Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Čas od času narazím na zmínku o projektu Debian Desktop, jehož cílem bylo přiblížit Debian také desktopu. Prakticky jediný výstup, který se podařil uvést v život (ale možná nejsem jen správně informován) je grafický instalátor, jehož uvedení v Debianu si dobře pamatuju. Od té doby se mi zdá, že to nějak vyšumělo do ztracena. Je také velmi rozšířený názor, že jeho úlohu převzalo Ubuntu a já jen doufám, že to není pravda, protože takhle si koncept použitelného Linuxového desktopu rozhodně nepředstavuju. Jaký je vlastně status Debian-desktop project? Podle mailing-listu to vypadá, že je tam docela prázdno. 
Tiskni
Sdílej:
Použitelný desktop pro obyčejného uživatele asi spíš jako Debian než jako Blbuntu. Na stránkách Debian-desktop jsou uvedeny nějaké cíle. Kolik z nich se podařilo splnit? A nebo byl tento projekt kvůli Ubuntu odpískán? Existuje nějaký organizovaný vztah mezi Debianem a Ubuntu, na základě kterého se rozhodli to vzdát?
A to nestačí GNOME?
(Nic proti, ale tyhle věci psané speciálně pro tu kterou distribuci mi příjdou jako naprostý nesmysl...)
Tak dle mého názoru není cílem tohoto projektu vytvořit kopii Ubuntu se všemi těmi networkmanagery, updatery a pod. Cílem tohoto projektu je přinést do debianu instalátor, uživatelské prostředí (gnome,kde) a k tomu patřičné téma. Dále pak je cílem vytvoření ucelené sady programů pro desktop, které lze v instalátoru zaškrtnout. O programech, které se budou instalovat, pokud uživatel zaškrtne tuto volbu se diskutovalo nedávno na mailing listu.
Ano. Tohle mám přesně na mysli. Bohužel, nedávno jsem zde například zaregistroval info, že Debian má problémy s XFCE (Gnome tedy fakt nemusím).
Takhle jsem to nemyslel. Na Ubuntu mě vadí mnohem závažnější věci, než je volba desktopu.
Kdysi jsem měl Debian s KDE 3 a bylo to zcela bez problémů.
Tohle jsem chtěl vědět. Takto mi to stačí, díky.
Recognizing that both GNOME and KDE as well as many Desktop frameworks like GNUstep, GTK, Qt and others exist, we will support the use of them, and make sure they work well on Debian. KDE and GNOME are the primary choices for a default environment for the end user.KDE má svých problémů dost, ale je v Debianu zařazeno, nicméně případná nefunkčnost asi není toliko problém Debianu
Supporting other desktop environments such as XFCE would be nice as well, depending on developer time and space constraints.problémy s Xfce jsou tedy spíše bokovka, když vyjde čas...
We recognize that there are only two important classes of users: the novice, and the expert. We will do everything we can to make things very easy for the novice, while allowing the expert to tweak things if they like.To si myslím, že se daří... Základní užívání je jednoduché ale nehází klacky pod nohy power-userům Jinak web je celkem neaktualizovaný... Mluví se tam o instalaci Woodyho...