Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Prvního května 2017 to bude pět let, co jsem nastoupil jako zaměstnanec do brněnské pobočky americké společnosti Red Hat. Od roku 2008 jsem působil jako freelancer. Každý rok jsem měl vyšší obrat než ten předchozí, naposledy v roce 2011 něco přes tři sta tisíc korun.
Asi rok a půl používám Gentoo se systemd. Hlavní motivací bylo mít vývojové prostředí co nejbližší Fedoře kvůli vývoji a testování systémových služeb. Už delší dobu jsem do unit souborů služeb nemusel zasahovat a teď navíc zcela zásadně měním náplň práce.
Zajímají mě vaše názory, takže zkusím jenom nastřelit pár otázek a témat. Inspirovala mě na rootu probíhající diskuze, co odpovědět, když se vás na pohovoru zeptají, proč nemáte ve 24 letech Facebook. Osobně jsem optimista, takže takovou ptákovinu považuju za pouhý flamebait s cílem přitáhnout do diskuze pár lidí, a dotyčný žádnou takovou zkušeností neporošel. Ale kdo ví.
Když jsem dal instalovat pandoc na Gentoo, tak jsem měl pocit, že je ta doba instalace snad nějaký vtip. Nejsem zvyklý se současným hardware čekat na kompilaci balíčků s výjimkou firefoxu, thunderbirdu a dejme tomu ještě broken by design věcí jako je glibc.
Zahodil jsem Enlightenment, přesněji řečeno jeho build z Gitu z blíže nespecifikované doby, kdy jsem měl naposled ještě chuť si s tím hrát. A nainstaloval jsem i3. Věděl jsem, že existuje, ale odvahu mi ve finále dodal Petr Krčmář. Po hodině používání a jen minimálním ladění jsem v něm jako doma.
Jednu věc jsem ještě nepochopil. Když píšu v céčku a používám nebo upravuju céčkovské knihovny, tak se často řeší API a ABI kompatibilita. V rámci kompatibilních verzí musí všechno fungovat navzdory nezávislým upgradům jednotlivých komponent. Udržovat kompatibilitu v projektech k tomu uzpůsobených bývá až kouzelně jednoduché.
Něco jsem řešil s jedním dokumentátorem a viděl jsem, že používá takový konzolový úkolník. Před pár týdny jsem se konečně dokopal najít si, co to je zač a vyzkoušet to. Taskwarrior. Super, příjemná věc, jednoduché přidávání a členění úloh, rozhodně pohodlnější než texťáky dle projektů, jako jsem to často dělal doposud.
Už nějakou dobu z pracovních důvodů používám Gentoo se systemd, navzdory tomu, že mi několik lidí z IRC kanálu řeklo, že ho k práci nepotřebuju, aniž by se předtím zeptali, co dělám. Během té doby došlo už i k nějaké té reinstalaci systému, rekompilaci a rekonfiguraci kernelu a podobným legráckám.
Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Začínám mít docela různorodý ekosystém, který zahrnuje různé nástroje, jejichž funkcionalita se do značné míry překrývá. Tento zápisek je spíše změtí mých dojmů z poslední doby.
getaddrinfo()
, getnameinfo()
, res_query()
a res_search()
za pomoci standardních libc funkcí a vláken. Pokud jsou moje informace správné, tak by měla být dnes pohlcena systemd. Sám jsem se zatím dostal k prozkoumání té originální.
-march=corei7
na základě zjištění, které klíčové slovo nejvíce odpovídá mému procesoru. Všechno bylo fajn do té doby, než se stroj porouchal a bylo potřeba bez zbytečného zdržení přenést systém na starší stroj.
This will be a post about the possibilities of Fedora packaging on Gentoo. I've been doing quite some Fedora packaging when actively using that distribution and later added more because of the importance of Fedora for my current employer.
Ač už můžu protokolu IPv6 věnovat jen minoritu svého času, pustím se do dalšího lehce sarkastického a rádobyvtipného zápisku na toto téma. Navštívil mě jeden lektor MikroTik s cílem vyzkoušet schopnosti MikroTiku fungovat jako router pro IPv6 síť. A protože jsem se už dříve opíral do vyhášení World IPv6 Launch v době, kdy ještě nejsme na IPv6 připraveni ani po softwarové stránce, došel jsem si preventivně na dobrý oběd (lunch).
Udělal jsem malou změnu ve školení IPv6, a to konkrétně v síťové konfiguraci učebny. Rozšířil jsem testovací server o jedno ethernetové rozhraní a z učebny se stala izolovaná IPv6-only síť.
ip route
pro IPv4 a ip -6 route
pro IPv6. Rád bych se s vámi o ni podělil získal inspiraci a názory, proč by se v tomto mělo IPv6 a IPv4 v linuxu vůbec lišit.
Článek berte s rezervou, psal jsem ho v trošku horší náladě.
Kniha Dana Browna už je na světě nějakou dobu, přesto mě pořád fascinují reakce katolické církve a některých jejích příznivců.
Katolická církev není zrovna organizací, která by byla nakloněná svobodnému přístupu k literatuře. Přesto je zajímavé sledovat, kolik knih prošlo jen tichým nesouhlasem, a které tituly vyvolaly výraznější odpor.
Tentokrát to budou takové krátké výkřiky do tmy. Pokud čekáte něco seriózního, přejděte na jiný blog.
Občas mě lidi okolo označí za Unixáře, Linuxáře, Gentooistu, Ubuntistu a spoustu dalších istů... potom zase někdo prohlásí, jací jsou Gentooisti blázni, Ubuntisti fanatici, Linuxáři elitáři, Unixáři fanatici, Pythonisti pohodlní, Rubysti geniální, atd, atd, ...