Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Čas od času narazím na zmínku o projektu Debian Desktop, jehož cílem bylo přiblížit Debian také desktopu. Prakticky jediný výstup, který se podařil uvést v život (ale možná nejsem jen správně informován) je grafický instalátor, jehož uvedení v Debianu si dobře pamatuju. Od té doby se mi zdá, že to nějak vyšumělo do ztracena. Je také velmi rozšířený názor, že jeho úlohu převzalo Ubuntu a já jen doufám, že to není pravda, protože takhle si koncept použitelného Linuxového desktopu rozhodně nepředstavuju. Jaký je vlastně status Debian-desktop project? Podle mailing-listu to vypadá, že je tam docela prázdno.
Tiskni
Sdílej:
Použitelný desktop pro obyčejného uživatele asi spíš jako Debian než jako Blbuntu. Na stránkách Debian-desktop jsou uvedeny nějaké cíle. Kolik z nich se podařilo splnit? A nebo byl tento projekt kvůli Ubuntu odpískán? Existuje nějaký organizovaný vztah mezi Debianem a Ubuntu, na základě kterého se rozhodli to vzdát?
A to nestačí GNOME?
(Nic proti, ale tyhle věci psané speciálně pro tu kterou distribuci mi příjdou jako naprostý nesmysl...)
Tak dle mého názoru není cílem tohoto projektu vytvořit kopii Ubuntu se všemi těmi networkmanagery, updatery a pod. Cílem tohoto projektu je přinést do debianu instalátor, uživatelské prostředí (gnome,kde) a k tomu patřičné téma. Dále pak je cílem vytvoření ucelené sady programů pro desktop, které lze v instalátoru zaškrtnout. O programech, které se budou instalovat, pokud uživatel zaškrtne tuto volbu se diskutovalo nedávno na mailing listu.
Ano. Tohle mám přesně na mysli. Bohužel, nedávno jsem zde například zaregistroval info, že Debian má problémy s XFCE (Gnome tedy fakt nemusím).
Takhle jsem to nemyslel. Na Ubuntu mě vadí mnohem závažnější věci, než je volba desktopu.
Kdysi jsem měl Debian s KDE 3 a bylo to zcela bez problémů.
Tohle jsem chtěl vědět. Takto mi to stačí, díky.
Recognizing that both GNOME and KDE as well as many Desktop frameworks like GNUstep, GTK, Qt and others exist, we will support the use of them, and make sure they work well on Debian. KDE and GNOME are the primary choices for a default environment for the end user.KDE má svých problémů dost, ale je v Debianu zařazeno, nicméně případná nefunkčnost asi není toliko problém Debianu
Supporting other desktop environments such as XFCE would be nice as well, depending on developer time and space constraints.problémy s Xfce jsou tedy spíše bokovka, když vyjde čas...
We recognize that there are only two important classes of users: the novice, and the expert. We will do everything we can to make things very easy for the novice, while allowing the expert to tweak things if they like.To si myslím, že se daří... Základní užívání je jednoduché ale nehází klacky pod nohy power-userům Jinak web je celkem neaktualizovaný... Mluví se tam o instalaci Woodyho...