Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Prvního května 2017 to bude pět let, co jsem nastoupil jako zaměstnanec do brněnské pobočky americké společnosti Red Hat. Od roku 2008 jsem působil jako freelancer. Každý rok jsem měl vyšší obrat než ten předchozí, naposledy v roce 2011 něco přes tři sta tisíc korun.
Asi rok a půl používám Gentoo se systemd. Hlavní motivací bylo mít vývojové prostředí co nejbližší Fedoře kvůli vývoji a testování systémových služeb. Už delší dobu jsem do unit souborů služeb nemusel zasahovat a teď navíc zcela zásadně měním náplň práce.
Zajímají mě vaše názory, takže zkusím jenom nastřelit pár otázek a témat. Inspirovala mě na rootu probíhající diskuze, co odpovědět, když se vás na pohovoru zeptají, proč nemáte ve 24 letech Facebook. Osobně jsem optimista, takže takovou ptákovinu považuju za pouhý flamebait s cílem přitáhnout do diskuze pár lidí, a dotyčný žádnou takovou zkušeností neporošel. Ale kdo ví.
Když jsem dal instalovat pandoc na Gentoo, tak jsem měl pocit, že je ta doba instalace snad nějaký vtip. Nejsem zvyklý se současným hardware čekat na kompilaci balíčků s výjimkou firefoxu, thunderbirdu a dejme tomu ještě broken by design věcí jako je glibc.
Zahodil jsem Enlightenment, přesněji řečeno jeho build z Gitu z blíže nespecifikované doby, kdy jsem měl naposled ještě chuť si s tím hrát. A nainstaloval jsem i3. Věděl jsem, že existuje, ale odvahu mi ve finále dodal Petr Krčmář. Po hodině používání a jen minimálním ladění jsem v něm jako doma.
Jednu věc jsem ještě nepochopil. Když píšu v céčku a používám nebo upravuju céčkovské knihovny, tak se často řeší API a ABI kompatibilita. V rámci kompatibilních verzí musí všechno fungovat navzdory nezávislým upgradům jednotlivých komponent. Udržovat kompatibilitu v projektech k tomu uzpůsobených bývá až kouzelně jednoduché.
Něco jsem řešil s jedním dokumentátorem a viděl jsem, že používá takový konzolový úkolník. Před pár týdny jsem se konečně dokopal najít si, co to je zač a vyzkoušet to. Taskwarrior. Super, příjemná věc, jednoduché přidávání a členění úloh, rozhodně pohodlnější než texťáky dle projektů, jako jsem to často dělal doposud.
Už nějakou dobu z pracovních důvodů používám Gentoo se systemd, navzdory tomu, že mi několik lidí z IRC kanálu řeklo, že ho k práci nepotřebuju, aniž by se předtím zeptali, co dělám. Během té doby došlo už i k nějaké té reinstalaci systému, rekompilaci a rekonfiguraci kernelu a podobným legráckám.
Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Začínám mít docela různorodý ekosystém, který zahrnuje různé nástroje, jejichž funkcionalita se do značné míry překrývá. Tento zápisek je spíše změtí mých dojmů z poslední doby.
getaddrinfo(), getnameinfo(), res_query() a res_search() za pomoci standardních libc funkcí a vláken. Pokud jsou moje informace správné, tak by měla být dnes pohlcena systemd. Sám jsem se zatím dostal k prozkoumání té originální.
-march=corei7 na základě zjištění, které klíčové slovo nejvíce odpovídá mému procesoru. Všechno bylo fajn do té doby, než se stroj porouchal a bylo potřeba bez zbytečného zdržení přenést systém na starší stroj.
This will be a post about the possibilities of Fedora packaging on Gentoo. I've been doing quite some Fedora packaging when actively using that distribution and later added more because of the importance of Fedora for my current employer.
Ač už můžu protokolu IPv6 věnovat jen minoritu svého času, pustím se do dalšího lehce sarkastického a rádobyvtipného zápisku na toto téma. Navštívil mě jeden lektor MikroTik s cílem vyzkoušet schopnosti MikroTiku fungovat jako router pro IPv6 síť. A protože jsem se už dříve opíral do vyhášení World IPv6 Launch v době, kdy ještě nejsme na IPv6 připraveni ani po softwarové stránce, došel jsem si preventivně na dobrý oběd (lunch).
Udělal jsem malou změnu ve školení IPv6, a to konkrétně v síťové konfiguraci učebny. Rozšířil jsem testovací server o jedno ethernetové rozhraní a z učebny se stala izolovaná IPv6-only síť.
ip route pro IPv4 a ip -6 route pro IPv6. Rád bych se s vámi o ni podělil získal inspiraci a názory, proč by se v tomto mělo IPv6 a IPv4 v linuxu vůbec lišit.
Článek berte s rezervou, psal jsem ho v trošku horší náladě.
Kniha Dana Browna už je na světě nějakou dobu, přesto mě pořád fascinují reakce katolické církve a některých jejích příznivců.
Katolická církev není zrovna organizací, která by byla nakloněná svobodnému přístupu k literatuře. Přesto je zajímavé sledovat, kolik knih prošlo jen tichým nesouhlasem, a které tituly vyvolaly výraznější odpor.
Tentokrát to budou takové krátké výkřiky do tmy. Pokud čekáte něco seriózního, přejděte na jiný blog.
Občas mě lidi okolo označí za Unixáře, Linuxáře, Gentooistu, Ubuntistu a spoustu dalších istů... potom zase někdo prohlásí, jací jsou Gentooisti blázni, Ubuntisti fanatici, Linuxáři elitáři, Unixáři fanatici, Pythonisti pohodlní, Rubysti geniální, atd, atd, ...