Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Když jsem dal instalovat pandoc na Gentoo, tak jsem měl pocit, že je ta doba instalace snad nějaký vtip. Nejsem zvyklý se současným hardware čekat na kompilaci balíčků s výjimkou firefoxu, thunderbirdu a dejme tomu ještě broken by design věcí jako je glibc.
Někdo, už nevím kdo, mi na markdown a podobné věci doporučoval pandoc. Fajn, potřebuje to haskell. Tak se začne buildovat ghc, to trvá ukrutně dlouho, pak další stovka balíčků. A to jsem se ještě dočetl, že se samotný haskell kompilátor neustále zpomaluje, takže se mám na co těšit i u další stovky balíčků.
Takže se ptám, stojí pandoc a obecně věci napsané v haskellu vůbec za to nebo je lepší se jim programově vyhýbat a třeba v tomto případě použít python-markdown nebo něco takového?
Tiskni
Sdílej:
Cože?
pandocJe otázka, co nabízí proti třeba tomu python-markdown, který jsem ještě nevyzkoušel.
xmonadNevidím důvod používat.
etckeeperNepamatuju si, co to umí, ale o nějakém takovém nástroji trochu uvažuju. Na druhou stranu spoustu věcí řeším tak, že si v gitu triviálně udržuju jen těch pár souvisejících configů v adresáři.
shellcheckAni tady neznám význam oproti non-haskell alternativám.
gititO tom jsem jednu dobu uvažoval, ale taky asi bude mít hromadu alternativ a navíc si tyhle věci většinou udržuju po svém.
hledgerNeznám.
git-annexO tom jsem uvažoval, ale momentálně pro něj nemám využití.
Konverzi mezi různými formáty (např. z markdown do mediawiki nebo latexu, nebo tím z markdown zdrojáků generuju epub soubory). Ale pokud to potřebuješ integrovat s jiným python kódem, je ten python-markdown lepší.pandocJe otázka, co nabízí proti třeba tomu python-markdown, který jsem ještě nevyzkoušel.
pandoc
Je otázka, co nabízí proti třeba tomu python-markdown, který jsem ještě nevyzkoušel. uplne jiny svet .. Schopnosti o par radu jinde:) zakladni operace moznost vyskouset na https://pandoc.org a https://pandoc.org/try
xmonad
Nevidím důvod používat.toto je dle osobni preference .. prakticky nejlepsi tiling VM co jde najit:)
etckeeperNepamatuju si, co to umí, ale o nějakém takovém nástroji trochu uvažuju. Na druhou stranu spoustu věcí řeším tak, že si v gitu triviálně udržuju jen těch pár souvisejících configů v adresáři.
shellcheck
Ani tady neznám význam oproti non-haskell alternativám.stejne jako u pandou .. .shopnosti jsou o par radu jinde nez jakakoliv alternativa , a stejne jako pandoc moznost vyzkouset online :) prece jen jeden z targetu ghc je javascript -> https://www.shellcheck.net/
gitit
O tom jsem jednu dobu uvažoval, ale taky asi bude mít hromadu alternativ a navíc si tyhle věci většinou udržuju po svém.
hledgervyvoj ledgeru , ucetni system ...
Neznám.
git-annex
O tom jsem uvažoval, ale momentálně pro něj nemám využitípěkná věc , jen autor je trosku silenejsi :)
Pandoc na gentoo je bez problemu , staci si pridat haskell overlay https://wiki.gentoo.org/wiki/Haskell
Support co se tyce haskellu je v Gentoo excelentni -- hlavni vyvojar gentoo co se tyce haskellu je jeden z nevice napomocnych lidi co jsem kdy zazil. A zaroven i jeden z nejzkusenejsich + se podili i na upstream vyvoji GHC.
Jinak pandoc je dobre supportovan i na openSUSE:)
v base je vetsinou dost old verze .. .prenos overlay-> base je dost slow :) a celkem rozdil
druhe reseni je bodnout se na emerge a instalnout stack ktery si pritahne vlastni ghc --> https://docs.haskellstack.org/en/stable/README/