Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
V září Sun uvolnil pod BSD-like licencí již téměř zapomenutý a prakticky neudržovaný projekt Strongtalk, o čemž se objevila zmínka i zde na Abíčku. Tento krok byl přívítán velice kladně a vyvolal spoustu očekávání, protože Strongtalk si vybudoval pověst nejrychlejší existující implementace Smalltalku.
Jeho VM je napsaná v C++ a vzhledem k tomu, že tento projekt má na svých bedrech už jeden křížek, nebylo jej možné hned zpočátku přeložit v současných nástrojích a vyžadoval velice starou verzi Visual C++ a assembleru od Borlandu. Tušíte správně, jedná se o program pro Windows.
Naštěstí se v tomto ohledu od jeho uvolnění situace značně zlepšila. Sice si jej pod Linuxem můžeme pustit zatím jen pod Wine, ale alespoň již jde přeložit pod nejnovějším volně dostupným VisualStudiem Express a přeložit by měl jít i pod MinGW. GUI Strongtalku je vytvořeno pomocí přímých volání API přes dynamické knihovny Windows, ale se i tak snad dočkáme nativního portu.
Na Strongtalk jsem se podíval poměrně důkladně a rád bych se zde podělil o svoje dojmy z toho zajímavého Smalltalku. Ač jeho praktické využití je zatím spíše utopie, má celou řadu zajímavých vlastností, které rozhodně stojí za zmínku
Jak už samotný název napovídá, Strongtalk je Smalltalk se silnou statickou typovou kontrolou. Myšlenka zavést statickou typovou kontrolu do Smalltalku je hodně kacířská, ale kupodivu celkem funkční a prakticky použitelná. Strongtalk kvůli tomu musel zavést několik rozšíření jazyka, ovšem udělal to velice citlivě. Důležité je, že tato typvá kontrola je volitelná. To znamená, že ve Strongtalku je možné psát naprosto běžný Smalltalkovský kód bez deklarování typů proměnných, argumentů a návratových hodnot. Navíc tento kód není o nic pomalejší než typovaný. Programátor tak může velice rychle vytvořit dynamicky typovaný prototyp aplikace, u níž případně později doladí informace o typech a opraví související chyby.
Kromě rozšíření, která přímo souvisí s typovou kontrolou (protokoly apod.), Strongtalk narozdíl od Smalltalku-80 podporuje tzv. mixins. Strongtalk většinou vytváří třídy slepování mixinů dohromady. Celý jeho přístup k práci s třídami se dost liší a například nepodporuje instanční proměnné metatříd, které je nutno nahrazovat globálními proměnnými. Díky tomu je i jeho standardní hierarchie tříd dost odlišná od běžné Smalltalkovské a je díky mixinům kvalitnější.
Dost zásadní rozdíl oproti klasickým Smalltalkům je v práci s image. Strongtalk totiž ukládá pouze deklarativní informace o programu, tedy program samotný. Oproti běžným Smalltalkům neukládá do image jiné existující objekty. Strongtalk má díky tomu opravdový vstupní bod do programu, nemá inicializační seznamy tříd a samotné ukládání a nahrávání image si řeší převážně na úrovni image samotné.
Tento přístup je poměrně kontroverzní a rozhodně zde nebudu soudit, jestli se jedná o vylepšení či degeneraci Smalltalku. Má totiž svá negativa i pozitiva, která se projeví až při práci na konkrétním projektu. Obecně lze říci, že je bližší mainstreamovému chápání programů a tak asi může leckomu vyhovovat více.
Oproti výše uvedeným rozdílům oproti Smalltalku-80, která lze většinou chápat spíše pozitivně, má současný Strongtalk některá nepříjemná omezení. Na nich je vidět, že Strongtalk se od chvíle, kdy se od něj Sun macešsky odvrátil ve prospěch Javy, příliš nevyvíjel a ujel mu vlak.
Strongtalk používá zastaralý způsob inicializace instancí, které se konstruktorem new automaticky neinicializují a překonvertovat image mi dalo hodně práce.
Zásadní omezení se týká práce s aktivním kontextem a zásobníkem, k nimž nemá Strongtalk přímý přístup. Strongtalk používá nativní vlákna a k informacím zásobníku se lze dostat jen v okamžiku suspendování vlákna. V zásobníku se nelze pohybovat a informace, které se dají o jednotlivých úrovních zanoření získat, jsou značně limitované. Díky tomu je prakticky nemožné vytvořit kvalitní debugger.
Problém, který s tím úzce souvisí, jsou výjimky. Strongtalk běžné výjimky bouhužel nepodporuje. Jediná možnost, kterou má, je vyvolání nelokálního návratu, který vede k ukončení postiženého vlákna. Při tom má jedinou možnost vykonání opravného kódu a to pomocí zprávy ensure:, která však nemá možnost lokální návrat zastavit.
Pomocí speciálního procesu, který umožní získat informace o zásobníku a drobné opravy virtuálního stroje se mi sice podařilo výjimky částečně implementovat, ale k dokonalosti to má ještě hodně daleko.
Díky velice omezené práci se zásobníkem je také v současnosti nemožné portovat do Strongtalku Seaside. Tuto podstatnou část interpretu je nutné celou přepsat a celkově ji vytvořit méně optimalizovanou (nejdůležitější operace jsou napsány přímo v assembleru), což se ale jistě negativně projeví na jeho rychlosti.
Ne zcela dopracovaná je také například práce s velkými čísly, kde některé základní operace nejsou zatím implementovány (bez nich například nebylo možné ukládat image s metodami, které obsahovaly velká čísla, protože k nim selhávalo vytvoření hashe).
Nyní také není možné provést rekompilaci celé image a celkově není Strongtalk zatím příliš stabilní.
Vývojové prostředí nezastírá svojí inspiraci v jiném Sunovském projektu - Selfu. Místo smalltalkovských browserů se tak zde pracuje s outlinery. Těm sice celá řada důležitých operací s kódem chybí, ale i tak práce s nimi je celkem pohodlná.
Strongtalk nahrazuje absenci plnohodnotné image pomocí uživatelské stránky projektu, do které si člověk může snadno vložit vlastní kód, odkazy na outlinery apod.
Strongtalk je velice zajímavý projekt. Vážně pochybuji, že by se do konce roku podařilo někomu získat prémii Dana Ingallse na portování Squeaku na Strongtalkovskou VM, ale i tak by se časem mohla ze Strongtalku vyklubat zajímavá platforma - pokud jej ovšem Sun uvolněním Javy pod GPL nepohřbí podruhé.
Strongtalk lze chápat jako pokus o hodně prakticky orientovaný Smalltalk, který úspěšně potlačuje některé vlastnosti Smalltalku, které mnozí vývojáři chápou spíše negativně, a mohl se tak pro tyto vývojáře postavit jako vice než plnohodnotná alternativa Javy. Každopádně především vývojáři zajímající se o dynamickou kompilaci a virtuální stroje by mu měli věnovat nemalou pozornost.
Tiskni
Sdílej:
.
(Sice tam teď byla jedna přednáška Javy věnovaná Smalltalku, ale ten den jsem nemohl a bohužel nikoho nenapadlo takovou věc nahrávat...)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz