Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Knoflíkové se většinou dají sehnat za cenu kolem 4Kč v prodejnách typu GME. Jen musíte přesně vědět jaké chcete, jinak vám budou cpát dvacetkrát dražší Duracell nebo Energizer.
pěkný - provázat to třeba s okularem by byla bomba
Je to dost fajn nápad, ale mám k tomu dvě věci:
Už to vidím v živých barvách. Třikrát se dotknu displeje a můžu si rovnat víko. Třikrát se dotknu displeje a můžu si rovnat víko. A ještě třikrát se dotknu displeje a jdu pro hadřík s lihem. Nemluvě o té duze, která pronásleduje každý silnější dotek. A v práci, kde se jsem zažraný do nějaké činnosti, určitě nezvládnu zastavit prst těsně nad displejem... spíš těsně za ním :D Na desetikilové stolni čtyřiadvacítce si to ještě jakž takž umím představit. Ale týrat tím displej ve tři milimetry tenkém víku notebooku. Nikdy!
Když držím myš, tak mám zápěstí, malíček a někdy i prsteníček opřené o stůl, ale s rukou ve vzduchu takovou přesnost nemám.
Ruku na myši mám opřenou a tak hýbu jen dopředu dozadu. Zatímco prstem nebo perem nad displej nikdy neodhadnu. Hlavně protože ruka samotná částečně zakrývá výhled jednoho oka, což decentně zhoršuje prostorové vnímání. Zhoršuje to myslím i to, že displej je výrazně světlý zatímco prst zpravidla téměř černý (obvykle pracuji v šeru)... nějak to okecat musím. Výsledek je ten, že kdykoliv chci něco někomu ukázat na displeji, narazím do něj a jsem překvapený, že je tak blízko. Pár let s tou dotekovou věcí by to možná napravilo. Ale spíše ne. Na koordinaci je prst ve vzduchu před šikmým displejem přeci jen náročnější než myš na stole.
A ono s tím dotekovým něčím... představa že zvednu ruce z klávesnice, vezmu pero vedle a pak teprve ukážu... to už radši zvednu ruku a plácnu s ní na myš. Je to rychlejší a pro nás líné lepší :D
Souhlas. Ale na téměř svislém displeji se píše neméně špatně. To už je myslím lepší tablet (ať už notebook nebo ta placka vedle).
Zato kurzor na plochem displeji je vyrazne prostorova zalezitost...Hlavně protože ruka samotná částečně zakrývá výhled jednoho oka, což decentně zhoršuje prostorové vnímání.
No, vzpomínám si, že v době Sinclair Spektra vyšel v Amatérském radiu návod na dotykové pero. Do pouzdra od fixky se dal fototranzistor, signál se prohnal nějakým integráčem a přes kartu s 8255 se připojil do Spektra. Pak se z kazety nahrál nějaký prográmek a mohl jsem malovat přímo na obrazovku televize. Postavil jsem si to a fungovalo to. Náklady byly asi 100.- Kčs.
K Wii je tyčka k položení nad nebo pod TV, kde v koncích jsou dvě infradiody. Samotný ovladač má kameru s rozlišením 1024x768 kde snímá tyto dva silně svítící body a z nich počítá polohu.
Kromě toho má ještě G-metry a ty se používají zas pro jiné pohyby.
Např. v menu se pohybujete pomocí těch infradiod a tenis pak hrajete pomocí G-metrů.
Nevíte jestli tam jsou nějaké problémy s linuxem?
Kde? U TabletPC? Ne.
Pero není přikšířované kabelem do USB, to pouze snímač. Pero potřebuje ty baterky.
Přesně tak. Něco podobného jsem stavěl, cca před čtyřmi roky. Navrhnul jsem to, mělo to čtyři mikrofony po stranách obrazovky, pero mělo mimo 40KHz reproduktorku ještě infradiodu a vysílalo krátké impulsy, poloha se počítala podle časového posunu od "blejsknutí" diody do přijmutí signálu jednotlivými mikrofony. SW stránka Borland C++ a jednoduchá API windows (jelo to přes LPT) Výhoda měla být, že to nepotřebovalo kalibraci, v praxi to ovšem ani po kalibraci nefungovalo pořádně... Ale vyblbnul jsem se, a jak koukám tak jsem i předběhl dobu 
já v dotykových displayích nespatřoval nikdy moc výrazný pokrok. Osobně mi přijde šahat na monitor, byť přes nějakou fólii docela nepohodlné a nechutné, jednak bych se k němu musel pořád natahovat a za druhé trpím nadměrnou potivostí dlaní, to bych na ten monitor za chvíli neviděl :(...připojuji s k notebooku externí klávesnici, kterou můžu jednou za měsíc pěkně rozebrat vymít v jaru a zase složit :o)
jinak někde v tý video recenzi říkaly, že prej ty baterky nestojí moc ... a i kdyby stály, určitě vím, že se daj sehnat nabíjecí
a nemyslím, že je to až tak velkej handicap. i kdybych tuhle srandu vlastnil, tak bych ji nepoužíval stále, ale jen na vybrané činnosti, určíté predměty případně meetingy
Jojo, taky to máme v práci, prvně si s tím každý hrál, všichni říkali jak je to cool a pak to už nikdo nepoužil, ani jednou, takže dobrá investice :) A s těma akumulátorama taky souhlas, nebo se měli vyprdnout na baterky vůbec a dát to napevno na kabel.
Tiskni
Sdílej: