Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Ti, kteří chodili v 60-letech do zakladní školy si jistě pamatují na krásný závěrečný článek 'O čtyřech ročních obdobích' z prvňáckého slabikáře. Autorem textu nebyl nikdo jiný, než světoznámý ruský pedagog Konstantin Dmitrievič Ušinskij. (narozen 1824, nejedná se tedy o ruského švába a je možno ho veřejně pochválit)
Ten příběh je následující.
Přišlo jaro. Míťa byl na návštěvě u dědečka. Běhal za motýly, trhal pampelišky a sedmikrásky. Večer řekl dědečkovi: Dědo, chci, aby bylo pořád jaro. Dědeček přání zapsal do notýsku. Přišlo léto. Míťa byl opět u dědečka a koupal v potoce a hřál se na sluníčku. Večer řekl nadšeně: Dědo, chci, aby bylo pořád léto. Dědeček přání opět zapsal. Přišel podzim. Míťa trhal jablka, hrušky a švestky a večer řekl: Dědo, chci, aby byl pořád podzim. I toto přání dědeček poznamenal do notýsku. Přišla zima. Míťa sáňkoval, lyžoval, bruslil a večer, celý utahaný řekl: Dědo, chci, aby byla pořád zima I toto přání zapsal dědeček do notýsku a rozvážně řekl: Vidíš, chlapče, co všechno sis přál.
Od doby zrodu pedagogického příběhu uplynuly již stovky let. Ta hlavní myšlenka jistě zůstává, ale aby to dnešní mladá generace pochopila, je třeba to zasadit do aktuálního rámce. Následující příběh se o to pokouší.
Kate, mladá slečna s programátorskými ambicemi přijala navštívit svého strýce Pavla. Ten byl zaměstnancem firmy Červený klobouk v Brně. Ve sklepních prostorách strýcova domu se nalézala manufaktura na výrobu textů ohledně programování. Toho jara se strýc zabýval programovacím jazykem Go. Ukázal Kate jak Go spojuje výhody dynamických (produktivita) a statických (rychlost,spolehlivost) jazyků. Kate byla nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Go'. Strýček Pavel zapsat přání do notýsku.
V létě opět navštívila Kate strýčka v Brně a ten ji prozradil, že právě připravuje řadu článků o jazyce Python. Ukázal ji, jak je Python relativně jednoduchý k naučení pro začínající programátory a lépe zapamatovatelný pro příležitostné programátory. Zdůraznil, že Python je vysoce škálovatelný a rozšiřitelný a v současnosti velmi oblíbený programovaci jazyk. Kate byla opět nadšená a řekla: 'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Pythonu'. Strýček Pavel zapsat i toto přání do notýsku.
Při své podzimní návštěvě Kate viděla, jak strýček pracuje na seriálu o jazyce Clojure. Ukázal ji, jak je v něm zejména snadné vytváření vícevláknových aplikací, a to bez nutnosti explicitního používání zámků (locks) či dalších synchronizačních prostředků. To se Kate obrovsky líbilo a řekla:'Strejdo, chtěla bych od teďka pořád programovat v Clojure'. Strýček Pavel zapsat opět přání do notýsku.
Při návštěvě na Vánoce zastihla Kate strýčka, jak na počítači píše nějaký program a ptala se, co je to za jazyk. Strýček ji odpověděl, že se jedna o Rust, a že tento jazyk je naprosto bezpečný (asi jako Temelín) a má jakýsi borrow-checker, který zabrání, aby se děla nějaká paseka. Protože Kate jako žena přesně věděla, že bezpečnost je na prvním místě, (viz ten známý vtip:jeptiška, prezervativ, svíčka) tak hned řekla:'chtěla bych teď pořád programovat v Rustu'. Strýček to zapsal do notýsku a řekl: 'milá neteři, podívej co jsi si přála na jaře, v létě, na podzim a nyní'. A dlouze se na ní podíval. Ale Kate přesně nepochopila, co ji chce strýček říci a pln nejistoty odjela domů. Ale ani cestou, ani doma ji nenapadlo, co ji chtěl strýček sdělit.
Víte to vy, děti?
Tiskni
Sdílej:
for/while cyklus dělá totéž. V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).
V céčku bez GOTO prakticky nelze řešit chybové stavy (resp. zblázníš se z toho a kód je hnusný, nepřehledný, náchylný na chyby).To uz davno neplati: https://github.com/Hirrolot/datatype99 https://github.com/Hirrolot/interface99 A kdyby to nestacilo, tak: https://github.com/Hirrolot/metalang99
Nemusi nic psat a programuje v GUI.