Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Potřeboval jsem lék. Naštěstí volně prodejný, takže jsem nemusel otravovat lékaře a zbytečně trávit čas čekáním. Zašel jsem tedy do lékárny a lékárnici oznámil jméno žádaného léku: Claritine.
Po tento okamžik šlo vše standardní cestou. Lékarnice otevřela skříňku s léky A-C a v tom se zarazila. "Můžu Vám dát jen to balení po sedmi, to velký je na předpis". Souhlasil jsem a ptal se na cenu. V této chvíli jsem se zarazil já po té, co jsem zpracoval její informaci. "Cože? To se liší jen počtem tabletek?". Potvrdila.
Po vzájemné výměně nechápavých výrazů jsem se dotázal konkrétněji: "Ty dva léky se liší pouze počtem tablet, nikoliv obsahem účinné látky, nebo tak něco?" Opět potvrdila a nasadila ještě více nechápavý výraz. Zeptal jsem se tedy: "Co mi brání zakoupit si více balení toho volně prodejného? Když mi jich neprodají více v jedné lékarně, mohu zajít jinam. V čem je rozdíl?" "Rozdíl je v ceně," opáčila její kolegině.
Do této chvíle jsem žil v mylné představě, že zásadní rozdíl mezi volně prodejným a předepsaným lékem je v jeho účinnosti. Domníval jsem se, že lék na předpis je daleko účinnější (což je plus), ale má větší rizika spojená s kontraindikacemi (což je mínus) a proto jeho vhodnost musí posoudit lékař, zatímco volně prodejný lék neudělá větší škodu ani při nevhodném použití laikem. Není tomu tak. Dnes jsem se dozvěděl, že lék na předpis a lék volně prodejný se liší cenou.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten je taky volně dostupný, ale když si ho necham předepsat tak mě vynde levněji.
Za: "zechat si předepsat volně prodejný lék," bych střílel. Vůbec si myslím, že volně prodejné léky by si měli pacienti plně hradit, bez ohledu zda je mají na předpis či nikoliv.
Bohužel se obávám, že lék, který opravdu zabírá, musí být nebezpečný z principu (no dobře, je tu pár výjimek), protože jeho úkolem je nějak měnit chemické reakce v těle - pokud se použije v nevhodné situaci, musí nutně uškodit.
Přesně takto mám kategorizované léky na předpis i já.
Však takových léků je v každé lékárně plno - ty různé přípravky proti vráskám, na zhubnutí, proti kouření, vitaminové přípravky atd. atd. Zaručeně neublíží, bohužel (či snad bohudík) jsou úplně na pendrek.To jsou potravinové doplňky a u těch platí pravidlo, že by tě neměly zabít*. Potom můžeš prodávat všechno. Ony sice mohou, ale obecný předpoklad je, že nikdo nesní tři tuby vitamínu A a D a nezapije to šesti přípravky na hubnutí, protože se z toho ... Navíc na pendrek nejsou, například vitamíny mají svůj význam. Některé přípravky na hubnutí jsou účinné - chrom snižuje chuť na sladké, což je důležité pro ženské a koffein, nebo L-carnitin (každý jinak) zase pomáhá zlepšovat spalování tuků při fyzickém výkonu. Krémy na vrásky pleť vyživují, což opět potřebují ženské, protože mají slabší a sušší pleť. Podstata je, že člověk musí vědět proč je bere a jak je má brát. Reklamní představa - večer se namažu krémem proti vráskám, vypiju hubnoucí koktejl, olepím se nikotinovými náplastmi a zasypu to koňskou dávkou vitamínů a probudím se jako štíhlý(á) dvacetiletý(á) - to fakt nefunguje
* Do této kategorie patří i látky s anabolickými účinky, které jsou už docela nebezpečné. Ale k hlavním svinstvům, jako třeba hormony, se člověk legálně naštěstí nedostane.
Nicméně i ty co jsou prodejné bez předpisu jsou potřeba a pokud je předepíše doktor (jakožto primární nebo podpůrnou léčbu), měly by být rozhodně hrazeny.
Jenže jak to potom dopadne? Místo, aby si lidé skočili do lékárny a prostě si to koupili za své, tak jdou k lékaři, který jim to napíše (a oni zaplatí o pár korun méně). Ale ve výsledku je celá akce daleko dražší. Nikoliv pro toho jednotlivce ale celkově (lékař, pojišťovna, lékárna, papírování atd). Navíc, zdržují přístup k lékaři skutečně nemocným lidem, kteří potřebují pomoc daleko více. Tohle nakonec vedlo (mimo jiné) k zavedení regulačních poplatků.
Piracetam pomáhá i při řadě menších problémů, například proti slabším bolestem hlavy, pocitu "mraku v hlavě" při nachlazení atd. atp.
Btw, pozoroval jsem, že Geratam (tatáž účinná látka) zabírá o něco rychleji a je o něco účinnější než "neznačkový" Piracetam - ale fungují oba. Tohle je IMHO příklad, že různé podpůrné látky a různý způsob přípravy tablety mají vliv na účinnost.
Btw II: dnes je mezi lékaři v módě tvrdit, že piracetam nefunguje. Není to pravda; doktor, který to říká, je pitomec nebo přinejmenším neví, o čem mluví. Z kuloárů vím, že neurologové používají piracetam, když se potřebují rychleji zotavit po chlastačce.
Nemá to žádný jiný než shazovačný význam, stejně jako pojem "ekologista".
Pro mě je takovým demokratistou pan prezident profesor Václav Klaus. Zákony respektuje jen když se mu hodí, občanské svobody co mu nevoní by nejraději zrušil (právo na informace o stavu životního prostředí, možnost se vyjadřovat ke stavbám, soudně napadat porušení zákonů při stavebním řízení), ale je členem Občanské DEMOKRATICKÉ strany. Podobné demokratisty najdu i opoziční ČSSD.
Tyto tvé reakce "nad věcí" se mi opravdu líbí
.
Já jsem jednoduchý člověk a mám rád ve věcech systém. A rozhodně mi nepřijde systémové řešení to, kdy tentýž lék je jednou volný a podruhé předepsaný. Liší se pouze tím, že ve volné krabičče je 7 tablet a v předepsané 10. Takový systém mi opravdu hlava nebere. Buď je ten lék opravdu tak silný (v tom případě by měl být pouze na předpis), nebo je slabý a měl by být volný. Stávající řešení je "ani ryba, ani rak".