Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »
grep -ioE "(a|r|s|t|d|h|n|e|i|o)" | wc -c)
Spíš než lítání mezi řádky mě ale u qwertz dohání k šílenství slova jako reference. V tomhle ohledu vypadá Dvorak inteligentněji.
To vidim poprve, vypada to zajimave :)
Jak jsem tak na to koukal, tak nic pro mně.
Doporučuju aspoň mezinárodní anglickou QWERTY, ty speciální symboly jsou umístěné docela rozumně.Já už jsem si na symboly a české qwertz zvykl, akorát
| návrháři fakt nevymysleli dobře.
.
I consider typing Dvorak a security measure. If someone tries to type on my computer they get a bunch of gibberish.
Já k jakýmu kompu přijdu a je tam QWERTZ, okamžitě nastavuju QWERTY a QWERTZ mažu, oni se sice pak divěj, ale vzhledem k tomu, že většina těch lidí si to neumí dát spátky, vysvětluju to aktualizacema + diktatůrou Microsoftu!
Ne. Pri psani cesky mackas jinaci pismeka nez pri psani anglicky. Vychozi Dvorak je zameren na anglicke psani a jeho cizojazycne varianty vypadaji docela jinak. Pro porovnani francouzky bepo a normalni dvorak. Skoda ze ustav pro cestinu odmita udelat vyzkum, aby bylo mozne sestavit ceskou variantu Dvoraka.
Colemak ale jen upravena Qwerty, ktera byla navrzena tak, aby se nezasekavali psaci stroje, tak je to asi jedno.
Četnost některých znaků se mírně liší, ale třeba podle tohoto mi efektivita Colemaku vyšla pro češtinu i angličtinu srovnatelná (u Dvoraka se to lišilo a nebylo to lepší, právě naopak).
Qwerty, ktera byla navrzena tak, aby se nezasekavali psaci stroje
Těch historek už jsem slyšel. Máš k tomu nějakou rozumnou citaci?
Posedlost rychlostí. Od té doby co jsem naučil psát všemi deseti mám spíš problém s tím vymýšlet/říct něco rychleji než jsem to schopen napsat.
Tak, tak. Já všemi deseti psát neumím a řekl bych, že jsem toho zatím na kompu napsal docela dost. Pokud vím, tak problém s karpálním tunelem mají spíše myšoidi. Proto taky tak frčí ty různé gelové podložky. Já osobně píšu jinak na klasické klávesnici, jinak na notebookové klávesnici a zase jinak na těch nejrůznějších prťavých klávesnicích u mobilních zařízení.
Klasické počítačové klávesnici se dnes již spíš vyhýbám. Na notebooku mám rozložení jaké používá HP bez numerické klávesnice. Tzn. Del vpravo nahoře, po pravé straně (shora dolů) Home, PgUP, PgDown, End a vpravo dole kurzorové šipky. Vlevo dole Control a vlevo nahoře Esc. Tohle rozložení klávesnice byl mimochodem můj primární požadavek, když jsem před třemi lety svůj druhý notes pořizoval. A rozhodně bude primárním požadavkem i když budu pořizovat jeho nástupce.
Při psaní používám ruce podle situace. často totiž zároveň levou rukou v něčem listuji, nebo s ní přidržuji notes. Takže mi moje notebooková klávesnice vyhovuje do značné míry i tím, že můžu poměrně v pohodě psát pouze pravou rukou (Kombinaci Ctrl-P zvládnu palcem a malíkem). Když jsem se zkousil soustředit na to jak vlastně píšu, tak jsem zjistil, že na klasické klávesnici prsty levé ruky nepřekračuji linii kláves e-s-x a na notebooku e-f-v. Levou ruku mám při psaní stále opřenou dlaní o roh notebooku či klávesnice. Vysvětluji si to tím, že pravou rukou víc mácháím, protože jsem nucen přeci jen čas od času pohnout myší, ovšem díky rozložení kláves na notesu to není třeba zase tak často.
A ještě jsem si povšimnul, že mezi snad vůbec nejčastější pohyby, které používám patří trojťuk, kdy palcem přidržuji pravý alt a ukazovákem a prostředníkem naklepnu buď lomené, nebo složené či hranaté závorky. 
Tiskni
Sdílej: