Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Naozaj ? To dať osobné údaje spoločnosti, ktorá je registrovaná v inom štáte ? Gragulujem, to je veľmi ekonomické. V prvom rade by mala byť morálna povinnosť nedovoliť aby zahraničné spoločnosti vôbec využivali tieto data. V prípade služieb, ktoré vyžadujú základné overenie užívateľa pri registrácii a pritom môže rozhodnuť či budú dané údaje zobrazené aj pre ostatních účastnikov. Inak daný údaj sa jednosmerne zašifruje a zostane užívateľovy len prihlasovacie meno a heslo.
nemá cz zastoupení (školy nemohou platit v cizí měně)Proč by nemohly? Řešil jsem nějaké nákupy SW pro školu, nebyl problém platba dodavateli přímo v USD nebo EUR. Není k tomu potřeba mít ani bankovní účet v příslušné měně. Jediný problém byl, že účetní to "nikdy nedělala".
Poté údajně MS nesplňuje evropské zákony ohledně GDPR, od toho prý zřizuje služby jako Azure GermanyPodle mě používání MS Office 365 samo o sobě nijak v konfliktu s GDPR není. Je kolem toho spousta mýtů, ale GDPR nutně neříká, že data musí být uložena v EU. Pro konkrétní použití ale mohou existovat další národní regulace, kde už záruka na úrovni např. Azure Germany je nutná.
Nu a pak je tu ještě ta věc s problematickou dostupností služeb, na kterou se asi dost často zapomíná. Tj., že MS nedokáže zaručit funkčnost služeb.Ono se to hlavně projevuje často tak, že u Teams to jedné skupině jde OK a jiná má problémy, a to se pak uživatelům hodně spatně vysvětluje a řešit to nějak s MS je nereálné. Support sice komunikuje rychle, ale je to ve výsledku jen ztráta času.
Dle té diskuse na rootu nedostanete MS Teams pro školu zdarma, resp. dostanete jen v omezené míře pro pár uživatelů, jinak je nutné normálně platit.Jako vždy u MS, možností je více. Pokud máte jako škola aktivní subscription Open Value, což je často nejlepší možnost pokud je třeba upgrade na Win10 a/nebo licence na MS Office, tak je Office365 včetně Teams bez omezení součástí toho subscription. Open Value se platí jen podle počtu zaměstnanců, a máte pokryté všechny desktopy a všechny žáky v prakticky neomezeném počtu. Je to podstatně výhodnější než cena 2,45EUR/měsíc/uživatel co se dá najít na MS webu. To by bylo při 600 žácích přes 500kKč za rok, což je nesmysl. Cena Open Value pro desktop office je cca 1000 Kč ročně na zaměstnance. Jinak aktuálně myslím že ta verze Office365 co je pro školy zdarma takové omezení jak psal někdo v té diskusi nemá. Vím o velkých školách co to používají na distanční výuku, a no problem. Bývalo to tak dřív, a samozřejmě to mohou v budoucnu zase změnit...
LibreOffice má své mouchy, i když nyní se moc těším na novou verzi, která umožní audit naaplikovaných formátů v každém znaku, něco co měl WordPerfect od začátku a MS Word, pokud vím nikdy.
Co se týče Mnichova, tak je celkem možné, že po zvážení nevýhod MS řešení a přerušení personálních vazeb bývalé politické reprezentace se zastoupením MS budou pokračovat v původní linii Linux not Windows: Why Munich is shifting back from Microsoft to open source – again. Tak uvidíme.
Vyvrátil co?Tvrzení: Chrome byl nutnou podmínkou použití
Např. v něm neměli zapnutý simulcast a velmi záleželo na rychlostech internetového připojení, při kterých to začalo dělat problémy: snižovat kvalitu až případně do pádu.Tohle mohu naopak do jisté míry potvrdit, ale nenašel jsem lepší alternativu (pominu-li normální VoIP), když jak jsem psal, cokoliv spojeného s Chromiem si u mě uzurpovalo přístup mj. k síti a nemohl jsem ani souběžně vyhledávat na Wikipedii, aniž by mi začal vypadávat zvuk.
Tvrzení: Chrome byl nutnou podmínkou použitíMohl jsem to formulovat lépe. Na druhou stranu mi to podle situace padalo i při 8 lidech. Více méně se to pro mne ve Firefoxu stalo nepoužitelné. Já to používal ve Windows v Chrome a pak jsem objevil tu jejich appku a ta je dobrá.
Po zběžném pročtení jsem pochopil, že s. dad opět někde fízloval na rootu "neoliberály". Závěr je opět nepřekvapivě stejný - za dadův nepovedený život může Václav Klaus a neoliberálové.
Jitsi jsem zkoušel a není špatný. Jenže. Tady jde řeč o nasazení na školách, konkrétně základních. A jelikož je Jitsi jen a pouze videohovor (a chat), je to prostě po potřeby školství nedostatečné. Ač sám příznivec svobodného software musím říct, že Teams je prostě celkem dobrý a hlavně komplexní. Je tam zadávání úkolů, kvízů, "přednášky" si žáci mohou pustit zpětně z archivu, umožňuje skupinové i soukromé chaty atd. atd. I když musím říct, že se mi doslava protočily panenky, kolik tun hoven tam běží na pozadí. Kolik se toho vyvalilo z uMatrixu a uBlock Originu jsem snad ještě neviděl. Teams má i nativní linuxovou verzi. Něco tak komplexního a ušitého na míru školám ve světě open source prostě neexistuje (nepletu-li se).
Čili pro reálný život prostě nestačí být komunistický snílek a neomarxista dad, ale být prostě realista, i když se to může leckterému sudruhu vnitřně příčit. A to bylo závěrečné shrnutí.
s pozdravem čest práci a míru zdar
Tiskni
Sdílej: