Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevili v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V nedávném rozhovoru sdělil budouci president Pavel, ze by Mašíny nevyznamenal. V následujícím se autor pokusí ukázat, že by si to možná měl rozmyslet. Text je v originálu jakousi směsí popisu historických faktů s výpovědmi Mašínů a dalších svědků
V Luckau, asi šedesát kilometrů jižně od Berlína, vyjíždí 10. října 1953 ráno jednotka rychlého nasazení lidové policie. Policisté jedou na nádraží Uckro, velitelem je Helmut Strempel, ale ani on pořádně neví, co ho na železniční trati Berlín-Drážďany čeká:
Dozvěděli se pouze, že ve vlaku, který měl přijet, je pět cizinců, kteří se na nádraží Elsterwerda chovali podezřele.
Na podzim roku 1953, několik měsíců po lidovém povstání ze 17. června, vyvolalo pouhé hlášení o podezřelých cizincích v NDR vojenskou pohotovost. Helmut Strempel umístil dva vojáky vyzbrojené samopaly mezi železniční trať a budovu. On sám a sekční šéf Grummini, okresní policista z Uckra, chtějí vlak zkontrolovat.
Vlak přijíždí. Strempel a Grummini prohledávají vozy, ale pět cizinců už vlak mezitím opustilo. U závory v nádražní budově je zastaví příslušník lidove policie a mávnutím ruky jim naznačí, že se mají odebrat do postranní chodby. Policisté nevědí, že pět podezřelých jsou vážní protivníci, kteří nemají co ztratit. Jedním z nich je Ctirad Mašín:
Bylo jasné, že na nějaké 'vzdávání' nebylo ani pomyšlení, věděli jsme, že musíme něco udělat, jinak jsme byli zpátky ve vězení a popraveni.
Ctirad Mašín a jeho bratr Josef vyrůstali v Československu. Jejich otec, důstojník, byl jako odbojář zavražděn nacisty a posmrtně v Československé republice vysoce vyznamenán. Naděje na nový demokratický začátek však zmařil komunistický puč v roce 1948. Navzdory všem slibům spojencům Stalin podřizuje Československo svému systému a stalinský teror zuří proti skutečným i domnělým nepřátelům. Mladí Mašínové vytvoří odbojovou skupinu. I oni se pouštějí do bojových akcí a při útocích na policejní stanice a mzdové transporty zabijí několik lidí. Pokus o útěk ze země je prozrazen. Ctirad Mašín strávil dva roky na nucených pracích v českých uranových dolech.
Mladí muži předpokládají, že studená válka se brzy změní v novou světovou válku, a pak chtějí bojovat na straně západních demokracií. Plánují uprchnout na Západ, aby se později vrátili domů s vítěznou americkou armádou nebo jako agenti. Hranice s Bavorskem a Rakouskem je však přísně střežena. Rozhodnou se tedy překročit zelenou hranici do NDR a dostat se do Západního Berlína, který ještě není obehnán zdí.
4. října 1953 se Ctirad a Josef Mašínové, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda se čtyřmi pistolemi proplíží přes hranice NDR. Od Západního Berlína je dělí 190 kilometrů.
Cesta pěšky je obtížnější, než si pětice Čechů myslela, i když stále nacházejí lidi, kteří si od podezřívavých cizinců koupí nějaký kus oblečení nebo jim jen podstrčí peníze a jídlo. Ctirad je oslaben vězněním a pokus o únos auta se nezdaří. Pět mužů tedy zkusí vlak a cestují vlakem, který končí v Uckru.
Pětice Čechů stojí pod dozorem dvou policistů v nádražní budově, Herrmann Grummini, sekční důstojník, a Helmut Strempel vpadnou do dveří. Pak se vše odehrává velmi rychle. Ewald Fitzek, v té době mladý policista:
Jeden z cizinců vytáhl pistoli a zastřelil Grumminiho... ten padl na zem. Strempel měl samopal upnutý na zádech a klopýtl ve snaze ho uchopit.
Pak se Strempel vrhá na Ctirada Mašína. Oba muži spolu zápasí. Situace eskaluje.
Byl to pravděpodobně Josef který střílel a policisté, kteří střelbu opětovali. Všude kolem to bouchalo.
Ctirad Mašín: Teď jsem Grumminiho dostal pod sebe a zastřelil ho.
Fitzek: A pak si klekl a stiskl spoušť.
Muž, o kterém si Ctirad Mašín myslí, že ho zastřelil, však není Grummini. Ten byl hned na začátku boje smrtelně postřelen do hlavy. Mašín bojoval se Stremplem, který přežil se šesti průstřely břicha a hrudníku.
Strempel: V pravé náprsní kapse jsem měl průkaz FDJ a malý zápisník. A to pravděpodobně střelu zbrzdilo natolik, že její průraznost nebyla plná.
Češi prchají z nádraží. Krátce poté je zahájeno rozsáhlé pátrání. Skupina ozbrojených mužů, kteří se postaví na odpor bezpečnostním orgánům, vyvolá v roce 1953 v NDR nejvyšší poplach a večer může policie hlásit první úspěch: Zbyněk Janata se oddělil od ostatních, bloudí sám krajinou a vběhne do náruče policie. Policie teď alespoň ví, s kým má tu čest.
Protože policie je všude, ostatní čtyři Češi se schovají ve stodole ve vesnici Reichwalde.
V nedalekém okresním městě Luckau to mezitím vypadá jako v armádním táboře: shromáždila se zde lidová policie, KVP - předchůdce Národní lidové armády - a sovětské jednotky s tanky. Celkem se na operaci podílí asi 15 000 mužů. Jedním z nich je mladý forenzní technik Werner Illig:
Souhra mezi KVP, policií a sovětskými vojsky nebyla vůbec v pořádku. Občas to byl, řekl bych, divoký zmatek. Všimnout si toho musel každý. A samozřejmě především tam bylo mnoho, mnoho vojáků, kteří měli za sebou čtrnáct dní nebo tři týdny výcviku, někteří neměli žádný výcvik, mnozí nebyli vůbec vycvičeni ve zbrani. A řekněme si to takhle: střílelo se hodně, zejména v noci. Opravdu to znělo, jako by tu probíhala 'Válka u Luckau'. Když se tam něco nějak pohnulo, i kdyby to byla jen větev, tak se střílelo, a brzy bylo třeba doplňit munici nákladními auty.
A samozřejmě docházelo i k úmrtím, a toho jsem byl sám svědkem, kdy - konkrétní příklad: osmnáctiletý mladík, který byl u policie čtrnáct dní nebo čtyři týdny. Jeho soused, ozbrojený samopalem, uslyší hluk, zvedne samopal, vystřelí, samopal odhodí do strany, protože nikdy předtím nestřílel, a zastřelí svého druha, který stál možná dvacet metrů od něj. To byl jen jeden příklad. Nebo jiný: Voják a poddůstojník se nějak pohádali a také se poprali. Pak přišel řídící důstojník, myslím, že to byl poručík, a myslel si, že se jedna o jednoho z těch Čechů a zastřelil jednoho z našich vojáků.
Absurdní 'válku' zhoršuje také postoj obyvatelstva. Rok předtím rozhodla stranická konference SED o kolektivizaci zemědělství. V Dolní Lužici s tradičními rodinnými statky je to ještě nepopulárnější než tam, kde byly velké statky rozděleny. Kdo neodvádí nařízené množství zemědělských produktů nebo podniká v nedalekém Západním Berlíně, je už jednou nohou ve vězení. To podporuje soucit s každým, kdo je pronásledován bezpečnostními orgány:
Dnes je to možné říci. Všichni jsme byli nadšení, jen kdyby se jim podařilo dostat se na druhou stranu. Ti starší i my jako děti. Každému jsme přáli tu svobodu.
Češi několik dní sedí ve stodole uprostřed vesnice, dokud je náhodou neobjeví soused. Policie je na cestě. Chlapec z vesnice vede muže kousek přes pole, ale policie už je Čechům v patách a střílí na ně. Poblíž Waldowa jsou obklíčeni v malém lesíku a jejich situace se zdá být beznadějná. Nastává však večer a Ctirad Mašín se pokouší o zoufalý manévr. Vystřelí z pistole na vzdáleného policistu a tato střela z nemožné vzdálenosti zasáhne.
Josef: Slyšeli jsme najednou vystrašené hlasy lidových policistů. Policejní kordón se měla pohnout a oni řekli: "Do prdele" a "Polibte nám prdel". Velitel zavelel "dopředu" a oni řekli "dopředu přes to pole nepůjdeme".
Ctirad: Kdyby do toho pole šli, asi bych tu dnes neseděl.
Policejní kordón i přes protesty postupuje a zastaví se několik metrů od skrývajících se mužů - a ti se rozhodnou k zoufalému činu:
Ctirad: Byli jsme mrtví tak jako tak, tak jsme to chtěli alespoň zkusit.
Nemožné se podaří, prorazí policejní kordon střelbou, najdou úkryt v příkopu a zmizí ve tmě. Jeden z nich, Švéda, je však zraněn a nemůže pokračovat.
Ctirad: Zeptali jsme se ho, jestli se chce zastřelit, nebo jestli ho máme dorazit.
Nakonec nechají Švedu naživu. Následujícího dne je nalezen policií a zatčen.
Té noci umírá další vysoce postavený policista, Oberrat Hoffmann. Když vystupuje z auta, je omylem zastřelen vlastními muži.
Nechtěli přiznat, že byl zastřelen našimi jednotkami. To bylo naprosté tabu.
Propaganda přičítá Hoffmannovu smrt Čechům. On i ostatní zabití policisté jsou slavnostně pohřbeni jako "oběti fašistických banditů".
Policie ztratila stopu třech zbývajících hledaných mužů. Češi se opět schovávají ve stodole. Opět jsou odhaleni, ale obyvatelé statku je neprozradí a syn domu je tajně dovede na nádraží, kde mohou naskočit na nákladní vlak do Berlína.
Další překážkou je přísně střežený jižní dálniční okruh kolem Berlína. Milan Paumer je při průniku postřelen, ale muži se již dostali k železnici S-Bahn, která ještě před stavbou zdi spojovala Západní Berlín s okolím. Ctirad Mašín se pověsí pod závěs vozu, těžce zraněný Paumer toho není schopen, on a Josef Mašín sedí na náraznících. Jsou odhaleni na hranicích a v krupobití kulek prchají pěšky na Západ. Ctirad Mašín vjíždí do Západního Berlína pod vozem S-Bahn.
Americké okupační úřady berou tři muže pod svou ochranu, západní média oslavují Čechy jako bojovníky za svobodu, noviny NDR opět považují Západní Berlín za útočiště vrahů a teroristů. Bratři Mašínové a Paumer odlétají do USA, kde se přihlásí do armády. Švédu a Janatu vydávají úřady NDR do Československa - s výslovnou podmínkou, že budou odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Tohle se stane. Pražský režim se mstí i přátelům a příbuzným uprchlých mužů a matka Mašínů umírá ve vězení.
Těm, kterým se podařilo uprchnout, bylo brzy jasné, že se do své vlasti pravděpodobně nikdy nevrátí. Velká válka se nekonala. Po skončení vojenské služby se tedy úspěšně zařadili do civilního života jako občané USA.
V NDR se neslavná "lucká válka" stala tabuizovaným tématem. Byla to malá, horká bitva v rámci velké studené války a i dnes se všichni zúčastnění cítí v právu: strážci zákona, kteří se snažili ochránit sebe i zemi před vrahy a teroristy, i bojovníci za svobodu, kteří riskovali život v boji proti diktátorskému režimu.
I když se na veřejnosti o této akci, která byla nejrozsáhlejší v dějinách NDR až do lipských demonstrací v roce 89, nikdy nesmělo mluvit, přesto byla v rámci vycviku jak východoněmeckých tak sovětskćh složek detailně analyzována a rozebírána s tim, co všechno je možné také udělat špatně.
Budoucí president Pavel by Mašíny nevyznamenal. Nevadí, v knihách o policejní strategii už mají své místo. Který z ceských občanů to kdy dokázal.
Tiskni
Sdílej:
To je právě chybný závěr, přeživší policista mohl přispět k jejich následné identifikaci a případnému zatčení, takže pro ně byl nebezpečím.Neprekvapive - neexistuje stredni cesta, ze? I pri tvem B&W videni sveta bych ocekaval trebas oslepeni, ale obhajit tohle... no to muze jen clovek tveho razeni. Masini, aspon ty co jsem videl pred nejakou dobou u Krause, jsou kusy retardovanych hoven, nic vic. Topol samo musel, proto pro Pavla velky bod (pokud proste nereaguje nejaky vlastni pruzkum).
Takze podriznout/strelit do hlavy (je to uplne u prdele) je ok, ale spickou noze do oci, aby nedoslo k masivnimu krvaceni z oci je problem.Oslepeni je horsi nez nez rychla smrt.
Oslepeni je horsi nez nez rychla smrt.Jiste, rodina by radeji nosila nove svicky, nez aby si mohla povidat s tatinkem/dedeckem. A nejen povidat. Ted nevim, jestli to nebyl jen egocentricky uskok cloveka, ktery radeji neprotrpi rok/dva/whatever bolesti, aby byl aspon o neco platnejsi, nez closed ticket.
No jako argumentovat pro kteroukoli z těchto možností je IMHO jedno zvrácenější než druhé.Neni. Ja jen reagoval na trolla, u ktereho by tvoje navrhy z druheho paragrafu* nemely sanci projit. Tak jsem si aspon do diskuze odplivnul, pri zachovani pochopeni s kym mluvim (tj. k tematu), a kteraze ta moznost "neodhaleni" by mohla prinejmensim zachovat zivot toho cloveka. Mam pocit, ze se na to nedivas z dostatecne sirokeho uhlu. Ja osobne bych rozhodne neoslepoval a uz vubec nepodrezaval, ale nezapomen, ze rec se vede se sociopatickym pseudo-vericim, co se chce zviditelnit pred komunalkama. A pro takoveho cloveka snese klavesnice vse. * Je na druhou stranu videt, ze takovou situaci nemas ani ve fazi draftu. A to clovek nemusi nic takoveho planovat. Staci podobni trollove jako Lazar.
členů bezpečnostních složek totalitního režimuVe skutečnosti lidí, co se za první republiky nechali zaměstnat u (tehdejšího ekvivalentu) policie a chtěli to prostě v klidu doklepat do důchodu.
Kolik z nich by odmítlo účast na nařízené pátrací akci po nepřátelích lidu?Protože to je něco, co může příslušník policejního sboru zcela bez následků pro sebe a svoji rodinu udělat, že? Ale je mi vcelku jasné, že jste prostě "hrdina", který nikdy v podobné situaci nebyl a nejspíš nebude - a o to radiálnější morální názory proti těm, co se v ní bez velkého zavinění ocitli, máte.
To je právě chybný závěr, přeživší policista mohl přispět k jejich následné identifikaci a případnému zatčení, takže pro ně byl nebezpečím.Toto už je trochu příliš velká bezohlednost na můj vkus, jemně řečeno.
13. června 1907 došlo na rušné ulici k přepadení transportu peněz do Tbiliské banky, na jehož přípravě se Stalin snad podílel. Výsledkem byla obrovská kořist a asi 40 mrtvých,[14] jen menšina z nich patřila k ostraze transportu. Peníze byly předány stranické pokladně, ...Zdroj Wikipedia
1977To je tvuj ritopich GerHaaaard?!
získané prostředky využili na zajištění větší mobility, což jim zvětšilo akční rádius a snížilo riziko při provádění akcí v oblastech se zvýšenou pohotovostí.Takovejch slov, abys nemusel napsat jak to bylo. Koupili si motorky. Pak tam byl tusim taky nejaky vodovod. A ten odboj je teda kde? Jo tys to vlastne napsal. Nikde.
Budoucí president Pavel by Mašíny nevyznamenal.Tak za to má o u mě asi bod. Ne že by to bylo černobílý téma, ale z Mašínů by se neměl dělat nějaký symbol toho nejlepšího na českém protikomunistickém odboji, to by byla chyba. Měli odvahu, ale použili ji v nesprávný moment, kdy nemohli ničeho dosáhnout kromě toho, že za to zaplatili nevinný lidé životem. Problém ČR je, že lidi starašně chtějí mít nějaké symbolické hrdiny, na které by se v protikomunistickém odboji mohlo ukazovat, a někteří lidi zároveň potřebují, aby hrdina aspoň trochu střílel. A nenašli nikoho jiného, tak se upnuli na Mašíny a zrovna z nich by chtěli ten symbol mít. Je to blbost, větší hrdinové byli lidi, kteří spoustě lidem reálně pomohli (při útěcích přes hranice) a taky na ně často stříleli. Kdyby ti Češi, co tak potřebují mít ty hrdiny, líp hledali/víc četli, tak by ten ryze hrdinskej materiál našli.
(pozn. předchozí příspěvky byly ode mě)
Pořád: co chtěli Mašíni tím násilím dosáhnout? Byla to konkrétní akce, která mohla něčemu pomoct? V podstatě ta akce byl pokus o založení odbojové skupiny nebo o to, dostat se na západ a tam se přidat k nějakému odboji, který se už nestal.
V té situaci IMHO na odboj nebyl čas, pokud nechtěli zahájit šílenou občanskou válku, protože komunisti měli té podpory a těch milicí fatkk dost, plus by do toho zasáhli Rusáci... nebyl to dobrý nápad. nevím, jak moc měli šanci do tohohle vidět, a dá se jim to zazlívat.
Vždy jsem měl za to, že hrdinství je projevem osobní odvahy, podstoupení rizik i včetně možnosti ztráty vlastního života při snaze o dosažení ušlechtilého, byť často marného cíle.No a tohle myslím není dostatečné kritérium. Takovouhle odvahu může člověk mít i z nerozumu. A často ji má, ale cíle... (sebevražední atentátníci). Co když mám odvahu a provedu ty činy, ale spletl jsem se a jenom uškodil? Takových případů přece je spousta.
Rošický byl dle tvrzení skupiny členem KSČ, přičemž protokol policie z místa činu uvádí mezi osobními věcmi Rošického i legitimaci KSČ vedenou na jeho jméno. Jeho sousedé a někdejší spolupracovníci ovšem potvrdili, že Rošický členem strany nebyl, funkcím se vyhýbal a v době před únorovým komunistickým převratem prý dokonce patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejších majitelů závodu. Došlo patrně k záměně s milicionářem Rosickým.Můj tip je, že jim bylo jedno, jestli členem je nebo ne, když přepadli tu dodávku. Nebyl čas zkoumat, kdo je kdo. Střílení myslivců s legitimací by taky bylo hrdinským činem?
How do people in the Republic of Ireland feel about the IRA? Some think of them as heroes. Some think of them as murderers. Some think of them as nothing more than a highly organised criminal organisation using terrorism to divert attention away from their other criminal activitie, drugs, prostitution, bank robberies.