Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Poslední měsíc jsem se docela intensivně věnoval nastavení disků, rozdělení oddílů a výběru správného FS.
Mám tyto disky:
/dev/hda:
Model=WDC WD2000JB-00GVA0, FwRev=08.02D08, SerialNo=WD-WCAL81446368
Config={ HardSect NotMFM HdSw>15uSec SpinMotCtl Fixed DTR>5Mbs FmtGapReq }
RawCHS=16383/16/63, TrkSize=57600, SectSize=600, ECCbytes=74
BuffType=DualPortCache, BuffSize=8192kB, MaxMultSect=16, MultSect=16
CurCHS=65535/1/63, CurSects=4128705, LBA=yes, LBAsects=268435455
IORDY=on/off, tPIO={min:120,w/IORDY:120}, tDMA={min:120,rec:120}
PIO modes: pio0 pio1 pio2 pio3 pio4
DMA modes: mdma0 mdma1 mdma2
UDMA modes: udma0 udma1 udma2 udma3 udma4 *udma5
AdvancedPM=no WriteCache=enabled
Timing cached reads: 1216 MB in 2.00 seconds = 607.96 MB/sec
Timing buffered disk reads: 164 MB in 3.03 seconds = 54.09 MB/sec
/dev/hdb:
Model=ST3160023A, FwRev=8.01, SerialNo=3JS3WBXS
Config={ HardSect NotMFM HdSw>15uSec Fixed DTR>10Mbs RotSpdTol>.5% }
RawCHS=16383/16/63, TrkSize=0, SectSize=0, ECCbytes=4
BuffType=unknown, BuffSize=8192kB, MaxMultSect=16, MultSect=16
CurCHS=65535/1/63, CurSects=4128705, LBA=yes, LBAsects=268435455
IORDY=on/off, tPIO={min:240,w/IORDY:120}, tDMA={min:120,rec:120}
PIO modes: pio0 pio1 pio2 pio3 pio4
DMA modes: mdma0 mdma1 mdma2
UDMA modes: udma0 udma1 udma2 udma3 udma4 *udma5
AdvancedPM=no WriteCache=enabled
Timing cached reads: 1368 MB in 2.00 seconds = 683.96 MB/sec
Timing buffered disk reads: 164 MB in 3.04 seconds = 54.02 MB/sec
Zkrátka: 200GB WesternDigital, 160GB Seagate. Oba 8MB cache a ATA133. Rychlosti uvádím pro další srovnání.
Na disku hda mám WindowsXP a Fedora Core 4. Původní rozdělení vypadalo nějak takto:
hda1 NTFS 38GB hda2 EXT3 36GB / hda3 free 4GB hda4 JFS 114GB sklad
Vzhledem k tomu, že Windows používám minimálně, tak jsem zmenšil oddíl na 10GB (ten NTFS je něco přes tři roky starý a byl několikrát kopírován na jiné fyzické disky, zmenšení v PQMagic bez problémů) a zbytek disku přerozdělil takto:
hda1 NTFS 10GB hda2 EXT2 512MB /boot hda5 EXT3 2GB / hda6 EXT3 8GB /usr hda7 EXT3 4GB /var hda8 EXT3 30GB /home hda9 JFS 137GB sklad
Toto rozdělení mi +/- poradil človek, který je šefredaktorem časopisu o linuxu a dlouholetým uživatelem Gentoo. Říkal, že je lepší rozdělit disk na jednoúčelové partišny a doporučoval mi ext3. Výhody tohoto rozdělení: samostatný boot (toho využívám i teď), lze libovolně měnit FS (není takový problém zazálohovat 8GB partičnu), lepší možnosti zálohování. Nevýhody: plýtvání místem a velké problémy při seeku (toto se ukázalo být tak velkým problémem, že jsem si disk nakonec rozdělil jinak, viz dále).
Pár poznámek:
Mám asi 300 000 souborů s maily (maildir). Tyto soubory se z ext3 (vytvořil jsem si speciální 2GB partišnu JEN pro emaily), čtou rychlostí 600kB/s. Mám 1GB paměti a tedy není problém třeba 40% té partisny mít v diskové cache. Tohle opravdu nechápu. Disk neustále seekoval a na PC se prakticky nedalo pracovat.
Další problém nastal s JFS. Soused má malý disk a má u mě share (přes 100mbps síť). Kopírovat asi 50GB na ten čertvě vytvoření oddíl s JFS a jelo to tak 3MB/s. Říkal jsem si, fajn soused má moc fragmentovaný disk. Hmm. On ne. Já. Když jsem ty jeho data pak kopíroval na hdb, tak to jelo v podstatě max 5MB/s a opět bylo slyšet kmitající hlavičky.
Pokračování za chvíli... Tak jsem zpět.
Poslední a finální rozdělení vypadá takto:
hda1 NTFS 10GB hda2 ext2 512MB /boot hda5 ext3 9GB / hda6 XFS 167GB /home hdb1 XFS 146GB sklad
Copy z hda na hdb kolem 35MB/s (srovnej s JFS...). Na /home mám 300 000 mailů, squid cache, dva weby, pár DVD ISO a 20GB soubor(y). Je to rychlé, seek disku prakticky není slyšet.
Výsledkem tohoto testu je, že nejlepším FS je pro mě XFS. Dost lidí tu psalo, že se jim ztratila data při výpadku napájení atp. Mě se nic takového nikdy nestalo (na hdb používám XFS od začátku). Dále jsem slyšel, že XFS nemá rád mnoho souborů. Squid cache a maily jsou daleko rychlejší než při použití ext3 a dokonce i reiserfs (což mě dost překvapilo).
Na LVM se vrhnu, až budu mít pořádný RAID řadič. Vytvořit 300GB oddíl přes dva obyčejné ATA disky opravdu nechci. Na jednom kanálu to mám z důvodu nemožnosti jiného uspořádání v case (během 14 dnů si koupím nový).
Abych to celé srhnul: Překvapilo mě jak disk seekoval na ext3; vysoká fragmentace na čistém JFS; pomalá práce se statisíci soubory u ext3 reiserfs.
Stroj: Athlon XP 2400+, 1GB 333DDR, VIA KT400. Více
Nastavení ext3: dir_index, writeback, noatime, commit=60. Ostatní FS default + noatime.
Tiskni
Sdílej:
/boot ext3 100MB / xfs/reiserfs 5-6GB /var xfs/reiserfs 1GB /dataVG xfs/reiserfs ~GB LVMja osobne preferujem XFS. Myslite, ze ma zmysel na desktope delit / a /usr ?
), úžasně flexibilní.
Taky jako filesystem já osobně preferuju reiserfs, mam s ním mnohem lepší zkušenosti než s ext3 (ext3 mi na starém PC několikrát odešel, kdežto reiserfs tam funguje krásně už mnohem delší dobu... a také je znatelně o hodně rychlejší
). Vím, že o reiserfs stále ještě kolují různé děsivé mýty, ale to je jen odkaz minulosti, u mě se např. jak už jsem psal ukázal mnohem stabilnější a robustnější (a také pro naprostou většinu operací rychlejší) než ext3.
Co se týče XFS, tak ten bych si na disk v počítači bez UPSky teda opravdu nedal. To že si s ním při tvrdých výpadcích (vypnutí PC za běhu, výpadek proudu, atp.) nepřišel o žádná data je IMHO jen neskutečné štěstí. Ten filesystem je tak prostě stavěn... je to skvělý fs, ale bez UPS prostě podle mě sebevražda
To si říkám taky. Ale /home se zálohuje denně, takže o důležité věci by uživatelé nepřišli. V podstatě bych jen musel znova stahovat ISO těch pár live distribucí, což není taková tragedie.
BTW: Asi by bylo dorbý, kdyby se to stalo, aspoň bych konečně přišel o ty kraviny, který nemám odvahu smazat s tím, že je možná někdy budu potřebovat. 