raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Potřeboval jsem lék. Naštěstí volně prodejný, takže jsem nemusel otravovat lékaře a zbytečně trávit čas čekáním. Zašel jsem tedy do lékárny a lékárnici oznámil jméno žádaného léku: Claritine.
Po tento okamžik šlo vše standardní cestou. Lékarnice otevřela skříňku s léky A-C a v tom se zarazila. "Můžu Vám dát jen to balení po sedmi, to velký je na předpis". Souhlasil jsem a ptal se na cenu. V této chvíli jsem se zarazil já po té, co jsem zpracoval její informaci. "Cože? To se liší jen počtem tabletek?". Potvrdila.
Po vzájemné výměně nechápavých výrazů jsem se dotázal konkrétněji: "Ty dva léky se liší pouze počtem tablet, nikoliv obsahem účinné látky, nebo tak něco?" Opět potvrdila a nasadila ještě více nechápavý výraz. Zeptal jsem se tedy: "Co mi brání zakoupit si více balení toho volně prodejného? Když mi jich neprodají více v jedné lékarně, mohu zajít jinam. V čem je rozdíl?" "Rozdíl je v ceně," opáčila její kolegině.
Do této chvíle jsem žil v mylné představě, že zásadní rozdíl mezi volně prodejným a předepsaným lékem je v jeho účinnosti. Domníval jsem se, že lék na předpis je daleko účinnější (což je plus), ale má větší rizika spojená s kontraindikacemi (což je mínus) a proto jeho vhodnost musí posoudit lékař, zatímco volně prodejný lék neudělá větší škodu ani při nevhodném použití laikem. Není tomu tak. Dnes jsem se dozvěděl, že lék na předpis a lék volně prodejný se liší cenou.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten je taky volně dostupný, ale když si ho necham předepsat tak mě vynde levněji.
Za: "zechat si předepsat volně prodejný lék," bych střílel. Vůbec si myslím, že volně prodejné léky by si měli pacienti plně hradit, bez ohledu zda je mají na předpis či nikoliv.
Bohužel se obávám, že lék, který opravdu zabírá, musí být nebezpečný z principu (no dobře, je tu pár výjimek), protože jeho úkolem je nějak měnit chemické reakce v těle - pokud se použije v nevhodné situaci, musí nutně uškodit.
Přesně takto mám kategorizované léky na předpis i já.
Však takových léků je v každé lékárně plno - ty různé přípravky proti vráskám, na zhubnutí, proti kouření, vitaminové přípravky atd. atd. Zaručeně neublíží, bohužel (či snad bohudík) jsou úplně na pendrek.To jsou potravinové doplňky a u těch platí pravidlo, že by tě neměly zabít*. Potom můžeš prodávat všechno. Ony sice mohou, ale obecný předpoklad je, že nikdo nesní tři tuby vitamínu A a D a nezapije to šesti přípravky na hubnutí, protože se z toho ... Navíc na pendrek nejsou, například vitamíny mají svůj význam. Některé přípravky na hubnutí jsou účinné - chrom snižuje chuť na sladké, což je důležité pro ženské a koffein, nebo L-carnitin (každý jinak) zase pomáhá zlepšovat spalování tuků při fyzickém výkonu. Krémy na vrásky pleť vyživují, což opět potřebují ženské, protože mají slabší a sušší pleť. Podstata je, že člověk musí vědět proč je bere a jak je má brát. Reklamní představa - večer se namažu krémem proti vráskám, vypiju hubnoucí koktejl, olepím se nikotinovými náplastmi a zasypu to koňskou dávkou vitamínů a probudím se jako štíhlý(á) dvacetiletý(á) - to fakt nefunguje
* Do této kategorie patří i látky s anabolickými účinky, které jsou už docela nebezpečné. Ale k hlavním svinstvům, jako třeba hormony, se člověk legálně naštěstí nedostane.
Nicméně i ty co jsou prodejné bez předpisu jsou potřeba a pokud je předepíše doktor (jakožto primární nebo podpůrnou léčbu), měly by být rozhodně hrazeny.
Jenže jak to potom dopadne? Místo, aby si lidé skočili do lékárny a prostě si to koupili za své, tak jdou k lékaři, který jim to napíše (a oni zaplatí o pár korun méně). Ale ve výsledku je celá akce daleko dražší. Nikoliv pro toho jednotlivce ale celkově (lékař, pojišťovna, lékárna, papírování atd). Navíc, zdržují přístup k lékaři skutečně nemocným lidem, kteří potřebují pomoc daleko více. Tohle nakonec vedlo (mimo jiné) k zavedení regulačních poplatků.
Piracetam pomáhá i při řadě menších problémů, například proti slabším bolestem hlavy, pocitu "mraku v hlavě" při nachlazení atd. atp.
Btw, pozoroval jsem, že Geratam (tatáž účinná látka) zabírá o něco rychleji a je o něco účinnější než "neznačkový" Piracetam - ale fungují oba. Tohle je IMHO příklad, že různé podpůrné látky a různý způsob přípravy tablety mají vliv na účinnost.
Btw II: dnes je mezi lékaři v módě tvrdit, že piracetam nefunguje. Není to pravda; doktor, který to říká, je pitomec nebo přinejmenším neví, o čem mluví. Z kuloárů vím, že neurologové používají piracetam, když se potřebují rychleji zotavit po chlastačce.
Nemá to žádný jiný než shazovačný význam, stejně jako pojem "ekologista".
Pro mě je takovým demokratistou pan prezident profesor Václav Klaus. Zákony respektuje jen když se mu hodí, občanské svobody co mu nevoní by nejraději zrušil (právo na informace o stavu životního prostředí, možnost se vyjadřovat ke stavbám, soudně napadat porušení zákonů při stavebním řízení), ale je členem Občanské DEMOKRATICKÉ strany. Podobné demokratisty najdu i opoziční ČSSD.
Tyto tvé reakce "nad věcí" se mi opravdu líbí
.
Já jsem jednoduchý člověk a mám rád ve věcech systém. A rozhodně mi nepřijde systémové řešení to, kdy tentýž lék je jednou volný a podruhé předepsaný. Liší se pouze tím, že ve volné krabičče je 7 tablet a v předepsané 10. Takový systém mi opravdu hlava nebere. Buď je ten lék opravdu tak silný (v tom případě by měl být pouze na předpis), nebo je slabý a měl by být volný. Stávající řešení je "ani ryba, ani rak".