Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
2. díl - Vytvoření, publikování a sdílení kalendáře
Pokud již máme funkční WebDAV, můžeme přistoupit k vytvoření, publikování a sdílení kalendáře. Stáhneme si kalendář jako rozšíření pro pro Mozillu Thunderbird (nebo pro Firefox, Mozillu...) a nainstalujeme ho do Mozilly Thunderbird volbou v menu
Nástroje -> Správce rozšíření ->
Stiskneme Instalovat a vybereme místo, kam jsme předtím uložili stažený soubor. Po restartu najdeme kalendář v menu Nástroje -> Kalendář
Protože chceme mít možnost kalendář spouštět samostatně, vytvoříme si na ploše spouštěč Thunderbirdu, kde v řádce příkaz ve Vlastnostech spouštěče přidáme parametr pro spuštění kalendáře:
thunderbird --calendar
u verze pro linux
"disk:\\cesta\thunderbird.exe" -calendar
u jiného nejmenovaného os .
U pouštěče (zástupce) můžeme pro odlišení změnit ikonu - já např. používám ikonu z Mozilly Sunbird.
a) Založení kalendáře
Kliknutím na nově vytvořený spouštěč otevřeme aplikaci kalendáře. Zvolíme záložku Kalendáře. Pod ní najdeme první místní Kalendar. Vybereme jej a dvojím kliknutím (nebo pravým tlačítkem myši) na pole nejlépe někde v minulosti vložíme první záznam.
Tento krok je důležitý pro úspěšné publikování kalendáře.
Soubor, který chceme umístit na WebDAV server musí obsahovat aspoň jeden záznam. To platí i v případě, kdy již pracujeme se vzdálenými kalendáři. Pokud bychom ze vzdáleného kalendáře vymazali všechny záznamy, *.ics soubor by měl nulovou velikost a při pokusu o jeho načtení bychom obdrželi chybové hlášení o tom, že "tento soubor se jeví jako neplatný".
b) Publikování kalendáře
Klikneme pravým tlačítkem na (místní) kalendář a zvolíme "Publikovat celý kalendář". Do políčka Adresa URL zadáme adresu podle záznamu, který jsme již dříve zadali do souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
na našem WebDAV serveru. V našem případě to tedy bude: https://www.myhost.org/webdav/franta/franta.ics
pro založení vzdáleného souboru franta.ics
. Protože kalendář nás o chybě nemusí informovat, můžeme se podívat na server, zda je v příslušném adresáři /var/www/webdav/franta
skutečně vytvořen soubor franta.ics
.
c) Přijetí vzdáleného kalendáře
V menu Thunderbirdu nyní vybereme v menu volbu Soubor -> Přijmout vzdálený kalendář a zadáme název nového kalendáře (který se nemusí shodovat s názvem vytvořeného souboru) např. "Franta - osobní kalendář na serveru".
Zadáme barvu, kterou chceme pro kalendář používat (lze ji kdykoliv změnit) a do políčka umístění vložíme tutéž cestu jako před chvílí. Zaškrtneme volbu Publikovat změny automaticky a stiskneme OK. Poprvé se nám zobrazí upozornění o certifikátu, který přijmeme a pak výzva k vložení jména a hesla. Po správném přihlášení se nám objeví vzdálený kalendář. Jeho načtení signalizují točící se šipky umístěné po pravé straně jeho názvu. Poté, co jsme úspěšně absolvovali publikování svého osobního kalendáře na WebDAV server, můžeme přikročit k sdílení jednoho kalendáře více uživateli.
d) Sdílení jednoho kalendáře více uživateli
Nejprve vytvoříme na serveru příslušný adresář se správnými právy - např. /var/www/webdav/doprava
a v souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
zadáme jména uživatelů, kteří budou tento kalendář sdílet:
[Directory /var/www/webdav/doprava/] require user franta karel jirka [/Directory]Pozn. Místo hranatých závorek uvedených zde používáme v konfiguračním souboru "špičaté" závorky.
Dále vytvoříme těmto uživatelům na serveru přístupová hesla příkazem
htpasswd /etc/httpd/passwd/passwd.dav jmenouzivatele
bez parametru -c (jinak bychom si vymazali předchozí hesla). Toto vše bylo uvedeno již dříve.
Tím jsme zajistili to, že uživatelé franta karel jirka budou společně sdílet vzdálený klendář doprava.
Způsobem popsaným v bodech a) a b) vytvoříme z klientského počítače na serveru soubor vzdáleného kalendáře doprava.ics
a volbou "Přijmout vzdálený kalendář popsanou v bodě c) ho nasdílíme na ostatních počítačích u všech zvolených uživatelů.
Od tohoto okamžiku vzdálený kalendář doprava úspěšně sdílí uživatelé franta karel jirka.
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají své heslo.
Poznámka
U sdílených vzdálených kalendářů nesmíme zapomenout zaškrtnout volbu Publikovat změny automaticky.
Další užitečná zkratka při práci s kalendářem je Ctrl+R pro znovunačtení obsahu vzdálených kalendářů.
Tiskni Sdílej:
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají společné heslo.
Skutečně používají společné heslo? Není to tak, že používají společný kalendář, ale každý se svým heslem?
MartinT