Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Když jsem se před lety dostal ke knize Struktura vesmíru od Briana Greeneho, byl jsem jí naprosto okouzlen. Autor v ní systematicky a od základů popsal vývoj a výsledky fyzikálního bádání za posledních cca 150 let a učinil a to tak čtivou formou za pomocí názorných a snadno pochopitelných analogií, že ač jsem byl s většinou popisovaných fyzikálních problémů již dobře seznámen, hltal jsem každé slovo.
Struktura vesmíru je již dávno beznadějně vyprodaná, a v knihovnách ani antikvariátech na ni téměř nemáte šanci narazit, takže mi trvalo dost dlouho sehnat české vydání. Je to jedna z knih, u kterých člověk lituje, že povinná četba je ve školách omezena jen na literaturu (i když vzhledem k jejímu odrazujícímu charakteru...), takže jsem koupil, abych ji okamžitě půjčil známým, u nichž jsem doufal, že by pro ně mohla být zajímavá. Mé evangelické nadšení ovšem záhy zmírnil fakt, že ji všichni pouze nakousli a brzy vrátili s tím, že je tam moc fyziky 
Na novou knihu tohoto známého strunaře jsem se hodně těšil, podobně jako jiní na nové díly Harryho Pottera. Greene nezklamal. Pro pořádek uvedu, že po Struktuře Vesmíru a před Skrytou realitou Greene napsal ještě jednu knihu pro děti.
Troufám si tvrdit, že když dokončoval Strukturu vesmíru, představoval si, že v roce 2011 bude její obsah jiný, než ve skutečnosti je. Bohužel o výsledky z LHC se opřít ještě nelze a místo experimentálních závěrů je dnes spíše slyšet hlasy nevelké, ale zato hlasité skupiny kritiků strunových teorií.
Skrytá realita je kosmologický kniha o paralelních vesmírech. A tuto problematiku probírá velmi důkladně. Postupně se probírá různými teoriemi, z nichž tím či oním způsobem plyne existence dalších vesmírů, vysvětluje jejich základy, důsledky a možnosti dokazatelnosti. Od pouhé možnosti nekonečnosti vesmíru a z ní plynoucí duplikování oblastí vesmíru, přes inflační, bránové, cyklické bránové, kvantové a holografické modely až filozofické úvahy o simulovaných vesmírech (obzváště vtipně vyznívá ten, ve kterém je chování částic a makroskopických oblastí simulováno jinak) a Ultimate Multiverse. Toto zaměření mu pomohlo nepřekrývat se příliš s jeho staršími knihami (i když jisté opakování zde samozřejmě je, především v oblastech, kde se vysvětlují základy) a zaměřovat se detailněji na jiné aspekty.
Greene se opět snaží psát pokud možno nezaujatě a to, zda některé teorii fandí, je poznat spíše z rozsahu, který jí věnuje. Takže např. teorie cyklického bránového vesmíru mnoho prostoru nedostala a zaujalo mě, že se vůbec nezmínil o možné souvislosti brán a temné hmoty. Greene svůj výzkum zaměřuje na strunové teorie, takže se pouští i do polemiky (byť neadresné) s kritickými hlasy na jejich adresu. Nepřekvapí, že především v otázkách, zda zkoumání nedosažitelných paralelních vesmírů je vůbec vědecky opodstatnitelné, zaujímá pozitivní postoj.
Kniha je napsána opět velmi čtivě a pochopitelně a pomáhá si řadou elegantních analogií, i když kniha předpokládá již trochu poučeného čtenáře. Nemalou část knihy tvoří opět rozsáhlé poznámky uvedené na konci.
Knih, které se nějakým způsobem dotýkají problematiky paralelních vesmírů, vyšlo v posledních letech několik a pokud jste nějakou z nich četli nebo se v této oblasti orientujete, nebude pro vás Skrytá realita pravděpodobně informačně příliš objevná, ale i v tom případě, myslím, nebude její čtení ztracený čas.
Tiskni
Sdílej:
I kdyz ono je to spise matematicke umeni 
Kdo se mu z našinců může rovnat ? IMHO nikdo …rekl bych, ze treba Petr Horava (jeho primos strunam je IMHO podstatne vetsi nez Motluv) nebo Martin Schnabl by se s nim urcite rovnat mohli
Já vystudoval hodně odlišný obor, ale fascinuje mě ta "reálná magie" kolem obecné teorie relativity nebo paradoxů v kvantové mechanice.
OT: Nevíte někdo jak je teď na tom p. Luboš Motl ? IMHO jeden z mála našich mozků, které mají na to měnit dějiny. Bohužel předčasně ukončena jeho kariéra na Harvardu z absurdních důvodů. Ty amíci jsou fakt id*oti 
Me spis prijde jako arogance to odmitat. To uz musite mit sakra duvod; a pochybuji, ze takovy mate.
Na druhou stranu, vidim, jak s celou veci manipuluji media. Takze se nedivim, ze lide jako vy existuji.
O klimatolozích jsem si udělal kdysi svůj názor a nehodlám ho tu ventilovat. Jen že jsem trochu nakoukl pod pokličku a setkal se jen s falší, vypočítavostí a bezskurpulózní formou byznysu založenou na manipulaci.
Jestli narážíte na práce Michelsona, Morleyho a jejich experiment, tak to jen potvrzujete co tvrdím. Nespokojili se s většinovým názorem, protože ten opíral své závěry o experimentálně neověřenou existenci formu hmoty.
Porovnávat názory laiků s názory odborné veřejnosti je jenom ztráta času. Daleko zajímavější jsou nekonvenční názory odborníků, kteří jsou momentálně v menšině.
S posledním odstavcem beze zbytku souhlasím. Vaši diskusi s xm ale s prominutím neřeším.
Daleko zajímavější jsou nekonvenční názory odborníků, kteří jsou momentálně v menšině.To je mozna zajimave pro ty odborniky samotne, ale ne pro laiky. Problem je, ze vy mate nejak posunuty obraz toho, jak funguje veda. Jako kdyby kazdy novy fakt musel nutne zpusobit kontroverzi, a prekonavat odpor. Ale tak to neni. Vetsina novych faktu proste nejak "zapadne" do obrazku sama.
Já zhltnul skoro jedním dechem Greenův "Elegantní vesmír". Opravdu velmi čtivé a psané i pro lidi, kteří zrovna nevystudovali MatFyz. Akorát bych vytknul zbytečn0 skrývání matematického vyjádření právě probíraného tématu.Podle letmého pohledu, který jsem tomu matematickému aparátu věnoval, bych řekl, že podat ho laikům ve srozumitelné formě, by byla vážně výzva.
Bohužel o výsledky z LHC se opřít ještě nelzea jake ze vysledky by to mely byt??
experimentálních závěrů je dnes spíše slyšet hlasy nevelké, ale zato hlasité skupiny kritiků strunových teoriízaprve si nemyslim, ze ta skupina je tak nevelka a zadruhe nejaci ti kritici existuji zejmena proto, ze strunove teorii nejsou schopny dat nejake (nebo jen ve velmi omezene mire) exerimentalne overitelne prepovedi ... takze tezko mit experimentalni zavery, kdyz nejsou predpovedi
a jake ze vysledky by to mely byt??ohledně Higgsova bosonu a případných supersymetrických částic. Rozhodně jsem nemyslel, že by LHC dokázal potvrdit teorii strun (to v podstatě ani nejde, ale alespoň naznačit, že výzkum jde správným směrem, může...)
Zas tak moc deni okolo strun nesleduji, takze se optam, jake konkretni predpovedi z te teorie vypadly ohledne Higgsova bosonu. Vse, co jsem mel prilezitost videt, je produkt kvantove chromodynamiky ...Ve Struktuře vesmíru se zdaleka nepopisují jen strunové teorie. Myslel jsem to tak, že jeho nalezení (resp. nenalezení apod.), které očekával někdy kolem roku 2007, by byl další důležitý krok ve fyzice, o kterém by v roce 2011 mohl psát. Přímá souvislost výzkumu Higgsova bosonu a teorie strun asi není, alespoň o nich nevím, i když nějaké překvapivé výsledky by se asi dotkly i jí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz