Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Tiskni
Sdílej:
Ta grafika co jí mám v počítači má hodnotu tipuju někde kolem 150 korun
Ja mam zkusetnosti s ATI 9200 a nVidia 5700 Go. Mohu s klidnym svedomim rict, ze funguji pod Linuxem obe. Chapu tvou snahu o podporu firmy ktera vyrabi otevrene drivery, ale nikdy jsem o zadne neslysel (tim nechci rict ze neexistuje).
Co se tyka vyberu ATI vs. nVidia, tak mohu rici, ze jsem byl vice spokojen s nVidii. Instalace nVidia bala mene problemova. Co se tyka podpory GNU/Linuxu, myslim si ze nVidia se k Linuxu hlasi (mela oficialni ovladace mnohem drive pro Linux nez ATI), ATI se mi zda spise zdrzenliva (muj osobni nazor).
Ati tusim nieco nedavno uverejnilo, ale kvalitativne ma ATI drajvery (a asi aj HW) vraj horsie ako nVidia.
Zdrojaky toho instalatora nVidie su tusim dostupne. Chcel som si to spravit sam, ale zabludil som v tom
Tedy on ten modul sam o sobe je opensource (nebo tedy jeho cast), ale jedine co dela je ze "natahuje" ty binarni proprietarni ovladace. Nicmene neco takoveho by se opravdu v jadru vzivote objevit nemohlo (a to je jen a jen dobre)...
To by nVidia musela sve ovlaace opensourcovat, k cemuz jsem ovsem dost skepticky :-/
Chapu tvou snahu o podporu firmy ktera vyrabi otevrene drivery, ale nikdy jsem o zadne neslysel (tim nechci rict ze neexistuje).a co třeba Matrox? - nechce se mi to zkoumat, jestli zrovna "vyrabi otevrene drivery", ale mám pocit, že podpora akcelerace na Matroxech je v Xech snad "odjakživa" (?)