Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Potřeboval jsem lék. Naštěstí volně prodejný, takže jsem nemusel otravovat lékaře a zbytečně trávit čas čekáním. Zašel jsem tedy do lékárny a lékárnici oznámil jméno žádaného léku: Claritine.
Po tento okamžik šlo vše standardní cestou. Lékarnice otevřela skříňku s léky A-C a v tom se zarazila. "Můžu Vám dát jen to balení po sedmi, to velký je na předpis". Souhlasil jsem a ptal se na cenu. V této chvíli jsem se zarazil já po té, co jsem zpracoval její informaci. "Cože? To se liší jen počtem tabletek?". Potvrdila.
Po vzájemné výměně nechápavých výrazů jsem se dotázal konkrétněji: "Ty dva léky se liší pouze počtem tablet, nikoliv obsahem účinné látky, nebo tak něco?" Opět potvrdila a nasadila ještě více nechápavý výraz. Zeptal jsem se tedy: "Co mi brání zakoupit si více balení toho volně prodejného? Když mi jich neprodají více v jedné lékarně, mohu zajít jinam. V čem je rozdíl?" "Rozdíl je v ceně," opáčila její kolegině.
Do této chvíle jsem žil v mylné představě, že zásadní rozdíl mezi volně prodejným a předepsaným lékem je v jeho účinnosti. Domníval jsem se, že lék na předpis je daleko účinnější (což je plus), ale má větší rizika spojená s kontraindikacemi (což je mínus) a proto jeho vhodnost musí posoudit lékař, zatímco volně prodejný lék neudělá větší škodu ani při nevhodném použití laikem. Není tomu tak. Dnes jsem se dozvěděl, že lék na předpis a lék volně prodejný se liší cenou.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten je taky volně dostupný, ale když si ho necham předepsat tak mě vynde levněji.
Za: "zechat si předepsat volně prodejný lék," bych střílel. Vůbec si myslím, že volně prodejné léky by si měli pacienti plně hradit, bez ohledu zda je mají na předpis či nikoliv.
Bohužel se obávám, že lék, který opravdu zabírá, musí být nebezpečný z principu (no dobře, je tu pár výjimek), protože jeho úkolem je nějak měnit chemické reakce v těle - pokud se použije v nevhodné situaci, musí nutně uškodit.
Přesně takto mám kategorizované léky na předpis i já.
Však takových léků je v každé lékárně plno - ty různé přípravky proti vráskám, na zhubnutí, proti kouření, vitaminové přípravky atd. atd. Zaručeně neublíží, bohužel (či snad bohudík) jsou úplně na pendrek.To jsou potravinové doplňky a u těch platí pravidlo, že by tě neměly zabít*. Potom můžeš prodávat všechno. Ony sice mohou, ale obecný předpoklad je, že nikdo nesní tři tuby vitamínu A a D a nezapije to šesti přípravky na hubnutí, protože se z toho ... Navíc na pendrek nejsou, například vitamíny mají svůj význam. Některé přípravky na hubnutí jsou účinné - chrom snižuje chuť na sladké, což je důležité pro ženské a koffein, nebo L-carnitin (každý jinak) zase pomáhá zlepšovat spalování tuků při fyzickém výkonu. Krémy na vrásky pleť vyživují, což opět potřebují ženské, protože mají slabší a sušší pleť. Podstata je, že člověk musí vědět proč je bere a jak je má brát. Reklamní představa - večer se namažu krémem proti vráskám, vypiju hubnoucí koktejl, olepím se nikotinovými náplastmi a zasypu to koňskou dávkou vitamínů a probudím se jako štíhlý(á) dvacetiletý(á) - to fakt nefunguje
* Do této kategorie patří i látky s anabolickými účinky, které jsou už docela nebezpečné. Ale k hlavním svinstvům, jako třeba hormony, se člověk legálně naštěstí nedostane.
Nicméně i ty co jsou prodejné bez předpisu jsou potřeba a pokud je předepíše doktor (jakožto primární nebo podpůrnou léčbu), měly by být rozhodně hrazeny.
Jenže jak to potom dopadne? Místo, aby si lidé skočili do lékárny a prostě si to koupili za své, tak jdou k lékaři, který jim to napíše (a oni zaplatí o pár korun méně). Ale ve výsledku je celá akce daleko dražší. Nikoliv pro toho jednotlivce ale celkově (lékař, pojišťovna, lékárna, papírování atd). Navíc, zdržují přístup k lékaři skutečně nemocným lidem, kteří potřebují pomoc daleko více. Tohle nakonec vedlo (mimo jiné) k zavedení regulačních poplatků.
Piracetam pomáhá i při řadě menších problémů, například proti slabším bolestem hlavy, pocitu "mraku v hlavě" při nachlazení atd. atp.
Btw, pozoroval jsem, že Geratam (tatáž účinná látka) zabírá o něco rychleji a je o něco účinnější než "neznačkový" Piracetam - ale fungují oba. Tohle je IMHO příklad, že různé podpůrné látky a různý způsob přípravy tablety mají vliv na účinnost.
Btw II: dnes je mezi lékaři v módě tvrdit, že piracetam nefunguje. Není to pravda; doktor, který to říká, je pitomec nebo přinejmenším neví, o čem mluví. Z kuloárů vím, že neurologové používají piracetam, když se potřebují rychleji zotavit po chlastačce.
Nemá to žádný jiný než shazovačný význam, stejně jako pojem "ekologista".
Pro mě je takovým demokratistou pan prezident profesor Václav Klaus. Zákony respektuje jen když se mu hodí, občanské svobody co mu nevoní by nejraději zrušil (právo na informace o stavu životního prostředí, možnost se vyjadřovat ke stavbám, soudně napadat porušení zákonů při stavebním řízení), ale je členem Občanské DEMOKRATICKÉ strany. Podobné demokratisty najdu i opoziční ČSSD.
Tyto tvé reakce "nad věcí" se mi opravdu líbí
.
Já jsem jednoduchý člověk a mám rád ve věcech systém. A rozhodně mi nepřijde systémové řešení to, kdy tentýž lék je jednou volný a podruhé předepsaný. Liší se pouze tím, že ve volné krabičče je 7 tablet a v předepsané 10. Takový systém mi opravdu hlava nebere. Buď je ten lék opravdu tak silný (v tom případě by měl být pouze na předpis), nebo je slabý a měl by být volný. Stávající řešení je "ani ryba, ani rak".