Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
V řeči manipulovat s jazykem můžeš, tak i v textu si ho můžeš upravit. Pak jde jen o vkus a míru.
Tak zkus příště použít tag <em>
, imho je na to vhodnější.
Je to kniha pro ty, co rádi vidí církev v pozici zlé organizace v pozadí tahající za provázky.To si myslím, že není zrovna přesný popis cílového publika knihy.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile.Mama miiiiia! Kolikrat tu jeste uslysim, ze komunismus je teoreticky OK, jen praxe se nepovedla? Muzu vedet jaka myslenka je ta pekna a uslechtila?
Tak mne napadá, že jsou dějiny lidstva hledáním toho, aby se všichni měli dobře, všichni najednou a na úkor všech. Taková věčná Babylónská věž, stoupání k výšinám a padání.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile. Bohuzel, pouze na papire. Aplikace a praxe je pak primo strasna!Proto se také komunisté snažili církev potlačovat ... byla to jejich největší konkurence.
verici je lehce ovladatelny blbecA jsme opět u toho. Nesprávné zobecňování. To že něco (cokoli, nejen výše uvedený citát) platí pro většinu (nevím, jestli se to o diskutovaném tvrzení dá říct, možná ano, možná ne), neznamená, že to platí pro všechny.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile. Bohuzel, pouze na papire. Aplikace a praxe je pak primo strasna!Viz výše. Tohle je ještě větší nepřesnost. Mnohá náboženství nejsou pěkná a ušlechtilá ani v základu.
Vzal jsem si ze Šifry nutnost pochybování o všem, mj.
Proto doporučuju třeba Dogma nebo Celestinské proroctví.
Dogma jako oddych, nadsázku, že se i Bůh umí smát, Redfield pro to desatero a jeho souvislosti. Když už, tak ještě třeba k tomu Svět podle Prota - "Občas je s podivem, kam jste to vy lidi dotáhli", "dobro a zlo odliší každá lidská bytost ve vesmíru". Toho je ... jak stárnu a měním se (jestli je to tim?), nacházím v mnohém jiné a další dojmy, impulsy.
Šifra [Mistra Leonarda] je pro katolickou církev daleko větší problém. … Vzbuzuje zvědavost, nutí lidi přemýšlet.Po přečtení mám dojem přesně opačný – přemýšlet u téhle knihy je nežádoucí. To pak totiž čtenáře napadají takové myšlenky, jako jestli má autor fakt čtenáře za takového blba, který si nepamatuje ani co bylo napsáno pár stránek zpět. Nebo proč tam autor mermomocí musel nacpat zrovna tohle klišé a udělat kvůli tomu ještě dějovou odbočku, když se děj mohl snadno obejít i bez tohohle podbízení se divákům béčkových akčních filmů.
Dan Brown je autorem thrillerového konspiračního příběhu a postupuje metodou, která by se dala přirovnat k metodě práce českých cimrmanologů. Pracuje sice s existujícími historickými postavami, ale z historických kontextů si vybírá pouze fakta, která podporují jím vytvořený názor, a ignoruje všechno, co jaho záměru odporuje. Výsledkem je velice působivé dílo, ale čerpat z něho historické informace nebo pohledy by bylo stejně pošetilé, jako věřit v existenci Járy Cimrmana. Bylo by příliš pracné vyvracet všechny mystifikace, proto se zaměříme jen výběrově na největší dezinterpretace.
Převorství Sionské Brown v předmluvě uvádí, že PS je reálná tajná organizace založená 1099. Toto tvrzení se opírá o dokumenty Les Dossiers Secrets nalezené 1975 v Pařížské národní knihovně. Ve skutečnosti jsou podle Hanka Hanegraaffa a Paule Maiera podvrhy, které vytvořil Pierre Plantard, který založil se dvěma novináři a recesisty v padesátých letech rovněž Převorství Sionské. Jeho snahou bylo prokázat, že je posledním žijícím potomkem dynastie Merovejců.
Templáři Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadlu, každá konspiračí teorie musí být nějak propojená s templáři. Templáři ovšem nemohli mít nic společného ani s Převorstvím Sionským a o jakémkoli spojení se Svatým grálem neexistují žádné historické dokumenty. Motivem Filipa Sličného pro jejch eliminaci byla nepochybně snaha mocnit se jejich majetku a omezit jejich moc.
Bible Klíčové tvrzení Brownovy knihy je, že Bibli sestavil císař Konstantinve 4. století. Neexistují žádné historické podklady pro takové tvrzení. Kánon starého zákona se tvořil už léta před Konstantinem a Nový zákon se ustálil rovněž velice záhy. Už ve 2. století jsou dnešní NZ spisy zaznamenány u Ireneje z Lyonu v Adversus haereses a na „Muratoriho fragmentu“. Ani evangelia kanonická ani apokryfy však nejsou díla historická ve smyslu dějepisectví Héródotova. Každá sleduje svoje teologické zájmy, proto se mezi sebou liší v detailech i kanonická evangelia. Že Ježíš líbal Magdalénu na ústa, určitě není snaha o tvrzení, že měla přední postavení, či dokonce Petrův primát. Autorem Tomášova evangelia jsou totiž gnostikové, kteří byli dosti misogynní. O historicitě takového tvrzení nelze uvažovat seriózně. Brown navíc pracuje s Biblí následovně: Kdo se ženil v Káně Galilejské, když to Jan neuvádí? Ježíš. Na kontext celého evangelia Brown nereflektuje. Interpretace Božího jména JHWH jako androgynní bytosti Jah a Hava („předhebrejským výrazem pro Evu“) je opět zcela vymyšlená. Izraelský kult byl přísně monoteistický. Eva je běžné hebrejské jméno (znamená „život“), byla to podle SZ první žena, matka všeho živého. Křesťanství ani výraznější měrou nezavedlo patriarchát, jednak proto, že tu už byl, a také proto, že v Bibli je mnoho významných žen (vzkříšeného Krista nejdříve viděly ženy, mnohé spolupracovaly na hlásání evangelia, je řada světic, úcta k Panně Marii).
Leonardo da Vinci Je jisté, že on ani další nemohli být velmistry neexistujícího spolku. Mona Lisa jistě neskrývá narážku na Amona a Isis, protože původně se obraz jmenuje La Gioconda, podle jména vyobrazené osoby. Co se týče svatého grálu na Poslední večeři – evangelia o svatém grálu nic neříkají, protože tato legenda se pojí až s legendami kruhového stolu. V křesťanské inkulturaci pohanského symbolu kalicha do tohoto kalicha Josef z Arimatie zachytil nekolik kapek Kristovy krve pod křížem. Da Vinci pochopitelně nebyl svědkem poslední večeře. Brown zde přejímá téma jiné konspirační teorie autorů Michaela Baigenta, Henryho Lincolna a Richarda Leigha s titulem „Svatá krev a svatý grál“. Ti ho ostatně i zažalovali.
Domnívám se, že kniha může některé lidi zaujmout a určitě je čtivá. Není to však kniha, které by mě zajímala natolik, abych ji aktivně vyhledávala.Přistupoval jsem k tomu stejně, a přečetl jsem si ji až na doporučení kamarádky, že to přecejenom za přečtení stojí. A... ačkoli kniha neoplývá valnou kvalitou... tak shrnuje pár nápadů, co už se objevily u jiných autorů. A člověka trochu tahne k zamyšlení. Knihu neopěvuju ani jejího přečtení nelituju.
Tiskni
Sdílej: