Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Jó, tak konečně se mi splnil můj dávný sen, jako oddaný KDEčkař navštívit Akademy. Asi není třeba představovat na tomhle serveru, co je to za akci. Jen tak pro neználky, kteří na Abíčko zabrousí omylem - jedná se o každoroční sešlost vývojářů a uživatelů KDE. No a letos je to teprve paráda - přidali se i kluci od Gnome a je to tedy obří událost, na které bude každý, kdo se točí kolem open source desktopu. K tomu ještě na Kanárech! Moc rád jsem se nechal vyslat jako zástupce Red Hatu, potažmo Fedory a samozřejmě jako člověk co občas do KDE přihodí i kousek svého kouzelného kódu. Jdeme na to, ne? Mám přeci jen ještě dvě hodinky na trajektu do Las Palmas a musím se něčím zabavit, než se mi zcela zvedne kufr :D
Z poslední věty jde vytušit, že jsem neskončil rovnou v Las Palmas na Gran Canaria, tedy v místě konání, ale dali jsme si ještě menší dovolenou na Tenerife. Takže let směřoval na letiště Tenerife Norte, s přestupem v Madridu a nervy v Praze na dálnici na letiště. Zažil jsem si dobíhání letadla na poslední chvíli jak z filmu, s přemlouváním paní za okýnkem, ať odblokuje odbavení. Nakonec mělo letadlo stejně 40 minut zpoždění, pohoda, jazz, i zavazadla to s námi zvládla až do cíle. Šup k okýnku pro auto a švihem do La Orotavy do hostelu. Ani jeden z výpravy (no výpravy, já a jeden další čtenář tohoto serveru) nejsme kovaní řidiči a Orotava byl opravdu šok - šílení španěláci na cestách a celé město ještě v šílenějším kopci. Jednoduše školka rozjíždění do kopce, protože skutečná škola přijde pozděj! No, hostel nalezen, auto uloženo a naše zvadlé těla jakbysmet.
Či spíše druhý, ale cesta se přece nepočítá. Plán zněl jasně - projet co nejvíc jde, zkusit se dostat úplně na západ, Masca a k tomu checknout cestu na Pico del Teide. Cesta na západ byla perfektní, podél pobřeží, jen skončila na výstražných cedulích ve čtyřech jazycích, že průjezd není dobrý nápad. Ok, točili jsme (jak jsme se pozděj dozvěděli, Slováci nemají takové zábrany a strach ze značek :D). No nic, jeli jsme se podívat na Mascu. Už ten kopec, na který jsme měli vyjet budil respekt, cesta plná kliček, ale pořád krásná. Až do chvíle, kdy se z cesty, na kterou se bez problémů vejdou dvě auta, stala cestička, kde naše malá Ibiza měla problém se vejít. To vše pěkně vysoko a na pokraji strmého srázu. Tak nakonec jsme se vešli i s normálním velkým autobusem, občas projel náklaďák a všichni byli ve výsledku spokojeni. Až na ty pocuchané nervy z toho, jestli vůbec dojedeme. Výhled za to ovšem každopádně stál. Jak na sousední ostrovy, tak do nádherných údolí. V Santiagu del Teide jsme si dali bocadillo (bagetku, pěkně připravenou na místě) a vyrazili nazpět, tentokrát přes národní park Teide. Ano, ten kde leží samotné Pico del Teide - nejvyšší hora Španělska. Opět paráda, ale skutečný průzkum Teide jsme si nechávali na...
Kupodivu jsem se dospal a překonával jsem strach z výšek. Vrchol 3700 metrů nad mořem je pěkná výška. No a mě se dělá blbě, když stojím na židličce a informaticky měním žárovku (vtip). Musel jsem přežít. Krásně naladilo centrum pro návštěvníky na pokraji národního parku s filmečkem o ďáblovi z Teide, který někde hluboko pod zemí odpočívá a čeká zase na svůj velký den. No to už stojíme frontu na lanovku, 25 éček tam i zpět, v rukách držíme povolení na výstup na samotný vrchol a třeseme se. Jeden strachy, druhý natěšený na fotky :D Lanovka se přežila líp než jsem čekal, nuda a vidím ten kopec. Po druhé se začínám klepat, to nedám. Ale Avio dole na vlezu už je náš friend, vysvětluji mu, jak vyslovit mé jméno a pomalu končíme ve španělštině. Nešu*at prý kameny, zvířata atd. (vlastně jsme ve Španělsku, takže nebrat, žádná Latinská Amerika). Cca 3500 metrů, vzduch v pohodě krásně dýchatelný, teplota ideální a lezeme nahoru. I já ajťák zvládám v pohodě. Pro turisty všechno, krásná cestička z kamenů až na vrchol. Prostě zvládne to každý, kdo má povolení. Doporučuji požádat si už doma v klídečku mailem. Jen to už jsem na vrcholu a neodpustím si malou odbočku.
Ještě v dobách mládí, v dobách kdy ARTH nebyl ARTH, ale Another Rolling Bricks, Válící se cihly, ČVK atd... Prostě má tehdejší kapela a když jsme zkoušeli jeden strašně úchylný song od A (jediný akord), tak na konci Mekošek pokaždé zapálil sirku a končil slovy: "Tady smrdí síra, tady smrdí síra!".
Takže zpět na Teide a můžu říct - tam opravdu smrdí síra! Z kráteru neustále uniká a je pěkně teploučká. Hlavně tedy jedné Slovence, kterou jsme tam potkali, smrděla. Prakticky Říp - slovanská hora. Na vrcholu se ještě nacházela banda Rusů. Děs.
Naštěstí pod Teide byl opět klid a když člověk ušel pár metrů, ztratil se z dosahu turistů a byl božský klid. Až na ten signál mobilu a jednu SMS. Zajímavé, velký národní park, celý v cca 2000 metrech a signál pořád výborný. No nic, domů, jeden brainwashing dokument s Frankem a spát. Ráno opět brzy do světa.
Neboli dnešek, stále ještě pokračuje :D Směr východ, cíl fotit Pico del Teide z Pico del Inglés. Bohužel počasí říká ne, mraky, vítr a kosa. Vrátit auto. Autobus do Santa Cruz de Tenerife a nekonečné čekání na trajekt. Teď tu v telce běží nějaké sílená komedie s Adamem Sandlerem, vzpomínám na otřesné španělské dabingy a jdu se projít po lodi. Večer nás ještě čeká ubytování v hotelu, registrace a tolik očekávaný social event. Letím. Teda plavu, mějte se.
Tiskni
Sdílej:
Já myslel. že se na takových samitech programuje nebo rozebírají věci ohledně DE. A ne taková flákarna .