Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Soutěž Pwn2Own Ireland 2026 skončila 9. října. Bezpečnostní výzkumníci získali celkem 1 262 000 dolarů na odměnách. Během soutěže bylo předvedeno zneužití 98 zero-day zranitelností. Testování zahrnovalo různé kategorie zařízení a software. Výzkumníci předváděli prakticky fungující útoky podle pravidel soutěže. Výsledky následně slouží výrobcům při přípravě oprav. Mezi pokořenými jsou: Samsung Galaxy S26, OpenAI Codex, Oracle Autonomous AI Database, Google Pixel 10, u iPhone 17 neuspěli.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Na úvod musím říct, že mi ta věc od začátku moc dobře nefungovala. Narazil jsem na pár problémů, které už třeba ani nejsem schopný specifikovat. Nakonec to dopadlo tak, že používám verzi z Gitu a čas od času si vyberu nějaký problém, který mi trochu víc vadí, a snažím se ho pořádně nareportovat, případně i vyřešit.
Z druhé strany nemůžu říct, že bych našel nějaký zásadní technický či uživatelský důvod, proč
Enlightenment používat. Přesto se po nějakých těch týdnech testování usadilo na mém laptopu
a denně ho používám. Pokud existuje něco, co bych mohl považovat za důvod Enlightenment používat,
tak jsou to lidi na #e.
Bývá zajímavé uvážit svá rozhodnutí v kontextu ostatních možností. Projekt KDE mě přestal zajímat v době, kdy v aplikacích docházelo ke změnám, po kterých mi přestávaly vyhovovat, což bylo někdy během životního cyklu KDE 3, navíc nejsem zrovna nadšený z C++, kdybych se někdy chtěl na vývoji podílet. Gnome jsem vzdal během životního cyklu Gnome 3, kdy jsem příliš dlouho čekal, až budu mít pocit, že se nová řada začíná stabilizovat. Nějakou dobu jsem používal i Openbox a později Awesome a uvažoval jsem, že vyzkouším i další minimalistické projekty, ale nějak mě to přestalo bavit.
Tedy zatím u Enlightenment zůstávám a zřejmě by musel přijít nějaký důvod, proč změnit, ať už ze strany Enlightenment, nebo ze strany dostupných alternativ.
V době, kdy jsem používal KDE byly hlavním motivem aplikace, nikoli samotné prostředí. To stejné jsem se snažil uplatňovat i v Gnome a používal jsem Gnome aplikace. Množství chyb a časté změny mě ovšem vždycky přivedly k tomu, že jsem maximum práce dělal v terminálu. Jednu dobu jsem dokonce v terminálu používal i mail, ale to mě prozatím přešlo. Nakonec jsem zjistil, že používám jen minimum pečlivě vybraných aplikací mimo terminál.
Jako terminál momentálně používám Terminology a stále mám dojem, že třeba za terminálem z Gnome
krutě zaostává, minimálně v tom, jak mně vyhovuje terminál používat. Zrovna při pokusu zkopírovat
tento zápisek z terminálu do formuláře na Abclinuxu vynechal prázdné řádky v té části, při jejímž
označování došlo k rolování, takže radši použiju xsel. Ale na druhou stranu to není
tak krutě, aby mě to během těch pár měsíců donutilo přejít zpět, takže se ho zatím držím.
Pokud jde o samotnou konfiguraci Enlightenment a souvisejícího software, tak ta je značně podobná konfiguraci Gnome nebo registrům Windows (se zdůrazněním toho, že se bavíme pouze o uživatelské konfigurační databázi, nikoli systémové). Výchozí konfiguraci nevnímám jako nějaký zázrak. Uživatelem zvolená konfigurace se nezapisuje samostatně, ale vepisuje se do binární konfigurační databáze, člověk tedy nemá přehled o tom, které volby si nastavil on sám a které jsou výchozí.
Nemám tenhle způsob konfigurace rád, radši bych si s sebou nosil konfigurační soubor, který by měnil jen těch pár voleb, které si chci nastavovat ručně, abych mohl po aktualizaci setrvat ve stavu, kdy mám všechno ostatní z defaultu.
Podstatně horší je ovšem absence dokumentace a to nejlépe dostupné přímo v GUI konfiguračních nástrojích. Většina voleb je nazvaná tak, že nemám nejmenší tušení, co znamenají, a rád bych si při nastavování přečetl nějaký popis toho, co daná volba dělá.
Enlightenment mi občas zatuhne nebo se začne chovat divně. Když na to dojde, prvně zkouším
magickou zkratku Ctrl+Alt+End a pak z virtuálního terminálu za uživatele
killall -9 enlightenment. To druhé mi často shazovalo celou session, ale
v poslední době (připomínám, že používám git master) už se session udrží a nová instance
window manageru si zpravidla se vším lépe či hůře poradí.
V poslední době mám problémy při startu Enlightenment při připojeném externím monitoru, dávám tedy laptop do docku až po spuštění, ale tady spíše podezřívám X11 v Gentoo stable než Enlightenment.
Jedna z prvních věcí, co mě trkla na Enlightenment byla, že mi systray fungoval špatně, nepřizpůsoboval správně velikost a dělal další pochybné věci. Opravoval jsem to již zmíněnou magickou zkratkou na otočení window manageru. Vývojáři mi řekli, že se to nebude opravovat, protože klasický systray založený na Xembed je špatně. Mimochodem jsem podporu pro tento mechanismus musel už tehdy ručně zapnout.
Vadilo mi, že je v Enlightenment špatná implementace Xembed systray, což se nedávno v masteru vyřešilo a tento protokol už není podporován vůbec. Tím mi ze systray zmizelo všechno. Na druhou stranu oceňuju, že se vývojáři chytili za hlavu a odstranili vlastnost, kterou stejně už nikdy nikdo nebude opravovat. Od té doby v případě potřeby spouštím stalonetray, samostatnou implementaci Xembed systray. Taky nefunguje kdovíjak zázračně, ale používat se to dá.
Když jsem do appletu z projektu network-manager-applet začleňoval podporu libappindicator, knihovny, která umí jak Xembed systray, tak i systray pomocí dbusového API (appindicator systray), narazil jsem na to, že appindicator není všude podporován stejně.
Například ikonky v menu lze z aplikace zasílat pomocí jména nebo pixmapy (nikoli však obojího zároveň, podle informací od Dana Williamse a dalších). Enlightenment systray zvládá zobrazit jedině ikonku zadanou jménem, ale nm-applet v nabídce wifi připojení skládá pixmapu z ukazatele signálu a ukazatele zabezpečení. Jiné implementace ty pixmapy zobrazit zvládají.
Tiskni
Sdílej:
Tak vidíš túto fjučúru si v blogu ani nezmienil.1) Nejen diskuzí živ je ábíčkář. Přečti si ten blog. O stabilitě se v něm píše, stejně jako o tom, že používám Enlightenment z Gitu. 2) Výše jsem psal jsem o „experimentálním systému“, nikoli o Enlightenment.
S IceWM by sa ti to ľahko môhlo staťJasně. Když budu místo Enlightenment používat IceWM, překompiluju si kernel nebo větší množství jiných věcí, a budu potřebovat restartovat, tak budu podle tebe dělat co? Zaříkávat duchy a běhat nahý kolem ohně?
že appindicator závisí na glib2 je zcela mylnáAsi máš pravdu. Sice v Archu jo, ale koukám, že zatím jde dbus zkompilovat bez systemd, kterej na tom závisí.
Pokud se DE snaží o nějakou konzistenci, je xembed hodně na škodu. Každá aplikace si řeší svou systray ikonku po svém, chová se jinak… Nechat DE ať se o to stará po svém je podle mě mnohem lepší.Nevím, jak to přesně myslíš, ale třeba ten nm-applet jakýkoli pokus řešit ikonky ze strany systray akorát ten applet degraduje, což je vidět i na té současné implementaci přes libappindicator bez pixmap.
Myslel jsem to tak, že xembed je embedované miniokno v trayi.V tomto případě. Často narážím na to, že vývojáři netuší, že to je jenom použití Xembed, nikoli jeho podstata.
Bohužel v tomto případě je zdá se implementace ne zrovna povedená :/Obávám se, že je v tomto případě nepovedený i samotný protokol.
Pokud je někdo neiplementuje, je to blbost pouze a jen jeho.Což ovšem nemá vliv na to, zda je standard dobrý nebo špatný.
Až koupím ssd, zbavím se ubuntu, přejdu zpátky na arch (nebo debian, podle aktuální nálady), vyzkouším něco jiného, ale co...buď xfce, nebo lxqt.
Stejně většinu času používám jen firefox a terminál a přepínám se mezi nimi klávesovými zkratkami, zbytek času tak nautilus a vlc. Přepínání vstupních metod, připojování k wifi/vpn, připojování k bluetooth reprákům, připojování externího monitoru, to všechno funguje asi zatím nejlíp co to kdy fungovalo, klep klep.