Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Minule jsem psal, že přecházím na debian. Myslel jsem si dosud, že jsem taky napsal, jak se mnou deb vyběhl, ale asi se mi to zdálo, protože zápis nevidím.
A věcí se mezitím stalo tolik, že jsem si to asi spletl. Jednoduše: nepodařilo se mi rozjet z USB instalační program, resp. ten se odmítal spojit s ftp. To už jsem předtím rezignoval na instalaci z DVD, který jsem měl připravený na notebooku. Prostě odpoledne v háji, drhlo to.
Dal jsem si týden oraz a použil mozek (apt-get install mozek ;)). USB disk byl připravený už poprvé správně, jenom chtělo domyslet, jak mu vecpat instalaci z noteboku. NFS mi nějak nejelo, tak jsem tam rozjel FTP server. V Mandraku 10.1 to šlo snadno (musel jsem vytvořit uživatzele anonymous, což mi přišlo trochu divné), takže jsem to za chvíli měl. Ještě ve slacku, který jsem rušil, jsem vyzkoušel, že 11metrový síťový kabel, u kterého mi Lukáš zlomil konektor, funguje.
Popingal jsem si, poznačil ověřené nastavení a opustil slacka. To jsem fakt nevěřil, že je to naposled. Instalace se rozběhla, zadal jsem posléze ("Ruční nastavení") adresu ftp a strom (/mnt/cdrom/, protože uživatel anonymous nebyl nastaven tak, aby se připojil jenom do chroot prostředí).
To všechno jsem spustil v 23:20, jenom ze srandy. Asi 23:50 už byl systém nainstalován a 00:15 i nakonfigurován. Sice jsem si hrál až do 01:30 - ale to jen proto, aby se ráno přítelkyně mohla aspoň přihlásit, když budu vstávat až "k obědu". Sice to neudělala, přihlašoval jsem to sám, ale kupodivu se mi to celé nezdálo - systém jel a všechno šlapalo.
Celou noc se mi ale zdálo o tom, jak převedu poštu z Thunderbirdu 1.0 do verze, která je v Debianu. Už v noci, a to se mi nezdálo, jsem TB spustil a nestačil zírat. Nejenže tam není import nastavení ze starší verze (doufal jsem, že už to konečně dopsali), ale dokonce ani "podsunutí" starého adresáře s poštou nepomohlo. Já jsem to sice nečekal, ale aby se po spuštění zobrazil shluk písmen aTB zůstal viset, to už je docela moc.
Takže dopoledne jsem se vydal do pneuservisu, abych nechal přezout auto, a celé ty tři hodiny jsem přemýšlel, jak na to. Závěr: zkusit přejmenovat zdroj na .netscape a importovat (právem jsem nedoufal), nebo nakopírovat jednotlivé adresáře metodou pokus omyl.
To mi trvalo asi tři hodiny. Střídavě jsem kopíroval části svých osmi účtů plus jednotlivé soubory nastavení. Zjistil jsem tak, že to celé ma asi 1,2 GB a že TB je docela rychlý. Nakonec jsem se touto primitivní metodou dopracoval ke konečnému stavu, kdy mám účty tak, jak byly původně. Ovšem oříšek byl jednak soubor s popisem všech účtů - TB je sice zobrazil, ale nebyl ochoten pro ně stahnout poštu. Druhý problém byla hesla - už jsem některá zapomněl, hledat se mi je po papírech nechtělo, tak jsem radši hledal soubor, ve kterém jsou uložena. Povedlo se, všechno funguje.
Názvy těch souborů sem nemá cenu psát, protože - jak je dobrým zvykem v této rodině - mají náhodně generované jméno. Aby nešly identifikovat?
Takže mám debian a jsem potěšen, jak to všechno funguje. Například vůbec nevím, kdy instalák nastavil Xorg. Další fáze mě čeká. Ale už se není čeho bát. Data mám zvlášť na oddílu a nic se jim nestalo (+ samozřejmě záloha). Takže to proběhlo rychle, přítelkyně ani nestihla pronést svou obvyklou řeč, že se to ze dvou hodin protáhne na celý víkend.
Co se říká místo "Keep slackin'"?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
debian/rules s nějakými dalšími parametry)
Co se přenášení pošty odněkud někam týče, docela mě včera překvapila Mozilla - suite. Poté, co mi před týdnem zhavaroval disk (a poté, co se po několikadenní práci s dd_rescue zase rozběhl), jsem přenášel systém na jiný disk a prosté okopírování ~/.mozilla stačilo na to, aby se přenesly všechny nastavení, pošta i adresy v historii.