možnost, ne?
Rozdíl oproti vývojovým modelům u jiných distribucí je ten, že nic není uvolněno, dokud to Pat nezaudituje - všechno prochází jeho rukama. Tohle by se u "velkých" distribucí s 10-15 tis. balíčky určitě nedalo dělat.ale otázka je, jestli je to žádoucí, nebo ne. Vím, že před časem měli slackwaristi nějaký problém pramenící z nemoci pana Volkerdinga. Nevím o tom prakticky nic, jen jsem to tenkrát z nějakého nadpisu zaregistroval ujistil se tak v tom, že by důležité věci neměli stát na osobě, ale na skupině.
Patrick Volkerding byl vážně nemocný ke konci roku 2004 a po tu dobu vydávali aktualizace jeho kolegové z GUS Brazil, kteří se na vývoji podílí dodnes. Nemyslím, že by bylo pokračování distribuce ohroženo, i kdyby se jeho hlavní správce už nebyl schopen na ní podílet. Jeho lidé ze Slackware Teamu a obrovská komunita, která se za tu dobu kolem ní vytvořila ji myslím nenechají padnout.
Jen jsem reagoval, jak tu samou věc vidí z jiného úhlu někdo jiný.
Já hodně dělám i s Debianem a částečně i se SUSE a RHEL, ale pro moje osobní potřeby mi Slack prostě sedí nejvíc. K žádné přísaze věrnosti ale nemám ani nutkání a ani mě k ní nikdo nedonutí