Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Jeden kamarád mi na živě ukázal videorecenzi naprosto úžasné věcí ...
No jen posuďte sami. Za necelé 3000 si můžete koupit USB zařízení, které je schopno skoro dělat zázraky
. No dobře, trochu přeháním, ale zato ho můžete přicvaknout k displayi a udělat si z něj dotykový display. Tato sranda se dá položit i na stůl a použít jako tablet. Stačí jen nakonfigurovat kreslící plochu. Taky dokáže psané poznámky na papír přímo přenášet do PC. Mno prostě naprosto nádherná věcička.
Mno dost už kecání, tady je videorecenze a taky shop, kde si můžete tuto věcičku koupit.
Co na to říkáte? Já jsem nadšen a hned bych si to koupil ale jak už s hodně HW ... v linuxu to asi nepojede 
Tiskni
Sdílej:
Knoflíkové se většinou dají sehnat za cenu kolem 4Kč v prodejnách typu GME. Jen musíte přesně vědět jaké chcete, jinak vám budou cpát dvacetkrát dražší Duracell nebo Energizer.
pěkný - provázat to třeba s okularem by byla bomba
Je to dost fajn nápad, ale mám k tomu dvě věci:
Už to vidím v živých barvách. Třikrát se dotknu displeje a můžu si rovnat víko. Třikrát se dotknu displeje a můžu si rovnat víko. A ještě třikrát se dotknu displeje a jdu pro hadřík s lihem. Nemluvě o té duze, která pronásleduje každý silnější dotek. A v práci, kde se jsem zažraný do nějaké činnosti, určitě nezvládnu zastavit prst těsně nad displejem... spíš těsně za ním :D Na desetikilové stolni čtyřiadvacítce si to ještě jakž takž umím představit. Ale týrat tím displej ve tři milimetry tenkém víku notebooku. Nikdy!
Když držím myš, tak mám zápěstí, malíček a někdy i prsteníček opřené o stůl, ale s rukou ve vzduchu takovou přesnost nemám.
Ruku na myši mám opřenou a tak hýbu jen dopředu dozadu. Zatímco prstem nebo perem nad displej nikdy neodhadnu. Hlavně protože ruka samotná částečně zakrývá výhled jednoho oka, což decentně zhoršuje prostorové vnímání. Zhoršuje to myslím i to, že displej je výrazně světlý zatímco prst zpravidla téměř černý (obvykle pracuji v šeru)... nějak to okecat musím. Výsledek je ten, že kdykoliv chci něco někomu ukázat na displeji, narazím do něj a jsem překvapený, že je tak blízko. Pár let s tou dotekovou věcí by to možná napravilo. Ale spíše ne. Na koordinaci je prst ve vzduchu před šikmým displejem přeci jen náročnější než myš na stole.
A ono s tím dotekovým něčím... představa že zvednu ruce z klávesnice, vezmu pero vedle a pak teprve ukážu... to už radši zvednu ruku a plácnu s ní na myš. Je to rychlejší a pro nás líné lepší :D
Souhlas. Ale na téměř svislém displeji se píše neméně špatně. To už je myslím lepší tablet (ať už notebook nebo ta placka vedle).
Zato kurzor na plochem displeji je vyrazne prostorova zalezitost...Hlavně protože ruka samotná částečně zakrývá výhled jednoho oka, což decentně zhoršuje prostorové vnímání.
No, vzpomínám si, že v době Sinclair Spektra vyšel v Amatérském radiu návod na dotykové pero. Do pouzdra od fixky se dal fototranzistor, signál se prohnal nějakým integráčem a přes kartu s 8255 se připojil do Spektra. Pak se z kazety nahrál nějaký prográmek a mohl jsem malovat přímo na obrazovku televize. Postavil jsem si to a fungovalo to. Náklady byly asi 100.- Kčs.
K Wii je tyčka k položení nad nebo pod TV, kde v koncích jsou dvě infradiody. Samotný ovladač má kameru s rozlišením 1024x768 kde snímá tyto dva silně svítící body a z nich počítá polohu.
Kromě toho má ještě G-metry a ty se používají zas pro jiné pohyby.
Např. v menu se pohybujete pomocí těch infradiod a tenis pak hrajete pomocí G-metrů.
Nevíte jestli tam jsou nějaké problémy s linuxem?
Kde? U TabletPC? Ne.
Pero není přikšířované kabelem do USB, to pouze snímač. Pero potřebuje ty baterky.
Přesně tak. Něco podobného jsem stavěl, cca před čtyřmi roky. Navrhnul jsem to, mělo to čtyři mikrofony po stranách obrazovky, pero mělo mimo 40KHz reproduktorku ještě infradiodu a vysílalo krátké impulsy, poloha se počítala podle časového posunu od "blejsknutí" diody do přijmutí signálu jednotlivými mikrofony. SW stránka Borland C++ a jednoduchá API windows (jelo to přes LPT) Výhoda měla být, že to nepotřebovalo kalibraci, v praxi to ovšem ani po kalibraci nefungovalo pořádně... Ale vyblbnul jsem se, a jak koukám tak jsem i předběhl dobu 
já v dotykových displayích nespatřoval nikdy moc výrazný pokrok. Osobně mi přijde šahat na monitor, byť přes nějakou fólii docela nepohodlné a nechutné, jednak bych se k němu musel pořád natahovat a za druhé trpím nadměrnou potivostí dlaní, to bych na ten monitor za chvíli neviděl :(...připojuji s k notebooku externí klávesnici, kterou můžu jednou za měsíc pěkně rozebrat vymít v jaru a zase složit :o)
jinak někde v tý video recenzi říkaly, že prej ty baterky nestojí moc ... a i kdyby stály, určitě vím, že se daj sehnat nabíjecí
a nemyslím, že je to až tak velkej handicap. i kdybych tuhle srandu vlastnil, tak bych ji nepoužíval stále, ale jen na vybrané činnosti, určíté predměty případně meetingy
Jojo, taky to máme v práci, prvně si s tím každý hrál, všichni říkali jak je to cool a pak to už nikdo nepoužil, ani jednou, takže dobrá investice :) A s těma akumulátorama taky souhlas, nebo se měli vyprdnout na baterky vůbec a dát to napevno na kabel.