Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Christopher Blizzard na blogu na hacks.mozilla.org hodnotí přínos Firefoxu od vydání jeho první hlavní verze před pěti lety. Zmiňuje úroveň podpory webových standardů, doporučení a nově vznikajících technologií mezi moderními prohlížeči.
Vývoj webových technologií se zrychlil stejně jako inovace v prohlížečích, vznikly i nové prolížeče díky cestě, kterou Firefox vyšlapal. Podíl Firefoxu stále roste rychleji než podíl všech ostatních prohlížečů dohromady, jedná se o vlajkovou loď open source komunity s 330 miliony koncovými uživateli. Podíl dominantního Internet Exploreru na trhu začal po deseti letech klesat na méně než dvě třetiny. Firefox spolu se Safari začal řádově zrychlovat zpracování JavaScriptu. Třetina až polovina uživatelů Firefoxu používá nějaký ze zdaleka největšího počtu doplňků na trhu díky unikátní výhodě, že Firefox je napsán ve značkovacím jazyce, který lze editovat podobně jako webové stránky, což je také zdroj inspirace pro zbytek trhu. Díky Firefoxu koneckonců vznikly inovativní nástroje jako například Adblock, Noscript, Greasemonkey, Firebug, WebDeveloper nebo Personas. Firefox přinesl standardizovaný symbol pro RSS kanály a zpopularizoval je mezi uživateli. Firefox otevřel éru otevřených formátů pro audio a video, propojil SVG s HTML, stál u zrodu akcelerované 3D grafiky (WebGL) a v neposlední řadě také moderního otevřeného systému fontů. Takový úspěch, inovace a posílení otevřených a standardizovaných formátů si před 5 lety těžko někdo dokázal představit. Jsem přesvědčen o tom, že to přes všechny možné vady na kráse stálo za to. Jinak by dnes Microsoft asi teprve dokončoval Internet Explorer 7 (jestli vůbec), Opera, Safari a Mozilla Suite by měly svých pár procent skalních příznivců s nedostatečným tlakem na tvůrce webových stránek optimalizovaných pouze pro jeden prohlížeč a často zcela nefunkčních v jiném, Google by zřejmě neviděl potenciál ve vzniku Chrome a Microsoft se držel dominantní pozice s více než 90 % trhu. Ať už nám tedy vyhovuje jakýkoliv prohlížeč, který si dnes z poměrně široké nabídky můžeme vybrat, lze se v nejbližších letech těšit na ještě zajímavější vývoj.
Tiskni
Sdílej:
Každopádně, nikdy není tak dobře, aby nemohlo být lépe. Tak snad to Firefoxu vydrží.
Ten konec toho blogpostu je jako ten "zlý" vesmír ve Star Treku.Pamatuju, jak jsem kdysi viděl obrázek Borgy kompletně asimilvané Země (pokud se nemýlím, bylo to z filmu Startek VII: První kontak), přes kterou byly zelenými znaky vypsány různé statisky o asimilovaném pozemském obyvatelstvu. Poslední řádka vypadala takto:
Všichni používají Internet Explorer.Pro upřesnění - bylo to někdy v roce 1998, tj. ještě za doby Netscapu a první browserové války. Díky Mozille a Firefoxu za to, že tato časová linie, stejně jako v onom Startreku, zůstala čistě hypotetickou
.
díky unikátní výhodě, že Firefox je napsán ve značkovacím jazyce, který lze editovat podobně jako webové stránky, což je také zdroj inspirace pro zbytek trhu.a taky je to jeden z nejvetsi pruseru firefoxu, kvuli kteremu je tak nenazrany a pomaly.
.
Já se nehádám, já píšu pravdu.
Jsou filosofické směry tvrdící, že existují různé pravdy, že každý může mít tu svou.
...když má asi řádově nižší funkcionalitu než ořezaný Firefox...
Ty jsi ten prohlížeč, nikdy neviděl, že? Ale můžeš si zase klidně jít honit nad Firefoxem.
kriplíci co tomu moc nerozumí.Můžu se dobrovolně pasovat do šlechtického stavu
kriplík co tomu moc nerozumínebo musím být pozván na nějakou společenskou událost s oslavou při jejíž příležitosti bych byl oficiálně pasován?
.
,
Mozilla/5.0 (X11; U; Linux x86_64; cs-CZ; rv:1.9.0.14) Gecko/2009090217 Ubuntu/9.04 (jaunty) Firefox/3.0.14ale neboj, na lidi, co nejsou na stejné vlně jsem si zvykl, koneckonců, konfrontace s nima je každodenní zaležitostí - takže drž si dál piču a krok a můj humor nech být
.
). Taky FF neberu jako nějakou modlu, má své chyby. Ale zatím mi nejvíc vyhovuje.
Kapitáne Tomeši, na palubu!
Po boku Kapitana Pejska :D
To je blbost. Všichni přece ví, že budoucnost se skrývá v Epiphany!
Jinak si pamatuju na dávný blog toho, kterého nevím jak pojmenovat a ten je docela podobný. Skoro bych až řekl plagiát.
Mozilla/5.0 (X11; U; Linux i686; cs-cz) AppleWebKit/531.2+ (KHTML, like Gecko) Safari/531.2+"?
IMHO tak trošku demagogie. Proč?
Jinak by dnes Microsoft asi teprve dokončoval Internet Explorer 7 (jestli vůbec), Opera, Safari a Mozilla Suite by měly svých pár procent skalních příznivců s nedostatečným tlakem na tvůrce webových stránek optimalizovaných pouze pro jeden prohlížeč a často zcela nefunkčních v jiném, Google by zřejmě neviděl potenciál ve vzniku Chrome a Microsoft se držel dominantní pozice s více než 90 % trhu.To je takový dost... éé, jak to říct, nepřesné, nic neříkající vyjádření, protože kdyby nebylo Firefoxu, bylo by nečeho jinýho. Firefox byl prostě logický vývoj browseru. MS se k tomuto vývoji neměl, nikdo jiný taky ne, tak to udělala Mozilla. Kdyby to ale neudělala Mozilla, udělal by to dřív nebo pozdějc (spíš dřív) někdo jiný.
Mozilla měla technologii a komunitu na vývoj a propagaci samostatného prohlížeče.
Jinými slovy, jak jsem psal, Mozilla měla (zdrojáky) Netscape.
I kdyby nějaký nový produkt přišel, těžko by měl takový nástup jako Firefox a rozhodně by se vše posunulo o pár let.
Znovu (řečnická otázka): co byl zač ten Google Browser? Firefox 1.0 vyšel na podzim 2004, v létě se konal Mozilla Developer Day na půdě Google a o tom prohlížeči se tehdy dost spekulovalo.
Mozilla měla technologii a komunitu na vývoj a propagaci samostatného prohlížeče.Kdyby to neměla Mozilla, měl by to někdo jiný... Tak by to bylo o půl roku, o rok pozdějc, no a co...

Ale Netscape od verze 4.x a výše byl tržní propadák a technologická zaostalost a pomalost.Jo, ale až od tý verze 4.x, předtím byl dobrej a na tom je taky FF založenej.
Jo, ale až od tý verze 4.x, předtím byl dobrej a na tom je taky FF založenej.Kdybys aspoň nelhal, bylo by to supr: "Ultimately, the Mozilla core developers concluded that the old code could not be salvaged. As stated on the October 26, 1998 development roadmap, it was decided to scrap the whole code base and rewrite it from the ground up.[4]. The resulting plan included, among other things, the creation of a whole new cross-platform user interface library and a new layout engine." http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Mozilla_Application_Suite#Rewriting_from_scratch
Kdybys aspoň nelhal...Asi ti uniká rozdíl významový mezi slovy 'lhát' a 'mýlit se', že?
(což ovšem není můj názor, jen říkám, že se na to dá koukat různě).