Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Za Jánošíky bychom je dle mého názoru považovat neměli.
Výpalné je věcí lobbistů, takže je celkem možné, že bude za cokoliv. To sledování alespoň v blízké budoucnosti nevidím reálně.
Neměly bychom spíše multimediální a softwarové piráty považovat za "Jánošíky" kteří "okrádají" zbohatlé "umělce" a ještě zbohatlejší "softwarové giganty" ...
Ne, neměli.
...a poskytují toto chudým kteří by si nic takového nekoupily ?
Hehe, tohle mě vždy dostane. Oni by si to sami nekoupili? Takže to vlastně nechtějí. Nebo to chtějí, ale nechtějí za to platit?
Tohle mi připomíná nějakou debatu v rozhlase, kde jeden posluchač zavolal a přiznal se ke stahování mptrojek. Na otázku, proč si to nekoupí na CD odpověděl, že za takový hnůj (tím myslel tu hudbu) by nedal ani korunu. Proč stahuje "hnůj" (tedy předpokládám něco, co se mu nelíbí), již neprozradil.
A jdeme tedy k tomu providerovy. Poskytuje informace o trafiku na svých linkách k zákazníkům třetím osobám jako třeba PČR, OSA, Intergram... ?
Ne neposkytuje.
Neexistuje dokonce náhodou speciální oddělení u těchto organizací které se sledováním přenesených dat zabývá ?
Spec. oddělení ne, ale ISP tato data sbírá pro svou statistiku a další rozvoj sítě. Tedy čistě interní informace.
Budou jednou provideři nuceni ze strany "ochránců práv" blokovat porty na kterých běží P2P ?
Nuceni ne, ale někteří to dělají sami od sebe.
Tohle je ale nekonečná debata. Stahovači budou vždy tvrdit, že by si to stejně nikdy nekoupili, a proto společnostem neuniká zisk. (Opět, proč stahují něco, co jim nestojí ani za těch pár korun, většinou neprozradí.). No a společnosti na základě existence stahovačů budou vždy požadovat přísnější pravidla, poplatky a monitoring.
Pro nekoho je 500kc pouze "par korun", pro nekoho je to to docela slusna castka.tak nějak ... on by jim ten film za "pár korun" třeba stál - třeba maximálně za stovku, což ovšem běžná distribuce mnohonásobně překračuje, takže smolík; druhá věc je otázka dostupnosti, když mají možnost za cenu připojení, tak i ta stovka je moc nevím, v jakém vzdušném zámku žije Heron, ale v mojem okolí podíl "originál" (čti lisovaných, v obchodě zakoupených) filmů oproti páleným (zkopírovaným) prudce vzrostl a nadále stoupá od doby, co se přibalují k tiskovinám za ~30 Kč navíc - zjevně to těm lidem za takovýchto pár korun stojí (ostatně ani ta internetová tlustolinka, na které se dá slušně stahovat, není doteď na většině míst příliš levná, ale místo nějakého základu třeba za 200 Kč mnozí lidé raději dají přes 1 kKč měsíčně, aby si mohli stáhnout třeba 20 filmů za měsíc, než aby si za stejný peníz koupili jen dva)
Muzu prijit do kina, podivat se na film a pak rict "hmmm, to byla sracka, vratte mi penize", nebo s DVD nebo hudebnim CD? Mam dojem, ze obchodnici by me poslali nekam.opatrně s tímto argumentem, to nemůžeš udělat ani u normálního zboží, které si v krámě osaháš ...
nevím, v jakém vzdušném zámku žije Heron, ale v mojem okolí podíl "originál" (čti lisovaných, v obchodě zakoupených) filmů oproti páleným (zkopírovaným) prudce vzrostl a nadále stoupá od doby, co se přibalují k tiskovinám za ~30 Kč navíc
Já jsem pouze poukázal na skutečnost, že lidé jako důvod, proč odmítají platit uvádějí: "za takové sračky platit nebudu".
Nevím jak ty, ale na sračkový film se nedívám a sračkovou hudbu neposlouchám. Proto je mi zcela jedno kolik stojí a nekoupil bych si to ani za těch 30kč. Na druhou stranu, pokud se najde kvalitní film, tak jsem ochoten si za něj připlatit, protože za 1 rok se podívám max na 5 filmů. Podobně z hudbou. Nemusím vidět vše, stejně jako nemusím poslouchat vše. Vybírám si. Takže ve výsledku je to průměrně méně než 1000kč měsíčně (to více utratím za obědy) a za tuto cenu mám vysoce kvalitní hudbu a filmy. (Vše je subjektivní, každému se líbí něco jiného).
Monitorovat traffic, zjišťovat typ a obsah dat apod. všech uživatelů není úplně snadné. Samotný údaj o množství přenesených dat v době internetové tv, rádia, videopůjčoven atd. nic neznamená. Desítky GB jde v pohodě nastahovat jenom kvůli tomu, aby si člověk vyzkoušel pár linuxových distribucí. Popisovaná aktivita providerů by byla asi dost nelegální a celkem nápadná.ehm, nezaspal jsi v pravěku? - jaké zjišťování obsahu, jaktože samotné množství nic neznamená? - kolik spotřebuješ CD/DVD na vyzkoušení linuxových distribucí, zkoumá někdo, jestli si na ně nepálíš hudbu či filmy nebo prostě platíš za každé, ha?!
Blokování portů je k ničemu - P2P by klidně mohlo běžet i na portu 80. Připojení jen s určitými povolenými porty a protokoly by už těžko šlo nazvat Internetem.přesto to spousta domácích uživatelů "těmi internety" nazývá, mají pocit, že jim to stačí, a když si někdo dovolí říct něco na téma zlého providera, který omezuje nebo dokonce blokuje jiný provoz než http, tak ho málem zlynčují coby nejtěžšího kriminálníka, a dívají se na něj úkosem, že to je ten hrozný pirát, kvůli kterému jim jejich seznam.cz jede pomalu a určitě by nejel vůbec, kdyby se o ně hodný provider nestaral a nezkvalitňoval jim linku FUPem ... sic!
Tiskni
Sdílej: