Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
S mědí by to byl u nás asi opravdu problém, přitom je prakticky nepostradatelná, pokud si k civilizačním výdobytkům chcete přidat i elektřinu (která by se hodila především jako zdroj tepla).
Ale s železem a měděným drátem už je představitelné si vyrobit voltův článek, tím napájet malý elektromagnet, s ním si vyrobit permanentní magnet, s ním generátor atd. . Ale to taky přináší celou řadu otázek. Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.
Ještě si k tomu inkoustu vyrobit papír (http://www.lelele.cz/papir.html). Na druhou stranu, tužka píše pořád. Tuha by možná šla vytvořit ze směsi živočišného uhlí, jílu a vosku, ale nezkoušel jsem to.
Jak ten drát vyrobit? Jak ho vyrobit dostatečně tenký? Jak ho zaizolovat (lak z pryskyřice a oleje?) atd. atd.Drát není zas takový problém, ten dělali už ve starověku, většinou prvně kovadlinou s otvorem a potom tažením skrz díry v kameni. U mědi to jde i za studena na kovadlině, jen je třeba čas od času měď ohřát, aby nebyla moc křehká. A na izolaci jde použít opletení vlákny, ostatně opetenní skelnými vlákny se používá dodnes v místech s vysokou teplotou. U rostliných vláken je nutná ještě impregnace, buď asfalt (ještě dnes jdou takové dráty najít ve staých domech) nebo včelí vosk, který je vhodný i pro vysoké frekvnece.
konečné produkty o mnoho lepší nebyly. I přes chabé výsledkyPři hodnocení pokusů tohoto druhu je třeba nezapomínat na fortel neboli tradicí vymakané postupy, o kterých mnoho nevíme, ale které se jistě bylo třeba dost dlouho učit a dovednosti zdokonalovat. Když se do toho pustí pár pokusy archeolog, je to tak trochu ekvivalent toho, kdyby se poprvé postavil párkrát k soustruhu a pak meditoval nad nevalnými výsledky tohoto způsobu obrábění kovů. Co by mu asi na to řekl soustružník s dvacetiletou praxí...
Ach ta sazba... to je tak složité zapnout aspoň dělení slov.
Jinak zajímavé čtení.
Ta pec na chleba není žádná vědaLOL. No jasně. Vždyť v podstatě jde jen o to dosáhnout dostatečnou teplotu po dostatečný čas aby se udělala křupavá kůrka, nespálilo se to a uvnitř to nebylo surové, že? Vlastně jako všude. Háček už je jen v tom jak toho dosáhnout. Našel jsem porůznu všelico i na internetu, ale něco mi přijde docela složité (navíc s jílovou hlínou by to v pískovně také nebylo nic moc) tohle vypadá docela jednoduše (s těma šamotovýma cihlama by to díky přebytku v mém případě bylo trošku jednoduší než s tím jílem
Postavili ji moc při zemi a proto zespodu rychleji vychládala, chleba byl vespod nedopečenýNo a tomu bych se chtěl právě vyhnout. Nač opakovat chyby, které už udělali jiní?
Pokud se jedná o nůž s očekávanou funkčností v délce desítek let, tak drahý nejsou.
Popravdě řečeno jsem nikdy nepochopil, jak někdo může klást dobu železnou do „pravěku“, když v době příchodu železa (2-1 tisícitelí ante) máme vyspělé civilizace, některé v té době byly staré už několik tisíc let. Stačí se podívat, jaké třeba šperky dokázali vytvořit féničané, či kréťané; o starých egypťanech ani nemluvě.
Přičemž tyto starověké civilizace nejprve prodělaly několik tisíc let „doby bronzové“, čili je jasné, že existovalo víc, než dost doby na vytvoření technologických postupů. Představovat si, že někde „lovci mamutů“ vykopali kus rudy a udělali z toho sekyru, je totální ptákovina...
Já se nad tím časovým označení také zarazil, ale v širším označením pravěku jako prehistorie (doby před písemnými záznamy) to sedí. Ostatně se ten výzkum týkal našeho území a v tomto smyslu zde byl pravěk v podstatě až do středověku.
I samotné rozdělání ohně je bez jakýchkoliv předem připravených prostředků prakticky nemožné, zvlášť např. v mokrém lese.Není. Pro toho kdo ví co má hledat a dělat není nutný ani ten špagát. S tím mokrým lesem je to tak - problém je vzdušná vlhkost, když je jí moc, tak to rukama nemusí jít, i když je počasí zdánlivě ok. Na druhou stranu déšť sám o sobě, nebo sníh až tak nemusí vadit. Je to všechno o grifu a pokoře.
Tiskni
Sdílej: