Odporuje to autorskému právu? (diskuse)

[Filip Jirsák]

První případ je porušení autorského zákona. Druhý případ je umělá konstrukce, antivir nepotřebuje znát rozsáhlé části viru, stačí mu malé části. Navíc autor viru jej zpravidla vydává s tím, aby se vir šířil… Ve třetím případě je potřeba si uvědomit, že podstatný není způsob provedení, ale to, co se skutečně stane. Takže pokud někdo šíří autorské dílo, aniž by k tomu měl oprávnění, nezáleží na tom, jakým způsobem to dělá.

[František Bártík]

K třetímu případu : K šíření díla skutečně dochází, ale až v souběhu dvou nezávislých jednání, z nichž ani jedno nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Takže osoba šíříci ŠUM nešíří DÍLO a ani další jiná osoba šířící ŠUM1 nešíří DÍLO. (Maximálně jde o jednání směřující k šíření díla.)

Docela by mě zajímal odborný právní názor.

[Filip Jirsák]

To by mne zajímalo, proč podle vás osoba1 ani osoba2 nešíří dílo. Je to to samé, jako třeba soubor zazipovat a šířit zip zvlášť a heslo zvlášť, nebo rozdělit soubor na dvě poloviny a šířit každou zvlášť. Podstatné není to, jak se to technicky provede, podstatné je, o co jde ve skutečnosti – a ve skutečnosti pořád jde o šíření díla.

[kralyk z abclinuxu]

To by mě zajímalo, jakým způsobem někoho usvědčíš?
Jakým způsobem dokážeš někomu, že šíří nějaké číslo se záměrem, aby ho někdo nějakým obskurním způsobem skombinoval s nějakým jiným číslem, za účelem získání autorského díla? Zní to docela fantasticky, jakkoli můžeš být přesvědčen o záměru.
Šířit nějaké číslo, které není autorským dílem, není ilegální. Dělat na svém počítači nějaké operace nad čísli také není ilegální. Opravdu by mě zajímalo, jak to chceš dokazovat...

[kralyk z abclinuxu]

Ještě k tomu dodám jeden závažný problém:
Některá autorská díla jsou docela malá - například různá loga a podobná, ale i hudby se to týče atd.
A někteří lidé naprosto legálně uveřejňují různé informace, zdrojáky, programy, grafiku, prostě všechno možný, nabízejí to ostatním naprosto legálně.

Z hlediska matematiky je jisté, že bys mohl najít dvě (nebo více) takové části nějakých těchto (legálně) uveřejněných materiálů, takové, že nějakou jejich kombinací by vzniklo nějaké chráněné autorské dílo. V případě, že bys to mohl postihnout, bys tedy mohl postihnout i naprosto nevinné lidi.

[Filip Jirsák]

Nikdy se nedokazuje přesný technický způsob provedení, ale prokazují se takové věci jako úmysl nebo záměr. Posouvat prstem kov nebo plast také není nelegální, ale pokud ten kov nebo plast je shodou okolností spoušť zbraně, před jejímž ústím je člověk, bude dotyčný souzen za zabití či vraždu.

[kralyk z abclinuxu]

Nikdy se nedokazuje přesný technický způsob provedení, ale prokazují se takové věci jako úmysl nebo záměr.

Přesně tak. Však já jsem se tě taky neptal, jak dokážeš přesný technický způsob, ale jak prokážeš právě ten úmysl/záměr?

[Filip Jirsák]

Úplně stejně, jako v jiných případech.

[kralyk z abclinuxu]

No tak při vraždě například evidentně existuje nějaká mrtvola, později se zjistí nějaký pachatel, a u něho se ověřují motivy, případně nějaký psychologický posudek, a podobně.
Když stáhnu z internetu dvě čísla a jejich dočasnou (třeba jen v RAM) kombinací se kouknu na film, tak samozřejmě můžeš nějakými 1984-like metodami zjistit, že jsem to byl já, kdo je stáhnul, ale jak dokážeš, že jsem se na ten film podíval, jak dokážeš, že jsem věděl, že nějakou kombinací těch čísel vzniká autorské dílo, jak dokážeš, že jsem věděl jakou operaci použít?

[Josef Kufner]

Tak ono na stáhnutí a kouknutí nic špatného není, ale když ho začneš prodávat dál, tak už to asi někoho zajímat bude a v takovém případě už se důkazy dají sehnat celkem jasné.

[kralyk z abclinuxu]

Tak prodávat ne, kdepak. Já jen na internetu uveřejnim nějaký číslo (které nebude autorským dílem). To, že někdo nezávisle na mě někde uveřejní jiný číslo (taky legálně), který má tu pozoruhodnou vlastnost, že po nějaké kombinaci s mým (případně dalšími) číslem vzniká nějaké dílo, tak to mě nemusí trápit a ani mě s tím nikdo nemůže trápit

[Josef Kufner]

Tak pak je na místě zkoumat existenci vztahu mezi těma dvěma zveřejovateli a pokud se prokáže, tak je úplně jedno v jaké podobě to zveřejňují.

[kralyk z abclinuxu]

Ten vztah existovat nemusí.
Dejme tomu, že koupim dvd, zkopíruju do PC, odečtu náhodný šum a vznikne mi tak číslo A. Někdo jinej, koho já vůbec neznám, v životě jsem spolu nemluvili, si taky koupí tohle dvd, stáhne si moje číslo A, odečte od dvd číslo A, vznikne B, které uveřejní. No a pak stačí, aby lidi stahovali A a B a sčítali. Dokazovat tady něco je minimálně obtížné...

[Filip Jirsák]

V tomto případě ale B vyrobil své číslo záměrně tak, aby mohl šířit autorské dílo. Navíc někde ten vztah A a B musí být uveden pro ty, kdo si to chtějí stáhnout – pokud by to někdo hodlal dělat tak, že bude stahovat z internetu různé soubory, XORovat je a zkoušet, zda z toho náhodou nevyleze nějaký film, má docela o zábavu postaráno.

[kralyk z abclinuxu]

V tomto případě ale B vyrobil své číslo záměrně tak, aby mohl šířit autorské dílo.

To těžko budeš nějak dokazovat... On o číslu A vůbec nemusel vědět...

Navíc někde ten vztah A a B musí být uveden pro ty, kdo si to chtějí stáhnout

To může být dáno předem. Někdo (ani A, ani B, někdo úplně jiný, označme jej C) může dávno předem napsat třeba nějaký článek o tom, jak by to mohlo probíhat, například nějaké znamení, jakým se B identifikuje. Například časová prodleva mezi jejich uvěřejněním. A a B pak mohou vydat blogový zápisek o tom, jak si koupili DVD a jak se dívali na film a co si o něm myslí. V dalším blogovém zápisku (třeba o matematice ), který na ten předchozí 'jakože' nenavazuje pak uveřejní číslo. No a ostatní lidi, kteří znají zápisek od C (a třeba ho i zkritizovali, jak je to hrozné stahovat filmy ), už si akorát vyhledají blogové zápisky o dívání se na ten film, odečtou časy, a je to.
A přitom budeš A a B těžko dokazovat, že to udělali schválně. Těch časových intervalů může být třeba i pár možností.

[kralyk z abclinuxu]

Vlastně, teď mě napadá, by to šlo i bez C.
Člověku by stačilo si stáhnout soubor A a pak hledat jiný, přesně stejně velký. Navíc by se i (při znalosti algoritmu, jakým se A a B dávaj dokupy) daly z A předpovědět některé části B, což by usnadnilo hledání.

[kotyz]

kralyku, ze se na to radsi nevykasles a nejdes delat neco uzitecnejsiho. treba psat kamosum desktruktivni skripty v pythonu nebo perlu amiga uz na to nebude slyset, ale ja bych si nejakej fikanej hdd destroyer skript vyzkousel ...

[Filip Jirsák]

On o číslu A vůbec nemusel vědět...

Když ho použil, tak o něm věděl.

[kralyk z abclinuxu]

On ho použil?

[Filip Jirsák]

Samozřejmě. Vzal původní dílo a A, a XORem z nich získal B.

[kralyk z abclinuxu]

Ale vůbec ne. Číslo B vzniklo nějak jinak. Bylo získáno z /dev/random, nebo vycucáno z prstu, nebo vypočítáno nějakým výpočtem...

[Filip Jirsák]

Postup je takový, že máte náhodná data A stejně dlouhá jako film, samotný film F. Uděláte A XOR F a dostanete B. Teď můžete libovolná data z trojic A, B a F zahodit, a když uděláte na ty zbývající dvě XOR, opět ji získáte. Někdo tímhle způsobem získá A i B, přičemž jedno z nich už mohlo být dříve zveřejněno, dotyčný zveřejní to druhé tak, aby bylo dohledatelné, že ty dvě části patří k sobě. Tím ale zveřejnil autorské dílo, což je nelegální.

[kralyk z abclinuxu]

Jasně. Ale stejně dobře se mohlo stát, že může někdo zveřejnit nějaké číslo A, které získal nějakým konečným postupem, někdo jiný zveřejní číslo B, které získal nějakým konečným postupem, a náhodou z těhle čísel po nějaké operaci vyjde číslo, které má někdo rezervované. Jak odlišíš, která ze situací nastala?
Můžeš argumentovat, že je nějaká pravděpodobnost, ale ona ta operace nemusí vůbec být XOR, může to být něco mnohem komplikovanějšího...

Krom toho, jak už jsem říkal, na již (legálně) zveřejněných číslech (které lidi zveřejnili pod jiným účelem) by se jistě daly najít operace, které by z nich udělaly něčí autorské dílo...

[Filip Jirsák]

Odliším to jednoduše – pravděpodobností. Cokoli komplikovanějšího než XOR pouze zvyšuje pravděpodobnost toho, že půjde z výstupních dat přímo dokázat, že vznikla odvozením z autorského díla. Ono totiž to „cokoli komplikovanějšího než XOR“ bude ve skutečnosti jen méně bezpečná šifra.

Krom toho, jak už jsem říkal, na již (legálně) zveřejněných číslech (které lidi zveřejnili pod jiným účelem) by se jistě daly najít operace, které by z nich udělaly něčí autorské dílo...

Jistě že daly. Ovšem to autorské dílo k tomu je potřeba a musíte to dělat se záměrem, aby z toho to autorské dílo šlo opět získat zpět. Buď z toho vyrobíte skutečně náhodná data, ze kterých už nikdo nikdy původní autorské dílo nezíská. nebo to autorské dílo jen šifrujete, přičemž nejdokonalejší je šifrování Vernamovou šifrou, což je právě XOR s náhodnými daty o stejné délce, jako jsou šifrovaná data.

[kralyk z abclinuxu]

Vernamova šifra v zásadě není ani tak šifra, jako spíš rozpůlení zprávy/čísla.

Ono totiž to „cokoli komplikovanějšího než XOR“ bude ve skutečnosti jen méně bezpečná šifra.

Bylo by zajímavé tohle matematicky dokazovat Ono totiž můžeš to číslo rozpůlit také napůl, ale jinak než xorem. Mohlo by to obsahovat nějaké násobení, a kdovíco ještě...
Případně by se dalo to dílo rozdělit nějakým způsobem (á la Vernam) tak, že obě části by dávaly nějaký smysl, třeba by byly nějakým textem nebo něčím.

Pravděpodobností to neodlišíš, pouze víš, s jakou pravděpodobností to je ten nebo onen případ. Takže pak můžeš toho člověka odsoudit akorát na základě pravděpodobnosti. Čili něco jako "tenhle je nejspíš vinen, nevíme to sice jistě, no ale asi to spáchal, tak ho odsoudíme".

Taky bys musel nějakým způsobem dokázat, které z čísel bylo publikováno dříve, které sloužilo jako podklad pro vytvoření kterého, což by nejspíš šlo, ale jednoduché by to taky nemuselo být...

[Filip Jirsák]

Bylo by zajímavé tohle matematicky dokazovat

Od roku 1949, kdy to dokázal Shannon, už to dokazování asi tak zajímavé nebude.

Ono totiž můžeš to číslo rozpůlit také napůl, ale jinak než xorem. Mohlo by to obsahovat nějaké násobení, a kdovíco ještě...

Ano, je možné tam přidat spoustu zbytečných operací, přičemž když tomu nerozumíte, je velice snadné tam přidat takové operace, které sílu té šifry oslabí.

Takže pak můžeš toho člověka odsoudit akorát na základě pravděpodobnosti. Čili něco jako "tenhle je nejspíš vinen, nevíme to sice jistě, no ale asi to spáchal, tak ho odsoudíme".

Čili úplně stejně, jako je to ve všech ostatních případech.

Taky bys musel nějakým způsobem dokázat, které z čísel bylo publikováno dříve, které sloužilo jako podklad pro vytvoření kterého, což by nejspíš šlo, ale jednoduché by to taky nemuselo být...

Tam ale žádné dříve či později není. Je tam klíč a zašifrovaná data (vzájemně je to zaměnitelné), a podstatné je to, že ty dvě části patří k sobě. Dílo šíří ten, kdo tohle propojení vytvoří a umožní jeho další šíření.

[kralyk z abclinuxu]

Od roku 1949, kdy to dokázal Shannon, už to dokazování asi tak zajímavé nebude.

Ten ale dokázal něco trošku jiného. Budu citovat: "He [Shannon] also proved that any unbreakable system must have essentially the same characteristics as the one-time pad: the key must be truly random, as large as the plaintext, never reused in whole or part, and kept secret." Čili nějaký systém může být stejně silný, s tím, že musí splňovat výše řečené. Xor podmínkou není.

Čili úplně stejně, jako je to ve všech ostatních případech.

Jistě, ovšem s tím, že ten člověk může argumentovat, že jeho záměrem bylo něco smysluplného.

Dílo šíří ten, kdo tohle propojení vytvoří a umožní jeho další šíření.

Doposud jsi tohle určoval právě podle toho "dříve či později" - vinen nebyl ten, co vypustil číslo A, ale až ten, co pustil B. Ani jeden z nich navíc to propojení nevytvořil, to lidi ho uhádli. Jestliže nebudeš schopen rozlišit, které číslo je A a které B, jak řekneš, kdo "vytvořil" to propojení?

[Filip Jirsák]

Já jsem netvrdil, že XOR je podmínkou. Tvrdil jsem jenom to, že je to nejjednodušší, nemůžete žádným způsobem získat něco ještě spolehlivějšího, takže když se v tom budete vrtat, spolehlivost zůstane buď stejná, nebo se zhorší.

Jistě, ovšem s tím, že ten člověk může argumentovat, že jeho záměrem bylo něco smysluplného.

To může každý a vždycky. Je pak na soudu, aby to posoudil.

Doposud jsi tohle určoval právě podle toho "dříve či později" - vinen nebyl ten, co vypustil číslo A, ale až ten, co pustil B. Ani jeden z nich navíc to propojení nevytvořil, to lidi ho uhádli. Jestliže nebudeš schopen rozlišit, které číslo je A a které B, jak řekneš, kdo "vytvořil" to propojení?

Žádné dříve či později. Vyberu si nějaké video na YouTube, udělám jeho XOR s videem, které chci nelegálně sdílet, a výsledek zveřejním s komentářem, který bude to video na YouTube nějak identifikovat. Lidi žádné propojení neuhodnou, ale použijí můj komentář k tomu, aby našli to správné video, udělají XOR s mnou zveřejněnými daty, a mají film. To propojení jsem vytvořil já, já jsem tedy tím, kdo ten film nelegálně šíří. Pokud třeba požádám někoho jiného, aby zveřejnil ten návodný komentář, jsem pořád hlavní pachatel, pokud se dotyčnému podaří prokázat, že věděl, k čemu ten komentář slouží, bude spolupachatel. Autor toho videa na YouTube s tím nemá nic společného.

[kralyk z abclinuxu]

takže když se v tom budete vrtat, spolehlivost zůstane buď stejná, nebo se zhorší.

Aha, tak s tímhle už souhlasim. A mluvil jsem o případech, kdy se nezhorší, zůstane stejná.

To může každý a vždycky. Je pak na soudu, aby to posoudil.

To je přímo magická věta Soudu se to pochopitelně dokázat nepodaří, nebo jenom s nějakou omezenou pravděpodobností. Pak přijde někdo, komu se to hodí, s naditou obálkou, a hned bude o rozsudku jasno. Taková je praxe v autorských právech...

Žádné dříve či později. Vyberu si nějaké video na YouTube, udělám jeho XOR s videem (...)

Jenže v postupu, který popisuješ, v tom komentáři k tomu výsledku (číslu B) nějak jednoznačně na to výchozí číslo A referencuješ. To ale tak vůbec být nemusí. Ta reference může být velmi nejednoznačná, neprokázatelná, nebo může úplně chybět.

[Filip Jirsák]

Ta reference nemusí být jednoznačná, ale pořád musí být dost jednoznačná na to, aby to vůbec někdo ke stažení autorského díla použil. Úplně chybět samozřejmě může, ale ale to pak budu jako potenciální uživatel na tom stejně, jako kdybych četl /dev/urandom a čekal, až tam najdu ten požadovaný film.

[kralyk z abclinuxu]

Ta reference nemusí být jednoznačná, ale pořád musí být dost jednoznačná na to, aby to vůbec někdo ke stažení autorského díla použil.

Jasně. Ale taková reference vůbec nemusí být prokazatelná. Stačí ten příklad, co jsem popisoval výše, že na stejném blogu pošlu dva zápisky, jeden o matematice obsahující číslo a jeden o filmu. Ani nemusí jít za sebou. A lidi už si to daj dokupy. A přitom něco takového před soudem (před soudným soudem) jako důkaz těžko obstojí.

Úplně chybět samozřejmě může, ale ale to pak budu jako potenciální uživatel na tom stejně, jako kdybych četl /dev/urandom a čekal, až tam najdu ten požadovaný film.

Tím jsem myslel, že může úplně chybět na jedné straně, na té, co vytvořila B. A navíc stačí, aby ta referece u A byla nějaká hodně nevinná, nějaké drobné naznačení (třeba matematický vtip), že by to mohlo být video, nebo něco takového, nemusí vůbec být řečeno, které to je. A lidi už si to B dohledají, protože bude mít předpověditelnou délku a některé charakteristiky.

[Filip Jirsák]

Když si to daj dohromady lidi, dá si to dohromady i soud.

[kralyk z abclinuxu]

Jj, to klidně může...

[pc2005]

Taky bys musel nějakým způsobem dokázat, které z čísel bylo publikováno dříve, které sloužilo jako podklad pro vytvoření kterého, což by nejspíš šlo, ale jednoduché by to taky nemuselo být...

Taky by to šlo vylepšit ve smyslu, že by bylo potřeba zkombinovat třeba 1000 částí. Přičemž s třeba 999 částmi by stále nešlo soubor zrekonstruovat.

[František Bártík]

Skutková podstata trestného činu "porušování autorských práv..." je:

Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

Důležité je naplnění této skutkové podstaty jednáním (skutkového děje) konkrétní osoby. K jedinému naplnění skutkové podstaty došlo při přičítání šumu k dílu, protože k tomuto užití díla nebyla udělena licence. Distribucí čísla ŠUM (resp. ŠUM1) nedochází k neoprávněnému zásahu zmiňovaném v citované skutkové podstatě. Případná existence "vztahu mezi těma dvěma zveřejovateli" na tom nic nemění, proto tento vztah je pro trestní řízení irelevantní. Navíc ten vztah nemusí existovat.

[Filip Jirsák]

Ale kdepak. Pokud šíříte autorské dílo, aniž byste k tomu měl oprávnění, je to nelegální. Vůbec nezáleží na tom, v jaké podobě to autorské dílo šíříte, ani na tom, že jste ten soubor zahesloval a heslo se k uživateli dostane jiným kanálem. Nezáleží na technickém způsobu provedení, ale na tom, co se skutečně stalo.

[František Bártík]

V článku hovořím pouze o šíření náhodného čísla, což není autorské dílo. Náhodné číslo není závislé na žádném autorském dílu. K šíření autorského díla by došlo, pokud by jedna osoba současně šířila zmíněná dvě náhodná čísla.

Existuje podstatný rozdíl oproti šíření zaheslovaného souboru. V trestním řízení lze s dostatečnou jistotou ukázat, že zaheslované autorské dílo je zaheslované autorské dílo.

[Filip Jirsák]

Ne, v článku píšete o šíření autorského díla. Nezáleží na tom, že se to dílo šíří v zaheslované podobě a že heslo šíří třeba někdo jiný. Pořád nedokážete odlišit skutkovou podstatu (šíření autorského díla) od technického provedení (dílo je šířeno zaheslované a heslo je šířeno jiným kanálem). Právo se zabývá tím prvním, to druhé (technické provedení) může být použito legálně i nelegálně. Samotné řezání nožem taky není trestné, ovšem když nožem pořežete člověka, obhajoba u soudu „já jsem přece jenom řezal“ vám nijak nepomůže.

[František Bártík]

K šíření autorsky chráněného díla skutečně dochází, ale nikdo se nedopouští trestného činu. Jednotlivé osoby šíří něco, co JE jen náhodným číslem. To je rozdíl oproti situaci, kdy konkrétní osoba šíří něco, co JE zašifrovaným autorským dílem.

[Filip Jirsák]

Ta osoba, která vytvoří to B (zašifrovaný film) a zveřejní to způsobem, že je možné dohledat ono A (klíč) bez znalosti toho filmu, se dopustí trestného činu neoprávněného šíření autorského díla.

[Martin Mareš]

Ano, nicméně pokud se podíváte jen na A a B, obojí jsou podle všech myslitelných měřítek náhodné posloupnosti bitů, takže nemůžete říci, co jsou "originální" náhodná čísla a k čemu bylo autorské dílo použito.

[Grunt]

A co třeba takto?:

Oddíl 3: Majetková práva

§ 12 Právo dílo užít

…

(4) Právem dílo užít je

1. právo na rozmnožování díla (§ 13),
2. právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
…

§ 13 Rozmnožování

1. Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.

…

Dle mého názoru ani není tak důležité jakým způsobem, jako spíš to, že vznikne a rozšíří se nějaká rozmnoženina za kterou autor (nebo distributor nebo bůhví který čert) nedostane zaplaceno nebo k vzniku takové rozmnoženiny nedá souhlas nebo já nevím co. Ať se to udělá jakkoliv, ta rozmnoženina bude vždycky existovat a sama se nerozmnoží (možná u nějakých hybridů nebo virů… )

Jinak (IMHO) není potřeba ani vymýšlet takové čoromoro, ale stačí používat (znovu se do módy dostávající) Magnet linky. U nich se šíří veřejně jen checksum nějakého souboru (což IMHO není žádným způsobem trestné) a leech potom už seedy žádá jen o bloky dat, které mají určitý hash (ve skutečnosti ani leech nemusí vědět co stahuje, protože že k jednomu hashi existuje víc vyjádření dat je snad i matematicky dokázané) a seed tak vlastně ani neví, co leech žádá (a leech to také vědět nemusí). Stejně to k ničemu moc nevede, protože ta kopie vznikne tak či tak.

[Grunt]

možná u nějakých virů…

Což možná není až tak blbý nápad. Možná idea oldschool (polymorfního, fakt samostatného,…) viru, který se šíří sám po síti a sám se rozmnožuje (to je vlastně také jeden z účelů a důvodů existence viru) pomocí známých exploitů společně s nějakými daty (čirou náhodou autorsky chráněnými) z kterého vznikne celá datová síť není opravdu až tak blbá. A k jeho úspěchu by jen stačilo aktivně se nebránit. Virus těžko někdo zažaluje a odsoudí.

[kotyz]

kdyz ti dokazou umysl, tak si muzes jit i sednout ...

[pc2005]

Pssst, mám tu 700MB randomu, velmi kvalitní matroš. Když koupíš, tak ti dám kontakt na kámoše a ten má ještě lepších 700MB.

[pc2005]

Ovšem dobře šifrovaný soubor je k nerozeznaní od /dev/urandom

[Semo]

1. pripad je ale pribliznou analogiou slepeckych citaciek. V jednom pripade ludom, ktori nevidia spristupnuje pisany text, v druhom ludom, ktori neovladaju jazyk spristupnuje hlas. Navyse titulky mozu byt pouzite ako jedina moznost pre hluchych ludi si pozriet a pochopit film. A to je uz znacne "fair use", kedze ide iba o spristupnenie a nie o odvodeniny.

Navyse titulky sami o sebe su k nicomu a CZ Autorsky zakon par. 37, odsek 2a hovori:

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému.

A odsek c hovori:

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením.

Tu uz je problem so slovom vyhradne. Ale prepichovat si bubienok, kvoli stahovaniu titulkov sa mi nechce.

[brk]

Ono to je ještě trošku složitější, protože jsou dvě verze titulků.

V první případě nadšenec z odposlechu něco přeloží. Takové titulky jsou velmi často jazykově kostrbaté, nepřesně přelože, obsahují pravopisné chyby a časování taky nebývá nejideálnější. Proti téhle variantě bych asi neměl logicky nic, ale z paragrafu občas vylezou neskutečné kraviny.

A pak jsou tady titulky, které udělá překladatel na zakázku distributora a tyhle titulky pak někdo vytáhne třeba z DVD. Tady docela beru, že se proti takovým titulkům hlasitě ohrazují ti, kdo si jejich výrobu zaplatili.

[Pavel Stárek]

Takové titulky jsou velmi často jazykově kostrbaté, nepřesně přelože, obsahují pravopisné chyby a časování taky nebývá nejideálnější.

Dovolil bych si oponovat, tyto titulky, tvořené řekněme "komunitou" bývají mnohdy velmi kvalitně zpracované a to i včetně časování. Na rozdíl od některých "profesionálních" titulků obsažených na DVD.

A například mně přišlo, že když ČT začala dávat seriál IT Crowd, tak titulky kterými to bylo otitulkováno byly velmi podobné (ne li shodné) s těmi, které se daly sehnat v temných vodách internetu, čímž samozřejmě nechci říct, že je někdo z ČT stáhnul a dal je vysílat, ale mohl je dělat klidně stejný člověk.

[Non_E]

Zapomněl jste si zvýraznit, že rozmnoženina musí být dočasná nebo náhodná. První citované ustanovení se vztahuje na síťové cache atp. Druhá citace naopak zmiňuje potřeby zdravotně postižených jako výhradní účel vytvoří rozmnoženinu díla. Tudíž tudy taky cesta podle mě nevede.

[gtz]

proč? někdo udělá titulky k filmu, který není prozatím u nás dostupný a ty titulky použije na svoje zakoupené DVD (co já vím třeba v PL,D apod.) proč by to mělo být nelegální?

[Filip Jirsák]

Užití pro osobní potřebu je něco úplně jiného, než šíření.

[gtz]

ééééé blbě jsem to napsal, myslel jsem, že někdo udělá ty titulky a dá je ostatním lidem k dispozici. Co má autorský zákon co společného s nějakým textem? Nehledě na to, že ty titulky někdo vytvoří, tedy je autor on .. ne?

[kralyk z abclinuxu]

Ne ne... Autorství se v dnešní době neurčuje ani tak podle toho, kdo co vytvořil, ale spíš podle toho, kdo má právní sílu. Stačí se mrknout okolo sebe, jak to funguje a funguje. (A mnoho dalších podobných...)

[gtz]

Jasný chápu, zlatá éra dabovaných VHS

[Filip Jirsák]

To jen pokud by vytvořil titulky zcela nezávislé na původním filmu. Takové titulky ale zase nebudou nikoho zajímat. Jinak jsou ty titulky dílem odvozeným od toho filmu.

[Christof]

když někdo přeloží knihu a dá ji ostatním k dispozici, co s tím má autorský zákon společného?

[pavlix]

To poznáš u soudu :).

[Filip Jirsák]

Autorský zákon to označuje jako šíření autorského díla a k tomu vyžaduje svolení (buď autora, nebo ze zákona).

[kralyk z abclinuxu]

Dík za třetí způsob, imho budoucnost šíření warezu
(v různých obměnách prakticky nepostihnutelné...)

[CiV]

Něco podobného už tu chvíli máme: Jmenuje se to Owner Free Filesystem

[otasomil]

Titulky k filmům:

Tak jeste hante nadsence, kteri titulky napisou. Vse pochopitelne bez naroku na jakoukoli odmenu.

Chapejte ze tito lide ty titulky NEMUSI vubec vytvaret, ale je to bavi a delaji tim radost jinym divakum.

Viry: .... to jste snad nemyslel vazne .... viry vytvareji samy antivirove spolecnosti, aby mohli prodavat antivirove reseni neb jinak by davno zkrachovaly.

[arnor]

Ad. Viry:

A v kolika antivirových společnostech jste už pracoval, že to takhle určitě víte ? Nebo to přece "ví každý" ?

[otasomil]

>>> to přece "ví každý"

A napada Vas jine zduvodneni ? Programatori "zleho kodu" urco nemaji zajem podporovat byznys nejakych SW firem. Ledaze by je tyto firmy platili coz je totez jako jsem napsal vyse.

[Jendа]

A napada Vas jine zduvodneni ?

Levný výpočetní výkon, levná konektivita a docela slušná anonymita pro distribuci nehezkých materiálů (spam, phishing, DP). Botnet se vždycky hodí.

[pc2005]

Hmm ale to jsou trojský koně jenom. Myslím, že předřečník myslel něco jako Onehalfa apod.

[kotyz]

takovejch pravejch viru uz je dneska malo. dneska sou to spis trojani a backdoory nebo rozesilacky spamu a nic co by mazalo nebo sifrovalo data nebo dokonce nicilo hardware (jako win32.cih alias cernobyl kterej prepisoval flashovatelny biosy nesmyslnyma datama). doba se zmenila.

[Luk]

Ohledně antivirů - i kdybychom přijali fakt, že jde o porušení autorského práva autorů virů (kterým by bylo ovšem i samotné spuštění kódu viru jeho obětí, pakliže nešlo o samovolné spuštění!), tak zcela jistě nejde o trestné jednání. Účelem antivirových programů je chránit proti páchání trestných činů Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, Porušení tajemství dopravovaných zpráv, Neoprávněné nakládání s osobními údaji, Poškození cizích práv, případně některých dalších. Zde jde tedy jednoznačně o Přípustné riziko podle §31 TrZ. Je ovšem fakt, že by to mělo být přímo obsaženo i v autorském zákoně, protože některé aspekty teď nejsou jednoznačné.

[kolemjdoucí]

§ 31 Přípustné riziko (1) Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.

Moje otázky:

1. Má programování mnoha drahých proprietárních antivirů skutečně postavení nebo funkci společensky prospěšné činnosti?
2. Co je to přesně společensky prospěšná činnost? Co je to přesně společensky prospěšný výsledek? Je i umožnění nekontrolovaného stahování "mimořádně umělecky hodnotných" filmů společensky prospěšná činnost? ;)
3. Opravdu nelze dosáhnou společensky prospěšného výsledku jinak? Stačí IMHO, když uživatelé se chovají opatrně.

[Luk]

Má programování mnoha drahých proprietárních antivirů skutečně postavení nebo funkci společensky prospěšné činnosti?

Nemá smysl rozlišovat antiviry podle licence nebo ceny. "Společensky prospěšná činnost" není IMHO definována tím, kolik to stojí. Za společensky prospěšnou činnost považuji například také dodávku pitné vody, elektřiny, plynu atd., provozování nemocnic, výrobu léčiv a mnoho dalších činností. Drtivá většina z nich není provozována zdarma (není důležité, zda to člověk platí přímo nebo nepřímo). Samozřejmě jde pouze o můj výklad, viz dále.

Co je to přesně společensky prospěšná činnost? Co je to přesně společensky prospěšný výsledek? Je i umožnění nekontrolovaného stahování "mimořádně umělecky hodnotných" filmů společensky prospěšná činnost? ;)

Definitivně o tom samozřejmě rozhoduje soud, zejména proto, že zákon tyto pojmy nedefinuje. Umožnění nekontrolovaného stahování "mimořádně umělecky hodnotných" filmů bych osobně za společensky prospěšnou činnost nepovažoval, protože zasahuje do práv autorů, kteří sami jednají plně v souladu se zákonem. To je rozdíl oproti těm antivirům, protože viry (v nejobecnějším pojetí, tj. ve smyslu "škodlivého softwaru", bez ohledu na technické detaily) jsou vytvářeny s cílem "škodit", konkrétně se jedná o trestné činy, které jsem uvedl.

Opravdu nelze dosáhnou společensky prospěšného výsledku jinak? Stačí IMHO, když uživatelé se chovají opatrně.

V řadě případů ani sebevětší opatrnost nestačí, protože viry využívají chyb v existujícím softwaru.

[František Bártík]

Podle mého názoru jsou podobné vágní formulace vysloveně škodlivé, směřují k nastolení soudcokracie a vytvářejí prostor pro soudní libovůli (a soudní zvůli). Třeba každá obsahová náplň podnikání podle Živnostenského zákona by šla označit za "společensky prospěšnou činnost".

Tvrdíte, že při posuzování přípustného rizika, by se mělo přihlížet k bezúhonosti (u filmařů) anebo motivaci (u autorů virů) osob, jejichž práva byla dotčena. Tento přístup však v definici přípustného rizika nemá oporu.

[Filip Jirsák]

Zajímavé je, že tam, kde se tyhle „vágní formulace“ normálně používají, vše funguje. A když se do toho začnou montovat přesné formulace (jako zákaz oslepování pilotů laserem), fungovat to přestane.

[Luk]

Podle mého názoru jsou podobné vágní formulace vysloveně škodlivé, směřují k nastolení soudcokracie a vytvářejí prostor pro soudní libovůli (a soudní zvůli).

Takhle je ale postaveno celé právo, nejen to trestní. Vždycky bude tíha rozhodování na soudcích. Jako další typický příklad podobné situace bych mohl uvést užití fotografie (ve smyslu § 12, odst. 3 ObčZ), kde jsou rozpoznatelně zachyceny osoby. Některá z osob tvrdí, že užití je v rozporu s jejími oprávněným zájmy. Zde je čistě na soudu, jak to vyhodnotí. A dokud nebude nějaký takový případ řešen, můžeme jen spekulovat o tom, jak by to dopadlo.

Tvrdíte, že při posuzování přípustného rizika, by se mělo přihlížet k bezúhonosti (u filmařů) anebo motivaci (u autorů virů) osob, jejichž práva byla dotčena. Tento přístup však v definici přípustného rizika nemá oporu.

O "bezúhonnosti" jsem nehovořil, hovořil jsem o zásahu do práv autorů, kteří provozují činnost která není trestná. Ohledně autorů virů nejde o motivaci, nýbrž o úmysl spáchat uvedené trestné činy). Můj pohled se opírá především o § 12, odst. 2 TrZ, který vymezuje uplatnění trestní odpovědnosti jen na případy "společensky škodlivé".

[Zdenek]

Resite nepodstatne ptakoviny. Budoucnost sdileni je v plne sifrovane, dynamicky distribuovane anonymni siti bezici nad internetem. Neco jako http://i2p2.de/ nebo hidden services v Tor zalozene na onion routingu. Pratele velkeho obsahu to moc dobre vi a nevi co s tim. Tlakem na soucasne koncove sdilece jen pooteviraji dvirka Pandoriny skrinky. Takze ted jsou tu snahy o kontrolu sifrovani nebo primo uzivatelskych pocitacu. Jo bude to zajimave