Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Já znám jednu obvodní lékařku a ta je celá štěstím bez sebe z plateb u lékaře. Proč? Protože jí to navýší administrativu o 150%, kterýmžto pádem se to nevyplatí.
Já měl na mysli něco jiného. Že před tím to bylo zadarmo a teď už to zadarmo nebude. Chápeš, do zdravotnictví šlo 0kč a to se má teď změnit .
BTW hrozně nám to vypadává, zkusím ukecat naše, abychom přešli k tobě.
Jasně, není problém, napíšu ti na jabber a domluvíme se.
Já měl na mysli něco jiného. Že před tím to bylo zadarmo a teď už to zadarmo nebude. Chápeš, do zdravotnictví šlo 0kč a to se má teď změnit.
Jen jsem nabídl pohled z druhé strany barikády. Jo a školství Liška (vůl) bohužel nezpoplatní.
Jasně, není problém, napíšu ti na jabber a domluvíme se.
První je musím ukecat doma, do té doby je to trošku mimo.
Protože jí to navýší administrativu o 150%, kterýmžto pádem se to nevyplatí.Podle tohoto klíče by všichni, kdo prodávají věci za 30 Kč a méně, těžce prodělávali. Lékaři tak jako tak obvykle vybírají poplatky (např. za potvrzení na řidičák), takže nějakou agendu pro platby v hotovosti stejně musí vést.
Dává připojení do nižší daňové sazby?
A to by pomohlo jak?
Možnosti připojení nejsou o ceně. Je to o těch možnostech. Když někam nevede kabel nebo optika, tak zbývá wifi bastlení. To je tak asi jediné, co si jednotlivec (a menší firma) může dovolit. Prostě je nereálné, aby si jednotlivec platil výkop do nejbližšího přípojného switche, protože to jsou náklady v milionech. Tohle by právě měl nějak zajistit stát. Podobně, jak zajišťuje elektřinu, vodu, plyn a dopravní obslužnost.
A stát elektřinu, vodu a plyn nezajišťuje, to je naprostý nesmysl.
Kdo vybudoval většinu inženýrských sítí?
Kdo vybudoval většinu inženýrských sítí?Vybudovaly je většinou státní/národní/koncernové podniky, např. Československé spoje, České plynárenské podniky, Tranzitní plynovod, Středočeské (...) vodovody a kanalizace, České energetické závody atd. Nikoli stát.
S tím internetem zdarma pro zaměstnance je to něco jiného. Někdo má připojení k internetu, za které nemusí platit (ze své peněženky). Komerčním firmám tak ubyde nemálo zákazníků. A v neposlední řadě, tento internet "zdarma" je provozovám v bezlicenčním pásmu, takže je komerčním ISP zmenšován prostor ve vzduchu. To vše z našich daní. To mi vadí nejvíc.No ty jsi mi teda kapitalista
Heh, chvílemi jsem měl pocit, že píšeš o úspěšné firmně, která svým zaměstnancům chce poskytnout nějaké služby, podíl na tom úspěchu.
Nebo by si ta škola měla snad taktéž někde stěžovat, jak jí komerční ISP "zmenšují prostor ve vzduchu"?
To klidně může. Ale jakmile mi zaruší jedinný kanál, půjde na ČTU, protože já jsem na tom kanále byl první. Ne, nedělám si iluze že to pomůže.
PS: Jsem rád, že nelezu po střechách ZADARMO
Tiskni
Sdílej: