Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tiskni
Sdílej:
Ja mam zkusetnosti s ATI 9200 a nVidia 5700 Go. Mohu s klidnym svedomim rict, ze funguji pod Linuxem obe. Chapu tvou snahu o podporu firmy ktera vyrabi otevrene drivery, ale nikdy jsem o zadne neslysel (tim nechci rict ze neexistuje).
Co se tyka vyberu ATI vs. nVidia, tak mohu rici, ze jsem byl vice spokojen s nVidii. Instalace nVidia bala mene problemova. Co se tyka podpory GNU/Linuxu, myslim si ze nVidia se k Linuxu hlasi (mela oficialni ovladace mnohem drive pro Linux nez ATI), ATI se mi zda spise zdrzenliva (muj osobni nazor).
Ati tusim nieco nedavno uverejnilo, ale kvalitativne ma ATI drajvery (a asi aj HW) vraj horsie ako nVidia.
Zdrojaky toho instalatora nVidie su tusim dostupne. Chcel som si to spravit sam, ale zabludil som v tom
Chapu tvou snahu o podporu firmy ktera vyrabi otevrene drivery, ale nikdy jsem o zadne neslysel (tim nechci rict ze neexistuje).a co třeba Matrox? - nechce se mi to zkoumat, jestli zrovna "vyrabi otevrene drivery", ale mám pocit, že podpora akcelerace na Matroxech je v Xech snad "odjakživa" (?)