Kancelář, home office nebo freelancing?

12.2.2017 18:50 | Přečteno: 0× | linux/unix

Prvního května 2017 to bude pět let, co jsem nastoupil jako zaměstnanec do brněnské pobočky americké společnosti Red Hat. Od roku 2008 jsem působil jako freelancer. Každý rok jsem měl vyšší obrat než ten předchozí, naposledy v roce 2011 něco přes tři sta tisíc korun.

Každý rok jsem měl spoustu nových kontaktů, jezdil jsem hodně po konferencích, pořád se něco dělo. Red Hat mi dal nabídku po mojí přednášce na konferenci DevConf v Brně. Vůbec jsem neměl v plánu se nechat zaměstnat na plný úvazek a tak jsem zkoušel trochu tlačit na peníze. Nakonec jsme se dohodli na zkráceném úvazku s ústní dohodou, že do roka přejdu na plný. V květnu 2012 jsem nastoupil na poloviční úvazek.

Začátky v zaměstnání

Podle dohody jsem si pronajal na pár měsíců byt v Brně, abych se stihl poznat s lidmi v kanceláři, tedy aspoň s těmi, co už mě neznali z akcí. Takže jsem každý měsíc trávil alespoň dva týdny v Brně a pak jsem se plynule přesunul natrvalo zpět domů. Pracoval jsem se třemi dalšími lidmi na upstreamovém projektu NetworkManager, jeden z nich pracoval v Brně a dva v různých lokalitách v USA.

NetworkManager se netěšil velkému zájmu managementu, takže vývoj probíhal dost volně a punkově. Ze začátku jsem si hrál hodně s konfigurací adres, kde jsem zasahoval do kódu pro IPv6 tak dlouho, až jsem ten kód nakonec v podstatě odstranil a nahradil vrstvou, která se starala o veškerou komunikaci s kernelem nezávisle na protokolu. Na tom projektu jsem si hrál s hromadou dalších věcí a takovým nesplněným snem bylo na základě dosavadní práce vytvořit testsuite, která by pomohla exaktně definovat korektní chování a zajistit ho dlouhodobě napříč nově vydanými verzemi. Vedle toho jsem analyzoval nekorektní chování dalších projektů včetně glibc.

Změna je život

Náš tým dostal nového šéfa, se kterým jsem si dobře rozuměl a kterého zaujala práce, co jsem do té doby dělal. Připomněl mi ústní dohodu ohledně budoucího fulltime a neměl moc práce mě přesvědčit přejít ihned. Krátce na to NetworkManager spadl pod jiného šéfa, se kterým jsem si naopak nerozuměl vůbec. Výsledkem bylo, že jsem se asi půl roku věnoval různým naplánovaným dodělávkám a pak jsem přešel jinam. Mimochodem musím říct, že mediace sporu a možnost přejít do jiného týmu fungovaly docela dobře.

Hlavní náplní nového týmu byla starost o balíčky, změny balíčků a chyby nahlášené zákazníky, interními lidmi i komunitou. V mezičase jsem se dostal k zajímavým existujícím síťovým projektům a nějaké jsem i vytvořil. Projekty se většinou týkaly síťové konfigurace, resolvingu nebo testování síťových aplikací.

Měl jsem pár nápadů na zlepšení fungování Fedory, narazil jsem na dost nešikovností a nelogičností, které by zasloužily trochu péče. Jako jeden příklad za všechny uvedu to, když mi security tým do bezpečnostních bugů dává dvojici protichůdných požadavků, kdy mám podle jednoho zajistit, aby byl bug zavřen až po vyřešení všech verzí Fedory, a podle druhého nastavit automatické zavření bugu, které nastane už první vyřešenou verzí.

Pokousil jsem se s několika dalšími lidmi řešit zásadní systémové chyby kolem IPv6 a DNSSEC. Nedávno jsem se vrátil k Fedoře samotné a poslal jsem patche na všechny tooly, co jsem používal, aby fungovaly v Pythonu 3.x a dosud udržuju Gentoo overlay s ebuildy pro fedoří nástroje.

Ne všechno se zadařilo a Fedora mi vůbec začala připadat taková nepružná a už delší dobu si hraju spíš na Gentoo, kde si celkem volně přidávám patche na různé věci a celkově mi to přijde jako daleko příjemnější a zábavnější vývojářská distribuce. Na nějaký ten měsíc mě dokonce propůjčili do týmu, co se stará o budoucnost Fedory v kontextu kontejnerů a podobných hraček, co se dostaly v poslední době do módy.

Životní styl

Dřív jsem jako freelancer jezdil všude možně po různých městech a kombinoval to s prací z domova v proměnlivou denní i noční dobu. Ztratil jsem všechny pravidelné aktivity, začaly mě bolet záda a tak. Jako zaměstnanec v americkém týmu jsem si do jisté míry udržel proměnlivý pracovní čas. Pracovat přes den bylo zcela legitimní a posunout práci na večer a noc bylo naopak s pohledu týmu vnímáno jako velký bonus.

Takže se dá říct, že jsem se kdykoli kamkoli dostal. Nebyl problém zajet v týdnu na návštěvu k různým známým na oběd, zajít na oběd s otcem nebo pomoct otčímovi s rekonstrukcí domu. Stejně tak se dalo zajít někam s přítelkyní, která pracovala na směny, nebo později s novou přítelkyní, která ještě studovala SŠ. Ani nikdo neřešil, když jsem se jel podívat na konferenci, kterou jsem si platil ze svého. Čas od času jsem zajel do brněnské kanceláře jako na návštěvu, na vlastní triko a kolikrát bez ohlášení.

Asi není velké překvapení, že mi tyhle návyky začaly dělat s přechodem do českého a zároveň organizovanějšího týmu trochu potíže. Přidaly se k tomu nějaké ty životní změny a začal jsem se usazovat v novém životním režimu. Jako super, vrátila se mi kdysi ztracená pravidelnost, ale na druhou stranu mám dosud v hlavě, že to jde i jinak, pohodlněji a s větší volností. Jestli je to dobře, to nejsem schopný v tuhle chvíli posoudit.

Pětileté jubileum

Jako správný příslušník socialistického lidu jsem začal ke konci první pětiletky v podniku trochu bilancovat. Pár lidí mi naznačilo, že by pro mě měli práci jinde, pár lidí mi povídalo o tom, jak fungují na volné noze. Takže jsem naplno rozjel navazování nových kontaktů a nějaké ty pohovory, většinou telefonické nebo videokonference. Docela brzo jsem se tím začal cítit přetížený a začal jsem ten proces trochu brzdit.

Doptal jsem se na nějaké interní nabídky a vůbec to nevypadalo špatně. Nějakou dobu jsem o tom uvažoval a nakonec jsem zjistil, že nic z toho asi není to, co bych chtěl dělat. Nabídky zaměstnání mimo Red Hat taky nevypadaly špatně včetně nějaké té nabídky na home office.

Freelancing

Jenže jsem se nějak nemohl rozhodnout, co přesně chci dál dělat. Žádná možnost, o které jsem v poslední době uvažoval, mě nenadchla tak, abych po ní prostě skočil. Tak jsem začal dávat dohromady představu, co chci vlastně dělat. Měl jsem v hlavě pár vyloženě nekomerčních nápadů, na které jsem si chtěl uvolnit čas, což by v ideálním případě znamenalo pracovat míň za stejné peníze. Z mých zkušeností před zaměstnáním mi nejlépe vycházelo zkusit se vrátit na volnou nohu.

Bylo by to ovšem docela zábavné. Moje situace je jiná než tehdy, mám vyšší výdaje a ty vyšší výdaje jsou urgentnější, nedají se tak jednoduše odložit. Jestliže jsem předtím byl schopný vyžít z mála a ustát nějakou tu nepravidelnost, tentokrát bych potřeboval i na volné noze získat dostatečně pravidelný příjem.

A do toho se v poslední době mezi lidmi šíří „fámy“ o tom, že se v naší zemi neustále zhoršují podmínky pro živnosti a že jsou „podnikatelé“ často nevratně trestáni za věci, které nebyly jejich chybou, a soudního řešení se ekonomicky nedožijí. Takže je otázka, jak moc sebevražedná mise je stát se v roce 2017 v Česku freelancerem.

Ukončení pracovního poměru

Dohodu o ukončení pracovního poměru mám sjednanou k poslednímu dubnu a podepsanou. Budu tedy volný přesně pět dní od nástupu a nebude tak ani vyhlášeno moje pětileté jubileum na květnovém brněnském meetingu. Jedno výběrko do zaměstnání mám ještě tak nějak otevřené, ostatní jsem víceméně uzavřel s tím, že se do zaměstnání nechystám.

Každopádně Red Hat vůbec není špatný zaměstnavatel, a to ani na Brno ani na Česko obecně, mezinárodně neumím zhodnotit. Brněnská pobočka začíná být docela velká, což je vidět i na postupném rozšiřování do dalších budov. Nábor probíhá na všech možných českých konferencích a otevřených pozic je hromada, takže to rozhodně nevypadá, že by se mělo v nejbližší době přestat nabírat.

Možnosti

A obecně jsem byl dost překvapený, jaké možnosti zaměstnání a práce na IČO u nás teď jsou. Na jednu stranu naše země stále ještě funguje jako zdroj levné kvalifikované práce, na druhou stranu se dá mezi nabídkami docela dost kličkovat a při započtení životních nákladů na tom nejsme úplně špatně. Mezi spoustou nabídek práce v kanceláři se dá občas najít i nějaká ta možnost práce na dálku.

Nicméně to vypadá, že zkusím chvilku dělat na sebe. Buď se to ukáže jako super nápad a bude to fungovat dlouhodobě, nebo tím aspoň získám trochu víc času na výběr příštího zaměstnání a mezitím stihnu i pár zajímavých nemonetizovaných projektů a nějakou tu akci.

       

Komentáře