Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
(nie, že by som si to nechcel prečítať, ale nie je kedy).
V řeči manipulovat s jazykem můžeš, tak i v textu si ho můžeš upravit. Pak jde jen o vkus a míru.
Tak zkus příště použít tag <em>, imho je na to vhodnější.
A politika, politika by se tu měla řešit víc než technika? Ne? A proč tomu tak někdy je? Takže se toho vůbec neboj a klidně piš o čem chceš (nejen Linuxem živ je člověk), například Jan Jílek taky nepíše moc o technice a nemyslím že by si někdo stěžoval.
Je to kniha pro ty, co rádi vidí církev v pozici zlé organizace v pozadí tahající za provázky.To si myslím, že není zrovna přesný popis cílového publika knihy.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile.Mama miiiiia! Kolikrat tu jeste uslysim, ze komunismus je teoreticky OK, jen praxe se nepovedla? Muzu vedet jaka myslenka je ta pekna a uslechtila?
Pokud ta spolecna prace je dobrovolna a pokud jeji soucasti neni potlaceni individuality a degradace jedince na statisticky udaj, pak je to OK.
Tak mne napadá, že jsou dějiny lidstva hledáním toho, aby se všichni měli dobře, všichni najednou a na úkor všech. Taková věčná Babylónská věž, stoupání k výšinám a padání.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile. Bohuzel, pouze na papire. Aplikace a praxe je pak primo strasna!Proto se také komunisté snažili církev potlačovat ... byla to jejich největší konkurence.
verici je lehce ovladatelny blbecA jsme opět u toho. Nesprávné zobecňování. To že něco (cokoli, nejen výše uvedený citát) platí pro většinu (nevím, jestli se to o diskutovaném tvrzení dá říct, možná ano, možná ne), neznamená, že to platí pro všechny.
Nabozenstvi je stejny nesmysl jako treba komunismus. Zakladni myslenky jsou pekne a uslechtile. Bohuzel, pouze na papire. Aplikace a praxe je pak primo strasna!Viz výše. Tohle je ještě větší nepřesnost. Mnohá náboženství nejsou pěkná a ušlechtilá ani v základu.
Vzal jsem si ze Šifry nutnost pochybování o všem, mj.
Proto doporučuju třeba Dogma nebo Celestinské proroctví.
Dogma jako oddych, nadsázku, že se i Bůh umí smát, Redfield pro to desatero a jeho souvislosti. Když už, tak ještě třeba k tomu Svět podle Prota - "Občas je s podivem, kam jste to vy lidi dotáhli", "dobro a zlo odliší každá lidská bytost ve vesmíru". Toho je ... jak stárnu a měním se (jestli je to tim?), nacházím v mnohém jiné a další dojmy, impulsy.
Šifra [Mistra Leonarda] je pro katolickou církev daleko větší problém. … Vzbuzuje zvědavost, nutí lidi přemýšlet.Po přečtení mám dojem přesně opačný – přemýšlet u téhle knihy je nežádoucí. To pak totiž čtenáře napadají takové myšlenky, jako jestli má autor fakt čtenáře za takového blba, který si nepamatuje ani co bylo napsáno pár stránek zpět. Nebo proč tam autor mermomocí musel nacpat zrovna tohle klišé a udělat kvůli tomu ještě dějovou odbočku, když se děj mohl snadno obejít i bez tohohle podbízení se divákům béčkových akčních filmů.
Šifra mistra Browna
Dan Brown je autorem thrillerového konspiračního příběhu a postupuje metodou, která by se dala přirovnat k metodě práce českých cimrmanologů. Pracuje sice s existujícími historickými postavami, ale z historických kontextů si vybírá pouze fakta, která podporují jím vytvořený názor, a ignoruje všechno, co jaho záměru odporuje. Výsledkem je velice působivé dílo, ale čerpat z něho historické informace nebo pohledy by bylo stejně pošetilé, jako věřit v existenci Járy Cimrmana. Bylo by příliš pracné vyvracet všechny mystifikace, proto se zaměříme jen výběrově na největší dezinterpretace.
Převorství Sionské Brown v předmluvě uvádí, že PS je reálná tajná organizace založená 1099. Toto tvrzení se opírá o dokumenty Les Dossiers Secrets nalezené 1975 v Pařížské národní knihovně. Ve skutečnosti jsou podle Hanka Hanegraaffa a Paule Maiera podvrhy, které vytvořil Pierre Plantard, který založil se dvěma novináři a recesisty v padesátých letech rovněž Převorství Sionské. Jeho snahou bylo prokázat, že je posledním žijícím potomkem dynastie Merovejců.
Templáři Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadlu, každá konspiračí teorie musí být nějak propojená s templáři. Templáři ovšem nemohli mít nic společného ani s Převorstvím Sionským a o jakémkoli spojení se Svatým grálem neexistují žádné historické dokumenty. Motivem Filipa Sličného pro jejch eliminaci byla nepochybně snaha mocnit se jejich majetku a omezit jejich moc.
Bible Klíčové tvrzení Brownovy knihy je, že Bibli sestavil císař Konstantinve 4. století. Neexistují žádné historické podklady pro takové tvrzení. Kánon starého zákona se tvořil už léta před Konstantinem a Nový zákon se ustálil rovněž velice záhy. Už ve 2. století jsou dnešní NZ spisy zaznamenány u Ireneje z Lyonu v Adversus haereses a na „Muratoriho fragmentu“. Ani evangelia kanonická ani apokryfy však nejsou díla historická ve smyslu dějepisectví Héródotova. Každá sleduje svoje teologické zájmy, proto se mezi sebou liší v detailech i kanonická evangelia. Že Ježíš líbal Magdalénu na ústa, určitě není snaha o tvrzení, že měla přední postavení, či dokonce Petrův primát. Autorem Tomášova evangelia jsou totiž gnostikové, kteří byli dosti misogynní. O historicitě takového tvrzení nelze uvažovat seriózně. Brown navíc pracuje s Biblí následovně: Kdo se ženil v Káně Galilejské, když to Jan neuvádí? Ježíš. Na kontext celého evangelia Brown nereflektuje. Interpretace Božího jména JHWH jako androgynní bytosti Jah a Hava („předhebrejským výrazem pro Evu“) je opět zcela vymyšlená. Izraelský kult byl přísně monoteistický. Eva je běžné hebrejské jméno (znamená „život“), byla to podle SZ první žena, matka všeho živého. Křesťanství ani výraznější měrou nezavedlo patriarchát, jednak proto, že tu už byl, a také proto, že v Bibli je mnoho významných žen (vzkříšeného Krista nejdříve viděly ženy, mnohé spolupracovaly na hlásání evangelia, je řada světic, úcta k Panně Marii).
Leonardo da Vinci Je jisté, že on ani další nemohli být velmistry neexistujícího spolku. Mona Lisa jistě neskrývá narážku na Amona a Isis, protože původně se obraz jmenuje La Gioconda, podle jména vyobrazené osoby. Co se týče svatého grálu na Poslední večeři – evangelia o svatém grálu nic neříkají, protože tato legenda se pojí až s legendami kruhového stolu. V křesťanské inkulturaci pohanského symbolu kalicha do tohoto kalicha Josef z Arimatie zachytil nekolik kapek Kristovy krve pod křížem. Da Vinci pochopitelně nebyl svědkem poslední večeře. Brown zde přejímá téma jiné konspirační teorie autorů Michaela Baigenta, Henryho Lincolna a Richarda Leigha s titulem „Svatá krev a svatý grál“. Ti ho ostatně i zažalovali.
Prostá ale kvalitní odpověď na žvásty D. Browna. K církvi máš panický odpor, navíc tvoje "znalosti" jsou úsměvné - tolik předsudků a pověr jsem už dlouho neslyšel. Nezneužil tě náhodou v mládí nějaký klerik?
, protože kniha patří do žánru, který mě obecně vůbec nezajímá, a autor nenapsal nic jiného, co by mě zaujalo, nevyvíjela jsem také žádné zvláštní úsilí o její získání. Nemá pro mě vůbec cenu si ji koupit, stát dvě hodiny v knihkupectví, abych si ji přečetla tam, se mi nechce, v knihovně je skoro pořád vypůjčená a kontrolovat každou chvíli jestli ji už tam mají, nebo si ji dokonce rezervovat – kniha, o které mi spoustu lidí (věřících i nevěřících) řeklo, že je sice celkem čtivá ale slátanina, mi za to nestojí.
Možná jsem viděla část filmu, jistá si tím nejsem, mohla se mi spojit recenze, kterou jsem četla s nějakým jiným filmem. Běhali tam za nějakými prastarými záhadnými památkami a bylo to divný. Tak či onak, to co jsem zahlédla mi připadalo jako naprostá blbost a dívat jsem se na to nevydržela.
Pokusím se říct něco na základě věcí, které jsem o knize zaslechla a přečetla. Spoustu věřících lidí (nevěřících taky, ale u těch to v tomto případě je očekávané) mi tvrdilo, že kdo knihu nečetl, si na ni nesmí utvořit názor, takže si ji každý přečíst musí, aby se o ní mohlo diskutovat. Nesouhlasím, člověk si může vytvořit na věc dostatečně kompetentní názor, když vyslechne mnoho různých názorů z různých stran, zvlášť když ví jak moc mohou být dotyčné strany zaujaté. A každý si takovým způsobem mnoho názorů vytvořil (teď mluvím obecně, nejen o té knize).
Když jsem slyšela mnoho rozporuplných názorů na knihu, od naprosté chvály a tvrzení "Všechno je tak, já to věděl!" přes "průměrná kniha, čtivá, spoustu fikce" po hrůzu a odsouzení "V plamenech pekelných bude Brown hořet, všecko si vymyslel, kniha je dílo Satanovo!", zajímala jsem se jaké jiné knihy napsal. V nějaké recenzi jsem zahlédla, že jeho další kniha je "to samé v bleděmodrém" nahraď jména, církev zaměň za vládu, Ježíše za mimozemšťany (nebo naopak) a nemusíš tu druhou knihu číst. Nějak mě to nepovzbudilo k tomu, abych si jednu z nich přečetla. V úvodu knihy se píše něco ve smyslu: "Po dlouhém pátrání si vám dovoluji předložit tento příběh, založený na pravdivých skutečnostech, které jsem nalezl." V pořádku, spoustu knih takhle začíná – básnická licence, nebo ne? Já vidím jako problém to, že se nesnaží říct, že je příběh pravdivý, tvrdí to jen o informacích za ním (možná se mýlím, četla jsem ten úvod jen zběžně během těch dvou sekund). Příběhu by se každý zasmál, ale takhle začne v člověku hlodat "a co kdyby" navíc v kontextu současných nálad, kdy západní civilizaci chybí jasně definovaný obecný nepřítel (teroristi jsou celkem nejasní, je tu snaha, ale nejde na ně moc dobře ukázat prstem), církev se celkem na tu roli hodí a ještě v ní udělají panu Brownovi úžasnou reklamu zadarmo.
Před tím než kniha vyšla jsem na Opus Dei neměla zrovna nejlepší názor. Kniha a to co jsem o ní slyšela mě přiměly zjistit si o hnutí více a trochu si poopravit názor (k lepšímu), ale i ten můj původní názor byl příznivější než to, jak je Opus Dei prý prezentováno v knize.
Ohledně faktografie v knize jsem mluvila s několika lidmi, kteří ji rozebírali z různých hledisek. Z kulturního, teologického, historického … byli to lidé, kteří se danými obory zabývají poměrně intenzivně, knihu četli a já je považuji za inteligentní osoby. Vesměs říkali, že většina toho, co Brown v Šifře píše, jsou výmysly, s částmi, které jsou ověřitelně pravdivé. Není jich prý moc (pravdivých částí), ale jak já znám lidi, tak mnoho je schopno uvěřit i očividným nesmyslům, když se mezi ně šikovně zakomponuje jedna pravdivá věc, kterou je pošleme si ověřit.
Shrnutí: Domnívám se, že kniha může některé lidi zaujmout a určitě je čtivá. Není to však kniha, které by mě zajímala natolik, abych ji aktivně vyhledávala. Pro některé lidi může být nebezpečná a zavádějící, ale přestože tato kniha má některé rysy, kterými může zavádět spíše, nebezpečná může být každá kniha a jen blbec by přestal číst.
Omlouvám se za délku příspěvku, kratší bych teď nedokázala sestavit, aby plně vystihoval mé myšlenky a názory, tento také není asi úplně přesný, ale stačí.
PS: OT: Nedávno mi máma doporučovala knihu od Chestertona Ortodoxie. Z jejího krátkého shrnutí a toho co se na abclinuxu v poslední době objevuje mám pocit, že bych si ji opravdu měla přečíst. Mluví prý o posuzování pravdivosti názorových konstrukcí a o vnitřně bezrozporných a tedy nevyvratitelných pohledech na svět.
Domnívám se, že kniha může některé lidi zaujmout a určitě je čtivá. Není to však kniha, které by mě zajímala natolik, abych ji aktivně vyhledávala.Přistupoval jsem k tomu stejně, a přečetl jsem si ji až na doporučení kamarádky, že to přecejenom za přečtení stojí. A... ačkoli kniha neoplývá valnou kvalitou... tak shrnuje pár nápadů, co už se objevily u jiných autorů. A člověka trochu tahne k zamyšlení. Knihu neopěvuju ani jejího přečtení nelituju.
Tiskni
Sdílej: