Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Na úvod musím říct, že mi ta věc od začátku moc dobře nefungovala. Narazil jsem na pár problémů, které už třeba ani nejsem schopný specifikovat. Nakonec to dopadlo tak, že používám verzi z Gitu a čas od času si vyberu nějaký problém, který mi trochu víc vadí, a snažím se ho pořádně nareportovat, případně i vyřešit.
Z druhé strany nemůžu říct, že bych našel nějaký zásadní technický či uživatelský důvod, proč
Enlightenment používat. Přesto se po nějakých těch týdnech testování usadilo na mém laptopu
a denně ho používám. Pokud existuje něco, co bych mohl považovat za důvod Enlightenment používat,
tak jsou to lidi na #e.
Bývá zajímavé uvážit svá rozhodnutí v kontextu ostatních možností. Projekt KDE mě přestal zajímat v době, kdy v aplikacích docházelo ke změnám, po kterých mi přestávaly vyhovovat, což bylo někdy během životního cyklu KDE 3, navíc nejsem zrovna nadšený z C++, kdybych se někdy chtěl na vývoji podílet. Gnome jsem vzdal během životního cyklu Gnome 3, kdy jsem příliš dlouho čekal, až budu mít pocit, že se nová řada začíná stabilizovat. Nějakou dobu jsem používal i Openbox a později Awesome a uvažoval jsem, že vyzkouším i další minimalistické projekty, ale nějak mě to přestalo bavit.
Tedy zatím u Enlightenment zůstávám a zřejmě by musel přijít nějaký důvod, proč změnit, ať už ze strany Enlightenment, nebo ze strany dostupných alternativ.
V době, kdy jsem používal KDE byly hlavním motivem aplikace, nikoli samotné prostředí. To stejné jsem se snažil uplatňovat i v Gnome a používal jsem Gnome aplikace. Množství chyb a časté změny mě ovšem vždycky přivedly k tomu, že jsem maximum práce dělal v terminálu. Jednu dobu jsem dokonce v terminálu používal i mail, ale to mě prozatím přešlo. Nakonec jsem zjistil, že používám jen minimum pečlivě vybraných aplikací mimo terminál.
Jako terminál momentálně používám Terminology a stále mám dojem, že třeba za terminálem z Gnome
krutě zaostává, minimálně v tom, jak mně vyhovuje terminál používat. Zrovna při pokusu zkopírovat
tento zápisek z terminálu do formuláře na Abclinuxu vynechal prázdné řádky v té části, při jejímž
označování došlo k rolování, takže radši použiju xsel. Ale na druhou stranu to není
tak krutě, aby mě to během těch pár měsíců donutilo přejít zpět, takže se ho zatím držím.
Pokud jde o samotnou konfiguraci Enlightenment a souvisejícího software, tak ta je značně podobná konfiguraci Gnome nebo registrům Windows (se zdůrazněním toho, že se bavíme pouze o uživatelské konfigurační databázi, nikoli systémové). Výchozí konfiguraci nevnímám jako nějaký zázrak. Uživatelem zvolená konfigurace se nezapisuje samostatně, ale vepisuje se do binární konfigurační databáze, člověk tedy nemá přehled o tom, které volby si nastavil on sám a které jsou výchozí.
Nemám tenhle způsob konfigurace rád, radši bych si s sebou nosil konfigurační soubor, který by měnil jen těch pár voleb, které si chci nastavovat ručně, abych mohl po aktualizaci setrvat ve stavu, kdy mám všechno ostatní z defaultu.
Podstatně horší je ovšem absence dokumentace a to nejlépe dostupné přímo v GUI konfiguračních nástrojích. Většina voleb je nazvaná tak, že nemám nejmenší tušení, co znamenají, a rád bych si při nastavování přečetl nějaký popis toho, co daná volba dělá.
Enlightenment mi občas zatuhne nebo se začne chovat divně. Když na to dojde, prvně zkouším
magickou zkratku Ctrl+Alt+End a pak z virtuálního terminálu za uživatele
killall -9 enlightenment. To druhé mi často shazovalo celou session, ale
v poslední době (připomínám, že používám git master) už se session udrží a nová instance
window manageru si zpravidla se vším lépe či hůře poradí.
V poslední době mám problémy při startu Enlightenment při připojeném externím monitoru, dávám tedy laptop do docku až po spuštění, ale tady spíše podezřívám X11 v Gentoo stable než Enlightenment.
Jedna z prvních věcí, co mě trkla na Enlightenment byla, že mi systray fungoval špatně, nepřizpůsoboval správně velikost a dělal další pochybné věci. Opravoval jsem to již zmíněnou magickou zkratkou na otočení window manageru. Vývojáři mi řekli, že se to nebude opravovat, protože klasický systray založený na Xembed je špatně. Mimochodem jsem podporu pro tento mechanismus musel už tehdy ručně zapnout.
Vadilo mi, že je v Enlightenment špatná implementace Xembed systray, což se nedávno v masteru vyřešilo a tento protokol už není podporován vůbec. Tím mi ze systray zmizelo všechno. Na druhou stranu oceňuju, že se vývojáři chytili za hlavu a odstranili vlastnost, kterou stejně už nikdy nikdo nebude opravovat. Od té doby v případě potřeby spouštím stalonetray, samostatnou implementaci Xembed systray. Taky nefunguje kdovíjak zázračně, ale používat se to dá.
Když jsem do appletu z projektu network-manager-applet začleňoval podporu libappindicator, knihovny, která umí jak Xembed systray, tak i systray pomocí dbusového API (appindicator systray), narazil jsem na to, že appindicator není všude podporován stejně.
Například ikonky v menu lze z aplikace zasílat pomocí jména nebo pixmapy (nikoli však obojího zároveň, podle informací od Dana Williamse a dalších). Enlightenment systray zvládá zobrazit jedině ikonku zadanou jménem, ale nm-applet v nabídce wifi připojení skládá pixmapu z ukazatele signálu a ukazatele zabezpečení. Jiné implementace ty pixmapy zobrazit zvládají.
Tiskni
Sdílej:
Tak vidíš túto fjučúru si v blogu ani nezmienil.1) Nejen diskuzí živ je ábíčkář. Přečti si ten blog. O stabilitě se v něm píše, stejně jako o tom, že používám Enlightenment z Gitu. 2) Výše jsem psal jsem o „experimentálním systému“, nikoli o Enlightenment.
S IceWM by sa ti to ľahko môhlo staťJasně. Když budu místo Enlightenment používat IceWM, překompiluju si kernel nebo větší množství jiných věcí, a budu potřebovat restartovat, tak budu podle tebe dělat co? Zaříkávat duchy a běhat nahý kolem ohně?
že appindicator závisí na glib2 je zcela mylnáAsi máš pravdu. Sice v Archu jo, ale koukám, že zatím jde dbus zkompilovat bez systemd, kterej na tom závisí.
Pokud se DE snaží o nějakou konzistenci, je xembed hodně na škodu. Každá aplikace si řeší svou systray ikonku po svém, chová se jinak… Nechat DE ať se o to stará po svém je podle mě mnohem lepší.Nevím, jak to přesně myslíš, ale třeba ten nm-applet jakýkoli pokus řešit ikonky ze strany systray akorát ten applet degraduje, což je vidět i na té současné implementaci přes libappindicator bez pixmap.
Myslel jsem to tak, že xembed je embedované miniokno v trayi.V tomto případě. Často narážím na to, že vývojáři netuší, že to je jenom použití Xembed, nikoli jeho podstata.
Bohužel v tomto případě je zdá se implementace ne zrovna povedená :/Obávám se, že je v tomto případě nepovedený i samotný protokol.
Pokud je někdo neiplementuje, je to blbost pouze a jen jeho.Což ovšem nemá vliv na to, zda je standard dobrý nebo špatný.
Až koupím ssd, zbavím se ubuntu, přejdu zpátky na arch (nebo debian, podle aktuální nálady), vyzkouším něco jiného, ale co...buď xfce, nebo lxqt.
Stejně většinu času používám jen firefox a terminál a přepínám se mezi nimi klávesovými zkratkami, zbytek času tak nautilus a vlc. Přepínání vstupních metod, připojování k wifi/vpn, připojování k bluetooth reprákům, připojování externího monitoru, to všechno funguje asi zatím nejlíp co to kdy fungovalo, klep klep.