Bylo rozhodnuto, že Linux From Scratch (LFS) končí s podporou System V init. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů už budou pouze se systemd.
Byla vydána nová verze 2026.1.0 "Like a Version" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. Změněno bylo číslování verzí. Předchozí verze byla 2.9.1.
Internetový prohlížeč Firefox bude mít nové ovládací prvky pro umělou inteligenci, které umožní uživatelům vypnout vestavěné AI funkce přímo v nastavení prohlížeče. Jednotlivě půjde vypnout nebo zapnout automatické překlady stránek, generovaní popisného textu k obrázkům v otevřených PDF dokumentech, samoorganizaci tabů do skupin, náhledy odkazů s krátkým shrnutím a boční panel s chatbotem. Tyto možnosti v nastavení prohlížeče
… více »Desktopové prostředí KDE Plasma 6.6, která je právě ve fázi beta, nahrazuje stávající SDDM novým Plasma Login Managerem, který je ale pevně navázán na systemd. Plasma Login Manager využívá systemd-logind a další součásti systemd, které nejsou dostupné v operačních systémech bez systemd, jako je například FreeBSD, případně jsou linuxové distribuce Gentoo, Void Linux anebo Alpine Linux. Pro uživatele zatím stále ještě existuje možnost používat SDDM.
Na webu komunitního setkání CSNOG 2026 jsou dostupné prezentace v PDF, jejich videozáznamy a fotografie z lednové akce ve Zlíně. CSNOG 2026 se zúčastnilo téměř 300 zájemců o vystoupení věnovaných správě sítí, legislativním a regulačním tématům nebo projektům z akademické sféry. Letos byly prezentace rozdělené do dvou treků, ve kterých se představilo 35 přednášejících. Setkání komunity CSNOG organizují společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Informovala o tom na svém účtu na síti 𝕏. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota s prvky umělé inteligence Grok, sociální sítě 𝕏 či satelitního internetového systému Starlink. Tržní hodnota společnosti SpaceX dosahuje jednoho bilionu dolarů (20,6 bilionu Kč), hodnota xAI pak činí 250 miliard dolarů.
Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Na úvod musím říct, že mi ta věc od začátku moc dobře nefungovala. Narazil jsem na pár problémů, které už třeba ani nejsem schopný specifikovat. Nakonec to dopadlo tak, že používám verzi z Gitu a čas od času si vyberu nějaký problém, který mi trochu víc vadí, a snažím se ho pořádně nareportovat, případně i vyřešit.
Z druhé strany nemůžu říct, že bych našel nějaký zásadní technický či uživatelský důvod, proč
Enlightenment používat. Přesto se po nějakých těch týdnech testování usadilo na mém laptopu
a denně ho používám. Pokud existuje něco, co bych mohl považovat za důvod Enlightenment používat,
tak jsou to lidi na #e.
Bývá zajímavé uvážit svá rozhodnutí v kontextu ostatních možností. Projekt KDE mě přestal zajímat v době, kdy v aplikacích docházelo ke změnám, po kterých mi přestávaly vyhovovat, což bylo někdy během životního cyklu KDE 3, navíc nejsem zrovna nadšený z C++, kdybych se někdy chtěl na vývoji podílet. Gnome jsem vzdal během životního cyklu Gnome 3, kdy jsem příliš dlouho čekal, až budu mít pocit, že se nová řada začíná stabilizovat. Nějakou dobu jsem používal i Openbox a později Awesome a uvažoval jsem, že vyzkouším i další minimalistické projekty, ale nějak mě to přestalo bavit.
Tedy zatím u Enlightenment zůstávám a zřejmě by musel přijít nějaký důvod, proč změnit, ať už ze strany Enlightenment, nebo ze strany dostupných alternativ.
V době, kdy jsem používal KDE byly hlavním motivem aplikace, nikoli samotné prostředí. To stejné jsem se snažil uplatňovat i v Gnome a používal jsem Gnome aplikace. Množství chyb a časté změny mě ovšem vždycky přivedly k tomu, že jsem maximum práce dělal v terminálu. Jednu dobu jsem dokonce v terminálu používal i mail, ale to mě prozatím přešlo. Nakonec jsem zjistil, že používám jen minimum pečlivě vybraných aplikací mimo terminál.
Jako terminál momentálně používám Terminology a stále mám dojem, že třeba za terminálem z Gnome
krutě zaostává, minimálně v tom, jak mně vyhovuje terminál používat. Zrovna při pokusu zkopírovat
tento zápisek z terminálu do formuláře na Abclinuxu vynechal prázdné řádky v té části, při jejímž
označování došlo k rolování, takže radši použiju xsel. Ale na druhou stranu to není
tak krutě, aby mě to během těch pár měsíců donutilo přejít zpět, takže se ho zatím držím.
Pokud jde o samotnou konfiguraci Enlightenment a souvisejícího software, tak ta je značně podobná konfiguraci Gnome nebo registrům Windows (se zdůrazněním toho, že se bavíme pouze o uživatelské konfigurační databázi, nikoli systémové). Výchozí konfiguraci nevnímám jako nějaký zázrak. Uživatelem zvolená konfigurace se nezapisuje samostatně, ale vepisuje se do binární konfigurační databáze, člověk tedy nemá přehled o tom, které volby si nastavil on sám a které jsou výchozí.
Nemám tenhle způsob konfigurace rád, radši bych si s sebou nosil konfigurační soubor, který by měnil jen těch pár voleb, které si chci nastavovat ručně, abych mohl po aktualizaci setrvat ve stavu, kdy mám všechno ostatní z defaultu.
Podstatně horší je ovšem absence dokumentace a to nejlépe dostupné přímo v GUI konfiguračních nástrojích. Většina voleb je nazvaná tak, že nemám nejmenší tušení, co znamenají, a rád bych si při nastavování přečetl nějaký popis toho, co daná volba dělá.
Enlightenment mi občas zatuhne nebo se začne chovat divně. Když na to dojde, prvně zkouším
magickou zkratku Ctrl+Alt+End a pak z virtuálního terminálu za uživatele
killall -9 enlightenment. To druhé mi často shazovalo celou session, ale
v poslední době (připomínám, že používám git master) už se session udrží a nová instance
window manageru si zpravidla se vším lépe či hůře poradí.
V poslední době mám problémy při startu Enlightenment při připojeném externím monitoru, dávám tedy laptop do docku až po spuštění, ale tady spíše podezřívám X11 v Gentoo stable než Enlightenment.
Jedna z prvních věcí, co mě trkla na Enlightenment byla, že mi systray fungoval špatně, nepřizpůsoboval správně velikost a dělal další pochybné věci. Opravoval jsem to již zmíněnou magickou zkratkou na otočení window manageru. Vývojáři mi řekli, že se to nebude opravovat, protože klasický systray založený na Xembed je špatně. Mimochodem jsem podporu pro tento mechanismus musel už tehdy ručně zapnout.
Vadilo mi, že je v Enlightenment špatná implementace Xembed systray, což se nedávno v masteru vyřešilo a tento protokol už není podporován vůbec. Tím mi ze systray zmizelo všechno. Na druhou stranu oceňuju, že se vývojáři chytili za hlavu a odstranili vlastnost, kterou stejně už nikdy nikdo nebude opravovat. Od té doby v případě potřeby spouštím stalonetray, samostatnou implementaci Xembed systray. Taky nefunguje kdovíjak zázračně, ale používat se to dá.
Když jsem do appletu z projektu network-manager-applet začleňoval podporu libappindicator, knihovny, která umí jak Xembed systray, tak i systray pomocí dbusového API (appindicator systray), narazil jsem na to, že appindicator není všude podporován stejně.
Například ikonky v menu lze z aplikace zasílat pomocí jména nebo pixmapy (nikoli však obojího zároveň, podle informací od Dana Williamse a dalších). Enlightenment systray zvládá zobrazit jedině ikonku zadanou jménem, ale nm-applet v nabídce wifi připojení skládá pixmapu z ukazatele signálu a ukazatele zabezpečení. Jiné implementace ty pixmapy zobrazit zvládají.
Tiskni
Sdílej:
Tak vidíš túto fjučúru si v blogu ani nezmienil.1) Nejen diskuzí živ je ábíčkář. Přečti si ten blog. O stabilitě se v něm píše, stejně jako o tom, že používám Enlightenment z Gitu. 2) Výše jsem psal jsem o „experimentálním systému“, nikoli o Enlightenment.
S IceWM by sa ti to ľahko môhlo staťJasně. Když budu místo Enlightenment používat IceWM, překompiluju si kernel nebo větší množství jiných věcí, a budu potřebovat restartovat, tak budu podle tebe dělat co? Zaříkávat duchy a běhat nahý kolem ohně?
že appindicator závisí na glib2 je zcela mylnáAsi máš pravdu. Sice v Archu jo, ale koukám, že zatím jde dbus zkompilovat bez systemd, kterej na tom závisí.
Pokud se DE snaží o nějakou konzistenci, je xembed hodně na škodu. Každá aplikace si řeší svou systray ikonku po svém, chová se jinak… Nechat DE ať se o to stará po svém je podle mě mnohem lepší.Nevím, jak to přesně myslíš, ale třeba ten nm-applet jakýkoli pokus řešit ikonky ze strany systray akorát ten applet degraduje, což je vidět i na té současné implementaci přes libappindicator bez pixmap.
Myslel jsem to tak, že xembed je embedované miniokno v trayi.V tomto případě. Často narážím na to, že vývojáři netuší, že to je jenom použití Xembed, nikoli jeho podstata.
Bohužel v tomto případě je zdá se implementace ne zrovna povedená :/Obávám se, že je v tomto případě nepovedený i samotný protokol.
Pokud je někdo neiplementuje, je to blbost pouze a jen jeho.Což ovšem nemá vliv na to, zda je standard dobrý nebo špatný.
Až koupím ssd, zbavím se ubuntu, přejdu zpátky na arch (nebo debian, podle aktuální nálady), vyzkouším něco jiného, ale co...buď xfce, nebo lxqt.
Stejně většinu času používám jen firefox a terminál a přepínám se mezi nimi klávesovými zkratkami, zbytek času tak nautilus a vlc. Přepínání vstupních metod, připojování k wifi/vpn, připojování k bluetooth reprákům, připojování externího monitoru, to všechno funguje asi zatím nejlíp co to kdy fungovalo, klep klep.