Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Potřeboval jsem lék. Naštěstí volně prodejný, takže jsem nemusel otravovat lékaře a zbytečně trávit čas čekáním. Zašel jsem tedy do lékárny a lékárnici oznámil jméno žádaného léku: Claritine.
Po tento okamžik šlo vše standardní cestou. Lékarnice otevřela skříňku s léky A-C a v tom se zarazila. "Můžu Vám dát jen to balení po sedmi, to velký je na předpis". Souhlasil jsem a ptal se na cenu. V této chvíli jsem se zarazil já po té, co jsem zpracoval její informaci. "Cože? To se liší jen počtem tabletek?". Potvrdila.
Po vzájemné výměně nechápavých výrazů jsem se dotázal konkrétněji: "Ty dva léky se liší pouze počtem tablet, nikoliv obsahem účinné látky, nebo tak něco?" Opět potvrdila a nasadila ještě více nechápavý výraz. Zeptal jsem se tedy: "Co mi brání zakoupit si více balení toho volně prodejného? Když mi jich neprodají více v jedné lékarně, mohu zajít jinam. V čem je rozdíl?" "Rozdíl je v ceně," opáčila její kolegině.
Do této chvíle jsem žil v mylné představě, že zásadní rozdíl mezi volně prodejným a předepsaným lékem je v jeho účinnosti. Domníval jsem se, že lék na předpis je daleko účinnější (což je plus), ale má větší rizika spojená s kontraindikacemi (což je mínus) a proto jeho vhodnost musí posoudit lékař, zatímco volně prodejný lék neudělá větší škodu ani při nevhodném použití laikem. Není tomu tak. Dnes jsem se dozvěděl, že lék na předpis a lék volně prodejný se liší cenou.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten je taky volně dostupný, ale když si ho necham předepsat tak mě vynde levněji.
Za: "zechat si předepsat volně prodejný lék," bych střílel. Vůbec si myslím, že volně prodejné léky by si měli pacienti plně hradit, bez ohledu zda je mají na předpis či nikoliv.
Bohužel se obávám, že lék, který opravdu zabírá, musí být nebezpečný z principu (no dobře, je tu pár výjimek), protože jeho úkolem je nějak měnit chemické reakce v těle - pokud se použije v nevhodné situaci, musí nutně uškodit.
Přesně takto mám kategorizované léky na předpis i já.
Však takových léků je v každé lékárně plno - ty různé přípravky proti vráskám, na zhubnutí, proti kouření, vitaminové přípravky atd. atd. Zaručeně neublíží, bohužel (či snad bohudík) jsou úplně na pendrek.To jsou potravinové doplňky a u těch platí pravidlo, že by tě neměly zabít*. Potom můžeš prodávat všechno. Ony sice mohou, ale obecný předpoklad je, že nikdo nesní tři tuby vitamínu A a D a nezapije to šesti přípravky na hubnutí, protože se z toho ... Navíc na pendrek nejsou, například vitamíny mají svůj význam. Některé přípravky na hubnutí jsou účinné - chrom snižuje chuť na sladké, což je důležité pro ženské a koffein, nebo L-carnitin (každý jinak) zase pomáhá zlepšovat spalování tuků při fyzickém výkonu. Krémy na vrásky pleť vyživují, což opět potřebují ženské, protože mají slabší a sušší pleť. Podstata je, že člověk musí vědět proč je bere a jak je má brát. Reklamní představa - večer se namažu krémem proti vráskám, vypiju hubnoucí koktejl, olepím se nikotinovými náplastmi a zasypu to koňskou dávkou vitamínů a probudím se jako štíhlý(á) dvacetiletý(á) - to fakt nefunguje
* Do této kategorie patří i látky s anabolickými účinky, které jsou už docela nebezpečné. Ale k hlavním svinstvům, jako třeba hormony, se člověk legálně naštěstí nedostane.
Nicméně i ty co jsou prodejné bez předpisu jsou potřeba a pokud je předepíše doktor (jakožto primární nebo podpůrnou léčbu), měly by být rozhodně hrazeny.
Jenže jak to potom dopadne? Místo, aby si lidé skočili do lékárny a prostě si to koupili za své, tak jdou k lékaři, který jim to napíše (a oni zaplatí o pár korun méně). Ale ve výsledku je celá akce daleko dražší. Nikoliv pro toho jednotlivce ale celkově (lékař, pojišťovna, lékárna, papírování atd). Navíc, zdržují přístup k lékaři skutečně nemocným lidem, kteří potřebují pomoc daleko více. Tohle nakonec vedlo (mimo jiné) k zavedení regulačních poplatků.
Piracetam pomáhá i při řadě menších problémů, například proti slabším bolestem hlavy, pocitu "mraku v hlavě" při nachlazení atd. atp.
Btw, pozoroval jsem, že Geratam (tatáž účinná látka) zabírá o něco rychleji a je o něco účinnější než "neznačkový" Piracetam - ale fungují oba. Tohle je IMHO příklad, že různé podpůrné látky a různý způsob přípravy tablety mají vliv na účinnost.
Btw II: dnes je mezi lékaři v módě tvrdit, že piracetam nefunguje. Není to pravda; doktor, který to říká, je pitomec nebo přinejmenším neví, o čem mluví. Z kuloárů vím, že neurologové používají piracetam, když se potřebují rychleji zotavit po chlastačce.
Nemá to žádný jiný než shazovačný význam, stejně jako pojem "ekologista".
Pro mě je takovým demokratistou pan prezident profesor Václav Klaus. Zákony respektuje jen když se mu hodí, občanské svobody co mu nevoní by nejraději zrušil (právo na informace o stavu životního prostředí, možnost se vyjadřovat ke stavbám, soudně napadat porušení zákonů při stavebním řízení), ale je členem Občanské DEMOKRATICKÉ strany. Podobné demokratisty najdu i opoziční ČSSD.
Tyto tvé reakce "nad věcí" se mi opravdu líbí
.
Já jsem jednoduchý člověk a mám rád ve věcech systém. A rozhodně mi nepřijde systémové řešení to, kdy tentýž lék je jednou volný a podruhé předepsaný. Liší se pouze tím, že ve volné krabičče je 7 tablet a v předepsané 10. Takový systém mi opravdu hlava nebere. Buď je ten lék opravdu tak silný (v tom případě by měl být pouze na předpis), nebo je slabý a měl by být volný. Stávající řešení je "ani ryba, ani rak".